Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole projednávání novely zákona o cestovních dokladech podpořila návrh připravený ministerstvem vnitra. Po vstupu České republiky do EU bylo Chorvatsko prvním státem, kam mohou Češi vycestovat jen na občanský průkaz, přestože země není součástí EU. Cestování pouze na občanský průkaz musí nicméně odsouhlasit i cílová země. Novelu před dalším projednáváním ještě posoudí sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Archiv rubriky: Chorvatsko
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný
V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.
Soud v Haagu osvobodil dva chorvatské generály
Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu propustil chorvatského generála Ante Gotovina a Mladena Markace, kteří byli v roce 2011 odsouzení ke 24 a 18 letům vězení za etnické vraždění Srbů v chorvatském regionu Krajina. Tisíce lidí v hlavním městě Záhřebu rozhodnutí oslavně přivítaly, Srbové ho považují naopak za hanebnost. Podle soudce Theodora Merona byli generálové pouze součástí plánu chorvatského prezidenta Franjo Tudjman, který chtěl vysídlit etnické Srby. Na 200 000 Srbů bylo v roce 1995 z Chorvatska vyhnáno a nejméně 150 Srbů bylo zabito během vojenské operace v oblasti Krajina. Rozhodnutí by mělo být konečné.
Chorvatský vicepremiér a ministr financí rezignoval kvůli odsouzení za automobilovou nehodu
Radimir Cacic, který byl chorvatským vicepremiérem a současně ministrem financí, rezignoval na svůj post poté, co ho maďarský soud odsoudil ke 22 měsícům odnětí svobody za automobilovou nehodu před dvěma roky, během níž zemřeli 2 lidé. „Jsem si vědom své odpovědnosti ke státu, vládě a obyvatelům celého Chorvatska, proto rezignuji na svůj post,“ oznámil exministr Cacic. Podle agentury AP se bývalý vicepremiér a ministr ve vládě premiéra Zorana Milanovice proti rozsudku odvolávat nebude.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Chorvatský ministr financí: „Země je ve výjimečném stavu“
Chorvatský ministr financí Slavko Linić v rozhovoru pro týdeník Globus řekl, že jeho země je ve ‚výjimečném stavu‘. Příští rok bude situace dle Liniće ještě složitější a ministr nevylučuje možnost, že Chorvatsko bude k překonání své finanční krize potřebovat pomoc od MMF. „Pokud máte trvalý pokles všech ekonomických činností, obrovský problém likvidity, vysokou míru nezaměstnanosti, pokud nejste schopni vyplácet mzdy… pak musíte čelit realitě a nazývat to výjimečným stavem, „řekl Linić pro týdeník Globus. „Pokud se situace v co nejbližší době nezlepší, nepřibudou žádné nové investice, což vede k tomu, že rozpočtové prognózy pro příští rok budou velmi, velmi špatné,“ řekl ministr. „O tom, zda-li budeme potřebovat pomoc od MMF, se dozvíme za asi půl roku. Naše fiskální politika je však jasná- v příštím roce musí být veřejné výdaje nižší, než v roce letošním,“ dodal Linić.
Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul. Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.
Rakousko a další evropské země se opět staly součástí EU- Battle groups
350 rakouských vojáků se 1. července opětovně připojilo k programu EU-Battle groups. Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou, ale kvalitou jednotek – tedy schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Program byl Evropskou radou (ER) schválen v roce 2004. Mezi další země, které se k programu připojily, patří: Česká republika, Německo, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Rakušané se budou podílet především na logistice a celkovém zaopatření jednotky.
Chorvatsko je po Španělsku a Řecku třetí evropskou zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladistvých
Informace zazněla na konferenci v Záhřebu, kterou organizovala nevládní organizace s názvem „Chorvatská síť mládeže“, dle níž je nyní v zemi 330 000 nezaměstnaných, z čehož 130 000 mladistvých. Dle představitele organizace Nikoly Bukoviče jsou hlavní příčinou nedostatky ve vzdělávacím systému, špatně provedená reformní opatření v oblasti školského systému, nepružný trh práce, korupce, nepotismus a klientelismus, stejně jako nedostatek připravenosti mladých lidí pro stěhování za účelem zaměstnání.
Srbský patriarcha Irineja navštívil Chorvatsko
Čtvrteční cesta srbského duchovního Irineji má kromě náboženských i politické cíle a měla by zlepšit vztahy mezi Bělehradem a Záhřebem. Ty doznaly zhoršení v tomto týdnu, kdy zvolený srbský prezident Tomislav Nikolič řekl, že „Vukovar byl srbský. Tam se Chorvaté nemají co vracet.“ Město a oblast Východní Slavonie byly na základě chorvatsko-srbské dohody z Erdutu z roku 1995 spravovány OSN a 1998 reintegrovány do Chorvatska. Chorvatský prezident Ivo Josipovič na tento výrok reagoval zrušením své účasti na pondělní inauguraci Nikoliče.
Chorvatská ekonomika je nadále v recesi
Z oficiální zprávy chorvatského premiéra Zorana Milanovice vyplývá, že se chorvatská ekonomika v současné době stále nachází v recesi. Hrubý domácí produkt země nadále klesá, v prvním čtvrtletí roku 2012 poklesl o 1,3% oproti poslednímu čtvrtletí roku 2011. Podle slov premiéra byl pokles způsoben prudkým snížením ekonomické aktivity v oblasti průmyslu, hornictví a energetiky, dopravy a stavebnictví. Na druhé straně byl zaregistrován nárůst v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, obchodu, pohostinství a ubytování, finančních transakcí a pronájmu nemovitostí, který však není dostačující ke kompenzaci prudkého poklesu.
