Arabské země jsou připraveny začít vyzbrojovat syrskou opozici, neskončí-li „krveprolití“

V Sýrii podle zpráv světových agentur a opozičních aktivistů probíhají boje již ve více městech a stejně tak mimo ně, zatímco město Homs údajně čelí ostřelování již 11. den v řadě. Arabské země v regionu nyní oznámily, že jsou v případě pokračování násilí připraveny začít dodávat zbraně syrské opozici a stejně tak v čele se Saúdskou Arábií chystají předložení návrhu nové rezoluce OSN, která by podpořila arabský mírový plán.

Hlavní město Bahrajnu je obsazeno obrněnými transportéry a policií

Hlavní město Bahrajnu, Manama, je obsazeno bezpečnostními složkami a obrněnou technikou za podpory vrtulníků. Stejně tak jsou bezpečnostní složky v masivním počtu nasazeny v šíitských oblastech v okolí hlavního města. Důvodem je výročí nepokojů a posléze téměř povstání v minulém roce. V hlavním městě již došlo k nepokojům, když menší dav házel na policejní automobily zápalné bomby. Stejně tak nepokoje probíhaly i v minulých dnech. Policie také za pomoci slzného plynu rozháněla několik desítek lidí, které se shromáždily na Perlovém náměstí, které bylo centrem nepokojů.

Evropská unie plánuje další sankce proti Sýrii

Ministři zahraničních věcí členských států EU by měli dle očekávání schválit nové sankce vůči Sýrii na schůzi 27. února, uvedla to v pondělí šéfka diplomacie EU Catherine Ashton. V uběhlém týdnu o tomto kroku informoval i německý ministr zahraničních věcí. Dřívější zprávy uvádí, že plánované sankce zahrnují zmrazení aktiv syrské centrální banky v zemích EU, stejně jako zákaz vývozu a dovozu fosfátů, drahých kovů a drahokamů. Sýrie dříve odmítla rezoluci Ligy arabských států (LAS) která vybízela ke spojeným mírovým jednotkám OSN a LAS v zemi a dalším ekonomickým sankcím proti zdejšímu politickému režimu.

Předsedkyně Turecké asociace obchodu a průmyslu: „Turecko se každým dnem vzdaluje od právního státu“

Předsedkyně Turecké asociace obchodu a průmyslu (TÜSİAD) Ümit Boyner na tiskové konferenci v Istanbulu prohlásila, že v Turecku probíhá boj o moc v rámci státního aparátu, který vyvrcholil, když došlo k zákroku proti důstojníkům zpravodajských služeb. Podle Ümit Boyner toto dění již vnímají i obyčejní Turci a cítí pocit nejistoty – nejistota pak dle jejích slov pramení z přesvědčení, že „právní řád neexistuje“ a že „spravedlnost nebude doručena svým adresátům“. Sama předsedkyně TÜSİAD pak prohlásila: „den po dni se vzdalujeme od právního státu.“

Česká republika podpořila Turecko ve snaze regionálně řešit situaci v Sýrii

Prezident České republiky Václav Klaus v rámci své návštěvy v Turecku podpořil turecké snahy o vyřešení nepokojů a povstání v Sýrii, přičemž by dle jeho slov mělo mít přednost domácí a regionální řešení. „Čím je člověk dál, tím zjednodušeněji danou situaci vidí,“ uvedl český prezident. Turecko již dříve oznámilo, že po selhání jednání o Sýrii v OSN a neúspěchu pozorovatelské mise Ligy arabských států zahájí vlastní iniciativu například v podobě chystané mezinárodní konference o Sýrii. Stejně tak má příští týden v Tunisku zasednout „skupina přátel Sýrie“ složená ze států, které podporují syrskou opozici.

Český prezident v Turecku: „vstup Turecka do EU by Evropu probudil a pomohl by jí“

V rámci své návštěvy v Turecku prezident České republiky Václav Klaus uvedl, že Evropa potřebuje změnu a probuzení, které by mohl přinést vstup Turecka do EU. Český prezident dále uvedl, že je proti tomu, aby EU bránila Turecku ve vstupu kvůli dluhové krizi. Turecký prezident Abdullah Gül pak upozornil na to, že kritika českého prezdienta některých kroků EU se dnes ukazuje jako správná. Do Turecka spolu s českým prezidentem dorazila i delegace asi 60 podnikatelů, což podle prezidenta Václava Klause potvrzuje velký obchodní zájem ze strany České republiky.

Druhé kolo licencování průzkumu zásob ropy a zemního plynu na Kypru zahájeno

Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.

Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco

Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.

Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva: „Sýrie je posilněna selháním Rady bezpečnosti OSN kvůli čínskému a ruskému vetu“

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před zástupci všech 193 členských států prohlásila:  „Zdá se, že selhání Rady bezpečnosti OSN dodalo odvahy syrské vládě, aby zahájila totální útok ve snaze rozdrtit nesouhlas.“ Vysoká komisařka OSN pro lidská práva dále uvedla, že syrská armáda „podle věrohodných zdrojů ostřeluje hustě obydlené čtvrti“ a podniká „nevybíravé útoky proti civilistům“.

