USA stále monitorují Hizballáh

Zmocněnkyně Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA Janet Napolitano prohlásila, že Spojené státy americké stále monitorují činnost ozbrojené libanonské šíitské skupiny Hizballáh. Podle jejích informací momentálně nehrozí žádný útok proti americkým cílům. Přesto nadále úřad sleduje aktivity Hizballáhu. Republikánský kongresman Peter King vyjádřil obavy z možnosti nebezpečné aktivizace Hizballáhu v důsledku rostoucích nepokojů na Blízkém východě.  Spojené státy nadále považují Hizballáh za teroristickou skupinu.

Spojené státy vyzývají Bahrajn k redefinici bezpečnostní politiky

Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických kritizuje způsob nasazování bahrajnských ozbrojených sil, který podle amerických představitelů selhává. Nezávislá komise posoudila reakci Bahrajnských úřadů na protest, svolaný k výročí šíitského povstání proti sunnitské monarchii, jako neadekvátní. Mluvčí Ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland vyzvala Bahrajnskou vládu k redefinici bezpečnostní politiky.

OSN rozhoduje o rezoluci vůči Sýrii

Valné shromáždění Organizace spojených národů se pravděpodobně ve čtvrtek usnese na rezoluci, která odsoudí počínání syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Prezident Assad používá vojenské síly proti povstalcům a civilnímu obyvatelstvu. OSN pravděpodobně odsoudí násilí Assadova režimu a porušování lidských práv ze strany Sýrie. Rezoluce bude mít pouze deklaratorní charakter, kvůli odporu ze strany Ruska a Číny, jakožto stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

USA zahájí vyjednávání s afghánskou vládou a Talibanem

Spojené státy zahájí třístranné vyjednávání s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím a islamistickou skupinou Taliban. Předmětem vyjednávání bude uzavření příměří mezi ozbrojenými složkami Talibanu a afghánskou vládou. Americký ministr obrany Leon Panetta zopakoval svůj úmysl ukončit americké vojenské operace v Afghánistánu do roku 2014. Věří, že Americká armáda společně se svými spojenci ze Severoatlantické aliance připravila v zemi podmínky pro uzavření příměří mezi znepřátelenými stranami a nastolení vlády práva. Pro uzavření příměří se ovšem bude muset Taliban zřeknout Al-Káidy, odmítnout násilí a zavázat se k respektování afghánské ústavy.

Izraelský premiér historicky poprvé na Kypru

Kyperský prezident Demetris Christofias a izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu dnes jednali při historicky první návštěvě izraelského premiéra na Kypru o vzájemných vztazích a prohlubování spolupráce. Důležitým tématem bylo i dnešní prohlášení Turecka k otázce průzkumů zásob zemního plynu, přičemž Izrael a Kypr „mají zájem na bezpečném a klidném východním Středomoří a budou podporovat veškeré úsilí, aby zajistily, že tento region zůstane stabilní a klidný,“ jak uvedl mediální poradce izraelského premiéra Mark Regev.

Francouzský ministr zahraničí: „Krize dokazuje, že EU není schopna přijmout zemi velikosti Turecka“

„Ekonomická krize znovu dokazuje, že Evropská unie nezvládne členství země velikosti Turecka,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé během rozhovoru s novináři ve Štrasburku. Turecko by se podle jeho slov mělo zaměřit na politický dialog s EU. Ministr dále řekl, že by Francie byla otevřena jednání o vízové ​​privilegii pro Turecko, pokud by bylo dosaženo dohody v otázce nelegálního přistěhovalectví. Německý prezident Christian Wulff a německá kancléřka Angela Merkel se v otázce členství Turecka v EU shodují na tom, že členské státy EU by měly plnit své závazky v souladu s principem „pacta sunt servanda“ (dohody je třeba dodržovat), zároveň však kancléřka uvedla, že nesouhlasí s krokem předchozí vlády spočívajícím v zahájení přístupových jednání s Tureckem.

