Předseda Demokratické strany v srbské Vojvodině Dusan Elezovic uvedl, že Srbsko by mohlo uspořádat prezidentské volby společně s volbami do místních zastupitelstev a parlamentními volbami. Dle něj toto trojí hlasování proběhne na konci dubna nebo na začátku května. K rozhodnutí by mělo dojít v následujících dnech.
Archiv rubriky: Balkán
Hospodářský růst v Albánii zpomalil, recese prý nehrozí
Navzdory tomu, že nedávná hodnocení ukazují, že albánská ekonomika zpomaluje, guvernér albánské centrální banky Ardian Fulla uvedl, že neexistuje nebezpečí, že by zemi zasáhla recese, protože podle něj HDP během roku 2012 nadále poroste. Předpovědi pro hospodářský rozvoj dle něj ukazují stálý, avšak pomalejší růst. Ačkoliv se tedy dá očekávat zpomalení vývozu a snížení počtu vládních výdajů, dle guvernéra by tyto negativní důsledky mohly být kompenzovány jiným způsobem, především domácí poptávkou a investicemi.
Italský senát ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU
Horní komora italského parlamentu v úterý večer podpořila většinou hlasů zákon ratifikující smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. stalo se tak v méně než dvou týdnech od doby, kdy zákon podpořila dolní komora parlamentu. Rozhodujícího zasedání se zúčastnil i mluvčí chorvatského parlamentu Boris Sprem.
Evropská rada: Srbsko by mělo začít zavádět dosažené dohody
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy uvedl, že Srbsko by mělo nadále podporovat regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy v zemích západního Balkánu prostřednictvím zavedení již dosažených dohod. Tento výrok padl po setkání předsedy se srbským prezidentem Borisem Tadicem. Předseda ER dále znova pogratuloval Srbsku a Kosovu k nejnovější bilaterální dohodě, která by dle něj měla být klíčovou pro perspektivu Srbska v Evropské unii (EU).
Německá vevlyslankyně: „K získání kandidátského statusu pro Albánii je potřeba dosáhnout požadovaných kriterií“
Německá velvyslankyně v Albánii Carola Holtkemper uvedla, že o kandidatuře Albánie na členský stát Evropské unie (EU) budou rozhodovat všechny dosavadní členské státy unie. Velvyslankyně však zdůraznila, že předtím musí země splnit všechna kodaňská politická kritéria. „Rozhodnutí v EU jsou vždy výsledkem kompromisu. Jste si vědomi kritického přístupu Německa k udělení statusu Srbsku, vzhledem k srbské regionální a celkové politice. Ale my jsme vždy připravení ke kompromisu. Na druhé straně, jsou zde kritéria, která opravdu musí být splněná, a pokud se tak stane, lze diskutovat o možnosti na získání statusu kandidátské země, “ uvedla velvyslankyně. Podobně se vyjádřil i komisař EU pro rozšiřování Štefan Fulle. Dle něj musí Albánie splnit 12 doporučení navržených Evropskou komisí (EK). Komisař pak zdůraznil především volební a legislativní reformy.
Více než 20 000 občanů ze severního Srbska zažádalo o maďarské občanství
Maďarský generální konzul ve městě Subotica Tamas Korsos uvedl, že více než 20 000 srbských občanů v provincii Vojvodina požádalo generální konzulát o udělení maďarského občanství. Dále maďarský generální konzul uvedl, že již 10 000 těchto srbských občanů již na konzulátu složilo přísahu Maďarské republice a 2000 z nich již získalo i občanství. Maďarsko dokonce kvůli počtu žádostí zjednodušilo vydávání občanství a další žadatelé budou muset čekat méně než měsíc.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Získaní kandidátského statusu EU pro Srbsko ohrozily požadavky Rumunska
Rumunsko dnes při jednáních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu, kde mělo být vyneseno formální rozhodnutí o udělení Srbsku statusu kandidátské země EU, vyjádřilo své požadavky pro tento krok. Dle Rumunů se v Srbsku nachází skupina asi 30 tisíc Vlachů žijících v údolí řeky Timok, pro které Bukurešť žádá uznání jazykových a dalších práv. Tato národnostní menšina má být pozůstatkem dávného rumunského osídlení. Ministři nyní „doporučili schválení“ udělení statusu Evropské radě. O kroku nakonec rozhodnou hlavní představitelé 27 členských států unie na sumitu 1.-2. března.
