Generální tajemník NATO vyzval členské země a jejich partnery, aby podpořili financování afghánských ozbrojených sil i po roce 2014, kdy se ze země stáhnou vojska aliance. Udržení stability v Afghánistánu označil za zájem celého mezinárodního společenství. Řekl také, že celkové náklady na financování afghánských bezpečnostních jednotek se pohybují okolo 4 miliard USD ročně, přičemž více než 3 miliardy USD momentálně hradí Spojené státy. Počet afghánských jednotek by měl být po roce 2014 zredukován ze současných 325 na 250 tisíc. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na setkání uvedla, že akceschopnost afghánských jednotek během nedělních útoků v Kábulu prokázala jejich rostoucí kompetence pro převzetí kontroly v zemi. Bruselská jednání jsou přípravou pro summit, který se bude konat v Chicagu 20. května 2012, a který by měl přinést již zcela konkrétní řešení postupu stažení aliančních vojsk.
Archiv rubriky: Asie
Afghánský prezident kritizuje vojáky americké armády
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.
CIA má v úmyslu použít v Jemenu bezpilotní letouny
Šéf CIA generál David Petraeus požádal o povolení použít bezpilotních letounů proti cílům Al-Kaidy v Jemenu. USA používají bezpilotní letadla například v Pákistánu. CIA tento návrh předala Radě pro národní bezpečnost. Podle amerických představitelů má Al-Kaida silné pozice na jihu Jemenu, i navzdory snaze jemenské vlády.
Velitel pákistánské armády generál Ashfaq Pervez Kiyani apeloval na demilitarizaci oblasti v okolí ledovce Siachen
Učinil tak po středeční návštěvě tohoto místa, které na začátku dubna zasáhla lavina, jež zavalila celkem 129 pákistánských vojáků. Tragédie oživila vlnu kritiky 28 let trvajícího konfliktu, během kterého dle odborníků zahynulo více vojáků kvůli přírodním a klimatickým podmínkám než při boji. V nejvýše položené bitevní oblasti světa momentálně operují tisíce pákistánských a indických jednotek. Územní spory o Kašmír, ve kterém se oblast ledovce Siachen nachází, byly příčinou dvou indicko-pákistánských válek.
USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují
Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Banka HSBC v Londýně vydala dluhopis v čínské měně jüan
Jedná se tak o první finanční instituci na Západě, která se rozhodla pro tento krok. Britský ministr financí George Osborne věc komentoval slovy, že „Londýn by se do budoucna mohl po Číně a Hongkongu stát nejdůležitějším centrem pro obchod s čínskou měnou.“ HSBC chce vydat tříleté dluhopisy v jüanech odpovídající asi 122 milionům eur. Čína od tohoto týdne uvolnila kurz jüanu vůči americkému dolaru.
Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu
Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.
OSN varuje před zhoršující se humanitární situací v Jemenu
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN poukázal na zhoršující se humanitární situaci milionů lidí v Jemenu. Podle odhadů expertů je pro zvládnutí humanitární krize v zemi potřeba 447 milionů USD. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat jen 20% této částky. Situace se neustále zhoršuje kvůli probíhajícímu konfliktu mezi jemenskou vládou a organizací Al-Kaida.
Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.
V Afghánistánu bylo otráveno 150 dívek
150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.
Manželky vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie
Manželky britských a francouzských vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie Asmě al-Assad. Vyzývají ji, aby přestala přihlížet dění v zemi a aktivně prosazovala zastavení bojů v Sýrii a ukončení násilí. Asma al-Assad se narodila v Londýně a vystudovala King’s College, předtím než se vdala za současného syrského prezidenta.
KLDR se prý již necítí být nijak vázána dohodou se Spojenými Státy
Spojené státy prý údajně nedodržely svojí část dohody, a Severní Korea tak již nemusí dbát zákazu jaderných testů a testů raket dlouhého doletu. Tyto podmínky byly dohodnuty v březnu, přičemž potravinová pomoc ze strany USA byla zaražena po oznámení plánu KLDR na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Velmi nepravděpodobné tak zůstává i vpuštění jaderných inspektorů OSN do země.
Japonsko plánuje odkoupit sporné ostrovy v Jihočínském moři
To oznámil tokijský guvernér Shintaro Ishihara, který dále řekl, že peníze půjdou z veřejných zdrojů, a že již nyní probíhají jednání se soukromým japonským vlastníkem tří ze skupiny ostrovů. Ostrovy v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Diaoyu jsou předmětem sporu mezi Taiwanem, Čínou a Japonskem kvůli bohatým surovinovým zdrojům. Čínská vláda označila jakýkoliv podobný samostatný krok ze strany Japonska za neplatný a protiprávní. Guvernér Shintaro Ishihara však tvrdí, že si Japonsko hodlá pouze chránit své území.
