Podle mluvčího jednotek KFOR fungujících v zemi jako mírové sbory pod vedením NATO byl původní termín odstranění silničních bloků posunut o den na žádost Srbska, které si stěžovalo na nedostatek času pro splnění úkolu. Zátarasy byly na komunikace vedoucí do Kosova umístěny před měsícem jako forma srbského protestu proti předání hraničního přechodu z rukou jednotek NATO a EU kosovským celníkům. Veškeré bloky musí být odstraněny do 18. října.
Srbsko dnes totiž dostalo doporučení Evropské komise. Oficiálně by se mohlo stát kandidátem již 5. prosince, kdy proběhne schůze ministrů zahraničí v Bruselu. Aby byla kandidatura úspěšná, je nutné podle eurokomisaře Štefana Füleho, aby nadále Bělehrad jednal s Kosovem a plnit dohodnuté podmínky.
Rumunský prezident Traian Basescu na plenárním zasedání NATO v Bukurešti, které se uskutečnilo od 7. do 10. října, oznámil, že jeho země nehodlá změnit svůj postoj k otázce Kosova do té doby, dokud se Kosovu nepodaří dohodnout se Srbskem. Dále rumunský prezident oznámil, že rumunská armáda bude nadále pokračovat ve své účasti mise KFOR a bude přísně dodržovat neutrální postoj své země ke Kosovu.
Kosovský premiér Hashim Thaci oznámil, že za žádnou cenu nepřistoupí k jednání o politickém statutu Kosova, neboť tento problém je podle něj dávno vyřešen. „Kosovo je samostatný a suverénní stát, a to je dnes nezměnitelným politickým faktem“, prohlásil kosovský premiér. Stejně tak je premiér Thaci přesvědčen o tom, že je uzavřena i otázka zablokovaných hraničních přechodů Jarinje a Brnjak, z nichž jednoduše budou barikády odstraněny.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) přijalo usnesení k politické situaci na Balkáně. PACE vyzvalo země Balkánského poloostrova, aby usilovaly o usmíření a posílení dialogu. Podle srbské delegace v PACE, kterou vede Dragoljub Mićunović, velký počet poslanců PACE vyjádřil podporu Srbsku a jeho úsilí v mírovém řešení otázky Kosova. Také došlo k vyjádření podpory navrhované mezinárodní konference o Kosovu, která se bude konat pod záštitou OSN za účasti EU a která by měla nabídnout řešení statutu Kosova přijatelná pro všechny strany, pokud jdeo statusu Kosova a dalších souvisejících otázek. Usnesení PACE se ovšem týká i otázek Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Makedonský prezident Djordje Ivanov prohlásil, že dialog mezi Srbskem a Kosovem musí nutně pokračovat, přičemž jeho země je prý připravena podat pomocnou ruku při hledání řešení. Makedonský prezident si dle svých slov uvědomuje, že současný vývoj v Kosovu je další překážkou, ovšem zdůraznil, že jeho země doufá v maximální respektování práv občanů všech zemích v regionu a stejně tak že podporuje práva občanů na sebeurčení. Makedonie a Srbsko nemají žádné spory v otázkách zahraniční politiky a jediným bodem neshody je otázka Kosova, u které ale makedonský prezident věří, že nenaruší společnou cestu obou zemí k úspěšné evropské integraci.
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států, Victoria Nuland, vyjádřila na tiskové konferenci postoj USA k uzavření srbsko-kosovského obchodu, zablokovaných hranic a bezvládí v Bosně a Hercegovině. Spojené státy hodlají pomoci při řešení obchodního problému, který vznikl, když Kosovo zakázalo import srbského zboží a těžce zdanilo zboží z Bosny a Hercegoviny. Kosovská vláda ospravedlňovala svůj krok snahou dát prostor pro vytvoření vlastní ekonomiky. Americká vláda je také znepokojena pokračujícím problémem na kosovských hranicích, kde Srbové blokují hraniční přechody, a považuje za nutné, aby KFOR v případě potřeby adekvátně reagovalo na jakékoliv narušení současné, alespoň částečně stabilizované situace. USA jsou také dle ministerstva zahraničí zklamány tím, že se v Bosně stále nepodařilo sestavit novou vládu.