Regionální summit prezidentů Afghánistánu, Pákistánu a Íránu

Afghánský prezident Hamid Karzai se sešel v Islámábádu s pákistánským prezidentem Asifem Ali Zardari a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem na bezpečnostní regionálním summitu. Ještě před zahájením se afghánský prezident sešel jen s pákistánským prezidente v rámci hledání podpory pro proces znovuobnovení Afghánistánu.

Švýcarsko uzavřelo svou ambasádu v Sýrii

Země se rozhodla uzavřít svou ambasádu v Damašku a vyzvala všechny švýcarské občany, aby urychleně opustili zemi. Zprávu oznámil švýcarský ministr zahraničních věcí Didier Burkhalter. Země již v srpnu 2011 odvolala svého velvyslance ke konzultacím, do Sýrie se od tohoto okamžiku již nevrátil. Krizovou situací v Sýrii se intenzivně zabývá OSN a Liga arabských států. 

Turecko varuje Kypr: „Za žádných okolností nedovolíme nelegální průzkumy zemního plynu a ropy“

Turecko varovalo, že nebude za žádných okolností tolerovat, aby zahraniční ropné společnosti zahájily průzkumy ropy a zemního plynu ve východním středomoří, a že je připraveno přijmout „veškerá nezbytná opatření k ochraně svých práv v oblasti svého kontinentálního šelfu“. Turecko kritizuje Kypr za to, že se snaží uzavřít vlastní dohody na průzkumy a později i těžbu nově objevených obřích zásob  zemního plynu bez ohledu na Severokyperskou tureckou republiku, což Turecko považuje za provokaci zvláště v době, kdy se opět mezinárodní společenství snaží zintenzivnit jednání o sjednocení Kypru. Stejně tak má Turecko své vlastní územní nároky v oblasti. „Tato situace může dovést mezinárodní společnosti na základě ucházení se o tento nelegální tendr do konfrontace se Severokypreskou tureckou republikou a TRNC (tureckou státní ropnou společností), což by vedlo k nežádoucímu napětí v regionu,“ uvádí turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Oznámení Turecka přichází den poté, co kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis prohlásila v izraelském rádiu, že Turecko chce Kypr společně s Izraelem ohrozit zastrašováním potenciálních investorů jejich společných projektů.

Turecko chce vytvořit humanitární koridor do Sýrie

Turecko, ve spolupráci s Ligou arabských států pracuje na akčním plánu pro Sýrii, který bude prezentovat na konferenci v Tunisku 24. února. Plán mimo jiné založení humanitárního koridoru do Sýrie, informoval o tom turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu. Turecko hodlá poté humanitární návrhy předložit i v OSN, kde bude mít dle dřívějších vyjádření podporu Francie.

Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny v Turecku – byla podepsána dohoda a Turecko přislíbilo rozšiřování své podpory

Turecko bude pokračovat v poskytování podpory Bosně a Hercegovině, aby zde posílilo „národní usmíření a pomohlo zahájit ekonomický rozvoj“, jak uvedl turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu při společné tiskové konferenci s členem posílila svou národní usmíření a dosáhnout ekonomického rozvoje, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu včera řekl na společné tiskovékonferenci s členem federálního předsednictví Bakirem Izetbegovichem. Turecký ministr zahraničí dále uvedl, že Turecko bude silně podporovat Bosnu a Hercegovinu v získání členství v NATO, které je podle představitele Bosny a Hercegoviny pro jeho zemi vrcholně důležité. Bosna a Hercegovina a Turecko dále podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti nelegální migraci a v boji proti organizovanému zločinu. Bakir Izetbegovich se také sešel s tureckým prezidentem Abdullahem Güll a tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem.

