Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Archiv rubriky: Blízký východ
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
EU nebude následovat Francii a pravděpodobně neuzná syrskou opozici za legitimní vládu
Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Kurdští vězni ukončili hladovku
Uvězněný představitel Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan vyzval podle agentury Reuters k ukončení 68 dní trvající hladovky kurdských separatistů, které se mělo zúčastnit na 1 700 vězňů. Samotný Abdullah Ocalan je ve vězení na ostrově Imrali jižně od tureckého Istanbulu. Kurdové požadují zlepšení podmínek pro vězného Ocalana a zavedení možnosti soudního procesu v kurdštině, v současnosti je jediný povolený jazyk u soudu turečtina. V roce 2000 při podobné hladovce zemřelo více než 100 lidí. V konfliktu mezi PKK a tureckou vládu, která skupinu označuje za teroristickou, zemřelo na 40 000 lidí.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
V Jordánsku propukly protesty, důvodem je zrušení dotace na paliva
V hlavním městě Jordánska Amman se střetli příznivci krále Abdullaha II. a protivládní demonstranti poté, co vláda zrušila dotace na paliva začátkem tohoto týdne. Cena plynu pro domácnosti se zvýšila více než o 50 %, pohonné hmoty se zvýšily o třetinu. Král Abdullah II. stojí v čele Jordánska již 13 let, doposud se protesty zemi spíše vyhýbaly. V Jordánsku se navíc zvyšuje nezaměstnanost, chudoba a inflace. Podle premiéra Abdullaha Ensoura jsou škrty nutné, aby se snížil státní deficit v hodnotě 5 miliard USD.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
USA se zdráhají uznat syrskou opozici za legitimní vládu
Podle USA musí nově vytvořená koaliční vláda teprve prokázat svou váhu jednáním, než může být uznána za legitimní vládu syrského obyvatelstva. Největší opoziční strana Syrská národní rada (SNC) byla kritizována za neefektivní jednání. Evropská unie uvalila embargo na prodej zbraní do Sýrie, francouzský prezident Francois Hollande již dříve zvažoval možnost vyzbrojení opozice, jestliže bude vytvořena přechodná vláda. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA pošle 30 milionů USD na pomoc postiženým oblastem v Sýrii prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Vrchní velitel Hamasu byl zabit, skupina hrozí odvetou
Představitel palestinské islámské skupiny Hamas Ahmed Said Khalil al-Jabari byl zabit během izraelských leteckých náletů na Pásmo Gaza. Jeho smrt potvrdil Izrael i Palestina. Spolu s al-Jabari zemřeli další čtyři Palestinci, podle BBC nálety zraněny i civilisty, včetně dětí. Mluvčí Hamasu Abu Zuhri uvedl, že „Izrael bude litovat momentu, kdy se k tomuto kroku rozhodl“. Podle analytiků může dojít k novému rozpoutání násilí mezi Hamasem a Izraelem.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Britský premiér nabídl syrskému prezidentovi bezpečný odjezd ze země
Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Syrská opozice se setkala na klíčovém jednání v Kataru
V hlavním městě Kataru Doha se sešla syrská opozice sjednocená v Syrskou národní radu (SNC), která by se mohla změnit na vládu v exilu. Neshody ovšem mezi jednotlivými členy i nadále pokračují, rozdělení je především ideologické. Jednání potrvá čtyři dny a výsledkem by byla mít nový struktura opozice. Na úterý je naplánované setkání s další opoziční skupinou Syrská národní iniciativa (SNI). Obě skupiny by se mohly spojit a vytvořit během příštího měsíce exilovou vládu. Uznávaný disident Riad Seif uvedl, že roli v exilové vládě by mohly mít USA, sám odmítl být vůdcem opozice. V syrském konfliktu od března 2011 zemřelo na 36 000 lidí.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Súdán obviňuje Izrael z leteckého útoku na zbrojní továrnu
V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.