Generální tajemník NATO Fogh Rasmussen v Bruselu na tiskové konferenci v před zasedáním ministrů obrany členských zemí NATO prohlásil, že neexistuje žádný důvod k šetření jednání jednotek KFOR v Kosovu. Obrana NATO se týká incidentu ve vesnici Qeshmellug, kde bylo zraněno 16 Srbů a 4 příslušníci sil KFOR při vzájemných střetech. Generální tajemník Rasmussen dále uvedl, že o incidentu hovořil i se srbským prezidentem Tadicem, kterého ujistil o nestrannosti mise KFOR. Dále jménem NATO Rasmussen vyzval všechny zúčastněné strany, aby zahájily otevřený dialog a a vyvarovaly se jakéhokoliv konfliktního jednání.
Slovinský poslanec Evropského parlamentu (EP) a bývalý slovinský ministr obrany Jelko Kacin prohlásil, že Evropská komise navrhne pro Srbsko udělení statutu kandidátské země EU již v říjnu. Zároveň ale poslanec Kacin dodal, že nevěří v podporu všech členských států EU, které musí statut individuálně podpořit. Podle něj to může být způsobeno především posledními událostmi v Kosovu a přerušením rozhovorů Bělehrad – Priština. Stejně tak se domnívá, že Srbsko nepodpoří země, které mají své vojáky na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem, a je přesvědčen o tom, že jedinou cestou k úspěchu je obnovení dialogu s Kosovem.
Mírové sbory NATO v Kosovu (KFOR) posilují svou přítomnost na hranicích mezi Srbskem a Kosovem. Důvodem jsou poslední srážky mezi Srby a silami KFOR – při posledním incidentu bylo během vzájemné konfrontace u bariér postavených Srby zraněno šestnáct kosovských Srbů a čtyři vojáci KFOR.
O mírovém řešení situace na srbsko-kosovské hranici má na půdě OSN jednat srbský prezident Boris Tadić, tajemník OSN Pan Ki-mun a šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Blokáda sporných hraničních přechodů a přilehlých silnic Srby trvá již týden. Hranici prakticky nelze překročit kvůli několikametrovým barikádám ze štěrku. Kosovský ministr vnitra Bajram Radžepi nedávno ujistil Srby, že na jakékoli násilí odpoví stejným způsobem.
Dnes ráno speciální policejní jednotky mise EU v Kosovu EULEX ve spolupráci se silami KFOR převezli vrtulníky kosovské celníky na přechody Jarinje a Brnjak. Kosovští Srbové, kteří přes noc vystavěli barikády s cílem zablokovat celníkům přístup k přechodům, zde nyní hlídkují. Kosovský ministr vnitra Bajram Redžepi prohlásil, že situace je pod kontrolou a viní zločinecké skupiny napojené na Srbsko z toho, že násilím ženou lidi na barikády ve snaze destabilizovat situaci v Kosovu. Pro Srbsko, které v těchto dnech usiluje o získání statusu kandidátské země EU, je situace na hranicích s Kosovem velmi citlivým tématem. Oba přechody jsou v současné době neprůjezdné.
V pátek by mělo Kosovo za pomoci sil KFOR opět zprovoznit přechody Jarinje a Brnjak. Srbský prezident Boris Tadić se nechal slyšet, že nepřipustí žádné vynucené řešení
problému a žádá, aby mezinárodní instituce převzetí zabránily. Dohoda o přechodném režimu na obou přechodech vyprší zítra. Očekává se, že Srbové znovu zablokují silnice. V napjaté atmosféře opouštějí poslední čeští vojáci mise KFOR svou kosovskou základnu a odjíždějí zpět do vlasti.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že Severoatlantická aliance je připravena jednat s cílem potlačit násilí, které může brzy vypuknout. Generální tajemník Rasmussen dále informoval o tom, že 6000 mužů sil KFOR rozmístěných v Kosovu má nyní povolení jednat v případě sebeobrany a stejně tak i, jestliže to bude nutné pro zajištění bezpečnosti a stability. Kosovo totiž vysílá další policejní sbory na sever svého území, aby obsadily dva hraniční přechody se Srbskem. Srbsko, které neuznává stát Kosovo, již vyslalo jasný signál, že převzetí hraničních přechodů Kosovskými Albánci může zažehnout nové násilné střety.
