Svoboda médií v Makedonii se nebezpečně zhoršuje

To poznamenal viceprezident americké nevládní neziskové organizace Freedom House, která se zabývá hájením a studiem demokracií v zemích po celém světě. Paola Schrajfer řekl, že makedonská vláda potřebuje zavést nové reformy ve zpravodajském zákoně, a zároveň podpořit implementaci dosavadních zákonných opatření. Dle organizace Freedom House v zemi chybí pluralita v sektoru médií, stejně jako transparentnost a zodpovědnost ve vlastnických strukturách jednotlivých zpravodajských společností. Tamní vláda podle slov Paola Schrajfera potřebuje zavést politicky nestranné a transparentní zpravodajské médium.

Americký prezident Barack Obama se sejde s hlavními představiteli eurozóny

Agentura Reuters oznámila, že prezident Obama se v pondělí sejde s předsedou Evropské rady Hermanem von Rumpuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosou. Řešena bude především evropská reakce na již dva roky trvající krizi státních rozpočtů. Todd Salamone, viceprezident výzkumu ve Investment Research Schaeffer, situaci komentoval slovy:„Jediné, k čemu dojde, budou spekulace.“. Mimo jiné, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ve čtvrtek představí v Evropském parlamentu výroční zprávu o hospodaření instituce.

NASA je připravena spustit další misi na prozkoumání Marsu

Vývoj nejnovějšího výzkumného roveru „Curiosity“ (Zvědavost) stál 2,5 miliardy dolarů. Vozidlo vážící 900 kilogramů nese nejmodernější vybavení, s jehož pomocí by mělo prokázat, zda byla kdysi tzv. Rudá planeta vhodná pro život. Start rakety, která donese nově postavený rover až k Marsu by měl proběhnout v sobotu okolo třetí hodiny GMT.

Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA

Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.

Pákistán jmenoval novou velvyslankyni v USA

Tou se stala bývalá pákistánská ministryně informatiky Sherry Rehman. Dnes již bývalý pákistánský velvyslanec ve Spojených státech rezignoval kvůli obviněním, že žádal od Američanů pomoc proti pákistánské armádě, která se údajně měla pokusit o vojenský převrat v zemi. To se mělo stát v době, kdy Američané zneškodnili na pákistánském území Usámu bin Ládina. Celý incident opětovně vyhrotil vztahy mezi oběma zeměmi.

Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“

Rusko považuje nové sankce ze strany USA proti Íránu za nepřijatelné

Rusko oznámilo, že jednostranný krok ze strany USA proti Íránu, ke kterému se později připojila Kanada, Velká Británie a Francie, je nepřijatelným porušením mezinárodního práva.V návaznosti na rozhodnutí americké vlády zavést nové sankce na ropný a bankovní sektor Íránu to oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Maria Zakharova.

Chevron dostal od brazilské vlády pokutu 28 milionů dolarů

Americká ropná společnost tak byla potrestána za nedávný únik více než 400 tisíc litrů surové ropy z jejího ložiska poblíž brazilského pobřeží. Společnost Chevron již dříve přijala zodpovědnost za celý incident. Podle mluvčího brazilské vlády se však nemusí jednat o poslední finanční sankci vůči celé společnosti.

Jihokorejský parlament ratifikoval smlouvu o volném obchodu s USA

To se podařilo především díky tomu, že se většina opozičních poslanců zdržela hlasování. Kongres USA tuto dohodu ratifikoval již před měsícem. Pro Spojené státy je dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou největší od doby uzavření stejného paktu s Mexikem a Kanadou v roce 1994. Smlouva byla oficiálně podepsána již v roce 2007.

Prezident USA Barack Obama: „Írán si zvolil cestu mezinárodní izolace“

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.

USA, Velká Británie a Kanada budou koordinovat svou novou vlnu sankcí vůči Íránu

USA, Velká Británie a Kanada se dohodly na uložení koordinovaných finančních a energetických sankcí proti Íránu. Sankce se mají týkat především elitních íránských vojenských složek, Revolučních gard, a dále íránského petrochemického průmyslu.

Chevron přijímá plnou zodpovědnost za únik ropy u pobřeží Brazílie

Americká naftařská společnost Chevron podle svého oficiálního vyjádření podcenila tlak ropy v ložisku během těžby, což před dvěma týdny způsobilo únik této suroviny do moře. Brazilské úřady uvádějí, že se do ekosystému dostalo okolo 416 400 litrů surové ropy. Brazilské ministerstvo pro energetiku hrozí společnosti četnými sankcemi.

