Americká pátá flotila uvedla, že není možné, aby Írán jakkoliv narušil mezinárodní dopravu v úžině Hormuz v Perském zálivu, která je nejvýznamnějším ropným uzlem na světě. Pokud by se tak stalo, Írán by podle amerického námořnictva vstoupil daleko mimo mezinárodní společenství a svět by pak musel „adekvátně reagovat. Íránský vrchní velitel námořnictva Habibollah Sayyari, který vede desetidenní vojenské cvičení, prohlásil, že uzavření úžiny nebude třeba, ovšem dle jeho slov by to bylo pro Írán „tak snadné, jako vypít sklenici vody.“
Archiv rubriky: USA
MZV Ruska: Americké úřady porušují lidská práva
Podle zprávy o mezinárodní situaci v oblasti lidských práv zveřejněné dnes Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace „pokračují USA i nadále v porušování lidských práv“. „Reálná situace ve Spojených státech je daleko od ideálů prohlašovaných Washingtonem,“ uvádí se v dokumentu. Zdůrazněny jsou zejména metody sociální kontroly soukromí Američanů a porušování mezinárodního humanitárního práva v ozbrojených konfliktech. Zpráva dále analyzuje situaci v Evropské unii, Gruzii a Kanadě.
Írán zahájil proces s mužem obviněným ze špionáže pro CIA
Americký občan íránského původu Amir Mirzai Hekmati podle íránských médií přiznal, že je špiónem CIA, učinil tak v rozhovoru pro íránskou televizi. Tvrdil, že kooperoval se CIA, ale neměl v úmyslu nijak poškodit tuto zemi. Americká vláda vypověděla, že došlo k falešnému obvinění a žádá tak Hekmatiho propuštění. Jeho rodina žijící v Arizoně říká, že Hekmati jel do Íránu pouze navštívit svou babičku.
Kanada a USA se v roce 2012 vyhnou krizi, jejich ekonomika prý na rozdíl od Evropy poroste
Kanadští ekonomové předpokládají ekonomický růst Kanady a Spojených států. Podle ekonoma Douglase Portera poroste ekonomika v Severní Americe v příštím roce o 2%, v Evropě naopak o 1%. V roce 2011 měla Kanada větší ekonomický růst než USA, Evropa i Brazílie. Tento růst by měl zpomalit asi o 2,3% v roce následujícím. Kanadskou ekonomiku samozřejmě také ovlivní státní dluhy Řecka, Portugalska a Itálie a jejich úsporná opatření.
Do USA dorazili poslední vojáci z mise v Iráku
24. 12. 2011 dorazily poslední ozbrojené jednotky z Iráku na americkou vojenskou základnu Fort Hood v Texasu. Tato základna má k dispozici asi 46 500 aktivních vojáků, z nichž 565 bylo od roku 2003 zabito v Iráku a Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama se podle svého vyjádření nechystá posílat jednotky zpátky do Iráku, ani kdyby se situace zvrhla v občanskou válku.
Kongres USA definitivně schválil prodloužení daňových úlev
Poté, co Senát Kongresu USA schválil návrh na zachování daňových úlev pro více než 160 milionů Američanů, tak učinila i Sněmovna reprezentantů, kde má většinu Republikánská strana. Novela je výsledkem kompromisu republikánů s demokraty. Demokraté chtěli úlevy prodloužit, republikánská většina ve sněmovně však nikoli. Nakonec se obě strany dohodly na prodloužení do února, kdy by mělo být nalezeno dlouhodobější řešení. Tato událost je vnímána jako velké politické vítězství Baracka Obamy nad konzervativním hnutím v rámci republikánské strany, Tea Party.
Hackerská skupina Anonymous hrozí útoky v průběhu svátků
Tato hackerská skupina v médiích uveřejnila seznam institucí, které hodlá během svátků napadnout. Jsou mezi nimi i americká ministerstva (vnitřní bezpečnosti, obrany), významné bankovní skupiny (Goldman Sachs, JP Morgan Stanley) či bezpečnostní agentury (Stratfor). Právě poslední jmenovaná firma se prý již terčem útoku stala. Skupina Anonymous tvrdí, že se jim podařilo získat přes 200 GB souborů, jako například údaje o platbách kreditní kartou, či jména klientů a jejich emailových adres. Hackerská skupina následně údaje zveřejnila prostřednictvím odkazu na sociální síti Twitter. Internetové stránky této agentury v současné chvíli nejsou v provozu údajně kvůli jejich rekonstrukci.
