Původní odhad růstu byl snížen z 3,5% na 3%. Stalo se tak jen několik dní poté, co centrální banka snížila hladinu diskontních sazeb o 0,5%. Dle mnohých analytiků ukazují tyto kroky na obavu z vývoje ekonomické situace v zemi. Zejména pokles růstu ekonomik Číny a Indie či dluhová krize eurozóny mají negativní vliv na poptávku po nerostných surovinách, které jsou významným australským exportním artiklem. Problémům čelí i další netěžební obory. Silným kurzem australského dolaru je zasažena konkurenceschopnost exportního zboží a cestovní ruch. Ceny na trhu s nemovitostmi se v současné době pohybují na nejnižší úrovni posledních 10 let. Hrozbě růstu míry nezaměstnanosti čelí z důvodu poklesu domácí poptávky zejména netěžební obory.
Archiv rubriky: Čína
Čínský disident pravděpodobně získá vízum pro cestu do USA
Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který získal azyl na americké ambasádě v Číně, se rozhodl opustit Čínu a emigrovat do Spojených států amerických. Čínské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že Chen Guangcheng může opustit Čínu stejně jako jakýkoli jiný občan. Chen Guangcheng získal místo na univerzitě v New Yorku. Tento incident způsobil diplomatickou roztržku mezi Spojenými státy americkými a Čínou.
Čínský disident Chen Guangcheng chce uprchnout do USA
Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který nejprve vyhledal azyl na americké ambasádě v Pekingu a poté ji opustil kvůli potřebě lékařského vyšetření, oznámil, že má v úmyslu získat azyl ve Spojených státech amerických. Obává se perzekuce své rodiny v Číně. Aféra poškozuje vztahy Spojených států amerických a Číny. Republikánští politici tlačí na Baracka Obamu, aby podpořil Chen Guangchenga v jeho snaze.
Čína požaduje omluvu od Spojených států amerických
Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který zůstával na území americké ambasády v Pekingu, ji opustil a vyhledal lékařskou pomoc v pekingské nemocnici. Strávil tak na americké ambasádě 6 dní. Čínské ministerstvo zahraničních věcí požaduje od Spojených států omluvu za to, že Chen Guangchengovi poskytly azyl. Jednalo se o první oficiální vyjádření k tomuto případu.
Čína a Rusko odmítají sankce pro Súdán a Jižní Súdán
Delegáti 15 zemí Rady bezpečnosti OSN se v pondělí v New Yorku sešli, aby projednali rezoluci k otázce Súdánu a Jižního Súdánu. OSN zvažuje uvalení diplomatických a ekonomických sankcí na obě země podle článku 41 Charty OSN. Důvodem jsou střety mezi oběma státy, které by mohly přerůst v dlouhodobý válečný konflikt. Čína i Rusko případné sankce odmítají.
Čína nabídla Jižnímu Súdánu 8 miliard USD na rozvojové projekty
Na rozvojové projekty v oblasti vodní energie, infrastruktury a zemědělství nabídla Čína 8 miliard USD, uvedl to jihosúdánský ministr informací Benjamin Barnaba. Projekty by v případě akceptace nabídky byly realizovány čínskými společnostmi.
Rusko a Čína jsou v čele zemí porušujících autorská práva
Úřad nejvyššího obchodního představitele USA (USTR) zveřejnil výroční zprávu „Watch List 2011“, hodnotící stav ochrany práv duševního vlastnictví ve světě. V čele seznamu se nachází Rusko a Čína, kde je dle dokumentu „nejtěžší zabránit krádežím duševního vlastnictví“, na předních místech jsou dále země jako Argentina, Kanada, Indie, Alžírsko, Venezuela, Izrael, Indonésie, Pákistán, Thajsko, Ukrajina a Chile. Z přítomnosti na seznamu USTR neplynou žádné sankce, autoři však očekávají, že dokument podpoří vlády daných zemí v aktivnějším boji proti pirátství.
