Americký ministr obrany Leon Panetta oznámil, že pokud Írán zahájí vývoj jaderných zbraní, USA učiní kroky k zastavení této činnosti. Během rozhovoru pro CBS uvedl, že Teherán by mohl postavit bombu za méně než rok. Zdůraznil, že pokud by země bombu vlastnila, Izrael i USA by se dostaly do přímého ohrožení. Přesto uvedl, že dosud nic nenasvědčuje tomu, že by se Írán pro tento krok rozhodl.
Archiv rubriky: USA
USA jsou znepokojeny zatykačem vydaným na iráckého viceprezidenta
Několik dnů poté, co poslední americký konvoj opustil zemi, byl vydán zatykač na základě podezření z teroristických aktivit na sunnitského viceprezidenta, jímž je Tareq al-Hashemi. Zatykač přišel poté, co blok Al-Irakíja oznámil, že se nadále nebude účastnit jednání parlamentu, v němž představuje druhou nejsilnější frakci. Tímto krokem byly prohloubeny americké obavy o jednotu zdejšího vládního kabinetu. Američané naléhavě žádají všechny strany, aby usilovaly o řešení rozdílů pokojně prostřednictvím dialogu, v souladu se zásadami právního státu a demokratického politického procesu.
BT žaluje Google pro porušování patentového práva
Britská telekomunikační společnost BT žaluje americký gigant Google kvůli údajnému využívání jejích technologických patentů v mobilním systému Android, v internetovém vyhledávači a dalších produktech této americké společnosti. V poslední době žalovalo Google v podobných kauzách několik velkých firem, jako například Apple, Microsoft a Oracle.
Švédská automobilka SAAB podala návrh na konkurzní řízení
Bankrot tohoto výrobce automobilů přichází poté, co se vedení společnosti nedokázalo dohodnout na zapojení čínských investorů. Jejich prostředky byly pro automobilku klíčové, avšak podílový vlastník společnosti, americký koncern General Motors, odmítl plánovanou spolupráci s tím, že nechce, aby se čínští výrobci dostali k technologickým licencím SAABu. Výroba automobilky byla omezena již v dubnu tohoto roku kvůli problémům s placením subdodavatelům.
USA a OSN vyjádřily obavy nad děním v Egyptě – probíhá zde již 4. den nepokojů
Spojené státy oznámily své znepokojení nad násilím v Egyptě a vyzvaly vojenskou vládu, aby respektovala lidská práva. Egyptské bezpečnostní síly zasahují s pomocí slzného plynu, obušků a občasné varovné střelby proti odpůrcům vojenské vlády, kteří požadují předání moci do rukou civilní vlády. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon již také odsoudil nadměrné použití síly ze strany bezpečnostních složek v Káhiře a vyjádřil zklamání nad tím, že nepokoje zastiňují první egyptské volby od pádu prezidenta Mubaraka.
Kubánci v Brazílii a Rusku požadují po USA propuštění pěti protiteroristických bojovníků
Pět kubánských protiteroristických bojovníků je již od roku 1998 nespravedlivě drženo v amerických věznicích. Za jejich propuštění bojují Kubánci po celém světě. Vyzývají prezidenta Obamu, aby těmto 5 vězňům udělil prezidentskou milost. Nyní protestující požadují i upuštění od kubánského embarga. Asociace kubánských rezidentů v Brazílii (Ancreb-JM) má za nejvyšší cíl pro rok 2012 právě propuštění těchto 5 osob. To uvedla předsedkyně organizace Sol Elena.
Americký ministr obrany: „Libyi čeká ještě dlouhá a trnitá cesta.“
Americký ministr obrany Leon Panetta na své návštěvě v Libyi přislíbil vládě pomoc, ovšem nespecifikoval ji. Ministr Panetta pak varoval libyjské vedení, že stojí před náročným úkolem sjednocení ozbrojených skupin, které po občanské válce v zemi zůstaly, a upozornil na nutnost vybudování pevné armády a policie, stejně jako demokratických institucí.
Americká armáda dokončila odchod z Iráku
Irák k dnešnímu dni opustili poslední američtí vojáci. Konvoj se prozatím přesunul do sousedního Kuvajtu. Stalo se tak po téměř devíti letech války, která byla oficiálně ukončená ve čtvrtek. Ačkoliv dle amerického prezidenta Baracka Obamy můžou vojáci opustit zemi se vztyčenou hlavou, dle místních politiků zde Američané zanechali chaos. Část Iráčanů se bojí o bezpečnost země, hlavním problémem však zůstává minimální přístup běžných občanů k elektřině a nedostatek nových pracovních míst.