USA chtějí vytvořit „motivační fond pro severní Afriku a nový Blízký východ“ s 800 miliony dolarů

Americký prezident Barack Obama oznámil v rámci přípravy rozpočtu na fiskální rok 2013, který začíná již v říjnu 2012, že hodlá Kongres požádat o 800 milionů dolarů na hospodářskou pomoc zemím po „arabském jaru“. Tyto peníze mají být vloženy do tzv. Motivačního fondu pro severní Afriku a nový Blízký východ.

Americké námořnictvo deklaruje svoji připravenost na konfrontaci s Íránem

Nejvyšší představitelé Vojenského námořnictva Spojených států amerických v Perském zálivu oznámili, že berou Íránskou hrozbu velice vážně, ale přesto mohou prohlásit, že jsou připraveni na případnou vojenskou konfrontaci. Velitel Bahrajnské flotily viceadmirál Mark Fox ohlásil, že flotila je připravena pro případnou konfrontaci s Teheránem ještě dnes. Situace se vyostřila poté, co íránští představitelé dle USA pohrozili uzavřením Hormuzského průlivu.

Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova

Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.

Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu

Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.

Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice

Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a  dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.

Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“

Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.

Izrael obvinil Írán a libanonský Hizballah z odpovědnosti za bombové útoky na izraelské diplomaty v Gruzii a Indii

V Novém Dillí vybuchla bomba v automobilu izraelského diplomata,přičemž došlo ke zranění čtyř lidí, a v Gruzii byl zmařen pokus o bombový útok včasným odhalením výbušného zařízení. Izrael obvinil z útoku Írán a „jeho spojence“ libanonský Hizballah. Írán již popřel, že by byl jakkoliv do události zapojen a Hizballah se nevyjádřil.

Ruský ministr zahraničí: „potřebujeme více detailů k arabským mírovým návrhům“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že mírový návrh Ligy arabských států ruská strana prostudovala, ale potřebuje „více detailů“. Stejně tak ministr Lavrov oznámil, že pro to, aby Rusko podpořilo vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie, muselo by násilí v Sýrii skončit, neboť mírové sbory jsou určeny k dohlížení na příměří. Dále ruský ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní tlak se musí zaměřit nejen na syrskou vládu, ale i na syrskou opozici.

Írán si poslal protestní nótu a předvolal si velvyslance Ázerbájdžánu kvůli údajnému tolerování operací izraelských tajných služeb

Íránské ministerstvo zahraničí předvolalo ázerbájdžánského velvyslance Javanshira Akhundova a velvyslanectví Ázerbájdžánu obdrželo oficiální protestní nótu od Íránu kvůli údajné spolupráci Baku s izraelskými tajnými službami, které podle Íránu využívají Ázerbájdžán jako základnu pro operace v Íránu. O podobném o víkendu spekulovaly i britské noviny The Times, které hovořily o konkrétním agentovi tajné služby Mosad a o tom, že lidé spojení s posledním útokem na íránského jaderného vědce uprchly z Íránu právě do Ázerbájdžánu.

Šéf kuvajtské centrální banky rezignoval

Guevrnér centrální kuvajtské banky, člen královské rodiny, Salem Al Sabah Abdulaziz po 25 letech odstoupil ze své funkce. K odstoupení nebyl udán žádný konkrétní důvod, ale média spekulují o jeho možném zapojení v korupčním skandálu, ačkoliv neexistuje žádné obvinění. Korupce byla jedním z důvodů opozičních protestů a nepokojů.

Francie považuje vazby libanonské vlády na Hizballah za vnitřní záležitost Libanonu

V sobotu se libanonský premiér Najieb Meqati při své návštěvě Francie sešel s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy v Elisejském paláci, kde prezident Francie vyjádřil plnou důvěru a podporu libanonské vládě a ocenil současný postoj Libanonu k situaci v Sýrii, stejně jako ocenil strategii premiéra ve vnitřní politice. Prezident Sarkozy také prohlásil, že vazby libanonské vlády na libanonské islamistické hnutí Hizballah považuje za vnitřní záležitost státu Libanon a že Francie to plně respektuje. Libanonský premiér a francouzský prezident se ale vyhnuli diskusi o libanonsko-syrské hranici a otázce  syrských uprchlíků.

Nepokoje v Bahrajnu s blížícím se výročím počátku demonstrací

V Bahrajnu probíhají nepokoje s blížícím se výročím protestů 14. února 2011. Policie v ulicích rozhání davy mladých demonstrantů, kteří házejí zápalné lahve a označují bezpečnostní složky za „žoldáky“ a „zbabělce“. Důvodem narážek je fakt, že velká část policistů je složená z Pákistánců či Jemenců. Zvláště neklidná je situace ve městě Sanabis. Bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa opozici odsoudil za „špatné chování“.