Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.
Archiv rubriky: Asie
Turecko zavedlo sankce vůči Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu oznámil zavedení vlastních sankcí vůči Sýrii. Byly pozastaveny veškeré ekonomické transakce mezi Istanbulem a Damaškem a zmrazeny všechny vládní prostředky. Stejně tak byl zakázán vstup syrských vládních představitelů a obchodních zástupců na turecké území. Turecko dále opakovaně vyzvalo prezidenta Sýrie, Bashara al-Assada k ukončení násilí a odstoupení.
S&P snížilo rating finančním gigantům z Wall Street, čínské banky si naopak polepšily
Společnosti Bank of America, Goldman Sachs, Barclays a HSBC dostali od ratingové agentury Standard & Poors o stupeň nižší dlouhodobé ratingy, než jaké měly doposud, tedy za A na A-. Tento krok se podle zástupců vedení těchto společností může projevit i na jejich dosavadní obchodní strategii. V hodnocení si naopak polepšily Bank of China a China Construction Bank. S&P odůvodňuje tento krok změnou kritérií vzhledem k dosavadním trendům na trhu a ve vládní podpoře těchto institucí.
KLDR oznámila postup v jaderném výzkumu
Podle tamního ministerstva zahraničí se vědci a technici blíží k sestrojení prvního experimentálního jaderného reaktoru v zemi. Zároveň s tím se prý vědcům daří produkovat nízko-obohacený uran, který by měl sloužit jako palivo reaktoru. USA a Jižní Korea považují tuto zprávu za provokativní vzhledem k opakovaným výzvám, aby KLDR zastavila veškerý svůj jaderný výzkum. Vzhledem k občasným agresivním tendencím Severní Korei a neprůhlednosti celého výzkumu se mezinárodní společenství domnívá, že Pchjongjang usiluje o další vývoj jaderného zbraňového arzenálu.
Čínská vláda zvedla hranici chudoby pro obyvatele venkova
Lidé ve venkovských, především zemědělských oblastech, budou nově považováni za chudé, spadne-li jejich denní příjem pod 1 americký dolar na den, což je zhruba 6,5 čínského juanu. Dříve činila tato hranice 55 centů na den. Minulý rok bylo čínskými úřady evidováno 27 milionů obyvatel pod touto hranicí. Po jejím zvýšení se očekává zhruba zečtyřnásobení tohoto čísla v letošním roce. Čínská vláda chce pomocí tohoto opatření umožnit přístup ke státní pomoci většímu procentu obyvatel.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton míří na státní návštěvu do Barmy
Americká ministryně se chce na vlastní oči podívat na průběh zavádění dlouho očekávaných reforem barmské vlády, které by měly do země přinést větší míru svobody a demokracie. Bude to poprvé po 50 letech, kdy na státní návštěvu do Barmy přijede nejvyšší diplomatický představitel USA. Hillary Clinton se na své dvoudenní návštěvě setká jak s představitelkou barmské opozice Aung San Suu Kyi, tak s prezidentem země, kterým je bývalý armádní generál Thein Sein.
Růst indické ekonomiky je nejmenší za poslední dva roky
To je způsobeno především problémy výrobního a těžebního sektoru. Vysoké ceny zapříčiněné inflací způsobily, že HDP Indie spadlo během třetího čtvrtletí na 6,9%. Vyššími výrobními náklady a pokulhávající poptávkou byl zasažen především automobilový průmysl třetí největší asijské ekonomiky. Inflace a vysoké ceny základních komodit jsou pro zemi i navzdory neustálým zásahům indické centrální banky stále závažným problémem.
Čína ostře kritizuje Kanadu za fiasko ohledně Kjótského protokolu
Čánská tisková agentura Xinhua uvedla, že Kanada hodlá odstoupit od smlouvy z Kjóta, neboť sama nedodržela své závazky, ale dokonce své emise navyšovala. Číňané hovoří i o slovech kanadského ministra pro životní prostředí, Petera Kenta, který prohlásil, že „Kjóto je již dávno minulostí“ a odmítl se vyjádřit k tomu, zda chce Kanada od smlouvy o snižování emisí odstoupit. Informace přichází v době pesimisticky naladěné konference v jihoafrickém Durbanu, kde se má právě pokračování Kjótského protokolu řešit. Číňané odsuzují Kanadu za tlak, který vyvíjí na rozvojové země včetně Číny, ačkoliv sama Kanada svým příkladem podkopává globální úsilí o dosažení dohody. Podle čínské tiskové agentury si Kanada nyní zásadně očernila svou dobrou pověst v přístupu k životnímu prostředí.
Velká Británie evakuovala veškerý svůj personál z Íránu
Poté, co byla včera napadena a vypleněna britská ambasáda v Teheránu íránskými demonstranty, kteří odsuzují sankce uvalené Velkou Británií, byli z Íránu evakuováni všichni britští zaměstnanci velvyslanectví. Obě dvě budovy jsou poškozeny a většina majetku včetně osobních věcí personálu byla vyrabována a zabavena. Velká Británie oznámila, že je útokem zcela šokována, a varovala Írán před vážnými důsledky. Zároveň byla také vypovězena íránská diplomatická mise z Londýna.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
V Íránu dav napadl britskou ambasádu – byla spálena vlajka Velké Británie
Íránští demonstranti, protestující proti sankcím ze strany Velké Británie, vnikli do budovy britského velvyslanectví v Teheránu, kde odstranili britskou vlajku a spálili ji, zatímco nad budovou vyvěsili vlajku Íránu.oken britského velvyslanectví. Íránský parlament mezitím již odhlasoval omezení diplomatických vztahů s Brity.