Problémy čínské vodní stavby Tři soutěsky pravděpodobně donutí k evakuaci dalších 100 000 obyvatel
Důvodem jsou časté sesuvy půdy, které jsou způsobené podemletými břehy v souvislosti s kolísáním hladiny této přehrady. Od roku 2010, kdy hladina přehradní nádrže dosáhla plné úrovně, byl čínskými úřady zaznamenán několikanásobně větší počet přírodních katastrof než v předchozích letech. Celá stavba zahrnující jak přehradní nádrž, tak hydroelektrárnu (největší na světě) stála přes 40 miliard USD a přinutila k vystěhování 1,5 milionu lidí.
Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi navštíví Evropu
Bude to její první cesta do Evropy za posledních 24 let. Oficiální návštěvu již potvrdila norská vláda, s jejímiž představiteli by se měla Suu Kyi setkat v červnu. Velmi pravděpodobně se uskuteční i její cesta do Velké Británie, která však prozatím nebyla blíže stanovena. Návštěva Spojeného království měla být údajně nastíněna na nedávné cestě britského premiéra do Barmy.
Austrálie stáhne svoje vojáky z Afghánistánu dříve, než bylo původně v plánu
A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.
Indie a Pákistán otevřely nový rozšířený hraniční přechod v oblasti Wagah
Ten by měl posílit zahraniční obchod mezi zeměmi a usnadnit pohyb zboží i osob. K tomu napomůže několik terminálů určených specíálně pro nákladní dopravu. Indický ministr obchodu Anand Sharma řekl, že Indie se již brzy otevře pákistánským zahraničním investicím. Minulý týden došlo v rámci zlepšování vzájemných vztahů také k propuštění několika desítek indický rybářů, kteří byli zadrženi z důvodu překročení námořních hranic.
Společnost Vodafone učinila první krok k zahájení arbitráže s indickou vládou
Jedná se o pokračování sporu britské společnosti s indickou vládou, která vymáhá po Vodafonu doplatek na daních o hodnotě 2,2 miliardy USD. Rozsudek soudu vynesený v lednu tohoto roku společnost Vodafone osvobodil od této platby. Nyní ale hrozí zvrat ve vývoji situace, protože indická vláda zveřejnila návrh novely celního zákona, podle kterého by mohla tuto sumu úspěšně vymáhat. Vodafone je největším zaoceánským zahraničním investorem v Indii, zároveň představuje druhého největšího mobilního operátora v zemi. Zahraniční investiční skupiny a společnosti se Vodafonu zastaly a poukazují na překážky, které jim Indie prostřednictvím nízké transparentnosti své daňové politiky klade. Indický parlament bude návrh novely projednávat na počátku května v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu.
Prodejci pohonných hmot žádají po indické vládě kompenzaci ztrát způsobených vládními zásahy
Prodejci uvažují o navýšení maloobchodních cen paliv o 15%, jestliže vláda nezačne řešit situaci ohledně ztrát způsobených „zmražením“ cen v prosinci minulého roku. Reserve bank of India (RBI) obchodníkům vyjádřila svou podporu. Její guvernér řekl, že navýšení cen na úroveň, která bude adekvátní výrobním nákladům, je nezbytně nutné pro makroekonomickou stabilitu země. Indická vláda uvolnila ceny paliv v červnu roku 2010, ale přesto nadále pokračovala v dotování cen, aby tak ochránila nejchudší vrstvy obyvatel před dopady inflace. Na žádost vlády je od konce listopadu 2011 růst cen zastaven. Momentálně tedy státní rafinérie nakupují barel ropy za cenu 121 USD a prodávají za 109 USD. Zástupci těch společností, jejichž většinovým vlastníkem je stát, upozorňují na neudržitelnost situace. Za poslední čtvrtletí vykázaly ztrátu přibližně 445 milionů USD.
USA stáhly některé finanční restrikce uvalené na Barmu
V úterý to oznámilo americké ministerstvo financí. Cílem je zjednodušit nevládním organizacím působení v zemi a usnadnit jej také americkým občanům, kteří se věnují pomoci při zajišťování základních lidských potřeb. Konkrétní pomoc se týká zejména dodávek oblečení, léků, potravin a podpory vzdělávacích programů. Kromě Spojených států zruší některé sankce také Austrálie, Velká Británie a státy organizace ASEAN.
Indická centrální banka poprvé po třech letech snížila diskontní sazbu
Reserve Bank of India (RBI) snížila míru úrokové sazby o 50 bazických bodů, tedy z 8,5% na 8%. Jedná se přibližně o dvojnásobek hodnoty předběžných odhadů. Indická ekonomika vykázala za poslední čtvrtletí roku 2011 nejnižší růst v období posledních 3 let. Podle odhadu analytiků se jedná o poslední snížení míry úrokové sazby v letošním roce z důvodu přetrvávající zvýšené míry inflace, která výrazně komplikuje výchozí pozici Indie v zahraničním obchodu.
Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.