Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Americké trhy dnes uzavíraly vysoko navzdory obavám panujícím v eurozóně
Americké akcie v posledních hodinách čtvrtečního obchodování smazaly ztráty za poslední období, a to i navzdory obavám o to, zda-li v současné době probíhající summit EU přinese řešení nynější krize, jež by uklidnilo právě rozkolísané trhy. Této skutečnosti napomohla i zpráva amerického Fedu, který hovoří o navracení důvěry amerických spotřebitelů a jejich opětovné „chuti utrácet“. Za čtvrtek si polepšily všechny významné indexy jako Dow Jones a S&P. Téměř beze změny však zůstal Nasdaq.
CELAC žádá USA o otevření trhu pro Kubu
Členské státy nově vzniklé organizace CELAC ( Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños) žádají Spojené státy, aby zrušily obchodní embargo uvalené na Kubu, které je v platnosti od roku 1962. Podle zveřejněného dokumentu kvůli tomuto zákazu kubánská ekonomika a obchod „velmi a naprosto neomluvitelně trpí“ a celá situace tak ohrožuje svobodu obyvatel Kuby. USA se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřilo.
Americká FBI a rumunská SRI navazují úzkou spolupráci v oblasti kyberzločinu
Rumunské tajné služby (SRI) a americká FBI se zavázaly k prohloubení spolupráce při společném boji proti terorismu a počítačové trestné činnosti. Do Rumunska dorazil kvůli společným jednáním ředitel FBI Robert Mueller, který se přímo sešel s Georgem Maiorem, ředitelem SRI. Rumunsko je považováno za centrum počítačové kriminality a podle náznaků šéfů obou tajných služeb se jedná o nadnárodní problematiku. Američané v poslední době velmi investovali a pomáhali při vytváření rumunských center pro kyberzločiny a doteď pomohlo s výcvikem 600 důstojníků SRI.
USA jednají se syrskou opozicí o budoucí Sýrii – hovoří se otevřeně o svržení syrského prezidenta
Ve švýcarské Ženevě se sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton s představiteli syrské opozice, syrskou Národní radou, zatímco z Turecka se podle neoficiálních zdrojů infiltruje stále více opozičních bojovníků, kteří navyšují počty opoziční armády bojující proti syrské vládě. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že je třeba svrhnout syrského prezidenta al-Assada a vybudovat předpoklady pro budoucí syrský právní stát. USA, EU, Turecko a Jordánsko již oficiálně vyzvaly prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení. Situace v Sýrii se pak podle Reuters stále více blíží otevřené občanské válce.
Rusko se ostře ohradilo proti americkým výrokům o ruských volbách
Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo americké výhrady ke svým volbám a označilo slova americké ministryně zahraničí Hillary Clinton za nepřijatelná. Ministryně Hillary Clinton totiž prohlásila, že volby do dolní komory ruského parlamentu nedokázaly být nezávislé a spravedlivé. Moskva ve své zprávě oznámila, že USA užívají „až příliš dlouho zastaralé stereotypy, aniž by se snažily pochopit změny v ruském volebním systému.“
Protesty proti budování nového dolu na severu Peru si vyžádaly vyhlášení výjimečného stavu
Peruánský prezident Ollanta Humala dnes vyhlásil výjimečný stav v celé oblasti na dobu 60 dnů. Za této situace budou moci pořádkové síly plně kontrolovat situaci v případě dalších protestů proti celému projektu. Americká společnost Newton již dříve zastavila práce na projektu zlatého dolu v hodnotě 4,8 miliardy dolarů. Stalo se tak hned po prvních vážných střetech demonstrujících obyvatel s policií. Místní lidé se bouří především kvůli obavám o znečištění zásob vody celého regionu.
Americký viceprezident Joe Biden přistál v Řecku
Na pondělní schůzce se zástupce americké hlavy státu měl sejít s řeckým prezidentem Karolosem Papouliasem a premiérem Lucasem Papademosem, jehož nová prozatímní vláda se snaží zastavit ekonomický otřes země, který má dominový efekt po celém světě. Řecký premiér se již několik týdnů snaží zavést kontroverzní záchranný balík, na kterém se dohodl s vůdci předních unijních ekonomik, za účelem záchrany řeckého hospodářství. Další zastávkou na programu amerického viceprezidenta je Turecko, kde bude nést poselství větší politické a sociální svobody.
Americký viceprezident jednal s tureckým premiérem – dohodli se spolu na boji proti kurdským teroristům
Americký viceprezident Joe Biden ujistil tureckého premiéra Tayyipa Erdogana, že má plnou podporu v boji proti terorismu. Stalo se tak při návštěvě amerického viceprezidenta v Istanbulu, kde s tureckým vedením řešil regionální otázky a americké stažení z Iráku. Oba státy se také dohodly, že zintenzivní boj proti kurdské Straně pracujících (PKK). USA nyní hodlají vytvořit spojeneckou osu USA-Turecko- Irák, ačkoliv mnozí pochybují o schopnosti Iráku fungovat bez americké vojenské přítomnosti, a to i vzhledem k poslednímu útoku ve vládním centru Bagdádu.
Prezident Venezuely pořádá summit zemí Latinské Ameriky a Karibiku
Cílem setkání celkem 33 států, vyjma USA a Kanady, je posílení regionální spolupráce. Celý tento blok by podle slov prezidenta Huga Cháveze měl následně působit jako protiváha vlivu USA v regionu. Výsledkem dvoudenního summitu by pak mělo být vytvoření nového společenství zvaného Komunita latinskoamerických a karibských států (CELAC).
