Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Archiv rubriky: Východní Asie
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Japonský premiér rozpustil parlament, budou se pořádat nové volby
Předseda Demokratické strany Japonska (DPJ) Yoshihiko Noda, který se stal premiérem v srpnu 2011, ztratil podporu parlamentu důsledkem zvyšování daní, aby se země vyhnula vysokému zadlužení, a vyrovnáváním se s havárií ve Fukushima. Naopak vůdce opoziční strany Liberálně demokratické strany (LDP) Shinzo Abe ve veřejných výzkumech posílil a předvídá vítězství v následujících volbách, které jsou naplánované na 16. prosince. Podle výzkumů veřejného mínění nicméně není polovina Japonců rozhodnuta, které straně dá hlas, analytici předpokládají, že se bude jednat o koaliční vládu. Opoziční strana LDP byla u moci více než 50 let, v roce 2009 svou převahu ale ztratila.
Čína si zvolila nové představitele země
Budoucím prezidentem, který usedne do čela země v březnu, se stane Xi Jinping, jenž nahradí ve funkci nynějšího prezidenta Hu Jintao, pod jehož vládou zažila Čína desetiletí ekonomického růstu. Dosavadní vicepremiér Li Keqiang se stane premiérem. Ve středu bylo oficiálně jmenováno 24členné politbyro. Stálý výbor politbyra prošel redukcí, do nejužšího vedení bylo zvoleno namísto 9 členů jen 7, prezidenta a premiéra doplní Zhang Dejiang, Yu Zhengsheng, Liu Yunshan, Wang Qishan a Zhang Gaoli.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Jižní Korea odstavila dva nukleární reaktory
Asijská země odstavila dva nukleární reaktory v jaderné elektrárně Yeonggwang na jihozápadě Jižní Korey poté, co bylo zjištěno, že některé součástky nebyly řádně schváleny. Ministr hospodářství Hong Suk-woo ujišťoval, že se nejednalo o bezpečnostní hrozbu. Mezi součástkami, kterým chybělo řádné povolení, byly například pojistky, vypínače a chladící ventilátory. Všech 5000 částí by mohlo být použito v kterémkoliv průmyslu, nicméně pro nukleární využití potřebují zvláštní povolení. Celková cena součástek je 750 000 USD, které byly do země doručeny 8 různými dodavateli od roku 2003. Podle ministra Honga odstavení reaktorů přinese několikaměsíční neočekávaný výpadek energie. Jižní Korea disponuje 23 nukleárními reaktory, které zajišťují 35 % elektřiny v zemi.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Japonský premiér Yoshihiko Noda provedl rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
8 ministrů si po rozsáhlých změnách provedených premiérem Nodou své místo udrželo, zatímco 10 ministrů bylo vyměněno. Mezi nové ministry patří mimo jiné Kiriki Jojima, který na klíčovém postu ministra financí vystřídal Juna Azumiho. Změna na vedoucích pozicích postihla také ministerstva školství, národní politiky, vnitra či životního prostředí. Japonský premiér tak podle analytiků zřejmě reaguje na slabé výsledky vládnoucí Demokratické strany v průzkumech veřejného mínění několik měsíců před nadcházejícími všeobecnými volbami.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Čína uvedla do služby svou první letadlovou loď
300 metrů dlouhá letadlová loď Liaoning je upravenou a zrenovovanou lodí sovětského původu, kterou čínská armáda zakoupila od Ukrajiny. Plavidlo zatím není osazeno akceschopnými letouny a bude v blízké době sloužit hlavně ke cvičným účelům, avšak podle Číny povede zapojení letadlové lodi do armádní služby ke zvýšení její kapacity hájit své státní zájmy. Uvedení lodi do provozu přichází v době množících se teritoriálních sporů v Jiho- a Východočínském moři a vzrůstajícího znepokojení Japonska a dalších zemí v regionu nad rostoucí námořní silou Číny.
Severní Korea pravděpodobně plánuje zemědělské reformy
Podle informací zdroje blízkého vládním kruhům v Pekingu i Pchjongjangu hodlá Severní Korea umožnit farmářům, aby si mohli ponechat větší podíl sklizně v kroku, který by zvětšil dosavadní zásoby zemědělských produktů, zastavil stoupající ceny potravin a zmírnil podvýživu severokorejského obyvatelstva. Podle dosavadní praxe, fungující od roku 2005, kdy byla soukromá produkce zemědělských produktů zakázána, odprodávají v KLDR farmáři státu sklizenou úrodu za státem stanovenou cenu, která se výrazně liší od ceny tržní. Podle plánovaných reforem by si severokorejští zemědělci mohli ponechat pro svoji potřebu a následný prodej 30 až 50% úrody, kterou vypěstují. Severní Korea se od hladomoru v 90. letech potýká s trvalým nedostatkem potravin. Podle zdrojů OSN by k plné saturaci obyvatelstva KLDR potřebovala sklidit více než 5 milionů tun brambor a obilí ročně, její roční sklizeň však v současnosti podle odhadů jihokorejských analytiků kolísá mezi 3,5-4,7 miliony tun. Situace se ještě zhoršila po nedávných povodních, které zničily více než 10% úrody obilí.
Čína a Afgánistán podepsaly řadu bezpečnostních a ekonomických smluv
Smlouvy jsou výsledkem překvapivé návštěvy vrchního velitele čínské veřejné bezpečnosti a vlivného člena politbyra komunistické strany Zhou Yongkanga v Kábulu. Zhou Yongkang je nejvyšším čínským politickým představitelem, který Afghánistán navštívil za posledních 50 let. Mezi podepsanými smlouvami je kromě dohod o čínských investicích do sektoru těžby afghánských nerostných surovin též smlouva o zapojení Číny do výcviku afgánských bezpečnostních sil. Čína a další země sousedící s Afghánistánem se podle analytiků snaží postupně zvyšovat v této zemi svůj vliv s ohledem na blížící se začátek stahování jednotek mise ISAF v roce 2014.
Japonsko: premiér Yoshihiko Noda se opětovně stal předsedou vládní Demokratické strany
Stalo se tak na volebním sjezdu Demokratické strany, který se koná pravidelně každé dva roky. Přestože se Noda, šestý japonský premiér za posledních šest let, potýkal během svého působení v čele vlády s velkou kritikou opozice i některých svých spolustraníků, byl na sjezdu zvolen přesvědčivou většinou. Podle analytiků bylo pro jeho zvolení klíčové to, že získal podporu osobností jako je bývalý premiér Naoto Kan či policejní prezident Seiji Maehara.
Čína obnovila dodávky súdánské ropy
Po 4 měsíční pauze Čína v srpnu obnovila dodávky súdánské ropy. Podle dat dodávka činí asi 140 tisíc tun ropy a obchodníci dodávají, že po vyřešení sporů Súdánu a Jižního Súdánu ohledně hranic se množství dodávané suroviny ještě navýší. Lídři znepřátelených afrických zemí by měli otázku hranic vyřešit na nedělním jednání. Súdán byl v roce 2011 sedmým největším čínským dodavatelem ropy, za 8 měsíců tohoto roku bylo dosaženo pouze čtvrtiny průměrných dodávek roku 2011 z obou severoafrických zemí. Čína minulý týden uvedla, že k obnovení ropných dodávek z Jižního Súdánu by mohlo dojít na počátku listopadu.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).