Srbský prezident Boris Tadić a generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Rolf-Dieter Heuer podepsali dohodu o přidružení Srbska k CERN. Srbsko tak získalo status přidruženého člena v CERN.
Archiv rubriky: Balkán
Srbský prezident: Kosovo je v rukou velkých mocností
Srbský prezident Boris Tadic řekl magazínu Nedeljnik, že by mělo být nalezeno inteligentní řešení kosovského problému. Těmi, kdo o řešení budou rozhodovat, budou ale velké mocnosti, jako Rada bezpečnosti nebo Německo. Podle něj by mělo řešení uspokojit zájmy Srbů, Albánců, ale i mocných zemí a organizací. Prezident dále uvedl, že se nyní musí uvažovat nad dalšími možnostmi, jakými jsou např. model Severního Irska, Jižního Tyrolska nebo jakékoli řešení ze států bývalé Jugoslávie.
Daimler AG zastavil prodej svých vozů Mercedes kosovským institucím
Od ledna 2012 nebude možné prodat vozy Mercedes kosovským institucím, pokud prodejce nezíská zvláštní povolení přímo od výrobce nebo zastupujících firem pouze z Německa. Oznámil to manažer Daimler AG pro komunikaci, integritu a právní otázky Ute von Vellberg s odvoláním na vysokou míru korupce zdůrazňovanou organizací Transparency International. V prosinci 2011 uvalilo Německo dočasné zbrojní embargo na Kosovo kvůli pravděpodobné korupci mezi německou společností dodávající zbraně pro kosovské bezpečnostní síly za 2 miliony euro a místní importní firmou. Případ nyní vyšetřuje mise EULEX.
Srbské plány na etnickou čistku v Kosovu předalo v roce 1999 Německu a NATO Bulharsko
Bulharská poslankyně Nadezhda Neynski, která byla v roce 1999 ministryní zahraničních věcí Bulharska, poprvé promluvila na televizním kanálu bTV o tzv. podkově, údajném plánu připraveném srbskými tajnými službami pro tehdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, kvůli kterému byla zahájena intervence NATO v Kosovu. Podle tehdejší bulharské ministryně zahraničí měla dokumenty bulharská vláda a ona osobně předávala tyto informace tehdejšímu německému ministrovi zahraničí Joschka Fisherovi, německým zpravodajským službám a rozvědce NATO. „Podkova“ podle bulharské poslankyně skutečně obsahovala plány na dvě vlny operací v Kosovu v roce 1999 – nejprve měla srbská armáda zničit kosovskou osvobozeneckou armádu (UÇK) a poté zahájit systematické čištění Kosova od kosovských Albánců tak, aby se do budoucna Kosovo stalo etnicky převážně srbskou enklávou.
Bylo dohodnuto referendum v severním Kosovu o srbských institucích – Srbsko se nyní bojí, že by mohlo zkazit cestu do EU
Referendum kosovských Srbů na severu Kosova o uznání kosovských státních institucí a zrušení vlastních paralelních proběhne 14. – 15. února 2012. Srbský prezident Boris Tadić již prohlásil, že výsledek referenda bude mít zásadní vliv na členství Srbska v EU a referendum by tak mohlo ohrozit srbské diplomatické úsilí o získání statutu kandidátské země EU. Datum referenda odpovídá zasedání Evropské rady, na které ministři zahraničních věcí budou opět rozhodovat o udělení statutu Srbsku, konečné rozhodnutí by pak měla Evropská komise v březnu. Německá kancléřka Angela Merkel již otevřeně řekla, že Srbsko musí pro získání statusu odstranit paralelní instituce v Kosovu.
Bývalý premiér albánské vlády odsouzen k 2 letům vězení
Bývalý premiér albánské vlády Ilir Meta byl odsouzen na 2 roky ve vězení a zároveň dostal pokutu 1 milion Leke za korupční jednání v době, kdy byl místopředsedou vlády. Obžaloba dnes oznámila, že rozsudek byl vydán na základě video důkazů. Ty ukazují, jak se bývalý premiér snaží zkorumpovat bývalého ministra hospodářství, jímž byl Dritan Prifti.