Chorvatský prezident v se v Izraeli omluvil za zločiny proti Židům a informoval o chystaných restitucích

Chorvatský prezident Ivo Josipovic se u příležitosti ukončení své návštěvy Izraele omluvil v izraelském parlamentu za zločiny spáchané proti Židům během druhé světové války na území Chorvatska, při kterých zahynulo 80% místní židovské populace. Chorvatský prezident pak informoval, že jeho země se chystá přijmout změny v právních předpisech, které se budou týkat i restitucí majetku zabaveného  v Chorvatsku za druhé světové války.  Dále prezident Josipovic prohlásil: „Ve chvíli, kdy se Chorvatsko stane členem EU, Izrael získá dalšího přítele v EU.“ Chorvatský prezident také pochválil izraelskou ekonomiku jako jednu z nejpříkladnějších, postavenou na vysoké přidané hodnotě.

Kyperská ministryně zahraničí: „Turecko se snaží ohrozit Kypr a Izrael a zastrašit zahraniční investory“

Kypr obvinil Turecko z „šikany“ kvůli novým nalezištím zemního plynu, u nichž probíhá již druhé kolo licencování. Nové obrovské nálezy zemního plynu v kyperských vodách, které by mohly učinit Kypr energeticky soběstačným na další desítky let, rozvířily územní otázky a nároky Turecka, Kypru i Izraele. Kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis v izraelském armádním rozhlasu uvedla, že Turecko provozuje „provokativní“ vojenská cvičení a „demonstruje sílu ve snaze ohrozit Kypr a Izrael tím, že odradí potenciální zahraniční investory od průzkumů“.

Spojené státy americké zvažují vyloučení Íránu ze sítě SWIFT

Bílý dům zvažuje společně s některými evropskými státy uvalení dalších bezprecedentních sankcí vůči Íránu. Americký prezident Barack Obama uvažuje o možnosti vyloučení Íránu z celosvětové telekomunikační bankovní sítě SWIFT.  Zánik členství v této síti by pro Írán znamenal zásadní problém při exportu ropy do zámoří a citelné ekonomické ztráty. Tento postup naráží na několik problémů. Někteří evropští a američtí politici se obávají poklesu prestiže sítě SWIFT. Také hrozí, že tato sankce výrazně postihne íránské obyvatelstvo. Objevila se též obava z dopadu na ceny ropy a světovou ekonomiku. SWIFT využívá více než 40 íránských bank a jejich vyloučení by pro íránskou ekonomiku znamenalo silný otřes. Konsorcium SWIFT vydalo na svých webových stránkách krátké prohlášení, ve kterém pouze zmínilo svoji neutralitu a zdůraznilo odhodlání zabránit zneužívání finančního systému k financování terorismu.

Írán začal testovat své vlastní palivové tyče ve zkušebním reaktoru v Teheránu

Írán oznámil, že zahájil vkládání vlastních palivových tyčí do výzkumného jaderného reaktoru v Teheránu. Podle Íránské agentur pro atomovou energii byly palivové tyče vyrobeny v Isfahánu a do Teheránu byly převezeny za dohledu inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Íránské ministerstvo ropného průmyslu popírá zastavení vývozu ropy do 6 evropských zemí

Poté, co PressTV zveřejnila informaci o tom, že Írán zastavil vývoz ropy do 6 evropských zemí, mluvčí zmíněného ministerstva tuto zprávu popřel a sdělil, že jakékoliv takovéto rozhodnutí by bylo oznámeno íránskou Nejvyšší národní bezpečnostní radou. Země však tímto krokem již v minulosti vyhrožovala.

Syrská vláda hodlá 26. února uspořádat referendum o nové ústavě

Syrská agentura SANA oznámila, že syrský prezident Bashar al-Assad vydal dekret kterým stanovil konání referenda o nové ústavě na 26. února. V referendu se má hlasovat o návrhu ústavy, který vypracovala komise zřízená pro tento účel v říjnu 2011. Syrský prezident již v lednu přislíbil, že nová ústava již nebude považovat vládnoucí stranu Baas za dominantní. V červenci 2011 byl podle SANA také přijat nový zákon, který v Sýrii umožňuje existenci pluralitního politického systému.

