Írán údajně sestřelil americké bezpilotní letadlo

Írán oznámil sestřelení bezpilotního letadla ScanEagle, které používá americká armáda. Íránský admirál Ali Fadavi pro agenturu Fars news uvedl, že stroj v posledních dnech vykonal několik průzkumných letů nad oblastí Perského zálivu. Televize Iranian TV zveřejnila fotografie údajně sestřeleného letounu. Americké námořnictvo v reakci prohlásilo, že žádné bezpilotní letadlo nepostrádá, stejně jako jeho regionální spojenci. Stroji ScanEagle disponují i ostatní státy v regionu, např. Spojené arabské emiráty.

Tropický cyklon Keila pustošil Omán

Tropický cyklon a následné záplavy si vyžádaly 6 obětí a rozsáhlé škody na majetku v Ománu. Průtrže mračen, které doprovázely cyklon, zasáhly i Írán, jenž byl vzdálen necelých 1000 kilometrů od epicentra. Prudké deště a záplavy si vyžádaly evakuaci nemocnice ve městě Hamriyah v regionu Muscat. Místní infrastruktura spolu s kanalizačním systémem nezvládla silný nápor vody, země patří mezi oblasti s menším srážkovým úhrnem, součet vody během tohoto týdne se rovnal srážkám v Ománu za celý rok.

Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců

V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.

Amnesty International: V jemenském Abyan byla ve velké míře porušována lidská práva

Světová lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) uvedla, že konflikt mezi vládou a militantní skupinou Ansar al-Sharia v jemenském regionu Abyan doprovázalo „katastrofické porušování lidských práv“. AI má disponovat desátkami důkazy o porušování práv mezi léty 2011 a 2012, kdy vláda „selhala při ochraně civilistů“. V listopadu 2011 militantní Ansar al-Sharia, jež má mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad regionem Abyan během politických nepokojů proti prezidentovi Al Abdullah Saleh, který následně odstoupil. Během bojů mělo na 250 000 lidí přijít o své domovy.

NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici

Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.

V Saudské Arábii narůstá nezaměstnanost a chudoba

Na 2 až 4 miliony obyvatel v Saudské Arábii žijí podle deníku Washington Post pod hranicí chudoby, nezaměstnanost stoupá především mezi mladými lidmi. Dvě třetiny saudské populace jsou mladší 30 let, z toho celé 3/4 nezaměstnaných jsou ve věku 20 – 29 let. Vysoká nezaměstnanost vznikla důsledkem rychlého populačního růstu, počet lidí bez práce se zvyšuje navzdory vzniku nových pracovních míst a sociálním programů. Saudský král Abdullah plánuje dát 37 miliard USD na rozvoj bydlení, zvýšení mezd, podporu v nezaměstnanosti a jiné sociální programy, královská rodina je saudskou společností dlouhodobě kritizována za příčinu současné nezaměstnanosti.

V Dubaji se koná mezinárodní konference o regulaci internetu

Delegáti ze 193 států se sešli v Dubaji na konferenci o telekomunikačních technologiích. Podle ředitele Mezinárodní telekomunikační unie OSN (ITU) Hamadouna Toure, která konferenci pořádá, je cílem zpřístupnit internet větší části populace prostřednictvím nových investic do infrastruktury. Některé velké společnosti označily konferenci za hrozbu otevřenému internetu, například společnost Google již zahájila internetovou petici Take Action s argumentem, že na jednání jsou zastoupeny pouze státy a nikoli firmy, uživatelé a vývojáři. ITU reagovala prohlášením, že společnosti budou mít možnost prezentovat svá stanoviska.

Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii

Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.

Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad

Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.

Syřané mohou svět informovat o dění v zemi i bez internetu, díky Googlu a Twitteru

Americká společnost Google se rozhodla obnovit službu Speak2Tweet, prostřednictvím níž mohou Syřané informovat o situaci v Sýrii i bez připojení k internetu, který již několik dní v zemi nefunguje. Speak2Tweet umožňuje zanechávat nahrané vzkazy na sociální síti Twitter prostřednictvím pevné či mobilní telefonní linky. Služba Speak2Tweet byla zprovozněna společnostmi Google a Twitter před dvěma lety v souvislosti s výpadkem internetu během revoluce v Egyptě.

Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN

Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.

Syrští Kurdové oslavují osvobození města na severovýchodě Sýrie

Vojáci prezidenta Bashar al-Assada se stáhli z města Derek na severovýchodě Sýrie, většina obyvatelstva města jsou Kurdové. Kurdské politické strany od začátku povstání proti prezidentovi Assadovi v roce 2011 posilují a zasazují se o autonomii kurdského obyvatelstva. Doposud změny v kurdských oblastech v Sýrii proběhly nenásilnou formou.

Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN

Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.

Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny

Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.

OSN: Pomoc potřebují i okolní země Sýrie

Tajemnice pro humanitární pomoc za OSN Valerie Amos vyzvala mezinárodní společenství k pomoci sousedním státům Sýrie, problémem je především velký příliv uprchlíků. Od začátku konfliktu se odhaduje, že uprchlo ze Sýrie více než 440 000 občanů, což vytváří v zemích ekonomické a sociální problémy. V Libanonu je na 130 000 lidí bez domova, v Jordánsku je to dokonce 240 000 lidí, mnozí z nich jsou navíc zraněni a potřebují zdravotní péči. Okolní země své hranice se Sýrií prozatím neuzavírají, libanonský ministr sociálních věcí Wael Abu Faour potvrdil, že hranice zůstávají otevřené.

Katar hostí konferenci OSN o klimatu

V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí.  Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.

Francie podpoří žádost Palestiny v OSN

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“

USA požaduje nové sankce na Irán

Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.

Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity

Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.

Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry

V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas.  Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.

Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání

K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy  se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.

Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl

Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.

Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc

Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.