Největší odborový svaz Histadrut, který sdružuje státní zaměstnance, po neúspěšném jednání s vládou o vytvoření stálých pracovních poměrů zhruba s 250 000 pracovníky ve státním sektoru, jako jsou ostraha či uklízecí personál, dnes vyhlásil časově neomezenou generální stávku, která povede k uzavření letišť (kromě hlavního Ben Gurionovo mezinárodního letiště, které svůj provoz obnovilo), přístavů, bank i izraelské burzy, stejně jako bude ovlivněn chod státních úřadů a izraelské centrální banky. Stávka může podle odhadů Izrael denně stát až 500 milionů dolarů. Izraelská ministr financí Juval Steinitz prohlásil, že stávka není nezbytná a že pouze ohrožuje izraelskou ekonomiku a občany.
Archiv rubriky: Blízký východ
Jednání zástupců NATO, Afghánistánu a Pákistánu na hranicích
Zástupci NATO, afghánské a pákistánské armády se dnes sejdou na hranicích v rámci jednání o další koordinaci svých kroků. Jedná se o první ukázku zmírnění napětí způsobeného útokem vrtulníků NATO na pákistánskou základnu na území Pákistánu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků. Pákistán kvůli tomu nechal uzavřít hranice pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Podle agentury Reuters, která se odvolává na nejmenovaného vysokého bezpečnostního úředníka, ale Pákistán hranice opět otevře, ovšem chystá se uvalit cla.
Ruský ministr zahraničí: „Bashar al-Assad je připraven k dialogu a usiluje o ukončení násilí“
Syrské vedení je připraveno k širokému mezinárodnímu dialogu bez kladení předběžných podmínek. Oznámil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na základě výsledků včerejšího jednání se syrským prezidentem. Podle jeho slov již Bashar al-Assad pověřil syrského viceprezidenta Farouka al-Shara k jednání se všemi opozičními silami. Ministr dále zdůraznil, že Rusko podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je zajistit Syřanům vhodné podmínky k dialogu a hledání společného kompromisu; úkolem mezinárodního společenství podle jeho slov není snažit se anticipovat výsledky tohoto dialogu. Podle S. Lavrova „pramení násilí i z opačné strany; během soukromého jednání společně s našimi kolegy, včetně těch evropských, připouštíme, že situace je mnohem složitější, než jakou je snaha ji namalovat pomocí sloganů o nutnosti odstoupení Assada“. Spojené státy mezitím vyjádřily skepsi vůči slibům syrského prezidenta provést politické reformy, daným během setkání s ruským ministrem zahraničí. Jak uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland, „al-Assad opakuje své sliby měsíc po měsíci, ale násilí v Sýrii nezastaví.“
Syrská armáda zahájila útok na vzbouřenecké oblasti ve městě Homs
Obrněné síly syrské armády loajální prezidentovi al-Assadovi zahájily postup s cílem získat kontrolu nad opozičními čtvrtěmi Inshaat a Bab Amro ve městě Homs. Podle opozičních aktivistů bylo zabito nejméně 47 civilistů, přičemž armáda město ostřeluje minomety a raketami. Syrská státní tisková agentura pak uvádí, že ozbrojené teroristické skupiny napadly policejní zátarasy a ostřelovaly město minomety, přičemž údajně zasáhly i místní rafinérii.
Americký senátor vyzval k vyzbrojení syrské opozice
Republikánský senátor a někdejší kandidát na prezidenta John McCain se k tomu uchýlil po setkání s izraelským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem. „Je načase zastavit krveprolévání“, řekl McCain. Naproti domu John Kerry, předseda senátního zahraničního výboru, by volil opatrnější cestu a to prostřednictvím dohody s Ruskem a Čínou a společného tlaku na syrský režim.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Írán kritizuje poslední americké sankce kvůli narušování základního obchodu
Írán kritizuje USA za zmrazení svého majetku a za narušování íránského obchodu. Podle Íránu tak Američané ohrožují standardní íránský nákup rýže a tím i každodenní život milionů Íránců, pro které jde o jednu ze základních potravin.