Evropská komise vydala zprávu o pokroku Chorvatska v zavádění reforem nutných pro přistoupení do EU
Rada pro obecné záležitosti Evropské unie přijala 29. května monitorovací zprávu Evropské komise (EK) o připravenosti přistoupení Chorvatska. Země byla pochválena za svůj pokrok a vyzvána k zajištění plného provádění reforem v oblasti soudnictví a základních práv, spravedlnosti, svobody, bezpečnosti politiky a politiky hospodářské soutěže. Další zpráva o průběhu reforem má být zveřejněná během summitu EU-Chorvatsko v červnu.
Chorvatsko a Makedonie podepsaly smlouvu o policejní spolupráci
Makedonská ministryně vnitra Gordana Jankuloska a její chorvatský protějšek Ranko Ostojić podepsali ve Skopji smlouvu o policejní spolupráci obou zemí a také protokol o spolupráci během letní turistické sezóny. Jankuloska oznámila, že s Ostojićem dále jednali o možnosti, že by Chorvatsko sdílelo s Makedonií své zkušenosti s euroatlantickou integrací.
Chorvatsko po vstupu do EU získá 1,5 miliardy EUR
„Po dobu 18 měsíců od přistoupení Chorvatska do EU bude země moci využívat 1,5 miliardy eur z evropských fondů,“ řekl tamější místopředseda vlády Branko Grczić. Přibližně jedna třetina z této částky má být použitá k realizaci velkých infrastrukturních projektů, zejména rozvoje dopravních sítí. Zbytek bude určen na projekty v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje regionální soutěže. Grczić dále uvedl, že v roce 2011 země využila pouze 37% z celkového objemu peněz z předvstupních fondů, tedy nenávratné finanční pomoci směřované k budoucím členským státům EU. Na vině je především nedokonalost administrativy, kterou chce země v následujících letech zlepšit.
Chorvatsko může čerpat až do výše 70 milionů z fondů EU pro trh práce
V Zahrebu se konala konference „Chorvatská politika práce a sociální politika v kontextu Evropské unie“, která má zemi připravit na nominaci projektů pro sociální fondy a fondy soudržnosti EU, z nichž by země mohla čerpat až 70 milionů EUR. Zástupce Evropské komise (EK) Zoltán Kazatsay během konference uvedl, že pro to, aby Chorvatsko mohlo čerpat z fondů EU, musí země vybudovat dobře fungující systém a struktury.
Chorvatsko se připojilo ke skupině zemí podporujících zvýšení rozpočtu EU
Podpisem společného prohlášení se Chorvatsko v úterý připojilo k 10 členským státům Evropské unie, které podporují návrh Evropské komise na zvýšení rozpočtu EU na příští rok. Návrh počítá se zvýšením o 6,8% na 138 miliard eur (cca 3,5 bilionu Kč).
Chorvatská vláda chystá nový právní rámec pro vztahy osob stejného pohlaví
Chorvatská vláda připraví nový právní rámec pro vztahy osob stejného pohlaví. Bude přitom vycházet z právních úprav ve Španělsku, Portugalsku a severských zemích. Chorvatské LGTB skupiny Iskorak a Kontra zdůraznily, že se jedná o velký krok vpřed v oblasti ochrany lidských práv párů stejného pohlaví.
Nezaměstnanost v Chorvatsku v dubnu poklesla o 6,5%
Duben přinesl v Chorvatsku obrat na trhu práce, počet nezaměstnaných se snížil o 22,000 na téměř 318 tisíc lidí. Pokles způsobila sezónní zaměstnanost v cestovním ruchu a zemědělství, ale také přijetí nových státních opatření proti nezaměstnanosti, včetně rozsáhlých rekvalifikací.
Chorvatský premiér na návštěvě Maďarska
Chorvatský premiér Zoran Milanovic dnes na pozvání maďarského premiéra Viktora Orbána podnikl jednodenní oficiální návštěvu Maďarska. Hlavními tématy jejich dnešního jednání byly bilaterální vztahy Chorvatska a Maďarska, spolupráce v rámci Evropské unie, společné zájmy v otázkách energetiky a infrastruktury a celková situace v regionu.
Čeští senátoři schválili smlouvu o připojení Chorvatska k EU
Senát PČR ve středu schválil smlouvu o připojení Chorvatska k Evropské unii. K úplné ratifikaci ze strany parlamentu chybí ještě souhlas Poslanecké sněmovny, která zatím smlouvu podpořila jen v prvním čtení v polovině března. Pro schválení je nutný souhlas ústavní třípětinové většiny zákonodárců. V Senátu se pro rozšíření unie o Chorvatsko vyslovilo všech 59 přítomných členů horní komory parlamentu.
Chorvatská vláda přijala rozhodnutí o emisi eurobondů v hodnotě 1,5 mld. dolarů
Chorvatská vláda přijala rozhodnutí vydat pětileté eurobondy v hodnotě 1,5 miliardy amerických dolarů. Emise dluhopisů na americkém trhu byla dohodnuta minulý týden během návštěvy chorvatského ministra financí Slavko Linice ve Spojených státech. Emisní cena dosahuje 99,472% nominální hodnoty, úroková míra je neměnná a činí 6,25% ročně, výnos 6.375%. Datum emise je 27. dubna 2012 a datum splatnosti 27. dubna 2017. Manažery emise jsou Citigroup Global Markets Limited, Deutsche Bank AG London Branch a JP Morgan Securities Ltd. Všechny platby budou převedeny na eura podle pevně stanoveného kurzu 1.3110 dolarů za jedno euro. O koupi chorvatských dluhopisů již projevilo zájem více než 350 potenciálních investorů.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.