Kosovští ministři jednají v Bruselu o evropské integraci
Kosovští ministři zahraničních věcí a evropské integrace, Enver Hoxhaj a Vlora Citaku pokračovali v jejich setkání v Bruselu, kde měli jednání s ministrem zahraničních věcí Rakouska Michael Spindeleggerem. Během tohoto setkání požádali zástupci Kosova, aby Rakousko podpořilo snahu země o evropskou integraci. Nyní je dle kosovských ministrů čas proto, aby země získala návod k liberalizaci vízového režimu a aby se začalo se studiem Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unii (EU). Představitelé Kosova se setkali také s maďarským ministrem zahraničních věcí, ve snaze získat zkušenosti této země s procesem evropské integrace.
Ministři zahraničních věcí EU jednají o udělení kandidatského statusu Srbsku
Dnes má být vyneseno formální rozhodnutí ministrů zahraničních věcí Evropské unie (EU) o udělení statusu kandidátské země Srbsku. Do Bruselu tak dorazila srbská delegace v čele s prezidentem Borisem Tadicem, ministryní vnitra Ivicou Dacic a ministrem zahraničních věcí Vukem Jeremicem. Delegace se setká s předsedou Evropské rady (ER) Hermanem van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Finální rozhodnutí bude oznámeno po sumitu EU 1. března.
Srbsko je na cestě k získání statutu kandidátské země EU
Potvrdil to dnes francouzský ministr zahraničních věcí Allain Juppé během jednání v Bruselu. Dle jeho slov byl dnes v této věci učiněn první krok. Formální rozhodnutí má být vyneseno ministry pro evropské záležitosti v úterý, to má poté následovat finální rozhodnutí sumitu Evropské unie (EU) 1.-2. března. Srbsko se v minulém týdnu dohodlo s Kosovem na jeho zastoupení na regionálních fórech.
Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“
Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.
V Chorvatsku proběhly protesty proti smlouvě ACTA
Desítky lidí protestovaly v sobotu v chorvatských městech Záhřeb a Osijek proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA. Podle demonstrantů omezuje smlouva svobodu přístupu k internetu a svobodu veřejného projevu, a také zvyšuje možnost kontroly občanů ze strany státu. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již tento týden oznámil, že na téma smlouvy ACTA bude otevřena široká diskuze. Zároveň zdůraznil, že legitimní cíl chránit autorská práva nesmí ohrozit svobodu projevu na internetu.
Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur
Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.
Maďaři budou usilovat o autonomii ve Vojvodině
Maďarská koalice čtyř stran pod názvem „Maďarský návrat“ zveřejnila volební program s požadavkem na autonomii své etnické menšiny ve Vojvodině (autonomní oblasti na severu Srbska). Tyto čtyři strany uvedly, že zahájily kampaň s cílem přilákat voliče z jejich komunity, kteří ještě stále hlasují pro jiné strany. Maďaři nyní ve Vojvodině představují asi 14% populace.
Estonský diplomat získá post velvyslance EU v Makedonii
Estonský diplomat Aivo Orav získá post velvyslance Evropské unie (EU) v Makedonii, do úřadu nastoupí ve čtvrtek. Před ním zastával tento post diplomat Peter Sorensen, který brzy po nastoupení do úřadu získal stejný post velvyslance EU v Bosně a Hercegovině.
4 ministři Evropské unie zaručili Srbsku podporu v získání statutu kandidátské země
Ministři zahraničích věcí Bulharska, Slovenska, České republiky a Maďarska v pátek společně nabídli Srbsku podporu během rozhodování o udělení statutu kandidátské země. V dopise pro vysokou představitelku Evropské unie (EU) Catherine Ashton a evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füle ministři uvedli, že Srbsko splnilo všechna nezbytná opatření a mezinárodní povinnosti. O udělení zmíněného statutu by mohlo být rozhodnuto již na příštím sumitu EU 1.-2. března.