Čína úspěšně vypustila na oběžnou dráhu další dva satelity
Jedná se o družice navigačního systému Beidou. Na oběžnou dráhu byly vypuštěny ze stanice v provincii Sichuan. Během tohoto roku by měly být vypuštěny další tři satelity a celý globální navigační systém Beidou by měl být dokončen v roce 2020. Celkově by měl čítat celkem 30 satelitů. Rok 2020 zároveň koliduje s plánovaným dokončením jeho evropské paralely, navigačního systému Galileo.
Bývalý americký prezident navštíví Čínu, aby urovnal diplomatické vztahy
Bývalý americký prezident Bill Clinton navštíví Čínu, aby pomohl zlepšit diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi. Tyto vztahy ochladly poté, co USA poskytly azyl čínskému disidentovi a aktivistovi za lidská práva Chen Guangchengovi. Exprezident Spojených států amerických Bill Clinton povede jednání s čínskými představiteli v Pekingu. Vlády obou zemí stále odmítají situaci kolem Chen Guangchenga komentovat.
Čína a Rusko podepsaly 27 obchodních smluv v hodnotě 15 miliard USD
Čínský vicepremiér Li Keqiang ve svém prohlášení dále uvedl, že objem vzájemného zahraničního obchodu vzrostl během minulého roku meziročně o 42, 7% a vykázal tak hodnotu 79,24 miliard USD. Mezi hlavní obory rusko-čínské spolupráce patří energetika, finančnictví a strojírenství.
Čínská vláda schválila plán na vybudování přístavu na sporných Paracelských ostrovech
Paracelské ostrovy jsou předmětem sporu mezi Čínou a Vietnamem. Snaha o vybudování čínského zásobovacího přístavu však podle pozorovatelů ukazuje na stále větší přítomnost Číny v jednotlivých oblastech Jihočínského moře. Čínská lidová republika prohlašuje pás Paracelských ostrovů za své území již od roku 1974.
USA poskytly azyl čínskému aktivistovi za lidská práva
Ambasáda Spojených států amerických v Pekingu poskytla azyl aktivistovi za lidská práva Chen Guangchengovi. Tato záležitost může spolu s návrhem prodeje stíhaček do Taiwanu zkomplikovat „Strategická a ekonomická“ jednání mezi USA a Čínou, které se mají konat v příštích týdnech. Americká ambasáda, stejně jako američtí a čínští představitelé to odmítli komentovat.
USA zvažují prodej vojenských letadel Taiwanu
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje prodej vojenských letadel Taiwanu. Spojené státy americké v září 2011 zamítly žádost Taiwanu na nákup 66 stíhaček typu F-16. Kritici to označili za ústup nátlaku ze strany Číny. Nyní americká administrativa zvažuje vojenské letouny Taiwanu prodat. Nespecifikovala ovšem jaký typ, ani v jakém množství. Taiwanská vláda zprávu přivítala. Případný prodej může zhoršit vztahy USA a Číny.
Polsko a Čína mají dlouhodobý plán na prohloubení spolupráce
Při inauguraci hospodářského fóra Polsko-Střední Evropa – Čína to uvedl čínský premiér Wen Jiabao. V rámci partnerství mezi Polskem a Čínou mezi jinými vznikne Řídící výbor průmyslové spolupráce, který má mezi jinými napomoci zdvojnásobit obchod mezi oběma státy v průběhu následujících 5 let. V plánu jsou také pravidelná setkání čínského a polského premiéra. Wen Jiabao dále zdůraznil, že považuje za důležitou kooperaci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a že vláda bude podporovat čínské společnosti ve tvoření speciálních technologických a ekonomických zón v tomto regionu.
