Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Nizozemsko, Belgie a Lucembursko budou mít společnou armádu
Dohodu dle nizozemské rozhlasové stanice RNW podepsaly státy ve středu v rámci setkání představitelů NATO v Bruselu. Belgický ministr vnitra Pieter De Crem uvedl, že tato dohoda pomůže státům Beneluxu udržet si vojenskou sílu a zároveň ušetřit náklady spojené s trénováním vojáků či vývojem a údržbou letadel aj. Dle nizozemského ministra obrany Hansa Hillena může být tento krok příkladem pro jiné evropské země. Aliance sebe sama údajně nazývá „Severní skupinou v rámci NATO“.
Ministři vnitra Francie a Německa žádají reformu Schengenu
Ministr vnitra Francie Claude Guéant a ministr vnitra Německa Hans-Peter Friedrich v dopise pro dánské předsednictví Evropské unie ve čtvrtek požádali o možnost uzavřít hranice svých států po dobu maximálně 30 dní. Žádají také radikální reformu fungování schengenského prostoru. Dle jejich názoru, pokud některé země neplní řádně závazky vyplývající z členství v Schengenu, jiné země by měly mít právo své hranice uzavřít. Již dříve francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrozil, že pokud k reformě nedojde, Francie by mohla Schengen opustit.
Evropský parlament schválil dohodu s USA o předávání citlivých dat leteckých pasažérů
Spojené státy chtějí tato data údajně používat k boji s terorismem a mezinárodním zločinem. Data o transatlantických leteckých pasažérech budou moci USA skladovat 15 let, poté se stanou anonymními. Údaje jmenné evidence cestujících (PNR) budou zahrnovat jméno a adresu cestujícího, výběr jídla, informace o zdravotním stavu atd. Dle některých europoslanců není nynější dohoda ideální, přesto by mohla pomoci zabránit případným teroristickým útokům.
Viségradská čtyřka se ohradila proti rozhodnutí Švýcarska o omezení přistěhovalectví z východní Evropy
Ministři zahraničních věcí Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky se dnes na okraj zasedání NATO v Bruselu ohradili proti dřívějšímu rozhodnutí Švýcarska. Ministři nesouhlasí s tím, že Švýcarsko, které má v rámci tzv. schengenského prostoru s Bruselem smlouvu o volném pohybu obyvatel, rozlišuje mezi jednotlivými členy unie. Jedná se prý pouze o politické rozhodnutí, přistěhovalci ze zemí východní Evropy tvoří dle ministrů jen 10% všech unijních přistěhovalců ve Švýcarsku. Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz rozhodnutí označil za diskriminaci. Švýcarsko na svém rozhodnutí trvá.
Okolo 40% Irů neví, zda-li v referendu podpoří fiskální pakt
O zprávě informuje list Irish Times, dle jehož informací pouze 30% voličů uvedlo, že pakt v referendu, které proběhne již 31. května, podpoří. Okolo 23% je pak proti přijetí paktu. Aby fiskální pakt vstoupil v platnost, musí jej ratifikovat alespoň 12 ze 17 členů eurozóny.
Polsko i nadále nesouhlasí se dalším snižováním emisí CO2 do roku 2050
Náměstkyně ministra hospodářství Hanna Trojanowska uvedla, že Polsko i nadále trvá na svém postoji, že dokud nedojde k celosvětové dohodě, nemá docházet ke zvyšování cílů snížení emisí CO2 v EU. V této věci prý Polsko hledá mezi členskými státy unie spojence. Neformálním setkání ministrů energetiky, které bude pokračovat do pátku, se bude zabývat plány na snížení emisí CO2 v odvětví energetiky EU do roku 2050. Polsko by přitom mohlo další snížení emisí CO2 stát nejvíce, v současné době totiž vyrábí okolo 95 % své elektrické energie z uhlí.
