Írán do budoucna slíbil lepší ochranu pro diplomaty a oznámil, že již nedovolí žádné opakování útoku, k jakému došlo minulý týden na britském velvyslanectví. Podle svého prohlášení si je Írán vědom, že to poškozuje jeho již tak napjaté vztahy s Evropou a odmítá účast na útoku, který označuje za zcela spontánní. Kvůli útoku, o kterém Velká Británie tvrdí, že musel být veden s podporou íránské vlády, čelí Írán kritice, a kromě Velké Británie své velvyslance z Íránu odvolalo i Německo a Norsko. Britové dále vyhostili íránskou diplomatickou misi z Londýna. Pravdou ovšem zůstává, že 2 dny před útokem íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií.
Archiv rubriky: Asie
Indická vláda hodlá zakročit proti hanlivému obsahu na internetu
Indická vláda obvinila internetové společnosti z nedostatečné spolupráce při potírání hanlivého a útočného obsahu na webových stránkách. Indický ministr komunikací Kapil Sibal se následně setkal s představiteli společností Google, Facebook a dalších. Firmy se na jednání hájili tím, že proti „nežádoucímu“ obsahu nemůžou bojovat efektivněji než doposud. Tamní vládu naposled pobouřily upravené fotky nynějšího premiéra a Sonii Gandhi. Představitelé internetových společností prý opakovaně ignorují požadavky indické vlády na odstraňování nevhodného obsahu.
Kojenecká výživa v Japonsku byla kontaminována radioaktivním cesiem
Výrobce kojenecké výživy Meiji stáhl z oběhu svoje produkty poté, co bylo při testech detekováno radioaktivní cesium v sušeném mléce. Radioaktivní prvek se do výrobku pravděpodobně dostal díky únikům z poškozené JE Fukušima Daiichi, která je od továrny vzdálena 320 kilometrů. Experti však vylučují širší dopady tohoto zjištění, jelikož společnost Meiji prodává své produkty pouze v prefektuře Saitama v Japonsku.
Turecko uvítalo rozhodnutí ICJ ve prospěch Makedonie
Turecko uvítalo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o pochybení Řecka při zablokování vstupu Makedonie do NATO v roce 2008 v Rumunsku. ICJ rozhodl, že Řecko porušilo dohodu s Makedonií z roku 1995. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že plně podporuje makedonskou integraci do Evropy a mezinárodních organizací včetně NATO.
Z areálu JE Fukušima Daiichi unikla další kontaminovaná voda
Technici detekovali únik radioaktivní vody ze záchytných nádrží v nedělních ranních hodinách. Část uniklé kapaliny se přitom velmi pravděpodobně dostala i do oceánu. Společnost TEPCO hovoří o úniku 45 tisíc litrů kapaliny, které se z nádrží dostaly před zastavením úniku pomocí pytlů s pískem.
Afghánští představitelé slibují zintenzivnění boje proti korupci na oplátku za mezinárodní podporu po stažení spojeneckých vojsk
S tímto prohlášením přišel afghánský prezident Hamid Karzáí po jednodenní konferenci v německém městě Bonn a zároveň dodal, že jeho země je mladou, stále se vyvíjející demokracií. Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu po dobu 10 let po stažení spojeneckých vojsk výměnou za „dobré“ vládnutí v zemi. Pákistán, jakožto klíčový hráč v afghánské otázce, se však jednání nezúčastnil kvůli nedávnému incidentu, při kterém vrtulníky NATO zabily 24 pákistánských vojáků.
Izrael vyzývá islamisty, budoucí vládce Egypta, aby zachovali mírovou smlouvu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval budoucí vládu Egypta, aby zachovala mírovou smlouvu s Izraelem poté, co se ukázalo, že islamisté skutečně vyhrají egyptské volby. Podle Izraele je vzájemná mírová smlouva základem regionální bezpečnosti a ekonomické stability.
Čína vysílá vyslance, aby pomohl řešit spor Súdánu s Jižním Súdánem – jde o zabezpečení dodávek ropy
Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že čínská vláda rozhodla o vyslání zvláštního vyslance pro africké záležitosti Liu Guijina, který má pomoci hledat kompromis ohledně sporu o poplatcích za transport ropy mezi Jižním Súdánem a Súdánem. Súdánská ropa je pro Čínu vzhledem k její stále větší surovinové poptávce strategicky důležitá a dlouhotrvající spory o poplatky Jižního Súdánu, který má největší ropné zásoby bývalého jednotného Súdánu, Súdánu, který pak má potřebnou infrastrukturu a přístup k moři pro export.
