Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko

Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.

Albánie je proti jakémukoliv etnickému dělení Kosova

Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.

 

NATO řeší otázku Kosova s velkým zklamáním

Rada Severoatlantické aliance (NATO) za účasti velvyslanců všech zemí, které jsou součástí sil KFOR řeší situaci v severním Kosovu, kde stále nebylo dosaženo řešení. Diplomaté z několika členských zemí NATO podle kosovských médií neskrývají své zklamání a frustraci z neřešitelnosti. V NATO se nyní řeší to, že srbská menšina si je vědoma toho, že vojáci NATO nemohou zasáhnout kvůli obavám z napadení takového kroku, který by pak byl považován za stranící Kosovu, což by v Srbsku vedlo k podkopání autority prezidenta Borise Tadice a vzestupu nacionalistů. Stejně tak ale NATO přestává důvěřovat i srbskému prezidentovi, který podle názorů jednotlivých velvyslanců nepřichází s dostatečným množstvím možností řešení, o kterých by se mezi Prištinou a Bělehradem mělo konstruktivně jednat.

Rada bezpečnosti OSN se bude zabývat Kosovem na popud generálního tajemníka

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon je podle člena jeho úřadu, Eri Kaneka, znepokojen nejnovějšími zprávami o vývoji v Kosovu, které podle jeho názoru oživují nevyřešené problémy a představují hrozbu pro stabilitu a mír v regionu. Podle Eri Kaneka byla zpráva o Kosovu předložena i členům Rady bezpečnosti OSN, kteří by se jí měly zabývat 29. listopadu. Ve zprávě předložené členům Rady bezpečnosti OSN generální tajemník informuje, že došlo ke zhoršení mezietnických vztahů v celém Kosovu a zdůrazňuje potřebu rychlého vyřešení problému na hraničních přechodech se Srbskem. Zpráva je prakticky chronologickým popisem vývoje v Kosovu za poslední 3 měsíce přičemž upozorňuje na to, že vývoj na severu této země nebezpečně zastiňuje situaci v celé zemi. Při projednávání situace 29. listopadu budou pod předsednictvím Portugalska vyjadřovat své postoje všechny členské státy Rady a jednání se zúčastní i zástupci Srbska a Kosova.

Rada bezpečnosti Kosova řeší situaci na severu země

Členové kosovské Rady bezpečnosti, aby diskutovaly o situaci v severním Kosovu, kde je srbská národnostní menšina. Podle starosty obce Mitrovica, Avniho Kastrati, je v nyní klid, ale panuje velké napětí způsobené paralelně fungujícími srbskými orgány. Avni Kastrati poté uvedl, že Srbům v oblasti musí být jasné, že není možné, aby rozhodovaly a odepíraly jednotkám KFOR naplňování jejich poslání. Podle slov kosovské hlavy obce Mitrovica také srbské paralelní úřady nutí občany hlídat zátarasy.

EULEX: „násilí v Kosovu je nepřijatelné“

Šéf mise EULEX, která byla zřízena EU v Kosovu za účelem prosazování práva a zajišťováním naplňování rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, Xavier de Marnhac, prohlásil, že násilí v severním Kosovu je nepřijatelné a upozornil na silnou přítomnost policejních jednotek mise EULEX v oblasti. Dále podle jeho slov, ve zprávě, kterou EULEX předkládá Radě bezpečnosti OSN.

Balkánští ministři obrany se v Kosovu dohodli na užší spolupráci

Šest balkánských ministrů obrany, kromě Srbska, se na svém zasedání v Kosovu, zavázalo úžeji spolupracovat na řešení regionální stability. Ministři obrany ze Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Černá Hory, Albánie a Kosova se na setkání ve městě Peja dohodly na posílení spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti. Srbsko ke konferenci nebylo přizváno pro svou politiku bojkotu všech jednání, kterých se účastní Kosovo.
Ve svém projevu na zahájení konference kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila: „Díváme se do budoucnosti na cestu evropské integrace a členství v NATO.“

V Praze bylo zahájeno zasedání Vysegrádské skupiny se zeměmi západního Balkánu

V hlavním městě České republiky, Praze, byl zahájen summit mezi skupinou V4 (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a zeměmi západního Balkánu, které budou reprezentovat jednotliví ministři zahraničí. Zasedání se zúčastní i evropský komisař pro rozšíření EU Štefan Füle, výkonný ředitel  zahraniční služby EU pro Rusko, východní sousedství a západní Balkán Miroslav Lajčák či slovinský ministr zahraničí Samuel Žbogar. Do Prahy dorazil o ministr zahraničních věcí Kosova, Enver Hoxhaj, který zde bude představovat pokračující konsolidaci kosovského státu s cílem rozvíjet mezinárodní spolupráci Kosova s ostatními zeměmi.

Po operaci KFOR Srbové v Kosovu vystavěli ještě větší barikády

Poté co německé jednotky sil KFOR dokončily odstraňování barikád v severním Kosovu na cestě Zubin Potok – Ribarice, mezi kterými leží hraniční přechod Brnjak, zahájili místní Srbové stavbu barikád, které jsou podstatně rozsáhlejší, větší a lépe bráněny. Operace na odstraňování trvala přes 14 hodin, ovšem nyní zde vyrostly nové, tři metry vysoké.

KFOR nebude ručit za škody, které způsobí při odstraňování srbských barikád

Velitel sil KFOR, Erhard Drews, informoval bouřící se Srby v severní Mitrovici na území severního Kosovo, které Srbsko stále považuje za svou nedělitelnou součást, že KFOR nebude kompenzovat žádné škody, které způsobí během operace za účelem odstranění barikád na severu Kosova.