Eritrea zabavila jemenské rybářské lodě kvůli starému územnímu sporu
Eritrejské námořnictvo zabavilo pět jemenských rybářských lodí v oblasti Rudého moře, o kterou obě země vedou dlouhodobý územní spor. Jedná se o oblast souostroví Hanish, kvůli které spolu Eritrea a Jemen v roce 1955 vedly krátký vojenský konflikt. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) má Jemen svrchovanost nad některými z ostrovů, ale Eritrea se s Jemenem neshoduje ve výkladu rozsudku v otázce rybolovných práv a hranic výsostných vod. Náměstek jemenského ministerstva pro rybolov Nabil Sajam pak pro agenturu Reuters uvedl, že se nejedná o první incident tohoto typu s tím, že rybářské lodě jsou většinou zabaveny a rybáři odsouzeni k odnětí svobody v rozsahu několika měsíců a poté vráceni do Jemenu.
Turecko chystá vlastní iniciativu v Sýrii
Turecko zahájí „novou iniciativu s těmi zeměmi, které stojí na straně syrského lidu a ne režimu,“ po odmítnutí rezoluce o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN, uvedl to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu.
Řecko a Kypr podepíší memorandum o vzájemné spolupráci v době kyperského předsednictví v EU
Generální tajemník řeckého ministerstva zahraničních věcí Alexis Zepos je na návštěvě Kypru v rámci politických konzultací a za účelem podepsání memoranda o spolupráci mezi Řeckem a Kyprem v době kyperského předsednictví v EU. Řekové se mimo jiné zavazují sdílet s Kyprem odborné znalosti a zkušenosti spojené s předsednictvím a stejně tak mezi sebou obě země řeší otázku Turecka a jeho vztahu s EU, kyperské otázky (kvůli summitu o Kypru) a kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ), ve které Kypr provádí průzkumy zásob ropy a zemního plynu, proti čemuž hlasitě protestuje Turecko.
Turecký opoziční vůdce: „Vládnoucí strana utlačuje turecké obyvatelstvo a ničí základy právního státu“
Turecký opoziční vůdce Kemal Kılıçdaroğluhas z Republikánské lidové strany (CHP) pro Washington Post uvedl, že odmítá snášet útlak tureckého obyvatelstva od vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Práce AKP je zákeřným útokem na turecký právní stát, píše Kılıçdaroğluhas v souvislosti se svými návštěvami vězení v Silivri, kde jsou „stovky novinářů, vydavatelů, vojenských důstojníků, akademiků a politiků,“ jak uvádí. Stejně tak komentuje stav soudního systému a vyzývá vládu, aby zrušila svou poslaneckou imunitu a její členové mohli být souzeni, se slovy: „spravedlnost je konečná imunita.“
Polsko bude zastupovat zájmy USA v Sýrii
Poté, co USA uzavřelo v pondělí svou ambasádu v Damašku o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí, na které se Američané obrátili o pomoc. Polsko se tak postará o Američany, kteří v Sýrii nadále pobývají, stejně jako o majetek zdejší americké ambasády.
Americký prezident nechal zmrazit aktiva íránské vlády a íránské centrální banky v USA
Zvyšuje se tak finanční tlak Spojených států na Írán a jeho jaderný program. „Rozhodl jsem, že další sankce jsou oprávněné, zvláště ve světle podvodných praktik íránské centrální banky a dalších íránských bank, které se snaží zamaskovat transakce podléhající (dřívějším) sankcím“, řekl americký prezident.
Ruská a Čínská ambasáda v Libyi pod útoky demonstrantů
Včera dav syrských přistěhovalců spolu s libyjskými demonstranty házel kameny na ruskou ambasádu, stejně tak dnes probíhal podobný útok na čínské velvyslanectví v Tripolisu. Demonstranti chtěli nahradit čínskou a ruskou vlajku na velvyslanectvích vlajkou syrské opozice a libyjské Přechodné národní rady (NTC). Důvodem protestů před ambasádami v Libyi je ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN, které zablokovalo rezoluci vyzývající syrského prezidenta k odstoupení.
Palestinský Fatah a Hamas se dohodli na jednotné vládě pod vedením prezidenta Palestinské samosprávy
Palestinské frakce Fatah a Hamas se na společném zasedání v Kataru dohodly na vytvoření jednotné vlády západního břehu Jordánu a pásma Gazy v čele se současným palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, který je zároveň hlavou hnutí Fatah. Khaled Meshaal, hlava organizace Hamas prohlásil, že jde o naplňování již uzavřených dohod, které jsou myšleny skutečně vážně. V živém vysílání televize Al Jazeera šéf Hamasu mluvil „ukončení kapitoly rozdělení a dosažení vzájemného usmíření Fatahu a Hamasu s cílem dalšího pokroku a za účelem obrany před nepřítelem v zájmu národních cílů“.