Konsorcium indických společností získalo právo na rozvoj afghánské těžby železné rudy
Sedm indických společností vedených státem vlastněnou firmou Steel Authority of India získalo možnost investice 10,3 miliardy dolarů do rozvoje těžby železné rudy ve třech hlavních afghánských lokalitách. Povolení k těžbě ve čtvrté klíčové oblasti dostala kanadská společnost Kilo Goldmines. Afghánistán podepsal dohodu o strategickém partnerství s Indií minulý měsíc. Hlavní průzkum ložisek železné rudy by se měl rozběhnout v roce 2015. Afghánští představitelé hovoří o celé dohodě jako o největší jednorázové zahraniční investici v historii země. Na afghánském území by se podle odhadů mělo nalézat železo v hodnotě 421 miliard dolarů, měď v hodnotě 274 miliard dolarů a ostatní vzácné kovy zhruba za 157 miliard amerických dolarů.
Malajský parlament schválil zákaz veřejných demonstrací
Stalo se tak i navzdory masovým protestům právníků v ulicích hlavního města. Opoziční poslanci hlasování o tomto zákoně bojkotovali. Kritici nového opatření argumentují tím, že zákaz protestů na veřejných místech je mnohem přísnější, než dosavadní zákon povolující pouliční demonstrace pouze se souhlasem policie. Od nynějška mohou demonstrace v zemi probíhat pouze na stadionech či přímo vyhrazených místech.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Izrael zasáhly rakety odpálené z Libanonu
Několik raket, které zasáhly oblast západní Galileje, bylo vypáleno z jižního Libanonu a těžce poškodilo dvě budovy. Izraelská armáda palbu opětovala na území Libanonu a nyní šetří odkud byly rakety vypáleny. Podle izraelského vojenského mluvčího se jedná o první raketový útok od roku 2009, kdy dozníval konflikt z roku 2006 – 34-denní válka mezi Izraelem a Hizballáhem, který je údajně podporován Íránci. Izraelská armáda již oznámila, že útok považuje za závažný incident.
V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole
Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.
Čína k útoku NATO na pákistánské jednotky: „jsme v šoku!“
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na incident, při kterém bylo zabito 24 pákistánských vojáků, vyjádřilo svou upřímnou soustrast a plnou podporu Pákistánu, přičemž mluvčí ministerstva Hong Lei upozornil, že pro Čínu se jedná o velký šok a je velmi znepokojena. Mluvčí pákistánské armády, generálmajor Athar Abbas, již razantně odmítl tvrzení sil NATO, že se pod palbu dostaly jako první s tím, ať NATO tento fakt dokáže jakoukoliv škodou či ztrátou. Pro USA je tento vývoj asi nejhorší možnou variantou, neboť v posledních měsících, kdy vzájemné vztahy s Pákistánem utrpěly výrazné škody, Pákistán se stále více spojuje s Čínou, která tradičně považuje Pákistán za svého spojence proti Indii.
Íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií
Íránský parlament dnes odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií v reakci na rozhodnutí Londýna zmrazit všechny ekonomické vztahy s Íránem. Proti Velké Británii se vyjádřilo 87% a mluvčí parlamentu, Ali Larijani, prohlásil, že jde teprve o začátek íránské odpovědi. Rozhodnutí íránského parlamentu nyní musí ještě schválit íránská Nejvyšší rada, která tak pravděpodobně učiní. Írán také nejspíše požádá o zrušení britské mise v Teheránu a vyhostí britského velvyslance.
Sýrie odsuzuje Ligu arabských států za „internacionalizaci“ konfliktu
Syrský ministr zahraničí Walid al-Moallem prohlásil, že Liga arabských států by měla odmítnout možnost zahraniční intervence v jeho zemi. Arabská liga nyní projednává sankce proti Sýrii, která se postavila proti plánu na přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Sýrii. Sýrie dále podle slov svého ministra chce vyřešit současné „nedorozumění“ dříve, než dá Arabská liga souhlas k jakékoliv arabské misi. Arabská liga totiž mimo jiné požádala OSN o pomoc při ochraně civilistů v Sýrii, čímž podle Sýrie implicitně odsouhlasila zasahování do záležitostí Sýrie ze vnějšku.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.
NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků
Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.
Bahrajn hodlá zahájit dialog o reformách
Ministr zahraničí Ahmed Khalid bin al-Khalifa oznámil, že Bahrajn hodlá zahájit nové kolo jednání o politických reformách a změnách ve své bezpečnostní politice. Stejně tak bahrajnský ministr přislíbil prošetření vládních zákroků a informací, podle kterých docházelo při bahrajnských nepokojích na začátku tohoto roku, které byly potlačeny zahraniční intervencí, k systematickému mučení zadržených. Bahrajn dále nadále trvá na tom, že Írán podněcuje nepokoje v této zemi.