Dlouholetý člen vedení technologické firmy s největší tržní hodnotou, společnosti Apple, byl nyní jmenován na post nedávno zemřelého spoluzakladatele společnosti a technologického vizionáře Steva Jobse. Tato zpráva ihned způsobila nárůst akcií společnosti o 2,5%.
Archiv rubriky: Severní Amerika
USA odmítají dělení či jakoukoliv územní výměnu kosovského území
Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).
Afghánský prezident vyzývá k zastavení nájezdů NATO a USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzývá USA a NATO k zastavení nočních nájezdů na Afghánistán jestliže má být podepsána jakákoliv strategická smlouva o partnerství. Afghánský prezident prohlásil, že podporuje vzájemnou spolupráci, ale pouze pokud budou dodržována určitá pravidla – tedy národní integrita bez nočních náletů a nájezdů a bez domovních prohlídek. Noční nájezdy jsou podle zahraničních vojáků nejúčinnější zbraní, ovšem často při nich umírají civilisté. Partnerství, které prezident Karzai zmiňuje se týká plánovaných dohod mezi Kábulem a Washingtonem po roce 2014, kdy zahraniční jednotky odejdou ze země. Podobná jednání vede Afghánistán i s Velkou Británií, Francií, Austrálií a EU.
USA budou s Řeckem i v „těžkých časech“
Prezident USA Barack Obama prohlásil při telefonátu s bývalým řeckým premiérem Papandreou, že Spojené státy budou stát s Řeckem i v těžkých časech. K telefonátu mezi ním a americkým prezidentem došlo, aby prezident Obama poděkoval bývalému řeckému premiérovi za vedení Řecka v posledních dvou letech, uvedl to Bílý dům.
Austrálie odsouhlasila přítomnost americké armády na své půdě
USA a Austrálie oznámily dohodu o rozmístění amerických vojenských sil na australské půdě. Australská premiérka, Julia Gillard, oznámila dnes podmínky dohody na tiskové konferenci spolu s americkým prezidentem Barackem Obamou. V severní Austrálii má vzniknout základna s 200 až 250 muži US Marines Force, kteří by se měli střídat po 6 měsících. Postupem času by pak jejich počet měl vzrůst až na celkových 2 500 mužů. Podle dohody budou také americkým letounům k dispozici všechna vojenská letiště v Austrálii. Prezident Obama k dohodě řekl, že lépe umožní, aby USA mohly reagovat na celou řadu humanitárních katastrof a bezpečnostních hrozeb.
Rusko žádá Velkou Británii o podporu ve věci protiraketových štítů
Rusko varuje, že příjme odvetná „vojenská opatření“, pokud USA a organizace NATO budou pokračovat v programu budování protraketové obrany bez souhlasu Kremlu. Dmitri Rogozin, ruský velvyslanec v NATO, hovořil o znepokojení Moskvy nad americkou ignorací postavení Ruska, které bude mít důsledky nejen pro evropskou obranu, ale i v rámci spolupráce v Iránu, Sýrii a Afganistánu. Velvyslanec poukázal na fakt, že USA, posléze NATO, odmítly několik návrhů Moskvy k tomu, aby protiraketové štíty byly postaveny ve spolupráci s Ruskem. Rusko je přesvědčeno, že Velká Británie má schopnost zabránit tomu, co sám nazval „návratem Studené války“.
Coca-Cola oznámila investici 2 miliard dolarů do výroby v Indii
Cílem této investice má být zvýšení prodejů na indickém trhu. V horizontu následujících pěti let by měla společnost přerozdělit plánované dvě miliardy dolarů do výrobních kapacit a distribučních sítí, aby uspokojila rostoucí poptávku v zemi. Největší světový producent nealkoholických nápojů na světě plánuje učinit z Indie do roku 2020 jedno z pěti největších odbytišť svých produktů.
V USA mají obavy z libyjských raket MANDPAS, žádájí Libyi o urychlené zajištění všech kusů
Američané opětovně vyzvali Libyjce k zajištění protiletadlových raket, které může odpalovat jeden člověk, známé jako MANPADS – tedy přenosná protiletadlová obrana. Podle USA je většina zásob těchto zbraní stále na území Libye a musí být zajištěna dříve, než se dostane do rukou radikálům, pro které jsou oblíbeným artiklem, neboť se snadno obsluhují a jeden muž je díky raketě schopen zničit i civilní dopravní letadlo. V Libyi se nachází podle Američanů zhruba 20 000 těchto raket, přičemž mnohé z nich zmizeli z vojenských skladů právě během konfliktu povstalců s tehdejší libyjskou vládou.
