Írán se staví odmítavě k rozhovorům se západem ohledně svého jaderného programu, resp. o možném zvýšení obohacování uranu. Západ chce, aby Írán zastavil 20% štěpení uranu. Teherán však odůvodňuje nutnost jeho vyšší koncentrace z důvodu lékařského výzkumu. „Budeme vyrábět 20% obohacený uran k našim potřebám po celou dobu nutnosti,“ oznámil šéf pro íránskou atomovou energii Fereydoun Abbasi-Davani a dodal, že země zvažuje další výstavby nových výzkumných reaktorů. Írán a západ vedou vleklé spory kolem jádra.
Archiv rubriky: Blízký východ
Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban
Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.
Bahrajnský ministr zpochybnil vůli opozice k dialogu
Bahrajnský ministr informací Samira Rajab obvinil opozici, že zneužívá nabídky k dialogu, kterou v prosinci na mezinárodní konferenci v Manamě učinil bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Kalifa. Podle ministra informací Rajaba bahrajnská opozice pouze předstírá vůli k dialogu. Ministr Rajab prohlásil, že dialog s opozicí bude možný, až když se vzdá svých podmínek a násilí. Opozice však trvá na tom, že za žádnými násilnostmi nestojí. Bahrajn se potýká s nepokoji od února 2011, kdy propukly demonstrace za větší demokratizaci země a ukončení údajné diskriminace většinových šíitů sunnitskou královskou rodinou.
Albánie uznala syrskou opozici jako jediného zástupce Syřanů
K zastavení násilí na syrském obyvatelstvu režimem prezidenta Bashara Al-Assada vyzvala v pátek albánská vláda. Albánie se přidala k 100 zemím, které dosud uznaly syrskou opozici jako legitimního zástupce vlády v Sýrii. Albánie pošle syrským uprchlíkům do Turecka na 100 000 USD na zdravotnickou péči. Podle odhadů přišlo při bojích v Sýrii o život přes 40 000 osob a 500 000 bylo nuceno ze Sýrie uprchnout.
Kuvajtským demonstrantům byl zablokován přístup k parlamentu
Kuvajtské bezpečnostní složky zabránily stovkám demonstrantů shromáždit se v neděli před budovou parlamentu. Demonstrace byla svolána v reakci na slova kuvajtské hlavy státu emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, který protivládní síly obvinil ze snahy rozdělit národ a slíbil zaujmout proti takovým snahám jasný postoj. V zemi trvají nepokoje od prosincových parlamentních voleb, které opozice kvůli změnám ve volebním zákonu bojkotovala. Nový parlament je bez zastoupení opozice, která ho považuje za nelegitimní a žádá vypsání nových voleb podle starého volebního zákona. Při jmenování nové vlády kritizoval emír Al Sabah opozici, která nazývala voliče neúčastnící se bojkotu „zrádci“. „Nazývat spoluobčany zrádci jen proto, že mají jiný názor, je nepřijatelné“ prohlásil emír Al Sabah. Kuvajtská opozice se skládá z prozápadních liberálů, islamistů a místních kmenových vůdců, proto je velmi nejednotná.
Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.
Členové Republikánské gardy byli odsouzeni v Jemenu
Jemenský vojenský soud odsoudil 93 příslušníků Republikánské gardy až k 7 letům vězení za útok na vojenský komplex poblíž Sana. Republikánské gardy jsou elitní jednotky jemenské armády, kterým velí syn bývalého prezidenta Ali Abdulaha Saleha. Exprezident Saleh odstoupil z funkce v únoru 2012 po téměř ročních protestech, podle deníku New York Times je však podezříván ze snah udržet si v zemi co největší vliv, k čemuž využívá loajální jednotky pod velením svého syna. V Jemenu poslední dobou vzrůstá napětí mezi přívrženci exprezidenta Saleha a současnou prozatímní vládou vedenou prezidentem Abdu Rabbu Mansour Hadim. USA se obávají, že politická nestabilita v zemi by mohla umožnit jemenské odnoži Al-Kaidy provádět útoky proti Saudské Arábii či lodním trasám v Rudém moři.
Uprchlický tábor v Damašku byl údajně napaden, syrští rebelové zaznamenávají další úspěch
Podle syrské opozice měl být tábor pro palestinské uprchlíky v syrské metropoli Damašku údajně napaden bojovými letouny. Počet obětí není jasný, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) je minimálně 8 mrtvých. Boje v okolí Damašku se v posledních týdnech zintenzivnily. Islamistická skupina syrských rebelů Tawheed Brigade rovněž oznámila dobytí vojenského zařízení severně od Aleppa. Pokud se tato informace potvrdí, půjde podle BBC o další významnou porážku, kterou provládní syrské síly v okolí Aleppa v poslední době utrpěly. Minulý týden syrští rebelové jinou významnou vojenskou základnu poblíž Aleppa. V samotném Aleppu se dlouhodobě vedou boje, provládním silám se nedaří rebely z města vytlačit.