Jemenský prezident pravděpodobně navštíví Spojené státy
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh plánuje cestu do Spojených států, i přes závažné protesty jemenských občanů toužících po demokracii. Prezident Saleh přislíbil, že po měsících nepokojů z funkce odstoupí. Cestou do USA chce hlavně utéci před pozorností občanů a médií, a dát tak vládě prostor pro řádnou přípravu na nové volby. Jemenský prezident zde zároveň vyhledá i lékařskou pomoc, kvůli zranění z červnového bombového útoku na jeho osobu. Přesné datum cesty nebylo zatím určeno.
USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy
USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.
Byly prodlouženy programy Úmluvy o toxických a biologických zbraních
Ministerstvo zahraničí USA oznámilo, že bylo dosaženo pokroku v oblasti ochrany proti hrozbě biologických zbraní, po skončení celosvětového jednání 165 signatářů Úmluvy o toxických a biologických zbraních, která pochází z roku 1975 a zakazuje vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní. „Budeme pokračovat v boji proti novým a vznikajícím biologickým hrozbám, které vyžadují koordinované a spojené úsilí,“oznámilo ministerstvo s tím, že byl prodloužen mezinárodní pracovní program na příštích 5 let.
Somálsko může přijít o každoroční americkou dotaci
Hladomorem zasažení Somálci mohou kvůli nejasnostem ztratit přístup ke stovkám milionů USD. V Somálsku je až čtvrt milionu obyvatel ohroženo hladomorem a zrušení pravidelné roční americké dotace by mohlo mít katastrofální následky. Americká Franklin Bank je poslední státní bankou, která dotace poskytuje, avšak kvůli státním protiteroristickým opatřením je pravděpodobné, že banka podporu ke 30. 12. 2011 ukončí. Podle vyjádření několika představitelů bank jde o obavy, že se poslané peníze dostanou do špatných rukou, například k teroristickým organizacím. Dle charitativní organizace Oxfam America je důležité, aby banky a somálské hawalas (podniky operující s převodem peněz) našly s vládou Spojených rychlé a efektivní řešení.
Kandidát republikánů na prezidenta USA označil Írán za „vůdce zla“
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney v rozhovoru pro The Wall Street Journal označil íránské vedení za „zlo“ a prohlásil, že pokud bude zvolen, „zbaví Írán jeho režimu“. „Záměrem Íránu je vytvoření říše zla na základě zdrojů Středního východu,“ prohlásil republikán Romney a dále řekl, že nesouhlasí s prezidentem Barackem Obamou, který řekl že USA mají společné zájmy se všemi lidmi na světě – „Existují lidé, kteří jsou zlí. Lidé, kteří mají jako svůj záměr podrobení a potlačování jiných lidí, ale Amerika je dobrá,“ reagoval Romney.
V Rumunsku vstoupil v platnost zákon, jenž na rumunském území umožňuje umístění prvků protiraketové obrany NATO
Toto dnes oznámilo rumunské oddělení zahraniční politiky. Zpráva uvádí, že dohoda mezi Rumunskem a Spojenými státy umístit prvky protiraketové obrany vstoupila v platnost 23. prosince 2011. Mezivládní dohodu podepsali v říjnu ministři zahraničí – za USA Hillary Clinton a za Rumunsko Teodor Baconschi.
USA očekávají otevření zásobovacích cest do Afghánistánu
Zástupce amerického ministerstva zahraničí Mark Toner oznámil, že američtí představitelé očekávají od Pákistánu brzké otevření zásobovacích koridorů pro Afghánistán, které jsou životně důležité pro jednotky NATO. Podle Tonera je situace vážná a americké vedení jedná s pákistánskými úřady, přesto jsou ale podle něj USA schopny nalézt několik alternativních řešení. Islámábád uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu po leteckém útoku NATO na pákistánskou základnu 26. listopadu, při které zahynulo 24 pákistánských vojáků a 25 jich bylo zraněno.
