Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).
Archiv rubriky: Blízký východ
Irán spouští novou stránku pro sdílení videí
Irán spustil novou webovou stránku Mehr určenou pro sdílení krátkých videí. Stránku provozuje iránská vysílací společnost Islamic Republic of Iran Broadcasting (IRIB). V zemi již několik let funguje podobná stránka s názvem Aparat, která patří k nejnavštěvovanějším na iránském internetu. Obě stránky fungují jako k alternativa k portálu YouTube, jenž vlastní společnosti Google. YouTube byl v roce 2009 během protivládních protestů v Iránu zablokován. Stránky založené iránskými společnostmi spadají pod restrikci místních zákonů a spolu s nízkou rychlostí připojení tak napomáhají omezit svobodu na iránském internetu.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Bahrajnská policie je obviňována z porušování lidských práv
Bahrajští prokurátoři uvedli, že obvinili 8 policistů z „použití mučení proti obžalovaným osobám, které odmítali doznat vinu“. Zpráva se objevila pouhý den potom, co zástupce ministerstva zahraničí USA Michael Posner naléhal na Bahrajn, aby začal stíhat porušování lidských práv ze strany tamních úřadů. V únoru 2011 vypukly v rámci tzv. Arabského jara v Bahrajnu protesty mimo jiné za větší demokratizaci země, tisíce lidí byly od té doby zatčeny a uvězněny, mezi nimi i aktivistka Zainab al-Khawaja, jejíž otec byl odsouzen spolu s 8 opozičními představiteli k doživotnímu vězení za rozvracení státu. Bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Kalifa v pátek na konferenci diplomatů v Manamě připustil, že Bahrajn „měl s Arabským jarem své zkušenosti,“. Bahrajnská opozice rovněž přivítala princův krok k obnovení dialogu.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin
Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Šéf afghánské rozvědky Asadullah Khalid byl vážně zraněn při bombovém útoku
Podle informací afghánského ministra vnitra byl šéf rozvědky Asadullah Khalid zraněn v dolní části těla po sebevražedném atentátu v centru Kábulu. Atentátník se zřejmě vydával za mírového posla Talibanu. Není však zatím jasné, jak se Talibanu povedlo dostat se tak blízko k jednomu z prioritních cílů v zemi. Asadullah Khalid působí ve funkci šéfa afghánské rozvědky od září tohoto roku a je znám svým tvrdým a nekompromisním postupem vůči povstalcům. Afghánský prezident Hamid Karzai v prohlášení po útoku uvedl, že šéf rozvědky Khalid byl operován a zotavuje „velice dobře“. Zároveň útok odsoudil jako zbabělý akt terorismu.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Bojkot kuvajtské opozice snížil výrazně volební účast, premiérem se stal al-Salah
Kuvajtská opozice, která je složena převážně ze Sunnitů, označila uplynulé parlamentní volby za nelegitimní. Volební účast se snížila z únorových 60 % na 39 %, parlament ustanovený po únorových volbách rozpustil ústavní soud. Šiítská strana, která zastupuje 30 % kuvajtské 1,2 milionové populace, obsadí ve sněmovně 15 křesel, přičemž v únorových volbách získala jen 7 mandátů. Volební komise oznámila, že v parlamentu usednou i 3 ženy. Sestavením vlády byl jmenován al-Salah, který stál v čele poslední vlády. Nový kabinet by měl do 16. prosince požádat o důvěru. Důsledkem bojkotu voleb ztratili Sunnité 19 křesel, nyní disponují pouze 4 mandáty. Politické odlišné postoje Šiítů a Sunnitů brání Kuvajtu podle deníku Le Figare de Tunisie v rozvoji a využití devízových rezerv z ropného obchodu.