Mezi Bulharskem, Tureckem a Katarem došlo k dohodě o vytvoření společné firmy, která postaví nový třistakilometrový úsek dálnice mezi Bukurešti a Istanbulem, jenž vznikne na bulharském území. Náklady na stavbu se mají vyšplhat na 760 milionů eur, dálnice by mohla být uvedená do provozu již v roce 2016. Zájem na projektu potvrdili premiéři všech zmíněných států během setkání ve Varně. Bulharský premiér Boiko Borisov dodal, že projekt není finančně podporován Evropskou unii.
Archiv rubriky: Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan žádá OSN o zvýšení počtu vojenských pozorovatelů v Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v pátek vyzval OSN, aby zvýšila počet vojenských pozorovatelů v Sýrii o až desetkrát více oproti plánovanému celkovému počtu 300 osob. Dále uvedl: „Naším největším problémem bohužel je, že plán zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annana ještě není aktivní, není realizován“.
Izraelské letadlo údajně narušilo vzdušný prostor turecké části Kypru
Turecká armáda oznámila, že její 2 vojenská letadla F-16 pronásledovala izraelské letadlo, které v pondělí opakovaně narušilo vzdušný prostor Severokyperské turecké republiky. Izrael prozatím na informaci o incidentu nereagoval. Vztahy obou zemí se v posledních měsících zhoršily kvůli rozporům ohledně možné těžby zásob zemního plynu při pobřeží ostrova.
Turecko podporuje vstup Makedonie do NATO
Potvrdil to turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy makedonského ministra zahraničí Nikoly Popoského v zemi. Turecký prezident potvrdil dobré vztahy mezi oběma státy a uvedl názor, že Makedonie by se měla stát členem NATO co nejdříve. Zdůraznil také několik oblastí společných zájmů. „Existuje prostor pro zvýšení úrovně spolupráce, zejména obchodních vztahů s ohledem na přilákání tureckých investic a otevření tureckého trhu pro makedonské produkty,“ uvádí tisková zpráva makedonského ministerstva zahraničních věcí.
Turecká nezaměstnanost klesá, vláda očekává čtyřprocentní ekonomický růst
Turecká nezaměstnanost klesla v období posledních tří měsíců na 10,4% z předchozích 11,5%, jak uvádí oficiální zdroje. Počet nezaměstnaných se tak snížil o 243 000 lidí. Turecká vláda očekává v tomto roce ekonomický růst 4%, přičemž v roce 2010 činil 8,9% a v roce 2011 pak 8,5%.
Téměř 19 000 syrských uprchlíků se již vrátilo do Sýrie
Podle oznámení Ředitelství úřadu premiéra pro katastrofy a krizové řízení se v současnosti v Turecku nachází 22 632 syrských uprchlíků z původních 41 000, kteří do Turecka uprchli od března 2011, přičemž téměř 19 000 uprchlíků se již navrátilo zpět do Sýrie.
Turecko nadále hodlá vstoupit do EU
Turecký hlavní vyjednavač a turecký ministr pro EU Egemen Bağış uvedl během konference Nadace pro politický, hospodářský a sociální výzkum (SETA) o evropských perspektivách turecké zahraniční politiky, že lze v souvislosti s měnícími se vládami v celé EU v sérii důležitých voleb očekávat změnu negativního postoje jednotlivých členských států EU k přijetí Turecka do EU. Turecký ministr zdůraznil význam rostoucího tureckého trhu pro evropské ekonomiky a prohlásil, že „nová EU nebude schopna fungovat bez Turecka“.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval k nové éře turecko-francouzských vztahů
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan telefonicky pogratuloval zvolenému francouzskému prezidentovi Francoisovi Hollandovi. K tomuto Erdogan uvedl, že doufá, že „turecko-francouzské vztahy se budou ubírat novým směrem.“ Vztahy obou zemí zaznamenaly ochlazení během úřadování dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl proti vstupu Turecka do Evropské unie.
Turecko výrazně navyšuje dovoz íránské ropy
Turecko podle statistik Hurriyet Daily News a informací agentury PressTV v březnu 2012 z Íránu dováželo 270 000 barelů ropy denně, což je téměř ztrojnásobení dovozu ve srovnání s únorem 2012. Celkem Turecko v březnu dovezlo 1,174 milionů tun íránské ropy, což představuje její nejvyšší měsíční nákupy od července 2011. Stejně tak z informací vyplývá, že ve srovnání se stejným obdobím minulého roku Turecko navýšilo dovoz surové ropy o 90%.
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu znova podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do NATO
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu řekl, že jeho země udělá vše proto, aby Bosna a Hercegovina přistoupila do NATO v co nejkratším čase. Dále uvedl, že na poslední schůzi ministrů zahraničí NATO v Bruselu byla zemi přislíbená multi-národní podpora, která zahrnovala Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a další země regionu. Ministr tak hovořil během první cesty do Bosny a Hercegoviny od vytvoření zdejší nové vlády. Na otázku ohledně všeobecných voleb v Srbsku, které se budou konat již tuto neděli, 6. května, uvedl, že Srbsko je klíčovou zemí v regionu, která může přispět k jeho stabilizaci.