Americký viceprezident jednal s tureckým premiérem – dohodli se spolu na boji proti kurdským teroristům
Americký viceprezident Joe Biden ujistil tureckého premiéra Tayyipa Erdogana, že má plnou podporu v boji proti terorismu. Stalo se tak při návštěvě amerického viceprezidenta v Istanbulu, kde s tureckým vedením řešil regionální otázky a americké stažení z Iráku. Oba státy se také dohodly, že zintenzivní boj proti kurdské Straně pracujících (PKK). USA nyní hodlají vytvořit spojeneckou osu USA-Turecko- Irák, ačkoliv mnozí pochybují o schopnosti Iráku fungovat bez americké vojenské přítomnosti, a to i vzhledem k poslednímu útoku ve vládním centru Bagdádu.
Násilí na severu Sýrie zintenzivňuje
Při včerejších bojích mezi rebelujícími opozičními silami a syrskou armádou zahynulo nejméně 23 lidí. Podle místních aktivistů se násilí a boje zintenzivňují přičemž počet obětí údajně již přesáhl 4600 lidí. Arabská liga daly Sýrii do do konce dneška další ultimátum k okamžitému ukončení násilí. Mimo jiné proběhla noční bitva v severozápadním městě Idlib poblíž tureckých hranic, při které bylo podle syrských pozorovatelů lidských práv (SOHR) zabito 7 příslušníků bezpečnostních sil, 5 rebelů a 3 civilisté.
Na severu Sýrie bojuje povstalecká armáda s armádou věrnou vládě
Propukly boje mezi vojenskými odpadlíky formujícími se na severu Sýrie, kteří zahájili sérii útoků u města Idlib na syrskou armádu věrnou prezidentovi al-Assadovi. Podle místních pozorovatelů od půlnoci zahynulo 15 bojovníků. Syrská armáda zatím nadále pokračuje v potlačování povstání.
V Jemenu se stále bojuje, ačkoliv prezident Saleh odstupuje
Ačkoliv jemenský prezident Ali Abdullah Saleh předal svou moc do rukou viceprezidenta Abd-Rabbu Mansoura Hadi, především ve městě Taiz, které leží 200 km od hlavního města, se již třetí den bojuje mezi rebelujícími opozičními silami a vojáky věrnými prezidentu Salehovi. Z necelé 3 dny již zahynulo 16 lidí. Ani jedna ze stran nerespektuje výzvu současné hlavy země, viceprezidenta Hadiho. Podle obyvatel Taizu vládní město ostřelují tanky a dělostřelectvem a povstalci se brání odpalováním raket. Střely dopadají i na obytné čtvrti. Na 3000 rodin již uprchlo do místního obchodního centra.
Obavy z odchodu USA z Iráku rostou – došlo k atentátu v „zelené zóně“
Irácké úřady oznámily, že v tomto týdnu došlo k bombovému útoku přímo v „zelené zóně“ v Bagdádu. Zelená zóna je nejostřeji hlídaný prostor, kde sídlí např. americké velvyslanectví nebo irácký parlament a ministerstva. Od dobytí Bagdádu americkými silami v roce 2003 je zóna strážená americkými silami. K útoky prý došlo den před návštěvou amerického viceprezidenta Joe Bidena. Vrchní šéf irácké rozvědky, generál Qassim al-Moussawi, uvedl, že cílem útoku byl pravděpodobně irácký premiér Nuri al-Maliki. V reakci na událost se ale nyní ozývají kritické hlasy, které se obávají o bezpečnost v Iráku po odchodu americké armády, když již nyní může atentátník proniknout na nejlépe chráněné místo.