Makedonská vicepremiérka na návštěvě USA
Vicepremiérka Teuta Arifi se na svojí návštěvě v USA setkala s tamní ministryní zahraničí Hillary Clinton, aby ji informovala o politicko-bezpečnostní situaci v regionu v souvislosti s plánovaným rozšířením partnerství obou zemí. Vicepremiérka Arifi se zde zároveň setkala s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albright a ex-velvyslancem Spojených států v Makedonii, kterým byl Philip Reeker.
Ruský premiér obvinil USA ze sehrání role ve smrti libyjského diktátora Kaddáfího
Ruský premiér Vladimír Putin obvinil americké speciální jednotky z podílu na smrti libyjského diktátora. Americký ministr obrany Leon Panetta již den po události přiznal, že na vůz, ve kterém vůdce odjížděl ze Sirty, vystřelil americký voják spolu s dalšími letouny NATO. Pentagon však popřel jakoukoliv účast amerických vojáků v pozemních jednotkách, které nesou podíl na diktátorově smrti.
Americký ministr obrany Leon Panetta navštívil Libyi
Do země přijel den poté, co OSN a Spojené státy zrušily sankce uvalené na libyjskou centrální banku. Během své krátké návštěvy země se ministr obeznámil s bezpečnostními potřebami nové libyjské vlády. Přitom zdůraznil, že NATO včele s USA je připraveno pomoci nastolit v zemi demokracii a pomoc s odzbrojováním místních civilistů.
USA hodlají spolupracovat s Kosovem v oblasti soudnictví
Americký generální prokurátor Eric Holder oznámil po setkání s kosovskou prezidentkou, která je na návštěvě ve Washingtonu, že USA jsou připraveny poskytnout konkrétní podporu pro Kosovo se všemi kapacitami pro boj proti korupci a organizovanému zločinu. Obě země pak hodlají výrazně prohloubit svou spolupráci v oblasti soudnictví.
Rada bezpečnosti odvolala sankce na libyjskou centrální banku, USA se připojily
USA odvolaly většinu ekonomických sankcí uvalených na Libyi ještě za Muammara Kaddafiho. Jedná se o zmrazené vládní a bankovní prostředky, výjimku tvoří majetek rodiny Kaddafi a tehdejších poradců Muammara Kaddafiho. Podle Bílého domu se tak stalo po důkladných konzultacích s novou libyjskou vládou a po řádném zvážení všech okolností. Akce ze strany USA nastala následně po zrušení sankcí Rady bezpečnosti OSN namířených proti centrální bance Libye a proti jejím dceřiným společnostem.
Šéf Mezinárodního měnového fondu: „Žádná země není vůči krizi imunní“
Christine Legarde uvedl, že žádná země není imunní vůči krizi eurozóny a každá zvlášť musí jednat, aby bylo odvráceno riziko globální krize. Dále výkonný ředitel MMF naznačil, že výhled pro světovou ekonomiku je „celkem skličující“ a pokud nedojde k reformám, mohla by stávající situace vést ke protekcionismu a izolací národních ekonomik. MMF dále varoval, že je pravděpodobné, že sníží své odhady růstu v roce 2012, neboť ekonomika již dva roky čelí státním dluhům v eurozóně a růst americké ekonomiky se značně zpomalil.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení sedmi globálních bank
Dokonce o 2 stupně snížila agentura rating britské bance Barclays Plc a švýcarské Credit Suisse AG, ze stupně AA- na stupeň A. O jeden stupeň pak snížila hodnocení francouzské BNP Paribas a německé Deutsche Bank. Stejnou změnou byly postiženy i některé americké banky- konkrétně Citigroup, Goldman Sachs Group a Bank of America. Agentura tak přistoupila ke stejnému kroku jako již v minulosti Standard & Poor’s.
Dnes oficiálně skončila devítiletá mise armády USA v Iráku
V zemi nyní zůstává jen 4 000 vojáků, kteří by se měli vrátit do vlasti během následujících dvou týdnů. Na „vrcholu“ průběhu operace bylo v zemi přítomno 170 tisíc příslušníků armády Spojených států. Ministr obrany USA Leon Panetta při slavnostním ceremoniálu vojákům vzkázal, že zemi mohou opustit s velkou hrdostí. Za dobu trvání mise zemřelo 4 500 amerických vojáků a 100 tisíc Iráčanů. Válka v Iráku stála americkou pokladnu 1 trilion dolarů.
