Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb

Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.

 

Brazilci se zadlužují více a více

Zadluženost brazilských rodin dosáhla rekordní výše letos v březnu podle dat zveřejněných Světovou bankou (SB). Celkový dluh obyvatel Brazílie vůči bankám dosáhl za první čtvrtletí 43,99 % jejich výdělků. V roce 2009 to bylo 18,39 % a od té doby se míra zadlužení zvyšuje. V roce 2005 tvořila hodnota půjček 28,1 % HDP, nyní je to 54,1 % HDP. V souladu s údaji organizace Vyšetřování zadlužení spotřebitelů (Peic) zhruba 76 % rodin se zadluží prostřednictvím kreditních karet, jejichž měsíční úroky se v Brazílii pohybují mezi 12 % a 22 %.

Chilané nebudou potřebovat na cestách do USA víza

Od roku 2014 má vstoupit v platnost dohoda mezi Chile a USA, podle které občanům Chile postačí při cestování do USA pouze platný cestovní pas. Nyní musí žádat o víza. Chile by se tak proměnilo v první zemi Latinské Ameriky, která by měla uzavřený tento typ dohody s USA. Podle poslance za chilskou politickou stranu Národní obnova (Renovación Nacional) Josého Manuela Edwardse je jedním z důvodů dohody, že Chilané se dlouhodobě setkávají s velmi nízkým počtem zamítnutých žádostí o vízum ze strany amerických úřadů.

UNESCO začlenilo do svého seznamu novou rezervaci v Ekvádoru

Organizace Spojených národů pro vzdělávaní, vědu a kulturu (UNESCO) rozhodla o začlenění oblasti Cajas v Ekvádoru do seznamu přírodních rezervací. Sídlo UNESCO v Paříži na svém profilu na sociální sítí Twitter informaci publikovala v úterý. Nová přírodní rezervace pozůstává z téměř 1 milionu hektarů půdy a nachází se na území provincií Azuaz, Cañar, Guayan a El Oro. UNESCO do seznamu přírodních rezervací zařadila oblast Lao Tie v Číně.

Argentina sklízí druhou největší zemědělskou úrodu v historii

Sklizené plodiny za sezónu 2012/2013 v Argentině podle odhadů celkově dosáhnou váhy 102,6 milionu tun. „Tato úroda převýší tu předchozí více než o 11 milionů tun a stane se druhou největší v historii Argentiny,“ se píše v prohlášení ministerstva zemědělství. Nejúrodnější sezóna byla pro zemědělce na přelomu let 2010 a 2011, kdy sklidili 104,6 milionů tun plodin. Podle nejnovějších dat se v letošní sezóně významně zvýšila produkce arašídů, čiroku (obilnina), ječmene, kukuřice a sóji. Sklizeň sóji má být 50,6 milionů tun, kukuřice 25,7 milionů tun, ječmene 5,16 milionů tun, čiroku 4,5 milionů tun, arašídů 900 000 tun.

Viceprezident USA začal mezinárodní cestu po zemích Latinské Ameriky v Bolívii

V neděli přiletěl do hlavního bolivijského města Bogoty viceprezident USA Joe Biden. Na vojenském letišti jej přivítala ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín. Na pondělí měl viceprezident USA, Joe Biden, domluvenou schůzku s bolivijským prezidentem Juanem Manuelem Santos. Americký politik se po Bolívii vydá také do Brazílie, Kolumbie a několika karibských států. Cílem návštěv je posílení hospodářských a obchodních vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou.

V Chile bylo evakuováno přes 2 000 lidí kvůli sopce Copahue

Chilské autority vyhlásily v blízkém okolí sopky Copahue nejvyšší stupeň nebezpečí, kvůli zvýšení seismické činnosti sopky v posledních 24 hodinách. Více než 2 000 Chilanů muselo být evakuováno. Sopka se nachází na jihu země v regionu Bio Bio, který sousedí s Argentinou. I v Argentině úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti, ale nevydaly rozkazy k evakuaci obyvatel.

