Hlavním tématem fóra konaného v makedonském hlavním městě Skopje je sociální rozměr obchodování s lidmi v regionu. Diskuse, kterou zahájil makedonský ministr práce a sociálních věcí, se zúčastnili i jeho protějšci ze Srbska, Kosova a Bosna a Hercegoviny. Tato problematika úzce souvisí se sociálním zabezpečením. Cílem programu je podle zúčastněných podpora decentralizovaných sociálních služeb a lepší společenské integrace ohrožených skupin obyvatel.
Archiv rubriky: Kosovo
Rusko nevyhoví 20 000 Srbů v Kosovu v žádosti o ruské občanství, protože dle zákonů nemůže
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
EU bude podporovat Kosovo i nadále, chystají se sem italské firmy
Evropský komisař pro rozšíření, Štefan Füle, řekl po svém setkání s kosovskou ministryní pro integraci do EU, že Evropská unie navrhla zahájit strukturovaný dialog s Kosovem o tvorbě právního státu. Eurokomisař Füle dále zdůraznil, že EU podporuje kosovskou snahu o plnění evropských perspektiv, zejména pokud jde o víza, obchodní dohody a účast Kosova v programech EU v souladu s prohlášením EU v roce 2009. Evropská komise také vyzvala Kosovo a Srbsko k pragmatickému, kreativnímu a flexibilnímu přístupu ve společném dialogu, který je dle slov Štefana Füleho v zájmu kosovských i srbských občanů, stejně jako celého regionu. V italském Římě mezitím proběhlo fórum o investičním potenciálu Kosova, kde kosovský ministr průmyslu a obchodu, Mimoza Kusari-Lila, představil plány a programy kosovské vlády na podporu obchodu, přičemž z fóra vyplynula plánované velké obchodní angažmá italských společností v Kosovu.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
Hlava Strany pro obnovu Srbska vyzvala Srby k opuštění barikád – varuje před válkou
Šéf Strany obnovy Srbska, Vuk Draškovič, vyzval kosovské Srby, aby urychleně opustili barikády ještě dříve, než nastane nějaký katastrofický scénář. Podle Draskoviče Srbsko již nemá v Kosovu žádnou vliv a jedinou cestou pro Srbsko je členství v EU. Vuk Draškovič dále prohlásil, že srbská ústava (ve které se Kosovo považuje za autonomní oblast Srbska) je již mimo realitu a Srbové nyní mají dvě možnosti – harmonizovat se s realitou v Kosovu a nebo do Kosova vyslat armádu, což povede k válce s Albánci, a v takovém případě bude nevinou obětí konfliktu celá populace Kosova bez ohledu na národnost. Podle Draskoviče musí nyní být nutně zahájeno jednání dle Ahtisariho plánu a vyřešen statut severu Srbska – Vojvodiny, kde se nyní začínají ozývat hlasy po nezávislosti.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
Kosovo představí v rámci zasedání SEETO svůj plán na dopravní observatoře jihovýchodní Evropy
Kosovský ministr pro infrastrukturu, Fehmi Mujota, bude na výročním setkání ministrů dopravy v belgickém město Antverpy předkládat plán na komplexní pozorovací síť pro dopravu v jihovýchodní Evropě, která má být v budoucnu realizována v souladu s komplexní dopravní sítí TEN-T. Členy SEETO, která byla založena v roce 2004, jsou všechny země východní Evropy spolupracující na projektu dopravních observatoří, jihovýchodní Evropa se připojila před 7 lety. Cílem je rozvoj a porozumění zakládním regionálním dopravním sítím, jak stojí v memorandu SEETO, které podepsala i Evropská komise.
Kosovští Srbové odmítají dohody Srbska s Kosovem a hodlají žalovat šéfa srbských vyjednavačů
Zástupci shromáždění Unie srbských obcí v severním Kosovu vyzývají k zastavení dosažených dohod Srbska s Kosove, protože jsou dle jejich slov proti srbskému státu a národním zájmům. Požadavek byl určen srbskému prezidentovi Borisu Tadići a místopředsedovi vlády Ivicu Dacici stejně jako vedoucímu srbských vyjednavačů s Kosovem, Borislavu Stefanovici. Jeden ze zástupců kosovských Srbů, Radovan Nicic, oznámil, že všechny dohody podepsané Stefanovicem nebudou akceptovány, a dále, že byl vytvořen třicetičlenný tým právníků, kteří mají zahájit trestní řízení proti hlavnímu srbskému vyjednavači, který podle jejich názoru poškodil zájmy Srbska a porušil tak ústavu.