Policie v New Yorku zahájila vyklízení Zuccotti Park, kde sídlí Occupy Wall Street
Kancelář starosty New Yorku, Michaela Bloomberga, oznámila, že park musí být z hygienických a zdravotních důvodů vyklizen přičemž demonstranti se pak mohou vrátit, nesmějí si s sebou ale vzít stany a ani žádné jiné příslušenství. Policie zahájila vyklízení v ranních hodinách ve stovkách mužů. Podle policejního prohlášení bylo zatím zatčeno 15 osob, které se vystěhování bránily, zbytek prý odešel pokojně. Stany v Parku Zuccotti byly od 17. září, kdy zde demonstranti zahájili svůj protest. Včera policie rozpouštěla protest v kalifornském Oaklandu a v neděli se střetla zhruba s 1000 demonstrantů v oregonském Portlandu.
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Jednání o deficitu rozpočtu USA dospěla do složitého bodu, času už však není mnoho
Dohody o opatřeních, která by měla v horizontu příštích 10 let ušetřit 1,5 trilionu dolarů, musí američtí politici dosáhnout do 23. listopadu. Nyní však jednání dospěla do problematického bodu. Republikáni jsou totiž ochotni připustit zvýšení daní pouze v případě, že se demokraté dohodnou na snížení základních sociálních nároků. Představitelé obou táborů ale věří, že ke komplikované dohodě nakonec dojde.
Spojené arabské emiráty zadaly Boeingu rekordní zakázku
Dubajské aerolinky Emirate Airlines si objednaly od amerického výrobce letadel společnosti Boeing 50 letounů typu 777 za 18 miliard dolarů. Ve vzduchu visí i přiobjednání dalších letadel tohoto typu za zhruba 8 miliard dolarů.
Mexický ministr vnitra zahynul při pádu helikoptéry
Ministr Francisco Blake Mora byl do své funkce jmenován minulý rok a podle expertů byl klíčovou osobou v boji proti drogovým kartelům v zemi. Mexický prezident ve svém televizním projevu uvedl, že na vině jsou pravděpodobně nepříznivé letecké podmínky. Při havárii zahynulo ještě pět dalších činitelů mexické vlády. Od roku 2006, kdy mexický prezident povolal armádu na pomoc v boji proti drogovým kartelům, zemřelo při útocích a přestřelkách již 40 000 lidí.
UNESCO představilo plán, jak řešit finanční ztráty kvůli přijetí Palestiny
UNESCO hodlá vytvořit stabilizační fond, kterým chce čelit rozpočtovým ztrátám způsobeným odmítnutím financování organizace UNESCO ze stran USA , Izraele a Kanady kvůli přijetí Palestiny. Podle vedení UNESCO má být tento fond zřízen pro aktivní financování, a to i pro individuální dárce. Hlavními donory, kteří ale mají pomoci kompenzovat finanční výpadek, jsou Saúdská Arábie, Indie, Madagaskar a Gabon. Tyto státy již dříve přislíbili poskytnutí pomoci.
USA vyjádřily podporu Itálii
Americký prezident Barack Obama ve svém rozhovoru s italským prezidentem Giorgio Napolitanem vyjádřil důvěru v řešení italské krize a podpořil svého italského protějška v plánu jmenovat italskou prozatímní vládu, která má realizovat agresivní reformní program s cílem obnovit důvěru trhu, po slíbené rezignaci premiéra Silvia Berlusconi. Mezinárodní měnový fond (MMF) zatím vyzval k „politické jasnosti“ poté, co Evropská komise (EK) přiznala, že se v ekonomických prognózách pro Itálii mýlila. Italské náklady na půjčky jsou v současnosti příliš vysoké a beznadějně stahují ekonomiku, přiznala EK. USA pak podle slov prezidenta Obamy připraveny pokračovat v konzultacích o evropské finanční krizi.