Rusko v dubnu vyveze ropovodem Družba do České republiky o 32% méně ropy než předpokládají smlouvy
Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí přepravce ropy, společnosti Transněfť. Dodávky ropy patrně nahradí ropovod IKL z Ingolstadtu. Dle analytiků se Rusko snaží využitím alternativních ropovodů přimět odběratelé ropy k placení vyšších cen za přepravu Družbou. Pokud by však ke zvýšení ceny došlo, nemělo by se to odrazit na konečné ceně pohonných hmot v Česku. Využití IKL k přepravě ropy na úkor Družby v posledních letech stoupá.
Evropská komise přijala plán růstu pro Řecko
Dle komise, pokud bude řecká vláda i nadále plnit plán, na kterém se během jednání o druhé půjčce zemi dohodli, již tento rok by mohlo dojít ke zlepšení tamější ekonomické situace. „Navrhli jsme soubor prioritních akcí od podpory zaměstnanosti mladých lidí, přes daňové reformy, investice do vzdělávání a lepší právo. Pokud tato opatření vejdou v platnost, mělo by znovu dojít k růstu řecké ekonomiky, vytváření pracovních míst a snížení celkových nákladů krize,“ řekl předseda EK Barroso ve středu během debaty v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Německý výrobce luxusních vozů Audi potvrdil koupi italského výrobce motocyklů Ducati
Firmy neoznámily výši této transakce, zdroj agentury Reuters však hovoří o asi 860 milionech eur. Audi je součástí největší evropské automobilky Volkswagen. Dozorčí rady jak Audi tak Volkswagenu již akvizici schválily, nyní jí musí prověřit antimonopolní úřady. Ducati se tak pravděpodobně stane 12. značkou v portfoliu Volkswagenu.
Itálie revidovala svůj plán na vyrovnaný rozpočet
Z předpokládaného roku 2013 posunula vláda plán na vyrovnaný rozpočet na rok 2014. Důvodem je především zhoršující se výhled domácí ekonomiky způsobený řadou vládních úsporných opatření. Dokument o této záležitosti ve středu schválil kabinet premiéra Maria Montiho. V letošním roce by tak rozpočtový deficit měl dosáhnout 1,7% HDP, s nulovým deficitem vláda počítá až o dva roky později.
Bylo dokončeno pokládání druhé větve plynovodu Nord Stream
Zprávu oznámilo mezinárodní konsorcium energetických firem se sídlem ve Švýcarsku v čele s ruským gigantem Gazprom a za účasti německých firem BASF a E.ON Ruhrgas, nizozemské Gasunie a francouzského GDF SUEZ. Nejdelší podmořský plynovod na světě, který povede plyn po mořském dně na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, by tak mohl začít fungovat již na konci letošního roku. Výstavba stála 7,4 milairdy USD z čehož 30% hradí zmíněné konsorcium.
Banka HSBC v Londýně vydala dluhopis v čínské měně jüan
Jedná se tak o první finanční instituci na Západě, která se rozhodla pro tento krok. Britský ministr financí George Osborne věc komentoval slovy, že „Londýn by se do budoucna mohl po Číně a Hongkongu stát nejdůležitějším centrem pro obchod s čínskou měnou.“ HSBC chce vydat tříleté dluhopisy v jüanech odpovídající asi 122 milionům eur. Čína od tohoto týdne uvolnila kurz jüanu vůči americkému dolaru.
Český ministr zahraničí bude s americkou ministryní zahraniční jednat o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg bude ve čtvrtek jednat s americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton. Hlavním bodem agendy by měla být plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín. O tuto zakázku se uchází americká společnost Westinghouse, francouzská společnost Areva a česko-ruské konsorcium firem Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport.
