Povstalecká organizace FARC propustí dva policisty a jednoho vojáka

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) oznámila, že se chystá propustit na svobodu 2 zadržené policisty a jednoho vojáka, kteří byli uneseni již minulý týden. V prohlášení představitelé FARC uvedli, že rukojmí se nacházejí v dobrém zdravotním stavu a bylo s nimi zacházeno na úrovni. Také prohlásili, že budou nadále pokračovat v podobných krocích na znak své dobré vůle jako doplněk oficiálních mírových rokování s vládou Kolumbie. Policisté Christian Yate a Victor González byli uneseni 25. ledna při průzkumech, které podle slov zástupců FARC mohli poskytnout informace potřebné pro útok na organizaci. O únosu vojáka 29. ledna vláda oficiálně neinformovala.

Při nehodě helikoptéry zemřel paraguayský prezidentský kandidát Lino Oviedo

Devětašedesátiletý generál ve výslužbě zahynul v sobotu v noci při pádu helikoptéry. Lino Oviedo mířil z města Concepción, v němž se zúčastnil politického setkání, směrem k městu Asunción. Jednou z možných příčin nehody je nepříznivé počasí. „Lino Oviedo byl jedním z těch, kterým Paraguay vděčí za demokracii,“ řekl současný paraguayský prezident Federico Franco, který vyjádřil soustrast pozůstalým. Lino Oviedo se účastnil vojenského převratu 3. 2. 1989, který vedl ke svržení prezidenta Alfreda Stroessnera. Prezidentské volby se v Paraguayi konají letos ve druhé polovině dubna, Lino Asunción byl kandidátem za stranu Národní svaz etnických občanů (UNACE).

Paraguay sužuje horečnaté onemocnění dengue, letos je již 19 mrtvých

Ministerstvo zdravotnictví v Paraguayi hlásí ke čtvrtečnímu dni 19 mrtvých v důsledku nákazy dengue, který přenáší komáři Aedes aegypti. Podle odhadů je nakaženo téměř 19 000 lidí, více než u 3500 byla nákaza potvrzena. Nejhůře zasažená je centrální oblast země a oblast kolem města Asunción se čtvrtěmi Jara, Tablada a San Felipe. Stav pohotovosti je hlášen i u brazilských a argentinských hranic. Ministerstvo zdravotnictví vyslalo již odborníky, které ničí líhně komárů. Ve městě Encarnación zasahovali ve více než 2 000 obydlí. Tato nemoc v roce 2012 připravila o život 70 Paraguayců. V onemocněním bojuje i Brazílie.

Kolumbie musí vyplatit odškodné rodině zemřelého policisty

Státní rada uznala kolumbijský stát odpovědný za smrt policisty a nařídila mu zaplatit rodinným příslušníkům téměř 500 000 USD jako odškodné. Strážník přišel o život v roce 1992 během akce, na základě níž Speciální komando ozbrojených sil Kolumbie opětovně získalo kontrolu nad věznicí La Catedral, v níž byl držen obchodník s drogami Pablo Escobar. Ten i za mřížemi pokračoval v organizování obchodů s drogami a nařizoval vraždy svých nepřátel. Rozhodnutí nastolit pořádek ve věznici skončilo smrtí strážníka Olmeda Miny a zraněním 11 dalších zaměstnanců. Pozůstalí žádali od státu odškodné, které jim bylo přiznáno až nyní.

Státní ekvádorská ropní společnost zvýšila vývoz o 6,4 % v roku 2012

V roku 2012 státní ekvádorská ropní společnost Petroecuador vyvezla o 112 miliónů barelů ropy, co reprezentuje 6,4% nárůst oproti roku 2011. Ropa je hlavním vývozním artiklem Ekvádoru, společnost produkovala přibližně 225 000 barelů ropy za den. Zisk společnosti Petroecuador se pohybuje okolo 16 milionů USD, nicméně od 1. ledna 2012 přešla pod správu větší státní společnosti Petroamazonas, která již kontroluje 73 % celkové produkce ropy Ekvádoru. Země je nejmenším členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEP).

V roku 2012 zemřelo ve venezuelských věznicích téměř 600 lidí

Lidskoprávní aktivisté uveřejnili statistiku týkající se stavu venezuelských vězníc. Správa venezuelských věznic uvedla, že v roce 2012 zemřelo 591 osob následkem vzpour a jiných násilných činů odehrávajících se na půdě věznic ve Venezuele. Počet mrtvých stoupl v porovnání s minulým rokem o 5,5 % a je nejvyšší za posledních 14 let. Podle aktivistů jsou nápravné zařízení přeplněny a nachází se v nich přibližně 48 000 lidí.