Čína utvrdila KLDR ve vzájemném spojenectví
Stalo se tak v době největší eskalace sporů na Korejském poloostrově za posledních několik měsíců. USA přitom i nadále obviňuje Čínu, že poskytla Severní Korei technologii pro odpalování a přepravu raket dlouhého doletu.
Hongkong se i nadále brání přílivu pevninských Číňanů
Hongkongské nemocnice hodlají zrušit péči poskytovanou těhotným ženám, které přijedou do Hongkongu jen porodit své děti. Jak obyvatelé, tak hongkongská samospráva tvrdí, že pevninští Číňané pouze zatěžují tamní sociální systém, který má oproti tomu čínskému odlišné standarty. Péče jim prý bude poskytnuta pouze v případě, že budou mít manžela pocházejícího přímo z Hongkongu. Spor mezi do nedávna britským územím a pevninskou Čínou se táhne již několik měsíců.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Čínský premiér Wen Jiabao na dvoudenní návštěvě Polska
Čínský premiér Wen Jiabao se dnes během návštěvy Polska setká se svým protějškem Donaldem Tuskem. Oba se následně ve čtvrtek zúčastní ekonomického fóra Střední Evropa – Čína, probíhajícího ve Varšavě. Jedním z hlavních cílů návštěvy je rozvoj hospodářské spolupráce a investic mezi oběma státy. Představitelé vlád budou mj. jednat o otázkách týkajících se obchodu a čínských investic v Polsku. Dle polského listu Gazeta Wyborcza chce Peking, aby se Polsko stalo regionálním centrem, ze kterého čínské společnosti povedou expanzi do střední a východní Evropy. Základem pro expanzi na jih se má stát Maďarsko.
Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal
Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.
Honda investuje do další výroby v Číně 560 milionů USD
Druhá největší japonská automobilka chce posílit výrobu v této zemi, a to konkrétně vybudováním nové montážní linky a továrny na výrobu motorů. Honda plánuje širší expanzi na čínský trh, přičemž by v roce 2014 měla v zemi vyrobit přes 600 000 vozidel.
Mezinárodní krizová skupina- Čína potřebuje zaujmout sjednocený přístup k otázce sporů o území v Jihočínském moři
Nedostatek koordinace mezi jednotlivými státními orgány prý pouze přiživuje napětí v regionu. I přesto, že spor o Jihočínském moře trvá již poměrně dlouho, dochází podle Mezinárodní krizové skupiny ke stále většímu počtu střetů na jednotlivých územích. V oblasti nyní stále probíhá každoroční cvičení námořnictva USA a Filipín, zatímco Čína pořádá cvičné manévry spolu s Ruskem v oblasti Žlutého moře. Mezinárodní krizová skupina se také domnívá, že jednotlivé strany územního sporu postupují stále více asertivněji, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost vyvolání reálného konfliktu.
Rusko a Čína začaly společné námořní cvičení ve Žlutém moři
Šestidenní vojenské manévry budou probíhat především s cílem nacvičit protiponorkové operace a postupy při záchraně unesených plavidel. Jedná se o první společné námořní cvičení čistě těchto dvou států, ačkoliv se jak Čína, tak Rusko společně účastnily již čtyř větších námořních cvičení od roku 2005. Vzhledem k probíhajícím sporům o četná území v Jihočínském moři se spekuluje o tom, že by tyto rusko-čínské manévry mohli být reakcí na nedávné společné námořní cvičení USA a Filipín.
Americký ministr obrany obvinil Čínu, že pomáhala KLDR s raketovým programem
Americký ministr obrany Leon Panetta obvinil Čínu, že pomohla získat Severní Korey některé potřebné technologie k provedení pokusu o vystřelení balistické rakety na oběžnou dráhu. Řekl, že proběhla vzájemná technologická výměna mezi KLDR a Čínou. Podobná podezření má i OSN. Leon Panetta prohlásil, že využívání raketové technologie Severní Koreou považuje za zásadní ohrožení bezpečnosti USA a bere je velmi vážně.