Toto oznámil makedonský premiér Nikola Gruevski. Uvedl, že vláda se bude i nadále soustředit na připomínky a doporučení Evropské komise v příštím roce. “ Zprávy komise nám dávají pokyny a nápady pro reformy, pokrok a modernizaci,“ uvedl.
Archiv rubriky: Balkán
Srbové ze severní části Kosova diskutují o referendu
Ve čtyřech obcích v severním Kosovu se zítra setkají zástupci paralelních srbských orgánů, aby projednali možné referendum o přijetí kosovských vládních institucí. Referendum by mohlo být pořádáno v den státností Republiky Srbska, 15. února 2012.
Krize eurozóny ovlivní albánskou ekonomiku
Po několika letech se v Albánii projeví krize eurozóny, řekl guvernér Centrální banky Albánie, Ardian Fullani. Podle guvernéra klesne míra albánského vývozu a lze očekávat zpomalení ekonomického růstu, přičemž zdůrazňil, že soukromý sektor je pro ekonomiku země klíčový. Řekl také, že došlo ke snížení spotřeby, kvůli tendenci Albánců neutrácet. Guvernér deklaroval jako dobrou zprávu pokles inflace o 0,1 procenta.
Vliv eura na Balkánu roste
Krize eurozóny nevyvolala paniku na Balkáně i přesto, že euro je oficiální měnou části tohoto regionu, informovala dnes agentura AFP. Kosovo a Černá Hora měnu používají, ačkoliv jejich vstup do Evropské unie je prozatím velmi vzdálen. V tomto regionu se půjčky i úspory provádějí v eurech, zatímco platy jsou stanoveny na základě jednotné evropské měny. Zatímco některé státy Evropské unie bojují několik let s přísnými hospodářskými a měnovými kritérii, aby mohly vstoupit do zóny jednotné měny, tyto balkánské země již přijaly euro za své národní platidlo.
Členství v Evropské unii je společným strategickým zájmem Srbska a Černé Hory
Srbsko a Černá Hora mají společné zájmy, pokud se jedná o evropskou integraci, přičemž samotné vztahy mezi oběma zeměmi se neustále vyvíjejí. Takto bilaterální vývoj hodnotili premiéři obou zemí – Mirko Cvetković a Igor Luskic, během svého setkání v Podgorici, píše srbský list Politika. Oba představitelé doufají v pokračující příznivý vývoj v následujících letech.
Portugalsko bude nadále podporovat Kosovo
Prohlásil to portugalský ministr obrany Pedro Aguiar Branco, který i nadále přislíbil Kosovu plnou podporu Portugalska v otázce členství v mezinárodních organizacích a posílání svých vojáků prostřednictvím NATO do mise KFOR v Kosovu. Ministr dále u příležitosti setkání s prezidentkou Kosova Atifete Jahjagou prohlásil, že Portugalsko má nejvyšší zájem na míru a stabilitě současného Balkánu.
Srbsko-kosovská dohoda o volném pohybu vstoupila v platnost
Dnes bylo zahájeno provádění Dohody o volném pohybu, oznámil to kosovský ministr vnitra Bajram Rexhepi, který dále prohlásil, že situace je v severním Kosovu velmi složitá – jako příklad uvedl i obrovský vzestup cen pojištění v této oblasti. Naopak srbský ministr vnitra Ivica Dacic prý „neočekává žádné problémy při provádění této dohody“. Lidé budou díky implementaci dohody moci překračovat srbsko-kosovské hranice pouze s průkazem totožnosti nebo speciálním časově omezeným „dokumentem pro vstup a výstup ze srbského území“. U vozidel s kosovskou státní poznávací značkou bude třeba projít zvláštní kontrolou registrace vozidla, neboť Srbsko nadále neuznává Republiku Kosovo. Kosovo k tomuto zaujímá neutrální postoj, neboť se jedná o problém srbské administrativy.