Albánie opět dluží bankám za náklady na mzdy
Albánská vláda získala půjčku v hodnotě 11 milionů eur od soukromých bank s délkou splatnosti po dobu 3 let a 9,06% úrokovou sazbou. Je to již podruhé, co albánská vláda požádala banky o úvěr s cílem dosáhnout nákladů na mzdy.
Rekordní počet Makedonců s bulharským občanstvím
Údaje z roku 2010 ukazují, že Makedonci obdrželi 1,500 bulharských občanství, zatímco v roce 2011 dosáhly žádosti množství 6,500, čímž padl nový rekord. V průběhu loňského roku přes 20.000 zahraničních občanů požádalo o bulharské občanství.
Kosovo těží ze zjednodušení trhu s EU
Údajně je to důležité rozhodnutí pro kosovské produkty, které se exportují do EU. Díky tomu bude vstup na evropský trh o mnoho jednodušší. Očekává se i růst kosovského exportu. Zjednodušená možnost vstupu na evropský trh bude umožněna všem zemím západního Balkánu. Preferencí jejich trhu jim Evropa pomůže v rozvoji a růstu ekonomiky.
Kosovo povolilo srbskému prezidentovi návštěvu země
Vláda Kosova udělí povolení prezidentovi Srbska Borsi Tadić k návštěvě Kosova. Plánovaný příjezd se uskuteční v pátek. Srbský prezident, velvyslanec Ruska Aleksandr Konuzin a velvyslanec Běloruska Vladimir Cusin se společně zúčastní oslavy pravoslavných Vánoc v klášteře Decan, respektive obřadu Buzin.
Americká televize Fox News ukázala špatné mapy Evropy
Mapy Evropy, které v úterý zveřejnila televize Fox News například neobsahují Makedonii, zatímco Bulharsko leží na území bývalé Jugoslávie. Srbsko bylo naopak umístěno na území České Republiky, Maďarska a Rakouska. Další státy, jako Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko či Černá Hora nebyly na mapě vůbec vyobrazeny. Mapa byla zveřejněná během reportáže o výsledcích primárek v americkém státě Iowa.
Odtajnění spisů bývalé srbské Státní bezpečnostní služby stále nebylo docíleno
Jedenáct let po srbském přechodu k demokracii, stále nebyly odtajněny spisy bývalé Státní bezpečnostní služby, píše srbský deník Blic. Odtajnění spisů bylo přitom jedním z cílů kampaně strany Hnutí obnovy politika Vuk Draskovice. Stejně tak je zastaveno řešení problematiky slibovaného přijetí právních předpisů na základě zrychleného řízení, o kterém se diskutovalo v letech 2010 a 2011. Demokratická strana Borise Tadiče a Socialistická strana jsou proti tomuto návrhu zákona. Dle politika Draskovice: „Lidé, kteří obsazují vysoké státní pozice se bojí otevírání těchto souborů, a to platí pro všechny předchozí vlády.“
Zemřel první makedonský prezident
První prezident samostatného státu Makedonie Kiro Gligorov zemřel 2. 1. 2012 ve svých 94 letech. Kiro Gligorov měl ve své politické kariéře celkem dva prezidentské mandáty. Ten první mu byl nabídnut makedonským parlamentem v roce 1991 a druhý mu byl udělen v prezidentských volbách v roce 1994. Během jeho vlády vstoupila Makedonie do OSN, což je považováno za jeden z nejdůležitějších momentů v novodobé historii státu.
Byla zahájena kampaň na podporu chorvatského referenda o vstupu do EU
Chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic vyzval občany Chorvatska, aby podpořili členství země v Evropské unii při referendu, které se bude konat 22. ledna. Ministr Pusic tak zahájil vládní kampaň na podporu vstupu do EU, která apeluje na chorvatskou politickou, geografickou a historickou pozici v rámci evropského kontinentu. Při kampani bude rozdáno přes 2 miliony letáků o EU přímo do jednotlivých domácností a bude fungovat speciální telefonní linka na dotazy pro občany. Podle průzkumu agentury Ipsos Puls v prosinci 2011 podporovalo vstup Chorvatska do EU až 60% obyvatel, zatímco 33% se stavělo proti.