Povstalecká organizace FARC propustila tři unesené inženýry

Již od středy minulého týdne držela v zajetí povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 3 inženýry ropné společnosti Gran Tierra. Mluvčí policie major Johan Mercado připsal úspěšnou akci, po které byli zajatci propuštěni, tlaku vyvinutému na povstalce prostřednictvím kolumbijské armády. Zaměstnanci kanadské společnosti byli vysláni do oblasti Cauca na výzkum, nicméně v této oblasti působí FARC velice intenzivně. Povstalecká organizace FARC se vydává za představitelé nejchudších obyvatel Kolumbie a v současnosti vyjednává s kolumbijskou vládou na trvalém míru.

V Brazílii jsou stovky nočních klubů i divadel bez povolení

Tragický požár na diskotéce Kiss ve městě Santa Maria ze začátku týdne, při kterém zemřelo 325 osob, odhalil problémy, se kterými se brazilská města potýkají. Mnoho kulturních institucí, divadel, diskoték a nočních klubů existuje bez městského povolení. Mnoho zařízení nesplňuje ani základní bezpečnostní nařízení. V Rio de Janeiro funguje 49 kulturních středisek bez schválení hasičů a 9 z 10 tamních městských divadel chybí povolení. Od požáru uplynulo 5 dnů a po celé zemi byly uzavřeny stovky podniků. Nový starosta města San Paolo Fernando Haddad požaduje, aby se udílelo povolení k provozováním nočních podniků rychleji. Nyní proces legálně zřízené diskotéky trvá zhruba 3 roky.

Bývalý voják Peru byl odsouzen na 15 let za špionáž pro Chile

Odvolací soud Peru ve čtvrtek potvrdil rozsudek bývalého poddůstojníka Vzdušných armádních sil Peru (FAP) Victora Arizu na 15 let vězení a zaplacení pokuty 194 500 USD za špionáž pro Chile. Poddůstojník Ariza byl již v roku 2010 odsouzen na 35 let vězení za vlastizradu, nicméně se proti rozsudku odvolal. Na soudě bylo dokázáno, že poddůstojník Ariza dostal z Chile více než 178 000 USD za tajné informace o plánech peruánské obrany do roku 2021. V roce 2009 byl poddůstojník Ariza zadržen a následně přišel o své místo v armádě.

USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III

Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.

Cenzura promítání filmu „Operace E“ v Kolumbii neprošla

Kolumbijská justice zamítla žádost, na základě kterého by bylo v zemi zakázané promítat film „Operace E“. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že snímek nenarušuje práva nezletilého protagonisty filmu. Francouzsko-španělská produkce představuje příběh syna rukojmí povstalecké organizace FARC Clary Rojas, který byl od roku 2002 v péči náhodného zemědělce. I když Clara Rojas namítala, že film může negativně ovlivnit zdravý vývoj jejího syna, soudci nenašli důvod, proč by film měl být v Kolumbii zakázán. Po vynesení rozsudku Rojas uvedla, že se pravděpodobně proti rozsudku neodvolá.

Levicové strany v Mexiku jsou kritizovány za překročení limitu prezidentské kampaně

Mexický Federální volební institut (IFE) zvažuje uložení pokuty levicovým stranám za překročení finančního limitu na prezidentskou kampaň probíhající v minulém roce. Sankce by se měla pohybovat zhruba ve výši 10,2 milionů USD. Levicové strany s tím ale nesouhlasí. Neúspěšný prezidentský kandidát za levicovou koalici Andrés Manuel López Obradorr již dříve kritizoval IFE a stěžoval si, že Revoluční institucionární straně (PRI), v jejímž čele je současný prezident Enrique Peña Nieto, měla kampaň přesahující finanční strop, a dokonce měla získávat peníze od zakázaných osob a kupovat si voličské hlasy.  Organizace IFE vyhodnotila, že kampaň levicové koalice stála 31, 3 milionů USD, zatímco kampaň PRI jen 25, 7 milionu USD. Prezident IFE Leonardo Valdés Zurita popřel, že IFE zvýhodňuje PRI a dodal, že se pouze snaží o dodržení zákona. Levicové strany zvažují zažalování IFE u soudu.

Exprezident Mexika má učit na americké univerzitě, studenti protestují

Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.

Kolumbie chce zavést legální minimální dávku syntetických drog

Ministryně spravedlivosti Kolumbie Ruth Stella Correa prohlásila, že by vláda mohla    zlegalizovat minimální dávku syntetických drog, jakou je například extáze. V současnosti je v Kolumbii povolené legální užití malého množství kokainu a marihuany. Podobný zákon by měl povolit beztrestné užití dalších drog. Vláda své rozhodnutí odůvodňuje potřebou reformovat legislativu o drogách, nicméně kritici zdůrazňují, že povolení dalších drog v budoucnosti znesnadní diskuzi o legálních limitech drog v budoucnosti.