Prezidenti Venezuely a Bolívie podepsali bilaterální smlouvy

Prezidenti Venezuely Nicolás Maduro a Bolívie Evo Morales v neděli podepsali několik bilaterálních dohod, mezi kterými byly i smlouvy o spolupráci v energetické či potravinové oblasti. Dohody byly uzavřené v bolívijském městě Cochabamba při příležitosti první návštěvy Bolívie venezuelského prezidenta Madura od jeho jmenování do úřadu. Prezidenti Maduro a Morales vyjádřili chuť posilnit své vztahy kvůli silné imperialistické hrozbě, které musí obě země čelit.

Vláda Kolumbie a povstalecká organizace FARC oznámily uzavření první dohody

O prvním úspěšném uzavření dohody informovali vyjednávači oficiální vlády Kolumbie a představiteli povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v neděli v hlavním městě Kuby Havaně. Dohoda s názvem „Směrem k novému kolumbijskému venkovu: Integrální rurální reforma“ se týká prvního ze šesti bodů, kterými se jednání zabývají s cílem ukončit téměř padesátiletý konflikt. Hlavními cíli dokumentu je sociální rozvoj kolumbijského venkova a rozumnější využívání půdy. Jednání o míru začala již v listopadu a budou pokračovat 11. června v Havaně diskusí o dalším bodu agendy – politické participaci povstalecké organizace.

Argentina oslavuje 10 let „kirchnerismu“

Tisíce Argentinců vyšlo v sobotu do ulic, aby oslavilo 10 let moci „kirchnerismu“, vládnoucího hnutí, kterého hlavními představiteli jsou již zesnulý bývalý prezident Néstor Kirchner a jeho manželka a současní prezidentka Argentiny Kristina Fernández Kirchner. Datum oslav se překrývalo s 203. výročím Mayské revoluce, která znamenala začátek nezávislosti jihoamerické země na Španělsku. „I když se to některým nelíbí, tohle bylo desetiletí výhry lidu,“ řekla na oslavách prezidentka Fernández Kirchner. „Nejsem nesmrtelná, už jsem to řekla mnohokrát, a ani ní nechci být,“ vyhlásila prezidentka Fernández Kirchner na konci svého projevu, ve kterém vyzdvihla ty nejdůležitější věci ze svého období vlády a taky z doby mandátu svého muže Néstora Kirchnera.

Brazílie odpustí africkým zemím dluh ve výši 900 milionů USD

Brazilská vláda se rozhodla zrušit nebo restrukturalizovat dluh afrických zemí, který v současnosti činí 900 milionů USD. Hlavním cílem aktivity je posílit ekonomické vztahy s africkým regionem. Mezi 12 zeměmi, které získají výhody odpuštění nebo restrukturalizace dluhu, patří Kongo, Tanzanie a Zambie. Za poslední desetiletí se objem obchodu mezi Brazílií a Afrikou zpětinásobil a v roce 2012 dosáhl 26 miliard USD. Informaci o rozhodnutí Brazílie přinesla prezidentka Brazílie Dilma Rousseff na summitu Africké unie v Etiopii v rámci své již třetí návštěvy Afriky během 3 měsíců.

Brazílie zruší zdanění hromadní dopravy

Ministr financí Brazílie Guido Mantega potvrdil ve čtvrtek, že ekonomický tým země rozhodl o zrušení daně, kterou občané platí za hromadnou dopravu na celém území státu. Tímto rozhodnutím se vláda snaží snížit inflaci, domácnostem by tak mohly klesnout náklady na dopravu. Změna začne platit na celém území Brazílie od začátku června. Vyšší inflace totiž Brazílii způsobuje problémy, protože země ztrácí důvěru podnikatelů v největší ekonomiku Latinské Ameriky. Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff se snaží opětovně nastartovat ekonomický růst země.

Brazílie pootvírá dveře imigrantům

Brazilská vláda se rozhodla usnadnit přistěhovalcům příchod do země a jejich následné začlenění do pracovního trhu. Chce jim také poskytnout lepší přístup k veřejným službám a urychlit proces získávání víz k trvalému pobytu. Ministr spravedlnosti Brazílie José Eduardo Cardozo oznámil, že vznikne komise specialistů, která navrhne podobu nového cizineckého zákona. Brazílie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, 92 % podnikatelů v tamním průzkumu uvedlo, že jim chybí vzdělaní lidé a musí pracovní místa obsazovat uchazeči nedostatečně připravenými pro dané pozice. Nyní se v Brazílii nachází zhruba 1,5 milionu imigrantů, ale získání pracovního víza nebo víza k trvalému pobytu je pro ně kvůli velmi rozšířené byrokracii obtížné.