Představitelé Kosova a Srbska se dohodli na zastoupení Kosova na regionálních fórech
Probíhající rozhovory mezi Kosovem a Srbskem byly zaměřeny na zastoupení Kosova v regionálních fórech a správu hranic mezi oběma zeměmi. Výsledkem jednání je dohoda o zastoupení Kosova na regionálních fórech pod jménem „Kosovo*“ přičemž v doprovodu poznámky pod čarou se u „*“ cituje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o prohlášení nezávislosti Kosova. Týmy se také dohodly na integrovaném řízení správních přechodů. Ve společném prohlášení vysoké představitelky Evropské unie (EU) Catherine Ashton a komisaře pro rozšíření a evropskou politiku sousedství Štefana Füle byla dohoda přivítaná. Dle prohlášení je významným krokem vpřed a je důležitou nejen pro Srbsko a Kosovo, ale pro stabilitu v regionu a tím i pro EU.
Chorvatsko a Kypr zvýší v rámci boje s krizí DPH
Chorvatsko a Kypr se chystají od počátku příštího měsíce zvýšit daň z přidané hodnoty ve snaze vyrovnat se s krizí a získat další příjmy do státního rozpočtu. Chorvatsko plánuje zvýšit DPH z 23% na 25%, čímž se stane jednou z evropských zemí s nejvyšší sazbou DPH, a to vedle Dánska, Švédska a Norska. Na Kypru se od 1. března zvýší daň z přidané hodnoty z 15% na 17%. Kyperská vláda tím chce dosáhnout snížení schodku státního rozpočtu v roce 2012 na 2,4% hrubého domácího produktu země. V loňském roce činil schodek 6%. Zvýšení DPH bylo navrženo jako součást balíčku nových úsporných opatření, která zahrnují také zavedení tzv. daně z luxusu nebo minoritní podíly ve státem vlastněných společnostech.
Prezident Kypru: „Kyperské předsednictví EU bude úspěšné“
Kypr v červenci vystřídá v pozici předsednického státu Evropské unie (EU) Dánsko, které v lednu přejalo štafetu po Polsku. Mezi výzvy šestiměsíčního předsednictví země patří otázka společné zemědělské politiky a nový víceletý finanční rámec. Prezident Demetris Christofiass také zdůraznil imigrační problém, a vyjádřil naději, že budou provedena rozhodnutí, která by definovala budoucí strategie EU v této důležité otázce, která se týká také Kypru.
Chorvatská vláda plánuje v roce 2012 investovat 1,6 mld. euro do energetiky a infrastruktury
Chorvatsko plánuje v letošním roce investovat 1,6 miliardy euro do projektů v oblasti energetiky a infrastruktury za účelem oživení oslabené ekonomiky, informoval dnes místopředseda chorvatské vlády Radimir Cacic, citovaný agenturou AFP. Podle jeho slov mají téměř jednu miliardu z této částky poskytnout Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka.
Evropská unie je nespokojená s dosavadním pokrokem ve věci sporného pojmenování Makedonie
Makedonská média informovala, že Brusel je zklamán jednáními, které vede zvláštní zástupce OSN Matthew Nimetzem ve Skopji. Dle informací zdejších médii je unie „pesimistická ohledně výsledků těchto jednání, neboť rozhovory s představiteli Makedonie byly zklamáním“. Anonymní zdroj z Evropské unie uvedl, že „Řecký premiér Lucas Papademos a makedonský premiér Nikola Gruevski se ohledně sporu sejdou, jen stěží se však dá předpokládat jakýkoliv pokrok v této věci.“
Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou řeší vzájemný obchodní režim po vstupu Chorvatska do EU
Chorvatsko a Bosna a Hercegovina jednají o úpravě obchodního režimu, aby se co nejvíce zmírnily dopady vstupu Chorvatska do EU v příštím roce. Bosenský náměstek ministra obchodu Dragisa Mekic řekl, že jednání o obchodnímu protokolu bylo zahájeno v Chorvatsku, neboť nový obchodní režim zcela změní současná cla a kontroly, zvláště pak u potravinářských výrobků dovážených do Bosny a Hercegoviny. Stabilizační a asociační dohoda počítá ke dni 1. 1. 2013 se zrušením většiny cel pro potraviny dovážené do Bosny a Hercegoviny z EU, clo má zůstat pro dovoz mléka, mléčných výrobků a zvířat.