Napětí v regionu stále trvá. Nepokoje rozpoutalo porušením embarga na dovoz srbského zboží do Kosova a pokus kosovských policistů o obsazení hraničních přechodů. Kosovští Srbové i nadále blokují silnici na severu Kosova a mírovým jednotkám KFOR se nedaří zklidnit situaci.
Na sporných hraničních přechodech, kde došlo k útokům Srbů na stanoviště kosovské policie, dohlíží na pořádek jednotky KFOR, které zde vyhlásily vojenskou zónu. Podle Srbů chtějí obyvatelé Kosova vyprovokovat Srbsko k ukončení mezinárodního dialogu. Srbský premiér Mirko Cvetkovič prohlásil, že Srbsko nezávislé Kosovo nikdy neuzná. Kosovský premiér Hašim Thači v reakci řekl, že nehodlá polevit ve snaze získat kontrolu nad celým územím kosovského státu.
Poté, co před necelým týdnem Kosovo zakázalo dovoz veškerého srbského zboží a severní část země, obydlená Srby, odmítla nařízení přijmout, došlo již k zastřelení kosovského policisty i k zapálení jednoho hraničního přechodu. Kosovští Srbové odmítají Kosovo uznat za samostatné a stále vnímají jako své hlavní město srbský Bělehrad. Srbové také zablokovali hranice a stejně tak příchozí elitní kosovské policejní jednotky. Vojáci NATO byli nyní posláni na srbsko-kosovské hranice, aby potlačili již tři dny trvající násilí, ovčem Srbové je odmítají pustit do země a zablokovali hraniční přechody i jim.
Zatím, co se kosovská vláda rozhodla uvalit zákaz na dovoz veškerého zboží ze Srbska, vypukly nepokoje na severu při hranicích se Srbskem, které jsou obydleny převážně srbskou menšinou (60 000 Srbů), která považuje Kosovo nadále za část Srbska. Do míst již byly vyslány speciální policejní zásahové jednotky, ovšem Srbové nadále kontrolují silnice a některé hraniční přechody. Srbský státní tajemník pro Kosovo Oliver Ivanovič potvrdil přítomnost policie a také to, že je zablokována místními, dle jeho slov je konflikt za dveřmi. Kosovská vláda minulý týden uvalila nejen zákaz na srbské zboží, ale také 10% daň na veškeré zboží z Bosny. Kosovský vicepremiér Hajredin Kuci tvrdí, že jde o nezbytné opatření pro vytvoření jednotné ekonomiky, dále ujišťuje svět, že těžká policejní přítomnost na severu u hranic se Srbskem není namířena proti místním, ovšem je prý nutné zajistit hranice státu.
Během své oficiální návštěvy v kosovské Prištině byla srbské delegace vedená Borislavem Stefanovićem napadena příznivci kosovské krajně pravicové opoziční strany. Jedná se o první návštěvu srbských představitelů od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova 17. února 2008, jež proběhla v rámci jednání zprostředkovávaných Evropskou unií.
Vláda Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, byla oficiálně pozvána na slavnost blahořečení bývalého papeže Jana Pavla II. navzdory skutečnosti, že Vatikán svrchovanost Kosova neuznal. Jedná se o první návštěvu představitelů kosovské vlády ve Vatikánu od vyhlášení nezávislosti. Reakce od srbské vlády na přítomnost oficiální delegace kosovských Albánců ve Vatikánu zatím nepřišly.
Prezident Behgjet Pacolli odstoupil poté, co kosovský Ústavní soud prohlásil průběh prezidentských voleb za protiústavní. Parlament sporné republiky zvolil v prezidentských volbách 22. února kosovsko-švýcarského miliardáře a vůdce strany Aliance pro nové Kosovo až ve třetím kole, v němž postačovala prostá většina namísto dvoutřetinové. Stížnost u Ústavního soudu podaly největší opoziční strany, které volby bojkotovaly a mimo jiné poukazovaly na blízký vztah B. Pacolliho s Moskvou. Kosovský Ústavní soud podruhé během několika měsíců uznal úřadujícího prezidenta nelegitimním – na podzim 2010 rezignoval z důvodu nálezu, podle kterého nemůže hlava státu zároveň zastávat funkci předsedy politické strany, kosovský prezident Fatmir Sejdiu.