Japonský export se propadl poprvé po třech měsících

Důvodem propadu o 3,7% za měsíc říjen je podle japonského ministerstva financí stále silný jen a také ekonomická krize v zemích EU a USA, které jsou pro Japonsko stěžejními odbytišti. Navíc Japonsku vlivem vysokých cen paliv výrazně podražil import, což způsobilo deficit v celkové bilanci obchodování země.

Afghánští kmenový vůdci podpoří strategickou dohodu s USA

To potvrdil prezident Hamid Karzáí, který řekl, že vůdci afghánských kmenů se na zasedání loya jirga dohodli na podpoře jednání o desetiletém strategickém partnerství Afghánistánu a USA. Kmenoví delegáti na tomto zasedání však ustanovili svoje podmínky pro nastávající dohodu. Rozhodnutí tzv. afghánského valného shromáždění není právně závazné, poslední slovo má tamní parlament, ovšem je bráno jako významné doporučení vzhledem ke vlivu kmenových vůdců.

USA hodnotí jednání Číny při řešení konfliktu v Jihočínském moři jako konstruktivní

To řekl americký prezident Barack Obama po schůzce s čínským premiérem Wenem Jiabaem, která se odehrála na pozadí probíhajících jednání organizace ASEAN. O území v Jihočínském moři, přes které procházejí důležité námořní trasy, a kde se navíc mohou nacházet cenná ložiska zemního plynu a ropy, vede spory celkem šestice zemí z regionu jižní a východní Asie. Tyto spory v minulosti několikrát málem vyústily ve válečný konflikt.

Do Barmy se po 50 letech chystá zástupce USA, americká ministryně zahraničí

Americký prezident Barack Obama na summitu zemí jihovýchodní Asie uvedl, že hodlá do Barmy vyslat svou ministryni zahraničí Hallary Clinton, aby během své návštěvy ověřilo demokratické změny, které by v Barmě (dnes Myanmaru), měly probíhat – do Barmy tak po 50 letech dorazí zástupce USA. Prezident USA zároveň na summitu tyto změny ocenil a pochválil reformy, ke kterým v poslední době barmská vláda přistupuje.

 

Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv

Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“

Americké mírové sbory opouštějí Kazachstán kvůli náboženskému napětí

USA stahují své zaměstnance mírových sborů z Kazachstánu kvůli obavám o jejich bezpečnost. Uvádí to agentura Interfax. Důvodem je vyhrocená situace s náboženskými extremisty – minulý týden bylo zabito pět policistů a dva civilisté při ozborjené loupeži, kterou následovaly přestřelky a exploze. Zároveň se objevují informace o obětování lidí hned v několika kazašských regionech v souvislosti s kazašským hlavním náboženským svátkem.

Hnutí Occupy Wall Street slíbilo USA „ukázat svou sílu“

Aktivisté z hnutí Occupy Wall Street prohlásili, že se pomstí za své vystěhování ze Zuccotti Park. Jen dnes se pokusili narušit chod New York Stock Exchange (Newyorská burza) a poté provedli několik demonstrací na hlavních mostech a v metru. Na webových stránkách „occupywalls.org“ byl ohlášen „globální den akcí“, který má kombinovat protesty po celých USA a dalších státech jako je Španělsko, Německo, Polsko či Belgie.

Dluh USA dosáhl 15 bilionů dolarů

Národní dluh USA dosáhl 15. listopadu 15 bilionů dolarů, ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo financí. To znamená, že za 2 roky prezidenta Baracka Obamy v úřadu prezidenta USA vzrostl dluh USA o 5 bilionů dolarů. Pod svém předchůdci, prezidentu Bushovi, zdědil prezident Obama dluh 10 bilionů dolarů. V srpnu 2011 byla americkou vládou ustanovena Komise pro boj s růstem dluhu, která má příští týden předložit svůj plán na škrty ve výdajích.

Další varování pro KLDR ze strany prezidenta Obamy

Americký prezident ve varoval Severní Koreu před prodejem jaderného materiálu jiným státům a teroristickým organizacím. Zmínil se přitom, že toto jednání bude vnímáno jako vážné ohrožování bezpečnosti USA a jejich spojenců a upozornil na závažné důsledky, pokud k takovéto situaci dojde. KLDR již v minulosti vyhrožovala použitím jaderných zbraní proti Jižní Korei.