Americký ministr obrany: „Izrael si už musí sednout k tomu zatracenému jednacímu stolu“
Americký ministr obrany Leon Panetta vyzval Izrael k zahájení mírových jednání s Palestinci. Ministr Panetta Izrael varoval již před 2 měsíci před mezinárodní izolací a nyní to učinil zase u příležitosti fóra ve Washingtonu, kde se řešil i vojenský útok na Írán, který Leon Panetta odmítá s tím, že by to měla být až poslední možnost. Podle slov amerického ministra obrany se nyní, vojensky silný, Izrael snaží bojovat proti arabské bouři, která víří diplomatické vztahy a ustálenou situaci po celém Blízkém východě, ovšem podle USA by Izrael neměl všechna povstání vnímat jako své ohrožení, ačkoliv přiznal, že například to egyptské skutečně vedlo k velké změně situace. „Chápu, že teď není čas usilovat o mír a že arabské probuzení dále ohrožuje sen o bezpečném a klidném židovském demokratickém Izraeli, ale Izrael teď musí riskovat, řekl ministr.“
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
USA a EU vidí budoucnost Balkánu stejně
Náměstek amerického ministerstva zahraničí, Philip Reeker, který dříve působil jako velvyslanec USA v Makedonii, zdůraznil, že USA a EU sdílejí společnou vizi, pokud jde o země západního Balkánu a jejich budoucnost v EU. Podle jeho slov je i zájmem spojených států, aby země jako Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina a další byly co nejdříve členy EU. Dále se USA jeho slovy vyjádřily k poslednímu incidentu na severu Kosova, které označily za násilí spáchané na jednotkách KFOR a odsoudily ho, stejně tak ale ocenily prohlášení srbského prezidenta Borise Tadice, který vyzval k kosovské Srby k opuštění barikád a odsouhlasil společnou kontrolu hranic mezi Kosovem a Srbskem.
Austrálie odmítá navrhování bezpečnostního paktu s USA a Indií
Mluvčí australské vlády uvedl, že ministr zahraničí Kevin Rudd byl v deníku Australian Financial Review špatně interpretován. Australský ministr se prý vyjádřil ke změně „uranové“ politiky země a nijak nenavrhoval jakýkoliv bezpečnostní pakt. Touto zprávou byl prý zaskočen i samotný indický ministr obrany. Existence podobného návrhu by podle expertů pobouřila hlavně Čínu.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
S&P snížilo rating finančním gigantům z Wall Street, čínské banky si naopak polepšily
Společnosti Bank of America, Goldman Sachs, Barclays a HSBC dostali od ratingové agentury Standard & Poors o stupeň nižší dlouhodobé ratingy, než jaké měly doposud, tedy za A na A-. Tento krok se podle zástupců vedení těchto společností může projevit i na jejich dosavadní obchodní strategii. V hodnocení si naopak polepšily Bank of China a China Construction Bank. S&P odůvodňuje tento krok změnou kritérií vzhledem k dosavadním trendům na trhu a ve vládní podpoře těchto institucí.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton míří na státní návštěvu do Barmy
Americká ministryně se chce na vlastní oči podívat na průběh zavádění dlouho očekávaných reforem barmské vlády, které by měly do země přinést větší míru svobody a demokracie. Bude to poprvé po 50 letech, kdy na státní návštěvu do Barmy přijede nejvyšší diplomatický představitel USA. Hillary Clinton se na své dvoudenní návštěvě setká jak s představitelkou barmské opozice Aung San Suu Kyi, tak s prezidentem země, kterým je bývalý armádní generál Thein Sein.
Čína ostře kritizuje Kanadu za fiasko ohledně Kjótského protokolu
Čánská tisková agentura Xinhua uvedla, že Kanada hodlá odstoupit od smlouvy z Kjóta, neboť sama nedodržela své závazky, ale dokonce své emise navyšovala. Číňané hovoří i o slovech kanadského ministra pro životní prostředí, Petera Kenta, který prohlásil, že „Kjóto je již dávno minulostí“ a odmítl se vyjádřit k tomu, zda chce Kanada od smlouvy o snižování emisí odstoupit. Informace přichází v době pesimisticky naladěné konference v jihoafrickém Durbanu, kde se má právě pokračování Kjótského protokolu řešit. Číňané odsuzují Kanadu za tlak, který vyvíjí na rozvojové země včetně Číny, ačkoliv sama Kanada svým příkladem podkopává globální úsilí o dosažení dohody. Podle čínské tiskové agentury si Kanada nyní zásadně očernila svou dobrou pověst v přístupu k životnímu prostředí.
James Murdoch opětovně zvolen předsedou správní rady společnosti BSkyB
Proti tomuto kroku se však postavila zhruba pětina významných akcionářů společnosti, kteří by v jejím čele nejraději viděli nezávislého předsedu, a ne jednoho z vrcholných manažerů společnosti News Corp. News Corp. patřící otci Jamese Murdocha Rupertu Murdochovi vlastní 39% firmy BSkyB. Rupert Murdoch musel nedávno zrušit činnost bulvárního média News of the World, kvůli skandálu s telefonními odposlechy.
Vlastník American Airlines požádal o ochranu před věřiteli
Jako důvod uvedlo vedení AMR Corp. potřebu restrukturalizace společnosti. V reakci na tuto zprávu padly akcie AMR téměř na nulu, avšak provoz třetích největších aerolinek v USA by neměl být tímto krokem nijak narušen. Samotné aerolinky plánují v rámci restrukturalizace snížit náklady a dluhy na úroveň, která jim umožní znovu efektivně konkurovat dalším přepravcům v leteckém sektoru. AMR již avizovalo změnu na postu předsedy představenstva společnosti, na který nastoupí Thomas Horton, dosavadní člen užšího vedení AMR Corp.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.