Írán zastavil vývoz ropy do 6 zemí Evropské unie

V reakci na poslední sankce ze strany EU proti íránské energetice a bankovnímu sektoru Írán rozhodl o zastavení vývozu ropy do Nizozemí, Itálie, Francie, Španělska, Řecka a Portugalska. Informaci přinesla PressTV. Kvůli tomuto kroku již cena ropy Brent vzrostla na 118,35 dolarů za barel.

Přestala fungovat jediná elektrárna v pásmu Gaza

Jediná elektrárna v pásmu Gaza, která uspokojuje většinu denní poptávky po elektřině v této oblasti, v úterý přestala pracovat, protože došly pohonné hmoty, které byly až dosud pašovaný z Egypta. Je ohrožen provoz škol a nemocnic. Důvodem jsou prý opatření přijatá právě Egyptem. Zprávu potvrdil mluvčí Palestinian Energy Authority (PEA) Abu Al-Amrain. Uvedl také, že dokud nebude problém vyřešen, budou dodávky elektřiny do domácnosti omezeny na 6 hodin denně. Společnost prozatím nemá žádné zásoby ani alternativní zdroje. Dle zdroje agentury Reuters bylo dosud palivo čerpáno z nákladních vozidel, které lemovaly egyptskou stranu hranice. Zde docházelo k nezákonnému přečerpávání paliva do tunelu pod hranici, jenž vede do Gazy. Dle Palestinského centra lidských práv by omezení elektřiny mohlo znesnadnit přístup k pitné vodě.

Syrská armáda zahájila ofenzivu v opozičních a povstaleckých oblastech

Syrské vládní síly zahájily ofenzivu v opozičních centrech ve městě Homs a Hama a také v hlavním městě Damašek. Elitní jednotky podporované obrněnými transportéry podle svědků stavějí silniční zátarasy na hlavních ulicích a prohledávají domy v rámci zátahu na opoziční aktivisty a členy povstalecké Svobodné syrské armády (FSA).

Egyptská média: „USA stojí za anarchií v Egyptě“, egyptská ministryně: „úspěch Egypta je proti americkým a izraelským zájmům“

Podle agentury Reuters egyptská státní média na svých titulních stránkách a jako hlavní téma v úterý hlásala, že USA šíří v Egyptě anarchii. Protiamerické články jsou založeny na kritice, kterou vyřkli někteří egyptští ministři, kvůli čemuž se s nimi sešel předseda Nejvyšší vojenské rady. Noviny dále rozebírají obvinění amerických občanů pracujících v amerických nevládních organizacích v Egyptě, které byly údajně nelegálně financovány a jejichž zaměstnanci podle obvinění měly za cíl destabilizovat situaci v Egyptě.  Noviny Al Gomhuria uvádějí: „Amerika stojí za anarchií“, noviny Al Ahram píší: „Americký kapitál si klade za cíl vyvolat v Egyptě anarchii“. Egyptská ministryně pro mezinárodní spolupráci Abul Naga pak uvádí, že všechny údaje ukazují, že „existuje jasná snaha zničit jakékoliv šance Egypta, aby se stal moderním demokratickým státem se silnou ekonomikou“ a dodala, že by se jednalo o „hrozbou pro americké a izraelské zájmy“.

Velká Británie a Jordánsko vedou rozhovory o vydání klerika Abu Qatady

Britský ministr pro bezpečnost James Brokenshire vede jednání v Jordánsku s jordánskými představiteli, kteří se snaží o vydání duchovního, který byl včera propuštěn na kauci. Velká Británie dle vyjádření britské vlády nyní hledá záruky v případě, že do Jordánska bude Abu Qatada vydán, že nedojde k jeho mučení. V Jorrdánsku je Abu Qatada obviněn z terorismu a Evropský soud pro lidská práva jeho vydání do Jordánska již jednou zamítl.