V Turecku byla provedena razie proti kurdským rebelům
Turecké bezpečnostní síly zabavily během razie v 7 vesnicích blízko města Diayarbakir na jihovýchodě Turecka drogy, zbraně a munici v odhadované hodnotě 22,5 milionů USD. Podle guvernéra města Diyarbakir Mustafy Topraka bylo zabaveno 21 tun marihuany a 3 lidé byli zatčeni. Turecké úřady uvádí, že obchod s drogami patří mezi hlavní zdroje financování militantních aktivistů Strany kurdských pracujících (PKK). USA, EU a Turecko označily PKK za teroristickou organizací. PKK bojuje od roku 1984 o vytvoření kurdského státu v pohraniční oblasti na jihovýchodě Turecka.
Západní břeh Jordánu hostil shromáždění hnutí Hamás
Ve čtvrtek se na Západním břehu Jordánu konalo poprvé po pěti letech shromáždění stoupenců palestinského hnutí Hamás. Akce se konala k příležitosti oslav 25. výročí založení Hamásu. Na Západním břehu Jordánu byly projevy podpory Hamásu zakázány, protože ho ovládá hnutí Fatah, mezi nímž a Hamásem došlo roku 2007 k rozkolu. Obě hnutí se rozchází v přístupu k otázkám okupace palestinského území Izraelem a vzniku samostatného palestinského státu. Obě frakce zaznamenaly v poslední době úspěchy na mezinárodním poli, což podle deníku Washington Post zlepšuje šance na znovusjednocení obou hnutí a tím posílení palestinské autonomie. Podle zákonodárce Hamásu Nasser al-Din al-Shaera „nemohou Palestinci bez jednoty dosáhnout ukončení izraelské okupace“.
Syrský ministr zahraničních věcí obvinil západní země z utrpení svého lidu
Syrský ministr zahraničí Walid Al-Moallem vyzval během sobotního setkání s šéfkou humanitární sekce při OSN Valerií Amos OSN k odsouzení sankcí uvalených EU a USA. Sankce se vztahují na zmrazení majetku prezidenta a dalších vládních představitelů země, rovněž bylo schváleno embargo na obchodování s ropou a zbraněmi.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
OSN zvažuje vyslání mírových jednotek do Sýrie
V pátek se sešli zástupci zemí, které mají v humanitárních misích po celém světě své členy, aby projednali možnost vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie. Počet vojáků by mohl dosahovat až k deseti tisícům, OSN je dokonce kvůli vyslání mise do občanské války ochotná stáhnout mírové jednotky z jiných zemí. Syrská opozice vstup mezinárodních mírových jednotek do země odmítá, pád režimu prezidenta Assada by to podle ní jen prodloužilo.
Jordánci žádají změny monarchie a politické reformy
Demonstranti v jordánském království v posledních dnech vyzývají k zahájení reformních politických změn v zemi. Podle analytiků je riziko dalších nepokojů vysoké a mluví se o „době velkých změn“. Obyvatelstvo žádá reformy v oblasti cen ropy a zemního plynu, řešení korupce a chudoby a omezení pravomocí krále. Na 23. ledna jsou plánované parlamentní volby, po rezignaci premiéra Fayeze Tarawneha z října letošního roku stojí v čele vlády Abdullah Ensour.
Izraelský ministr zahraničních věcí rezignoval
Důsledkem obvinění z podvodů a zneužití důvěry odstoupil ze své funkce izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Jeho rezignace přišla pět týdnů před parlamentními volbami. „Rozhodl jsem se vzdát svých povinností jako ministr a místopředseda vlády,“ prohlásil předseda ultra-nacionalistické strany Yisrael Beiteinu (YB) Lieberman. Vládní koalici tvoří pravicová strana Likud v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, strana Beiteinu a Yisrael Beitainu.
OSN vyzdvihla Saudskou Arábii za boj proti hladu
Světový potravinový program OSN (WFP) ocenil Saudskou Arábii za finanční prostředky, které poskytuje na boj proti hladu. Od roku 1960 WFP obdržel od Saudské Arábie 1 miliardu USD a země každým rokem poskytuje na 4000 tun datlí pro tento program. „Partnerství se Saudskou Arábií pomohlo zachránit životy několika miliónů lidí, kteří se potýkají s nedostatkem potravy,“ uvedla během návštěvy země výkonná ředitelka WFP Ertharin Cousin.