V Honolulu proběhne summit APEC na nejvyšší úrovni
12. – 13. listopadu se v americkém Honolulu uskuteční summit nejvyšších představitelů 21 členských států Asijsko-tichomořského hospodářského společenství (APEC). Tématem jednání budou zejména opatření proti šíření dluhové krize z Evropy do dalších částí světa a rozšíření tzv. Trans-pacifického partnerství (TPP). Rámcové dohody o připojení k této integrační iniciativě by měly být během summitu uzavřeny s USA, Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Singapurem a Peru, záměr přistoupit vyjádřilo včera také Japonsko.
Jefferson County ve státě Alabama (USA) bankrotuje
Největšímu z „okresů“ v americkém státě Alabama, Jefferson County, schází v rozpočtu 4,1 miliardy dolarů. Tím pádem se jedná o největší „okresní“ bankrot v historii USA. Jefferson County se potýkalo s problémy již od roku 2008. V tomto okrese leží například známé město Birmingham- největší město státu Alabama.
USA plánuje přiškrtit dovoz solárních panelů z Číny, aby tak podpořila domácí konkurenci
Podle amerických výrobců je vývoz solárních panelů čínských producentů údajně nelegálně podporován zásahy čínské vlády. Tuto stížnost začalo nyní projednávat Ministerstvo obchodu USA. Rozhodnutí amerického ministerstva může znamenat uvalení vysokých cel na tyto čínské výrobky, na což reagovala vláda Čínské lidové republiky se značným znepokojením.
Akcie GM se propadly o 9%- firma zveřejnila slabší finanční výhled
General Motors Corp. zveřejnila čistý zisk za třetí čtvrtletí 1,7 miliardy dolarů, což je o 17,6% méně, než ve stejném období v uplynulém roce. Prodeje společnosti GM šly dolů především díky poklesu poptávky v Evropě a Jižní Americe. Predikce firmy hovoří o stejném profitu za čtvrtý kvartál tohoto roku, jaký byl i ve stejném období v roce 2010. Největší konkurent GM, společnost Ford, vykazuje za třetí kvartál téměř stejné zisky, avšak s nižšími prodeji o 10%. Vedení GM plánuje utažení opasků s cílem opětovného dosažení vyššího zisku.
Americké akcie ztratily nejvíce od poloviny srpna
Velcí investoři vyprodávaly svoje pozice kvůli obavám o budoucnost eurozóny. Nejvíce ztrácely akcie amerických bank, které později následovali jejich evropští konkurenti. V průměru se cenné papíry bankovních společností propadly o 5,5%. Největší obavy se nyní týkají vývoje italské ekonomiky.
„Írán nepotřebuje k jednání s Američany atomové bomby“ řekl íránský prezident Ahmadinejad
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad prohlásil, že jeho země nepotřebuje k jednání s USA atomovou bombu, i když USA samy na Írán stále vyvíjejí tlak. Prezident Ahmadinejad dále oznámil, že pokud se USA hodlají postavit proti íránskému národu, budou litovat po odpovědi, která je čeká. Dále íránský prezident zdůraznil, že je „naprostá drzost“ obviňovat Írán z výroby jaderných zbraní v situaci, kdy Spojené státy vlastní tisíce jaderných hlavic.
Írán reaguje na výzvy v USA: „zabijte jednoho z nás a zabijeme vás desítky“
Íránské polooficiální tisková agentura tvrdí, že vrchní velitel íránských revolučních gard prohlásil, že pokud USA zabijí jediného velitele íránské armády, zabije jich Írán desítky USA. Generál Amir Ali Hajizadeh, který je velitelem letectva revolučních gard ve svém projevu pak upozornil své velitele, že přítomnost amerických důstojníků v oblasti je nepřehlédnutelná a stále roste. Událost je pravděpodobně reakcí na začátek minulého týdne, kdy několik amerických neokonzervativců, včetně vysloužilého armádního generála Jacka Keana, vyzvalo administrativu prezidenta USA Baracka Obamy k zahájení tajných operací proti příslušníkům elitní gardové jednotky Quds, která slouží jako speciální síly pro zahraniční operace.
USA obnoví diplomatické styky s Bolívií
Stane se tak zhruba tři roky poté, co byl z hlavního města Bolívie La Paz prezidentem Evo Moralesem vypovězen velvyslanec USA Philip Goldberg. Ten byl spolu s dalšími dvěma muži obviněn ze spiknutí proti tamní vládě. Nová dohoda o obnovení spolupráce mezi oběma národy má za cíl především zefektivnit boj proti obchodu s drogami.