Bývalá ukrajinská premiérka na „protest proti všemu, co se děje v zemi, a proti tomu, co se děje s ní osobně“, konkrétně proti údajnému použití fyzického násilí při převozu z vězení do nemocnice v Charkově vyhlásila od 20. dubna hladovku. O tom dnes informoval její právní zástupce Sergej Vlasenko, který tvrdí, že při návštěvě obžalované viděl modřiny na jejím těle. Státní vězeňská služba Ukrajiny toto obvinění popřela a ve svém prohlášení zdůraznila, že „i přes řádný výkon svých povinností ze strany zaměstnanců věznice a systematickou kontrolu činnosti administrativy zařízení kontrolními orgány některé osoby a sdělovací prostředky soustavně zkreslují skutečné informace, dávají neobjektivní komentáře a neobjektivní hodnocení činnosti vězeňského personálu.“
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.
Rusko: Skupina občanů drží hladovku na protest proti zmanipulovaným volbám
Už více než měsíc drží hladovku skupina 33 ruských občanů z města Astrachaň a 7 obyvatel dalších měst v čele s opozičním politikem Olegem Sheinem, který však dnes oznámil o ukončení hladovky a hodlá čekat na rozhodnutí soudu. Hladovkou tito občané protestují proti výsledkům místních, podle jejich názoru zmanipulovaných komunálních voleb ve městě Astrachaň, které proběhly 4. března. Funkci starosty v nich s 60% hlasů získal kandidát za stranu Jednotné Rusko Michail Stoljarov. Opozice však tvrdí, že volby provázely podvody a manipulace, a za skutečného vítěze považuje právě kandidáta opoziční strany Spravedlivé Rusko Olega Sheina.
Ukrajina: Ex-premiérka J. Tymošenko chce podat impeachment proti stávajícímu ukrajinskému prezidentovi
Bývalá ukrajinská předsedkyně vlády Julija Tymošenko v rozhovoru pro ukrajinský deník Zrcadlo týdne uvedla, že opozice má šanci vyhrát v podzimních volbách do Nejvyšší rady a následně podat tzv. impeachment proti současnému prezidentovi Viktorovi Janukovychovi. „Prvním krokem ke skutečné změně je impeachment proti V. Janukovychovi ihned poté, co opozice vyhraje parlamentní volby,“ uvedla bývalá premiérka a dodala, že vítězství je možné pouze v případě sjednocení opozice.
Švýcarská společnost Nestlé zaznamenala růst tržeb
Celkové příjmy společnosti Nestlé, největšího světového výrobce potravin, vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2012 o 5,6% na 23,4 miliardy dolarů. Organický růst tržeb v tomto období dosáhl 7,2%. Příčinou je vysoká poptávka na rozvíjejících se trzích a zvýšení cen kompenzující slabý růst na tradičních trzích.
Nizozemsko: Jednání o rozpočtu selhalo, budou se konat předčasné parlamentní volby
Jednání o přijetí návrhu zákona o rozpočtu Nizozemska selhalo, v zemi se proto budou konat předčasné parlamentní volby. Oznámil to v sobotu nizozemský premiér Mark Rutte. Jednání trvala několik týdnů, ale vládnoucí strany – Liberální a Křesťanští demokraté – se nedokázali shodnout s jejich spojencem Stranou svobody v otázce snížení rozpočtových výdajů o 16 miliard eur. Toto opatření je nezbytné pro snížení schodku rozpočtu pod míru stanovenou Bruselem na 3% HDP. Nizozemský státní dluh dosáhl 28 miliard eur a mezinárodní ratingová agentura Fitch hrozí snížením ratingu země.
Na italský trh železniční dopravy vstoupí první soukromá firma
Státní podnik Trenitalia zajišťující v současné době veškerou železniční přepravu v Itálii bude nyní čelit konkurenci v podobě nově na trh vstupující společnosti NTV, kterou povede prezident společnosti Ferrari Luca di Montezemolo. Podle jeho slov dojde vstupem firmy na trh k vytvoření 2000 pracovních míst. „To je přesně to, co naše země potřebuje k hospodářskému růstu. Pro Itálii je nezbytně nutný rozvoj železniční dopravy,“ uvedl podnikatel.
Soud s bývalou ukrajinskou premiérkou J. Tymošenko bude pokračovat 28. dubna
Soud v ukrajinském Charkově během včerejšího zasedání rozhodl o přenesení hlavního soudního líčení ve věci Julie Tymošenko na 28. dubna, a to vzhledem ke zdravotnímu stavu bývalé ukrajinské premiérky. Ta byla včera večer z vězení převezena do Ústřední klinické nemocnice v Charkově. Soud rovněž během včerejšího předběžného líčení zamítl všechny návrhy advokátů ex-premiérky, včetně návrhu na přesunutí jednání do Kyjeva a návrhu na zastavení trestního stíhání.