V USA byl schválen nový typ jaderného reaktoru, který budou mít jaderné elektrárny v USA a Gruzii
USA schválily nový typ jaderného reaktoru pro jaderné elektrárny v Jižní Karolíně (USA) a Gruzii. Jaderná regulační komise (NRC) schválila tlakový reaktor Westinghouse APR1000, který má mít výkon 1100 megawatt. Obě elektrárny, ve kterých bude reaktor použit, jsou již ve výstavbě. NRC uvedla, že „návrh obsahuje prvky pasivní bezpečnosti, které zajistí vychladnutí reaktoru po nehodě i bez lidského zásahu.“ Dále je reaktor firmy Westinghouse konstruován podle nových pravidel kvůli teroristickým útokům z roku 2001 tak, aby odolal pádu dopravního letadla a při výpadku energie (jako k tomu došlo v jaderné elektrárně Fukushima) by měl sám ukončit probíhající reakci. To uvedl předseda NRC Gregory Jaczko.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
Velení armády USA přiznalo pochybení při zabití 24 pákistánských vojáků na hranici s Afghánistánem
Americké velení podle oficiální zprávy přiznává plnou zodpovědnost za celý incident, nicméně však tvrdí, že v dané chvíli selhala komunikace mezi oběma stranami a že američtí vojáci jednali v sebeobraně. Vlivem tohoto incidentu došlo k uzavření pákistánských hranic pro konvoje NATO cestující do Afghánistánu. Z pákistánské strany, která již dříve požadovala formální omluvu, zatím nepřišla žádná reakce.
USA odmítá rozhodnutí evropského soudu o emisních povolenkách
USA říkají, že evropské rozhodnutí pro daň z emisí leteckých společností musí být projednáno mezinárodními leteckými orgány. Zákon, který přikazuje evropským i neevropským společnostem platit daň z emisí oxidu uhličitého vytvořeného lety do a ze 27 zemí EU vstupuje v platnost od 1. ledna. USA, Kanada a Čína mají však vůči rozhodnutí evropského soudu výhrady. Spojené státy si myslí, že jejich dopravci budou novým zákonem těžce postižení a chce problém řešit s Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
Zástupci Deutsche Börse a NYSE Euronext vyjednávají s antimonopolním úřadem EU
Antimonopolní úředníci Evropské komise na jednáních se zástupci burz Deutsche Boerse a NYSE Euronext neukázali známky vlivu obou zájemců na unijní rozhodnutí o devítimiliardové dohodě o sloučení. Spojení americké a německé burzy tak stále čeká na schválení. Evropská komise se především obává, že sloučení v hodnotě 16 miliard dolarů by omezilo konkurenční prostředí. Lobbisté se tak budou snažit vysvětlit, proč jejich dohoda o vytvoření celoevropské, a největší světové, burzy by byla dobrá pro Evropskou unii v době, kdy se kontinent zabývá hlubokou krizí eurozóny. Formální rozhodnutí Evropské komise by mělo být oznámeno koncem ledna až začátkem února 2012.
Plebiscit v Portoriku o budoucnosti země
Po několikadenních hádkách ve vládní straně (Nová progresivní strana) je jasné, že se v Portoriku bude konat plebiscit. Guvernér Luis Fortuňo přesvědčil prezidenty obou legislativních komor, aby dali obyvatelstvu šanci vyjádřit své postoje vůči USA. Portoriko je totiž od roku 1952 přidruženým územím USA. Do té doby bylo španělskou a později americkou kolonií.
Evropský soud rozhodl, že EU může zavést povolenky i pro aerolinky mimo unii
Evropská unie tak do systému emisních povolenek platného od 1. ledna 2012 může zahrnout všechny letecké společnosti využívající evropská letiště. Zákon se tedy vztahuje i firmy sídlící mimo EU. Toto rozhodnutí původně napadly USA, dle jejich názoru plán porušuje mezinárodní právo. Soud však tuto žalobu zamítnul.
HTC prohrálo soudní spor s Apple na americké půdě
Taiwanský výrobce mobilních technologií HTC prohrál patentový spor se společností Apple u amerického soudu. Jeho rozhodnutím tak bude v USA od 19. dubna 2012 zakázán prodej veškerých přístrojů HTC obsahujících prvky patentované Applem. Apple se s HTC soudí ještě v několika celosvětových soudních sporech, přičemž obviňuje taiwanskou společnost z ignorování celkem 10 technologických patentů.
Firma Lockheed Martin dostala od japonského ministerstva obrany zakázku v hodnotě 8 miliard dolarů
Americká zbrojovka Lockheed Martin dodá japonskému letectvu celkem 42 letounů typu F-35 Joint Strike Fighter. Ve výběrovém řízení zvítězily stíhačky společnosti Lockheed Martin nad evropskými letouny typu Eurofighter Typhoon a stíhačkami F/A-18 Super Hornet vyráběnými další americkou společností Boeing. Japonské zbrojení je podle expertů reakcí na zvyšující se vojenskou aktivitu čínského námořnictva v tamních vodách.