Venezuelská vláda podle opozice nese odpovědnost za masakr ve věznici

Představitel venezuelské opozice Henrique Capriles Radonski prohlásil, že odpovědným za vysoký počet obětí po vzpouře ve věznici, při kterém zemřelo 58 lidí, je jednoznačně vláda země v čele s viceprezidentem Nicolásem Madurem. Obvinění zveřejnil na sociální sítí Twitter, kde současnou vládu Venezuely označil za neschopnou řešit problémy a odpovědnou za tragické události, jako například vzpoura ve věznici v Uribaně. Podle agentury EFE viceprezident Maduro za příčinu tragédie považuje neuposlechnutí rozkazu pracovníků věznice, kteří vystřelili do davu vězňů čekajících na inspekci.

V brazilském městě Campinas byla dočasně zakázána magnetické rezonance

Lékeři brazilského města Campinas dočasně zakázali vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance poté, co 3 pacienti zemřeli po jeho absolvování. Pacienty se podrobili rutinním kontrolám a přesná příčina jejich smrti zatím není známa. Zákaz by měl zabránit dalším obětím, dokud se neobjasní, proč pacienti zemřeli. Magnetická rezonance se používá na zobrazování vnitřních orgánů, a pomáhá doktorům diagnostikovat mnohé nemoci.

Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží

Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.

Ministryně kultury Kolumbie Garcés odmítá cenzuru filmů

V reakci na polemický film Operace E ministryně kultury Kolumbie Mariana Garcés jednoznačně odmítla, že by v zemi existovala jakákoliv cenzura výběru promítaných filmů. Popřela taky, že by kolumbijská legislativa mohla zakázat distribuci snímků pro veřejnost. Film Operace E vypráví příběh Clary Rojas, bývalé rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), kdy se náhodný zemědělec musel postarat se o jejího syna, zatímco ona byla v zajetí. Clara Rojas požádala kolumbijský soud, aby zakázal promítání snímku v Kolumbii z důvodu emocionální ochrany svého syna. Ministryně kultury Garcés ale namítla, že se ministerstvo při tvorbě legislativy nemůže řídit jednotlivými příběhy a jejich následky.

Pacifická aliance dosáhla dohody o clech, začne platit 31. března

Podle nejnovější celní dohody států Pacifické aliance se od 31. března zruší poplatky u 90 % produktů při jejich převozu přes hranice mezi Mexikem, Kolumbií, Chile a Peru. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto, Chile Sebastián Piñera, Kolumbie Juan Manuel Santos a Peru Ollanta Humala se již teď dohodli na úplného odstranění celních poplatků a vytvoření zóny volného obchodu v rámci Pacifické aliance. V jednání jsou i další dohody, které se snaží o zjednodušení přístupu na trhy zemí jednak pro spotřebitele, jednak pro investory. Nejbližší jednání premiérů těchto států se uskuteční 24. května v Kolumbii.

Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán

Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako  Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.

Popularita peruánského prezidenta stoupla na 55 %

Peruánský prezident Ollanta Humala se ve své zemi stává více populárním.  Od prosince minulého roku jeho popularita stoupla o 5 % a ustálila se na 55 %. Nicméně první dáma Peru Nadine Heredia překonala prezidenta Humalu s 68% oblíbeností. Podle průzkumu společnosti GFK a časopisu La República se snížilo procento nesouhlasu s vládou prezidenta Humalu o 6 % na 37 %. Pozitivně jsou přijímané kroky prezidenta Humaly v oblasti sociálních programů pro chudé, ekonomiky a správy státu. Popularita první dámy Nadine Heredia stoupá již od září a její veřejné vystupování přispívá i k zlepšenému obrazu prezidenta Humaly.

Ekvádor schválil výrobu patentovaného léku proti HIV

Vláda Ekvádoru přijala mezinárodní normu, která umožňuje větší flexibilitu ve využívání patentů, a následně vydala licenci pro produkci patentovaného léku pro nakažených virem HIV. Nová legislativa umožní ekvádorským laboratořím vyrábět látky potřebné pro kontrolu viru HIV. Za 30 tabletek nemocní normálně zaplatí 753 USD, díky novému zákonu může cena klesnout až o 70 %. Ekvádor ve své ústavě garantuje obecný přístup k lékům, a proto často léky nakupuje ze státního rozpočtu a volně je distribuuje mezi obyvatele. V zemi se nachází kolem 37 000 osob nakažených virem HIV, z toho důvodu se ekvádorská vláda rozhodla pro změnu zákona.

Venezuelský prezident Chávez překonal infekci dýchacích cest, opozice žádá vyjasnění jeho zdravotního stavu

Podle slov ministra komunikace a informací Ernesta Villegasa venezuelský prezident Hugo Chávez překonal infekci dýchacích cest, která ho trápila již od jeho operace v prosinci 2012. Ministr Villegas oznámil, že i když byla jedna nemoc překonána, prezident Chávez ještě pořád není zcela v pořádku. Nicméně je pod dohledem lékařů a neustále se podílí na vládě země prostřednictvím konzultací s ministry. Venezuelský prezident Nicolás Maduro se zúčastnil o víkendu summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) namísto prezidenta Cháveze. Opozice ve Venezuele žádá, aby se prezident Chávez objevil na veřejnosti a objasnil skutečnou situaci lidu.