Americký ministr obrany: „Izrael si už musí sednout k tomu zatracenému jednacímu stolu“
Americký ministr obrany Leon Panetta vyzval Izrael k zahájení mírových jednání s Palestinci. Ministr Panetta Izrael varoval již před 2 měsíci před mezinárodní izolací a nyní to učinil zase u příležitosti fóra ve Washingtonu, kde se řešil i vojenský útok na Írán, který Leon Panetta odmítá s tím, že by to měla být až poslední možnost. Podle slov amerického ministra obrany se nyní, vojensky silný, Izrael snaží bojovat proti arabské bouři, která víří diplomatické vztahy a ustálenou situaci po celém Blízkém východě, ovšem podle USA by Izrael neměl všechna povstání vnímat jako své ohrožení, ačkoliv přiznal, že například to egyptské skutečně vedlo k velké změně situace. „Chápu, že teď není čas usilovat o mír a že arabské probuzení dále ohrožuje sen o bezpečném a klidném židovském demokratickém Izraeli, ale Izrael teď musí riskovat, řekl ministr.“
Royal Dutch Shell kvůli sankcím v Sýrii prozatím končí
Holandská společnost Royal Dutch Shell oznámila ukončení své činnosti v Sýrii, kde se podílí na ropných vrtech, v souladu se sankcemi EU.
Pákistán změnil pravidla pro svou armádu – nyní může střílet na NATO bez čekání
Pákistánští vojenští velitelé v příhraniční oblasti s Afghánistánem od nynějška mohou opětovat palbu, pokud na ně bude veden útok, aniž by museli čekat na svolení z vyšších míst. Oznámil to vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil, generál Ashfaq Kayani. Generál Kayani uvedl, že nechce, aby nadále existovali pochybnosti mezi pákistánskými důstojníky o rovnosti pákistánského zapojení v misích NATO.
Austrálie odmítá navrhování bezpečnostního paktu s USA a Indií
Mluvčí australské vlády uvedl, že ministr zahraničí Kevin Rudd byl v deníku Australian Financial Review špatně interpretován. Australský ministr se prý vyjádřil ke změně „uranové“ politiky země a nijak nenavrhoval jakýkoliv bezpečnostní pakt. Touto zprávou byl prý zaskočen i samotný indický ministr obrany. Existence podobného návrhu by podle expertů pobouřila hlavně Čínu.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Rada ministrů zahraničí bude řešit Írán a nová opatření proti němu
Rada ministrů zahraničí EU bude dnes řešit nová opatření proti Íránu. Jednat se má o společné reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Očekává se, že Velká Británie bude po poslední diplomatické roztržce usilovat o další sankce proti íránskému energetickému sektoru.
Jordánsko odsoudilo Írán za útok na britskou ambasádu
Jordánsko odsoudilo úterní útok na velvyslanectví Velké Británie v Teheránu, přičemž jordánské ministerstvo zahraničí zdůraznilo důležitost zachovávání bezpečnsoti všech diplomatických misí po celém světě. Podle Jordánska by také Írán měl nést právní odpovědnost za tento incident.
Velká Británie vyhostila íránské diplomaty, Írán hrozí silnou odvetou
Velká Británie vyhostila členy íránské diplomatické mise jako „personas non gratis“ („osoby nežádoucí“) kvůli útoku na svou ambasádu v Teheránu, kterou již britští diplomaté opustili. Podle britského ministra zahraničí Williama Hague k útoku na britskou misi nemohlo dojít bez souhlasu íránské vlády. Jedná se zatím o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Velkou Británií a Íránem ve stínu zhoršujících se vztahů Íranu se Západem, který Írán obviňuje z cíle vytvořit jadernou zbraň. Írán již Britům vzkázal, že vyhoštění jeho diplomatů povede k odvětě. Íránští diplomaté zatím po celé Evropě čelí protestům ze strany místních vlád proti incidentu v Teheránu, zatímco některé státy jako Německo již ukončily své diplomatické zastoupení v Íránu.
Německo dočasně odvolalo svého velvyslance v Íránu
Berlín označil včerejší útok íránských demonstrantů na britské velvyslanectví v Teheránu za nepřijatelný. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že jeho země podporuje Velkou Británii jako svého evropského partnera, a zároveň zdůraznil, že mezinárodní právo vyžaduje zabezpečení ochrany zahraničních ambasád. Německo je jednou ze šesti světových mocností, které se podílí na jednáních o íránském jaderném programu.
Island uznal nezávislost Palestiny
Parlament Islandu hlasoval ve prospěch uznání palestinského státu, informovalo o tom zpravodajství Associated Press. Islandští zákonodárci odhlasovali uznání Palestiny za nezávislý a suverénní stát s hranicemi před Šestidenní válkou z roku 1967. Rezoluce islandského parlamentu dále uznává Organizaci pro osvobození Palestiny za právní orgán státu a vyzývá Izrael i Palestinu k dosažení mírové dohody.