Řecko není ochotno vyjednávat ohledně problematiky názvu země, říká makedonský premiér
Vůdce řecké strany Nová demokracie Antonis Samaras odpověděl na dopis zaslaný makedonským premiérem, jímž je Nikola Gruevski. V dopise Řek poznamenal, že v této fázi není setkání těchto dvou představitelů, určených k jednání o sporném názvu pod záštitou OSN, vhodné. Podle makedonského premiéra chování řeckého vůdce dokazuje, že Athény nejsou ochotné řešit tuto otázku kdykoli a na jakékoli úrovni.
Světový kongres Bosňanů žádá o své stálé zastoupení při OSN
Podle slov muftí Muamera Zukorliće, hlavy organizace bosenských muslimů v Srbsku, by měl světový kongres Bosňanů mít stejné zastoupení při OSN jako má Světový židovský kongres. Světový kongres bosenských muslimů je zastřešující organizací pro celou světovou diasporu Bosňanů, kteří podle Muamera Zukorliće čelili genocidě srovnatelné s židovským holocaustem. Muftí Zukorlić je jedním z hlavních aktérů současného sporu Srbského politického vedení s bosenskými muslimy. Sám Zukorlić mimo jiné prohlásil, že je třeba skoncovat s antiislámskou činností prezidenta Republiky srbské (federativní stát Bosny a Hercegoviny) a jeho rádců v Bělehradě (Srbsko), kteří neskrývají své nepřátelství vůči muslimům, Bosňanům a islámu obecně.
„Potřebujeme změnu politiky zabývající se otázkou Kosova“ říká šéf srbské politické strany
Šéf srbské liberální demokratické strany Čedomir Jovanović požaduje naléhavou změnu politiky zabývající se otázkou Kosova. „V první fázi potřebujeme myšlenku, v druhé pak koncept, jenž by přilákal lidi na změnu orientace země. To je jediný způsob, jak zastavit volný pád, který pronásleduje naší zemi posledních 22 let. “ zdůraznil politik ve svém projevu jako odpověď na otázku, zda-li věří v to, že Srbsku bude udělen status kandidátské země EU v březnu roku 2012. „Naše společnost je velmi vzdálená tomu, jak se problémy řeší v Evropě. Prozatím se naši vrcholní političtí představitelé snaží zakrýt svá selhání ohledně evropské integraci a místo evropského postoje začínají zastávat ten protievropský. Dokud svůj postoj nezměníme, nemůžeme čekat požadovanou evropskou reakci.“
„Ostatní kandidátské státy neměly Kosovo“ říká ministr obrany Srbska
„Srbsko splnilo všechna technická kritéria potřebná pro jeho vstup do Evropské unie. Každé zemi, která splnila to, co Srbsko, byl udělen status kandidátské země. Bohužel, máme velký problém, který pro nás představuje Kosovo.“, řekl ministr obrany Srbska Dragan Shutanovac srbské národní veřejnoprávní televizi RTS. Podle něj vyšle EU Srbsku špatný signál, pokud mu neudělí status kandidátské země.
Albánský vůdce socialistické strany Edi Rama kandiduje na premiéra
„Své místo na kandidátní listině nechci prozrazovat vzhledem k respektu k ostatním, ale budu navržen na opozičního premiéra za socialistickou stranu. Společně s ostatními věříme, že v těchto volbách jsme kandidáty na vítězství.“ řekl politik. Parlamentní volby v Albánii by se měly uskutečnit v červenci roku 2012.