Turecká inflace vzrostla
Turecka meziroční inflace vzrostla na 11,14 % v dubnu poté, co se stabilně držela na 10,43 % v předchozích dvou měsících, jak uvedl turecký Národní statistický úřad. Obecně se podle statistik zvýšily ceny zboží i služeb až o 16,56 %, přičemž nejradikálněji vzrostly ceny tabáku a alkoholických nápojů o 18,53 %.
Turecký parlament navrhne novou ústavu zaručující více práv menšinám
„Turecký parlament zahájí přípravu nové ústavy, která má zaručí více práv menšinám, zejména Kurdům,“ uvedl v úterý parlamentní zdroj. Nový text by měl nahradit ústavu vypracovanou armádou po převratu z roku 1980. „Konzultace s politickými stranami a skupinami občanské společnosti jsou u konce a psaní textu začne v příštích dnech,“ uvedl zdroj, který hovořil pod podmínkou anonymity. Návrh textu pak bude představen a uveden k hlasování parlamentu. Aby vstoupil v platnost, musí být také schválen v referendu.
Americký viceprezident Joe Biden kritizoval Evropskou unii za postoj vůči Turecku
Americký viceprezident uvedl, že nesouhlasí s postojem Evropské unie, která dle jeho slov plně nezahrnuje Turecko do hospodářské unie a některé členské státy jej nevnímají jako součást Evropy. Biden poukázal na „neobyčejný vliv“ Turecka jako blízkého spojence USA. Viceprezident takto hovořil před členy turecko-americké komunity u příležitosti sbírky na podporu volební kampaně současného prezidenta Baracka Obamy.
Turecko odmítlo účast Izraele na summitu NATO
Turecko odmítlo povolit Izraeli účast na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu v květnu 2012. Důvodem tohoto kroku je odmítnutí Izraele omluvit se za útok proti tureckým aktivistům na lodi směřující s pomocí do Palestiny v květnu 2010. Účast Izraele měla posílit vztahy zemí NATO s nečlenskými zeměmi. Izrael je součástí tzv. Středomořského dialogu, který se věnuje vztahům NATO a některých nečlenských zemí z oblasti Středozemního moře. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemůže cítit partnerský vztah k Izraeli, pokud se odmítá omluvit za svůj útok.
Irácký premiér označil Turecko za nepřátelský stát v regionu
Irácký premiér Nouri al-Maliki, který již dříve obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku, nyní uvedl, že „turecký premiér Recep Tayyip Erdogan stále žije v iluzi turecké regionální hegemonie a pokračování vnitřní i zahraniční politiky turecké vlády v tomto duchu pouze poškozuje turecké zájmy a činí Turecko nepřátelským státem pro všechny okolní země“. Irácký premiér tak reagoval na schůzku tureckého premiéra s prezidentem autonomního Kurdistánu Massoudem Barzani v Istanbulu, kde turecký premiér označil politiku iráckého premiéra za egocentrickou a nesnášenlivou vůči ostatním iráckým politikům s tím, že se tento postoj vážně týká zájmů šíitských skupin v zemi. Turecko je přitom jeden z nejvýznamnějších iráckých obchodních partnerů, přičemž bilaterální obchod mezi oběma státy přesáhl v roce 2011 hodnotu 12 miliard USD.
Turecko zahájilo iniciativu za členství Bosny a Hercegoviny v Akčním plánu členství v NATO
Turecko zahájilo iniciativu spolu s Bulharskem a dalšími zeměmi Balkánu, v rámci níž se bude snažit, aby NATO přijalo Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství (MAP). Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v Bruselu na zasedání ministrů zemí NATO uvedl, že Turecko a Bulharsko spolu připravily k této problematice dopis, který má být projednáván na zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany členských států NATO. Podle Turecka je členství Bosny a Hercegoviny možné díky vytvoření vlády,přičemž turecký ministr zahraničí se již 18. dubna setkal s bosenským ministrem zahraničí, aby spolu připravili společné kroky na klíčový summit NATO, který se bude konat 21. května v Chicagu.
Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.
Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky
Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi
V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili. Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1 již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.
Turecko a Brunej si vzájemně zrušily vízovou povinnost
Stalo se tak při návštěvě brunejského sultána Hassanala Bolkiaha v Ankaře u příležitosti projednávání možných investic z Bruneje do Turecka prostřednictvím Brunejské investiční agentury s cílem posílit hospodářskou, obchodní a technickou spolupráci. S brunejským sultánem se sešel turecký prezident Abdullah Gül, který na tiskové konferenci uvedl, že Turecko by rádo rozšířilo rozsah spolupráce především v oblasti energetiky, a to zejména v těžbě a zkapalňování zemního plynu.
Irácký viceprezident dorazil do Turecka
Irácký viceprezident Tareq al-Hashemi dorazil do Turecka, kde se má setkat s tureckým premiérem Recepem Tayyp Erdoganem v rámci společné „diskuse o vývoji v regionu“. Jedná se o návštěvu již třetí země po Kataru a Saúdské Arábii, a to i přes ostrý nesouhlas irácké centrální vlády, která iniciovala vydání zatykače na vicerpezidenta al-Hashemiho kvůli údajném podílu na bombových útocích v Bagdádu.