Ekvádorský prezident Rafael Correa byl inaugurován potřetí do úřadu

V pátek prezident Ekvádoru Rafael Correa přísahal na ústavu při inaugurační ceremonii v hlavním městě Quito, čímž začalo jeho třetí funkční období v úřadu prezidenta země. Strana prezidenta Correy v současnosti ovládá dvě třetiny parlamentu. Poprvé byl prezident Correa zvolen za prezidenta v roce 2007, pak byl znovu zvolen v roce 2009 a naposledy si ho lidé vybrali v únoru tohoto roku.

Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance

Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance.  Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou

Povstalecká organizace FARC odmítla odpovědnost za únos španělských turistů

Podle prohlášení představitelů povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) není nikdo z její příslušníků zapojen do únosu dvou španělských turistů, kteří zmizeli na severovýchodě země. Vedení FARC vydalo totiž rozkaz pro všechny své členy nezadržovat rukojmí a z únosu obviňují jiné zločince. Počet unesených v Kolumbii za poslední léta výrazně klesl díky závazku povstalců nevyužívat obyvatelstvo ve svém boji proti vládě. Nicméně si ponechali právo unášet příslušníky bezpečnostních sil. 

Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky

Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.

První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období

Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.

Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter

Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.

V Kolumbii byli uneseni dva španělští turisté

Podle informací španělských a kolumbijských médií pravděpodobně povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) unesla v úterý dva španělské turisty. Ministr zahraničních věcí Španělska José Manuel García-Margallo potvrdil novinářům, že k únosu došlo, nicméně další podrobnosti nezveřejnil. Nevyjádřil se ani k domněnce, že za tímto činem stojí povstalecká organizace FARC. „Od prvního momentu jsme v kontaktu s kolumbijskou vládou a rodinou unesených. Co se ale týče témata únosu, musíme zachovat absolutní diskrétnost,“ řekl ministr García-Margallo. Španělská informační agentura EFE přinesla informaci o tom, že jeden z unesených je v manželském svazku se soudcem Národního soudu. Nicméně ani tahle informace nebyla oficiálně potvrzena.

Peruánský export do Izraele se zvýšil o 28 % mezi lety 2009 a 2012

Podle Společnosti pro zahraniční obchod Peru (ComexPeru) dosáhl nárůst objemu vývozu z Peru do Izraele mezi lety 2009 a 2012 až 28 %, přičemž v letošním roce export představoval 14 milionů USD. Největší zvýšení bylo zaznamenáno na přelomu let 2009 a 2010, kdy vývoz narostl o 71 % a dosáhl 11,5 milionů USD. Hlavními tradičními produkty, o které je v Izraeli zájem, jsou čistý zinek a káva. Export těchto dvou komodit dohromady představuje necelých 7 milionů USD. Na druhé straně jsou nejpopulárnějšími produkty Izraele vyváženými do Peru hlavně mobilní telefony (13 milionů USD) a telekomunikační zařízení (3 miliony USD).

Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost

Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.

Brazilská prezidentka byla vyzvána, aby vypovídala o mučení během diktatury

Nevládní organizace Amnesty International (AI) navrhla brazilské prezidentce Dilmě Rousseff, aby veřejně promluvila o své zkušenosti s mučením, které zažila během vojenské diktatury, jež v Brazílii panovala v letech 1964 až 1985. AI výzvu učinila ve spojitosti s ročním fungováním Komise pravdy, která byla zřízena, aby se zabývala zločiny z období diktatury. Činnost Komise pravdy se avšak omezuje pouze na objasnění násilných činů a jejich zveřejňování, protože na mučitele a další zločince se vztahuje amnestie, kterou vyhlásila již demokraticky zvolená vláda po skončení diktatury a Nejvyšší soud ji nezrušil.