Srbsko nevymění severní Kosovo za statut kandidáta do EU

Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic oznámil, že Srbsko nepřistoupí na zrušení svých institucí v severní části Kosova výměnou za získání statutu kandidátské země EU. Podle jeho slov je to pro Srbsko nepřijatelné a na dotaz, jak by Srbsko reagovalo, kdyby tyto instituce byly rozpuštěny proti jeho vůli, odpověděl jednoznačně: „k tomu by mohlo dojít pouze za použití síly a násilí, což není udržitelné z hlediska dlouhodobého vývoje.

Rumunsko odmítá uznat Kosovo, a to i do budoucna

Rumunský prezident Traian Basescu při své návštěvě Srbska oznámil, že Rumunsko neuznává a neuzná Kosovo. Rumunský prezident zároveň vyzval obě strany, aby již dosáhly naléhavě nutné dohody, která by zaručila kosovským Srbům pocit ochrany srbskými úřady. Podle rumunského prezidenta neexistuje žádná analýza, která by vysvětlovalo, proč by Rumunsko mělo existenci samostatného Kosova uznat. Prezident Basescu pak zopakoval, že v tomto směru ani nevidí žádný možný pozitivní postup pro Kosovo.

KFOR je připraveno řešit problém v Kosovu i bez dialogu

Velitel sil KFOR, Erhard Drews, dal jasně najevo, že pokud nebude problém na severu Kosova vyřešen pomocí dialogu, pak bude KFOR jednat podle konkrétní situace v dané oblasti samostatně, bude-li to třeba. Oznámil to dnes mluvčí KFOR, plukovník Uwe Nowicki. Mluvčí KFOR dále prohlásil, že dialog je nejlepší možný způsob, jak situaci na severu Kosova u srbských hranic řešit, a podle jeho slov je o tom přesvědčen i velitel KFOR, který ale hodlá použít i jiné formy, nebude-li dialog úspěšný.

Velká Británie vyzývá Srbsko k závaznému dialogu s Kosovem

Šéf britského resortu pro Evropu David Lidington prohlásil, že pro Srbsko je dialog s Kosovem klíčovým pro budoucí vstup do EU. Na otázku, zda bude Srbsko pro vstup do EU uznat Kosovo, odmítl britský ministr pro Evropu přímo odpovědět, ale prohlásil, že Evropská komise požaduje vyjasněné vztahy se sousedními zeměmi. Dále ministr Lidington uvedl, že by se Srbsko mělo zavázat k dialogu s Kosovem a realizovat řadu předchozích dohod nejpozději do prosince 2011.

EU oficiálně oddělila území Kosova od Srbska na své mapě Evropy, Srbové se rozčilují

Evropská unie (EU) na svých oficiálních internetových stránkách europa.eu vytvořila mapu samostatného území Kosova a přestala počítat kosovskou populaci do srbské. Srbské ministerstvo zahraničí již uvedlo, že bude žádat vysvětlení od EU v Bruselu. Kosovo vyhlásilo nezávislost 17. února 2008 a bylo uznáno 22 členskými státy EU. Pouze Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Kypr a Řecko odmítly existenci kosovského státu uznat, povětšinou kvůli vlastním nevyřešeným problémům s národnostními menšinami.

Armáda České republiky skončila svoje nasazení v Kosovu

Celkem 8 500 vojáků české armády se zúčastnilo mise trvající od roku 1999 do 27. října 2011. České jednotky byly součástí operace KFOR probíhající pod vedením NATO. Jejich úkolem bylo především dohlížet na dodržování míru mezi etnickými skupinami a na demokratický vývoj situace v zemi. Momentálně jsou příslušníci Armády České republiky nasazeni pouze na misi v Afghánistánu.

NATO a EU stojí za akcí jednotek KFOR na severu Kosova

Představitelé obou organizací vyjádřili souhlas s postupem mírových jednotek KFOR při odstraňování barikád na hraničních přechodech mezi Srbskem a Kosovem. Podle jejich slov byla celá akce v souladu s mandátem celé mise a zajištění svobody a klidu je hlavním úkolem jednotek KFOR na tomto území.

Jednotky KFOR se dostaly do střetu se Srby bránícími barikády na severu Kosova

Deset příslušníků KFOR bylo při střetu zraněno. Jednotky zahájily akci na odstranění barikád blokujících hraniční přechody mezi Kosovem a Srbskem. Důvodem k zahájení bylo vypršení ultimáta daného Srbům k odstranění zátarasů z hraničních komunikací. Vojáci KFOR použili k rozehnání Srbů blokujících odstranění barikád slzný plyn.

Srbové stále blokují přechody na kosovské hranici

Ačkoliv ultimátum dané organizací NATO, potažmo velením jednotek KFOR, již uplynulo, kosovští Srbové stále blokují hraniční přechody vedoucí do země. Srbský prezident Boris Tadić sice řekl, že je nutné umožnit průjezd vozidlům KFOR, ale zároveň vyjádřil plnou podporu kosovským Srbům bojujícím za svoje zájmy, které by ovšem měli hájit mírovou cestou.

Srbská opozice navrhuje ukončení jednání s NATO a EU

Opoziční Srbská radikální strana (SRS) navrhla v parlamentu okamžité ukončení jednání se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Její předseda Aleksandar Martinović na tiskové konferenci uvedl, že očekává podporu všech politických stran, které neuznávají nezávislost Kosova a dodal, že by tento návrh neměl být předmětem „politického handlu“.