Chorvatský ex-prezident dostal pokutu za urážku francouzského právníka
Chorvatský soud v pátek rozhodl, že bývalý prezident Stipe Mesić bude muset zaplatit pokutu v hodnotě 9.400 eur jako náhradu škody za urážku francouzského právníka, napsala agentura Hina. Právník Jurasinovic žaloval exprezidenta Mesiće po tom, co ten v roce 2006 prohlásil, že advokát byl měl navštívit psychiatrickou léčebnu v Záhřebu „protože tam mohou pomoci lidem, jako je on.“ Právník argumentoval tím, že prohlášení bývalého vůdce značně poskvrnilo jeho obraz ve Francii. Díky tomu získal pověst „šíleného právníka.“
Chorvatská ekonomika bude čelit těžkým časům, říká nový premiér
Nově zvolený chorvatský premiér Zoran Milanovic v pátek varoval, že jeho země bude čelit „nebezpečné situaci“. Zároveň v rámci představování svého nového kabinetu chorvatskému parlamentu slíbil bojovat proti hospodářské krizi. „Chorvatsko není zmítáno chaosem, je však v nebezpečné situaci, v tzv. bodě zlomu,“ řekl premiér Milanovic, čímž poukázal na vážný hospodářský neklid v zemi, která se připravuje na svůj vstup do Evropské unie v roce 2013. Dále uvedl, že návrh úsporného balíčku bude první velkou výzvou nového kabinetu. Chorvatsko musí limitovat své státní výdaje a konsolidovat rozpočet.
Makedonci hromadně žádají o bulharské občanství
Stále více a více Makedonců se zoufale snaží získat bulharské občanství, uvedl to makedonský deník Utrinski Vesnik s tím, že již 42 372 Makedonců bylo úspěšných. Důvodem jsou podle Makedonie výhody, které vyplývají z bulharského členství v EU. Makedonie má 2 miliony občanů a pro většinu z nich je získání bulharského občanství poměrně snadnou záležitostí, ovšem většina Makedonců také přiznává, že jde převážně o ekonomické důvody.
Poprvé zasedl nový chorvatský parlament
Nový chorvatský parlament poprvé zasedl, předsedou parlamentu se stal Boris Sprem, jeho místopředsedy pak jsou Josip Leko, Nenad Stazic a Milorad Batinic. V parlamentu má většinu středolevá koalice Kukuriku v čele se Sociálně demokratickou stranou, jejíž předseda Zoran Milanovic se stal novým chorvatským premiérem.
Rada bezpečnosti OSN odmítla srbsko-ruský návrh rezoluce, která měla vést k vyšetřování obchodu s lidskými orgány v Kosovu
Ruský návrh rezoluce předložené Radě bezpečnosti OSN o zahájení vyšetřování problematiky tzv. obchodu s lidskými orgány v Kosovu byl zamítnut. Západní státy v Radě bezpečnosti OSN se postavily proti návrhu Ruska v předložené rezoluci, vytvořené ve spolupráci se Srbskem, s tím, že žádné orgány OSN nejsou oprávněny k takovému šetření, neboť jedinou institucí k tomu příslušnou je evropská mise v Kosovu EULEX.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
EU je připravena zahájit přístupový dialog s Makedonií
Evropská komise (EK) je připravena k zahájení přístupového dialogu s Makedonií, oznámil to eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki pak řekl, že během setkání s eurokomisařem Fülem se oba shodli na nutné dynamice evropské integrace Makedonie a zachování současného tempa.
Namibie uznala název Makedonie
Oznámila to makedonská televize Kanal5. Obě země podepsaly dohodu o navázání diplomatických vztahů skrze své velvyslance při OSN. Namibie se tak stala 133. státem, který uznal název Makedonie navzdory Řecku.
Za posledních 6 měsíců do Kosova dorazilo 157 milionů euro přímých zahraničních investic
Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu
Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.
Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny odsoudil výroky prezidenta federativní Republiky srbské
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegovič tvrdě odsoudil prohlášení prezidenta federativní části Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské, Milorada Dodika, který se naposledy dnes vyjádřil proti bosenským muslimům a dále prohlásil, že arogance bosenských muslimů je s ohledem na Srby a Chorvaty tak nesnesitelná, že se Bosna a Hercegovina musí zákonitě rozpadnout“. Člen předsednictva federace Izetbegovič řekl turecké tiskové agentuře Anadolu Ajansi: „Bosna a Hercegovina se nikdy nestane součástí tzv. Velkého Srbska“, jak by si mnozí přáli – ti, kteří to budou chtít, budou čelit velkým problémům.“ Dodal, že Bosňané se nevzdaly nároku na svou zem před 20 lety a neudělají to ani dnes.