USA: „v Kosovu není žádná humanitární katastrofa“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při setkání s prezidentkou Kosova ve Washingtonu prohlásila v reakci na ruský humanitární konvoj, že USA ověřovaly situaci u OSN a dalších organizací, přičemž podle všeho neexistuje žádný důvod k humanitární pomoci. Dále americká ministryně zahraničí vyzvala všechny kosovské národnosti ke společné integraci. Prezidentka Kosova Atifete Jahjaga pak řekla, že ruská humanitární pomoc musí být v souladu se všemi mezinárodními dohodami o zahraniční humanitární pomoci a měla by být pro všechny občany Kosova. „Rusové také musí respektovat všechny kosovské instituce a kosovskou ústavu,“ řekla dále prezidentka.
USA: „Volby v Demokratické republice Kongo měly vážné chyby.“
Americký velvyslanec v Demokratické republice Kongo James Entwistle oznámil, že Spojené státy nepovažují proběhnuvší volby za důvěryhodné. USA se přitom odvolává na hlášení pozorovatelských misí, včetně prohlášení amerického Carter Center. Ve skutečnosti ale Africká unie prozatím vyjádřila pouze podporu současným volbám a shledala je za bezproblémové, pozorovatelé EU učinili podobně, ovšem poté své stanovisko změnili. Pouze američtí pozorovatelé již při průběhu voleb odmítali vydat kladné stanovisko.
USA potvrdily silnou podporu svrchovanosti a celistvosti území Kosova
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se setkala s prezidentkou Kosova Atifete Jahjaga, přičemž obě země spolu podepsaly dohodu o ochraně a zachovávání kulturního dědictví. Ministryně zahraničí USA pak znovu potvrdila silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Kosova, uvedlo to zpravodajství VOA. Stejně tak jménem USA Hillary Clinton vyjádřila podporu a nadšení z rozhodnutí EU z minulého týdne o nové cestě k integraci Kosova.
Americká ministryně zahraničí se setkala se současnou hlavou federace Bosny a Hercegoviny – kvůli Palestině
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při setkání se současným předsedou předsednictva Bosny a Hercegoviny, kterým je Željko Komšić, prohlásila, že USA plně podporují existenci této federace a věří v další pokrok při obnově Bosny a Hercegoviny. Podle bosenských médií je pravděpodobným důvodem návštěvy Željka Komšiće ve Washingtonu jednání o hlasování o státnosti Palestiny v OSN, neboť Bosna a Hercegovina je v současnosti členem Rady bezpečnosti OSN.
Chevron potvrdil neustálé unikání ropy do Atlantiku
Vedoucí oddělení životního prostředí společnosti Chevron ale dodal, že objem vytékající ropy se neustále snižuje. I přes to do vod Atlantického oceánu uniklo přes 2 400 barelů ropy. Brazilská organizace IBAMA (Institut pro životní prostředí a obovitelné zdroje) již Chevron pokutoval. Firma má zaplatit v přepočtu okolo 28 milionů dolarů. Ředitel IBAM Curt Trennepohl chce firmě uložit další pokuty za překročení zákona o životním prostředí.
Irácký premiér vyzval americké obchodníky k investicím
Irácký premiér Nouri al-Maliki při své návštěvě ve Washingtonu řekl, že by po odchodu spojeneckých vojsk měli zemi pomoci i lídři amerického byznysu. Ti by podle premiéra měli svojí aktivitou na iráckém území pomoci zemi zotavit se z dlouhodobého konfliktu. Bezpečností situace v Iráku je prý nyní na dobré úrovni a země potřebuje spíše „manažery než generály“. Irácký premiér s sebou do Washingtonu přivezl i 40 zástupců tamních firem, aby zde uzavřely několik kontraktů. Představitelé USA již dříve uvedli, že o něco málo více než jedna desetina zahraničních investic Spojených států půjde právě do Iráku.
Světové ekonomické fórum: „Hong Kong je nejvyspělejším finančním trhem.“
Ze zprávy Světového obchodního fóra tak vyplývá, že Hong Kong poprvé předstihl USA a Velkou Británii. Spojené státy se propadly na druhé místo především kvůli neutichajícím obavám o jejich ekonomickou stabilitu. Finanční index Světového obchodního fóra hodnotil celkem 60 zemí.