Čeští zbrojaři získali přístup k veřejným vojenským zakázkám USA
Dohodu o této věci dnes v Bruselu podepsali český ministr obrany Alexandr Vondra a jeho americký protějšek Leon Panetta. Přístup k americkým veřejným vojenským zakázkám dosud blokoval americký zákon „Buy America“, nyní se však Česká republika společně s Polskem staly jedinými postkomunistickými státy, které mají s Washingtonem takovouto dohodu. Dle ministra Vondry se jedná o nejdůležitější věc, jakou se za poslední rok podařilo dosáhnout na poli bilaterálních vztahů s USA.
Švýcarsko zavádí kvóty pro přistěhovalce z východoevropských členských států EU
Možnost přistěhovalectví z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska tak od 1. května razantně klesne a to i přes fakt, že Brusel postoj Bernu silně kritizoval. Slovy vysoké představitelky EU Catherine Ashton se jedná o narušení volného pohybu osob v rámci tzv. schengenského prostoru, jehož je Švýcarsko členem. Dle Spolkové rady Švýcarské konfederace narůstající imigrace unijních obyvatel prospívá švýcarské ekonomice, může však vést k problémům s jejich integrací či nedodržováním stanovené minimální mzdy, což vede k tomu, že práci mohou získat přistěhovalci na úkor Švýcarů.
Maďarská vláda chce změnit zákon o centrální bance
Maďarská vláda v úterý večer předložila návrh na úpravu zákona o centrální bance, který má za cíl odblokovat jednání s Evropskou unii a Mezinárodním měnovým fondem o finanční půjčce zemi. Maďarské zadlužení se podle poslední zprávy centrální banky v loňském roce vyšplhalo až na 82,6% HDP, tedy vysoko nad 60% hranicí danou Maastrichtskými kritérii. Dle úpravy by se zástupce vlády již neměl účastnit zasedání Měnové rady Maďarské národní banky (MNB) a rada nadále nebude muset zasílat vládě agendu svých zasedání. Premiér Orbán také souhlasil s odstoupením od plánovaného sloučení centrální banky a regulátora bankovního trhu PSZAF.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
MMF neočekává naplnění španělských rozpočtových cílů pro letošní rok
Mezinárodní měnový fond (MMF) a guvernér národní banky Bank of Spain Miguel Ángel Fernández Ordóñez v úterý podpořili obavy finančních trhů, když zpochybnili vládní rozpočtové předpoklady pro tento rok. Vláda se snaží snížit rozpočtový deficit na 5,3% HDP v letošním roce z 8,5% v loňském roce. Její cílem je snížit zadlužení pod 3%HDP, tedy strop Evropské unie, již v roce 2013. Avšak MMF uvedl, že nečeká naplnění tohoto cíle do roku 2018, přičemž předpokládá schodek pro letošní rok činící 6% HDP, v následujícím roce pak 5,7% HDP.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Dle šéfa euroskupiny Junckera Španělsko nebude potřebovat záchranný plán
Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy v zemi jsou dle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na správné cestě, Španělsko tak dle jeho názoru nepožádá o finanční pomoc jako například dříve učinily Řecko, Irsko či Portugalsko. „Chci povzbudit finanční trhy k tomu, aby se chovaly racionálně. Španělsko záchranný plán nepotřebuje,“ uvedl Juncker. Mezitím šéfka MMF Christine Legarde v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornila, že španělská vláda by se neměla soustředit pouze na úsporná opatření. Dle její názoru se investoři obávají nedostatečného růstu španělské ekonomiky. Ta dle ministra hospodářství již pravděpodobně vstoupila do recese.
Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska
Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.
Na Slovensku probíhá letecké cvičení NATO
Manévrů na letecké základně ve městě Sliač s názvem MACE XIII, které začaly v pondělí a potrvají do 27. dubna, se zúčastnilo 12 členských států této organizace. Dle tamějšího tisku se jedná o nejrozsáhlejší letecké cvičení na slovenském území od vstupu země do aliance. Manévry mají mezi jinými přispět ke zvýšení způsobilosti personálu letecké základny na Sliači v rámci standardů NATO.