V ruském Uljanovsku proběhla další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku se dnes konala další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance. Podle organizátorů protestní akce – regionálního výboru Komunistické strany RF – se demonstrace zúčastnily nejméně dva tisíce lidí, podle policejních orgánů však počet demonstrantů nepřesáhl 800 lidí.
Rusko a Ukrajina oficiálně ukončily tzv. „sýrovou válku“
V pátek bylo oznámeno o obnovení exportu ukrajinského sýru na ruský trh. Rozhodnutí bylo přijato během setkání ukrajinského ministra hospodářského rozvoje a obchodu Petra Poroshenka s předsedou ruské národní agentury na ochranu práv spotřebitelů Genadijem Onishchenkem. Zákaz na dovoz sýrů z Ukrajiny do Ruska byl zaveden počátkem února kvůli výhradám týkajícím se jejich kvality.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Představitelé opozice mohou být propuštěni pouze v případě podání žádosti o milost“
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Bělorusko splatilo první část úvěru MMF
Bělorusko v rámci splácení úvěru poskytnutého Mezinárodním měnovým fondem splatilo první částku ve výši 100 milionů dolarů. Oznámilo o tom dnes běloruské ministerstvo financí. V lednu roku 2009 se Výkonná rada MMF rozhodla poskytnout Bělorusku úvěrovou pomoc ve výši 2,46 miliardy dolarů v průběhu následujících 15 měsíců. V červnu téhož roku MMF po prvním přezkumu realizace stabilizačního programu zvýšil objem finanční podpory pro Bělorusko na cca 3,5 miliardy dolarů. Realizace programu skončila v dubnu 2010. Loni v květnu se běloruská strana obrátila na MMF s žádostí o poskytnutí nové půjčky ve výši 3,5 až 8 miliard na dobu tří až pěti let, chce jednat také o restrukturalizaci současného dluhu.
Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii
Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.
Rusko podepsalo s Malajsií smlouvu o dodávce raket v hodnotě 35 milionů dolarů
Rusko dnes podepsalo smlouvu s malajským ministerstvem obrany, na základě níž dodá vzdušným silám Malajsie rakety R-77 (RVV-AE) typu vzduch-vzduch. Hodnota obchodu se odhaduje na 35 milionů amerických dolarů, první várku raket by Rusko mělo dodat ještě do konce letošního roku.
Byl zahájen další soudní proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko
Předběžným soudním líčením v ukrajinském Charkově dnes začal další proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko, která si v současné době již odpykává sedmiletý trest odnětí svobody za podpis nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem. Nyní čelí obvinění z finančních machinací a daňových úniků, jichž se měla dopustit jako ředitelka a faktický vlastník společnosti Jednotné energetické systémy Ukrajiny. V případě prokázání viny jí hrozí dalších dvanáct let vězení. Samotná expremiérka se vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu předběžného líčení nemohla zúčastnit, její advokát v souvislosti s tím podal soudu návrh na pozastavení řízení. Pokračování je naplánováno na 20. dubna v 16:00. Před budovou soudu v Charkově dnes demonstrovali příznivci i odpůrci bývalé premiérky, počet účastníků se odhaduje na pět tisíc lidí.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Moskevský soud prodloužil vazbu obžalovaných v kauze Pussy Riot
Taganský soud v Moskvě prodloužil do 24. června vazbu všech tří členek punkové kapely Pussy Riot, souzených za kontroverzní protestní akci v chrámu Krista Spasitele. Advokáti obžalovaných se chystají proti rozhodnutí podat stížnost kasačnímu soudu.
Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území
Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Rosněfť a ExxonMobil podepsaly balík dohod o spolupráci
Největší ruská státní ropná společnost Rosněfť a jedna z největších společností na světovém trhu ropy a zemního plynu, americká Exxon Mobil dnes na základě loňské dohody o strategickém partnerství podepsaly balík dohod o bilaterální spolupráci. Rosněfť tak získá 30% podíl ve třech projektech koncernu Exxon na území Spojených států, Kanady a Mexického zálivu. Vzniknou rovněž společné podniky na dobývání přírodních zdrojů v ruské části Karského a Černého moře. Slavnostní podepsání dohod se konalo za přítomnosti ruského premiéra Vladimíra Putina.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.