Srbský prezident věří v trvalé řešení dialogu mezi Kosovem a Srbskem
Srbský prezident Boris Tadić v Bruselu prohlásil, že Bělehrad je v dialogu s Prištinou připraven najít trvalé řešení citlivých otázek, ovšem práva Srbů v Kosovu musí být za takového předpokladu respektována. Prezident Tadić dále řekl, že nemůže nyní říci, zda Srbsko získá 9. prosince status kandidáta EU, ale bude o něj bojovat. Srbský prezident je přesvědčen, že trvalé řešení srbsko-kosovských vztahů se podaří najít, a že nyní jde jen o ochranu práv a bezpečnosti kosovských Srbů, kteří musejí mít šanci najít svou busoucnost v Evropě. Hlava Srbska nakonec prohlásila, že veškeré srbské úsilí směřuje k jednomu cíli, a to je mír a stabilita v Evropě, stejně jako členství v EU nejen pro Srby, ale i ostatní balkánské země. Srbský prezident je přesvědčen, že všichni srbští sousedé (jmenoval Chorvatsko, Černou Horu, Makedonii „a další“) jsou propojeni v cestě za prosperitou a společnou budoucností v EU.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení
Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.
Kosovská prezidentka: „celý Balkán si teď klade za cíl vstoupit do EU a NATO“
Na konferenci Germi Hill v Kosovu, kterou pořádá kosovské ministerstvo zahraničí a Evropská rada pro zahraniční záležitosti, kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila, že všechny země regionu si nyní kladou za hlavní cíl vstoupit do NATO a EU. Stejně tak prezidentka Kosova prohlásila, že její země si přeje posílit a rozvíjet strategické partnerství s USA a udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi regionu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupců jednotlivých států včetně ministrů zahraničí a zástupců armády.
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
USA odmítají dělení či jakoukoliv územní výměnu kosovského území
Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).
Velvyslanci Velké Británie a Nizozemí vyzývají urychleně k dialogu Bělehrad-Priština
Nizozemský velvyslanec v Kosovu, Robert Bosch, prohlásil, že situace na severu této země na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak musí být vyřešena co nejrychleji a nejlépe cestou dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Nizozemí jeho ústy dále podpořilo dialog pod vedením mediátora EU, kterým je Angličan Robert Cooper. Velvyslanec Velké Británie v Srbsku, Michael Davenport, pak prohlásil, že Britové si přejí, aby Srbsko získalo statut kandidátské země EU již 9. prosince, ovšem je nutné, aby Srbové pokračovali v dialogu s Kosovem. Podle slov britského velvyslance má Evropská komise jasno – Srbové musejí zapracovat na své regionální spolupráci a zahájit konstruktivní dialog s Prištinou, chtějí-li do EU.
MMF: „Kosovo se vyhnulo krizi a je na dobré cestě“
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se Kosovu podařilo díky své izolaci od zahraničních a mezinárodních trhů vyhnout závažné krizi. V oznámení zveřejněném na webových stránkách MMF je řečeno, že kosovskou ekonomiku čeká v tomto roce průměrný růst 5 %. Bankovní systém je pak podle MMF stabilní s pohledu likvidity i kapitálových rezerv. Šéf mise MMF v Kosovu, Johannes Wiegand pak oznámil po jednání s kosovskými představiteli, že kosovská vláda učinila rozhodné kroky k posílení fiskální stability, což by mohlo Kosovu otevřít možnost finanční pomoci od MMF.
Ministři zahraničí EU budou na začátku prosince jednat o situaci v severním Kosovu
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Catherine Ashton, nebude zatím předkládat žádnou zprávu o napětí v severním Kosovu a o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, informují o tom srbská média s odvoláním na své zdroje v EU. Jednání o situaci v severním Kosovu by se mělo konat na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí začátkem prosince. Přesto se očekává, že ministři zahraničních věcí EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu, budou danou otázku řešit v podobě neoficiálních jednání – to odkazuje na rostoucí důležitost problémů v Kosovu, kandidatury Srbska do EU a určení data, kdy bude moci o vstupu do EU začít jednat Černá Hora.
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Kosovo a Srbsko dosáhly první shody – budou prozatím společně s EULEX hlídat hranice
Priština a Bělehrad se dohodly na společné, integrované správě hraniční linie, informuje otom Pristina daily Koha, podle které se mají nyní na hlídání hranice podílet policisté z Kosova, mise EULEX i Srbska. Dohoda je údajně výsledkem mezinárodního jednání, které probíhá paralelně s pokusy o dialog mezi Kosove a Srbskem.
Srbové v severním Kosovu žádají o pomoc ruského premiéra
Srbové v severním Kosovu vyjádřili zájem o účast na zasedání srbského parlamentu při projednávání otázky Kosova. Stejně tak požádali o podporu ruského premiéra Vladimira Putina a vyzvali ho, aby se zapojil do řešení problému Kosova.