NATO se zavázalo zachovat 6000 vojáků v Kosovu na dobu neurčitou
USA a jejich partneři v NATO se zavázaly držet v Kosovu kontingent 6000 vojáků na „tak dlouho, jak bude třeba“. NATO se na tom dohodlo již koncem října 2011 na zasedání ministrů zahraničí a obrany. Stejně tak bylo dohodnuto, že od smlouvy s Kosovem nebudou státy moci odstoupit individuálně, aby jednotky NATO případně opouštěly Kosovo společně. NATO plánovalo díky klidné situaci snížení počtu vojáků na 2500, ale tento plán byl novou dohodou odložen.
Kiro Gligorov, první prezident nezávislé Makedonie, zemřel
První prezident nezávislé Makedonie Kiro Gligorov zemřel v hlavním městě Skopje. Bývalý prezident Gligorov stál v čele země od roku 1991 až do roku 1999. V roce 1995 byl na jeho osobu spáchán neúspěšný atentát, který nebyl dodnes vyšetřen. Pohřeb bývalého prezidenta Makedonie se bude konat v úterý ve Skopje bez veřejnosti.
Míra nezaměstnanosti v Makedonii dosahuje 32%
Míra nezaměstnanosti v Makedonii je 32,1%, oznámilo rádio Svobodná Evropa. Podle údajů statistického úřadu je počet práceschopné populace v zemi asi 950 tisíc, zatímco asi jen 650 tisíc lidí je zaměstnaných.
Srbské parlamentní a prezidentské volby budou v roce 2012
Oznámil to srbský prezident Boris Tadić. „Dle srbské ústavy je prý nemožné pořádat prezidentské volby v roce 2013, proto se odehrají na konci tohoto roku,“ řekl prezident na konferenci. Státník byl do funkce zvolen 3. února 2008 na pětileté funkční období.
Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku
Chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusić oznámil, že Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku. Chorvatský ministr řekl pro Jutarnji List: „… jsou dvě možnosti. Jednou z nich je řešit problémy, jako jsou pohřešované osoby, odcizení majetku a souzení válečných zločinů, druhou možností je udržovat konflikt nízké intenzity mezi námi a Srbskem.., což je nezodpovědné a nemorální.“ Nová chorvatská vláda, složená z vítězů prosincových voleb, tak zcela a překvapivě otáčí dosavadní postoj Chorvatska. Srbsko, které Chorvatsko žaluje ze stejného důvodu, se ke stažení chorvatského obvinění zatím nevyjádřilo.
Světová banka poskytne 24,3 milionu eur pro Kosovo
Světová banka tak poskytne přímou pomoc rozpočtu Kosova pro rok 2012. Podpora je výsledkem pozitivního hodnocení makro-finanční situace v Kosovu, v úzké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a úspěšném splnění kritérií stanovených jeho programem.
Srbsko nehodlá uznat Kosovo, o vstup do EU však stojí
Prezidentka srbského parlamentu Slavica Đukić Dejanović ve svém prohlášení uvedla, že ačkoliv Srbsko nehodlá uznat jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, jak si přejí představitelé EU, srbská cesta ke vstupu do Evropské unie je nesporná. Politička dále uvedla, že EU se v posledních letech nezabývala Srbskem tak, jak by si jeho občané přáli, přesto je jejich snaha o vstup do bloku zřejmá. Hlavními cíli Srbska pro nový rok tak zůstává dialog s Kosovem a další jednání s EU.
Bosna a Hercegovina bude mít novou ústřední vládu
Bosenští muslimové, katoličtí Chorvati a pravoslavní Srbové se dohodli na vytvoření ústřední vlády federace Bosny a Hercegoviny, čímž byla skončena 14 měsíců dlouhá politická krize. Tento krok také umožní Bosně a Hercegovině zahájit jednání o členství země v EU a NATO a zároveň získat přístup ke zmrazeným finančním prostředkům a fondům.
Moldávie: Prozatímní prezident Lupu nehodlá kandidovat v následujících volbách
Vůdce demokratické strany Moldavska Marian Lupu odmítl kandidovat na prezidenta, píše místní list Panorama. Prozatímní prezident řekl, že jeho rozhodnutí by mělo otevřít nové cesty k řešení problému prezidentských voleb, a navíc by mělo pomoci zachovat integritu politické strany Aliance pro evropskou integraci. Nový termín konání voleb byl přitom již vyhlášen, a to na 15. ledna 2012. Moldávie nemá řádně zvoleného prezidenta již od roku 2009.