Turecko kritizuje Írán za jeho mlčení o Sýrii
Turecký vicepremiér Bülent Arinc zkritizoval Írán za to, že se nevyjadřuje k situaci v Sýrii. „Obracím se na Írán jako na islámskou republiku, nevím totiž, zda má být nazývána islámskou,“ prohlásil Arinc na zasedání vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Burse. Bülent Arinc dále vyzval i jiné arabské národy, aby se vyslovily proti „zabíjení v Sýrii“. „Řekl Libanon něco k vraždění svých muslimských bratří? Ne, pouze Turecko se postavilo situaci čelem,“ prohlásil dále turecký vicepremiér.
Japonsko požádalo Spojené státy, aby jej osvobodily od sankcí proti Íránu
Japonsko požádalo Spojené státy o udělení výjimky spočívající v osvobození od té části sankcí proti Íránu, která souvisí s dodávkami íránské ropy Japonsku a transakcemi mezi japonskými bankami a íránskou centrální bankou. Řešení této otázky ve prospěch Japonska je podle americké strany možné, ale za podmínky, že Japonsko dále sníží dodávky ropy z Íránu. Za posledních pět let země snížila dodávky íránské ropy o 40 procent. Japonsko již dříve zavedlo ve finanční sféře řadu dalších omezení vůči Íránu a zakázalo íránské investice do japonských podniků, které by mohly mít přístup k jaderným nebo raketovým technologiím.
Írán dal indické ropné společnosti měsíční ultimátum pro zahájení rozvoje plynového pole Farzad-B
Agentura Fars přinesla informaci od íránských úřadů, že bylo vydáno ultimátum pro indickou státní společnost Oil and Natural Gas Corporation (ONGC), která má exkluzivní práva na průzkum pobřežních vod v oblasti Farsi, kde se nachází i ložisko zemního plynu Farzad-B se zásobou zhruba 21,7 bilionů kubických metrů. Írán totiž již říjnu 2010 oznámil, že podepíše kontrakt na rozvoj pole Farzad-B za 5 miliard dolarů, ovšem ten dodnes nebyl uzavřen. Írán se obává, že je vyvíjen zahraniční nátlak na tuto indickou společnost, aby rozvoj ložiska zemního plynu zpozdila.
Írán zahájil další vojenské cvičení a pohrozil odvetnými útoky
Írán včera zahájil další plánované pozemní a námořní vojenské cvičení, které má podle íránské armády procvičit boj proti hypotetickému nepříteli. Zástupce velitele íránských Revolučních gard Hossein Salami pak uvedl, že každé místo, které by bylo využito pro nepřátelské operace proti Íránu bude v takovém případě čelit odvetnému útoku íránských ozbrojených sil.
Francie chystá se svými partnery vytvoření skupiny na podporu syrské opozice
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své řeči po francouzském ministrovi zahraničí Alainovi Juppé, který označil rusko-čínské veto rezoluce o Sýrii za ochromení mezinárodního společenství, oznámil, že Francie „se nevzdá“. Podle francouzského prezidenta se Francie již spojila se svými „evropskými a arabskými partnery“ a chystá vytvoření „Skupiny přátel syrského lidu“, která má zmobilizovat mezinárodní podporu pro realizaci mírového plánu Ligy arabských států.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Střelba na hranicích Turecka a Sýrie
Došlo k intenzivní střelbě přes noc na hranici Sýrie a Turecka zatímco syrské síly se přesouvají v rámci boje proti rebelům. Podle Turka žijícího v pohraniční vesnici v provincii Hatay byly slyšet kulomety a střelba z lehkých zbraní, což pravděpodobně souvisí s ofenzivou vedenou proti rebelům ve vesnici Ain al-Beida. Podle tiskové agentury Anatolia, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu již telefonicky hovořil s guvernérem Hatay. Zhruba 7500 syřanů uprchlo před násilím v Sýrii do Turecka, přičemž většina z nich je právě v záchytných táborech v provincii Hatay.
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.