Katar zajistí pro fotbalový šampionát 2022 klimatizované stadiony, investice přesáhnou 200 miliard USD
Katar, který v roce 2022 zajišťuje mistrovství světa ve fotbale, čelí pochybnostem, zda je vhodné pořádat šampionát v tak extrémních klimatických podmínkách. V létě se teploty v Kataru pohybují okolo 41 °C. Generální tajemník katarského výboru pro šampionát Hassan al-Thawadi však oznámil, že diváci se v Kataru budou cítit pohodlně. Katar totiž vyvíjí speciální technologii, která umožní ochlazovat jak celé stadiony, tak částečně i venkovní prostory. Katar podle deníku The Guardian plánuje v příštích 10 letech do přípravy šampionátu investovat přes 200 miliard USD. Podle generálního tajemníka al-Thawadiho budou rovněž kontrakty se stavebními firmami obsahovat klauzule o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, jejichž situace v Kataru často není uspokojivá.
Rusko připustilo možnost porážky syrského režimu
Podle náměstek ruského ministra zahraničí Mikhaila Bogdanova jednotky prezidenta Bashara Assada „ztrácí kontrolu nad stále větším územím“. Rusko, které spolu s Čínou již dříve vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující použití násilí ze strany režimu prezidenta Assada, poprvé připustilo možnost porážky syrského režimu prezidenta Assada. Náměstek Bogdanov zopakoval výzvu k dialogu mezi oběma bojujícími stranami. Konflikt podle něj bude stále nabývat na intenzitě a v Sýrii můžou zahynout další desetitisíce až statisíce lidí. „Takovou cenu za odstoupení prezidenta Assada považuje Rusko za nepřijatelnou,“ uvedl náměstek ministr Bogdanov. Rusko podle BBC nicméně stále trvá na tom, že odstoupení prezidenta Assada by situaci v Sýrii dále vyhrotilo.
USA obviňují Sýrii z použití balistických raket proti rebelům
Syrští provládní vojáci podle USA využívají v boji proti rebelům na severu země balistické rakety. Organizace Human Right Watch (HRW) tvrdí, že zbraně obsahují vysoce hořlavé látky, které způsobují rozsáhlá popálení. Mluvčí Bílého domu Jay Carney uvedl, že jestliže se informace potvrdí, jde „o zoufalý čin prezidenta Bashara Al-Assada“, který odpovídá nepřiměřené vojenské akci. Podle listu New York Times měla armáda v posledních dnech vystřelit nejméně 6 balistických střel na sever země.
OSN odsoudilo popravu mladistvé v Jemenu
Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) vyjádřil znepokojení nad popravou jemenské ženy, která v době zadržení nebyla plnoletá. Podle OSN tento akt porušil článek 3 a 6 Úmluvy o právech dítěte, který zaručuje právo každého dítěte na život, resp. zakazuje uplatnit doživotní trest nebo trest smrti na nezletilé. Jemen v roce 2005 ujistil CRC, že podobné nakládání s osobami mladšími 18 let bylo v zemi zakázáno. OSN pro vyzývá Jemen, aby přestal s popravami mladistvých obžalovaných. V současnosti na trest smrti čeká podle BBC 21 nezletilých, dalším 186 nezletilým obviněným trest smrti hrozí.
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
Írák představil první národní vzdělávací strategii
Cílem strategie je podle OSN poskytnout zdarma vzdělání pro děti a mladistvé od předškolního do vysokoškolského věku z 33 milionového národu. Strategie byla vytvořena výborem odborníků a poradců při ministerstvech školství a vysokoškolského vzdělávání v Baghdadu a Erbil, poradenství poskytly Dětský fond OSN (UNICEF), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a Světová banka (SB). „Jsme velmi potěšeni vládním závazkem zajistit všem dětem právo na kvalitní vzdělání“, řekl zástupce UNICEF Marzio Babille. Strategie si dále klade za cíl posílit sociální začlenění, které by mělo pomoci předcházet sociálnímu vyloučení z irácké společnosti. Finanční prostředky projektu budou využity na psychologickou, pedagogickou a sociální podporu nejvíce vyloučeným jedincům.
Ze Sýrie uprchlo již více než 500 000 uprchlíků
Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) nejčastěji směřují do Libanonu, Jordánska a Turecka. Část z nich žije v táborech, většina syrských uprchlíků však v současné době žije mimo ně, často v podnájmech či hostitelských rodinách. Příliv uprchlíků do sousedních států způsobuje řadu problému, například Libanon se potýká s napětím mezi etnickými a náboženskými skupinami, v Jordánsku se Syřané odmítají zdržovat v uprchlických táborech, jsou roztříštěni po celé zemi a řádně registrovaných je jich jen malá část. Jordánská vláda přitom statut uprchlíků neuznává.