Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton uvítala propuštění bývalého kandidáta na běloruský prezidentský úřad Andreje Sannikova a jeho zmocněnce, koordinátora opozičního hnutí „Evropské Bělorusko“ Dmitrije Bondarenka. Zároveň opět vyzvala běloruské orgány k tomu, aby bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a zrušily veškerá omezení jejich občanských a politických práv. Podle vyjádření diplomatky to „nepochybně přispěje k pokroku směrem k lepším vztahům mezi EU a Běloruskem“. Oba opoziční aktivisté byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody za organizaci masových protestů po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010, oba se rovněž obrátili k běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi s žádostí o udělení milosti.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
V Rusku proběhly demonstrace za legalizaci zbraní
V Petrohradě, Novosibirsku, Ufě a dalších ruských městech dnes proběhly četné demonstrace „Za návrat práva na nošení zbraní“. Podle informací zveřejněných ruským Rádiem Svoboda se akce v Petrohradu zúčastnilo 150 až 200 lidí. Argumenty aktivistů spočívají v tom, že lidé mají mít možnost uplatňovat a bránit svá práva, a to i s pomocí střelných zbraní, jelikož policie není schopna zaručit občanům bezpečnost.
Odsouzený podnikatel Viktor Bout žádá Rusko, aby podalo žalobu proti USA
Ruský podnikatel Viktor Bout odsouzený v USA za konspiraci a prodej zbraní požádal poslance ruské Státní dumy, aby k mezinárodnímu soudu podali žalobu proti Spojeným státům a Thajsku, kde byl podnikatel v březnu 2008 zatčen při společné operaci policejních orgánů obou zemí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém dřívějším vyjádření slíbil, že případ projedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton při nejbližší návštěvě Washingtonu.
Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.
HDP Turkmenistánu vzrostlo v prvním čtvrtletí roku 2012 o 10%
Růst hrubého domácího produktu Turkmenistánu činil za první čtvrtletí roku 2012 10,4% ve srovnání s předchozím obdobím. Informoval o tom turkmenský prezident Gurbanguli Berdimuhamedov na pátečním rozšířeném zasedání vlády. I nadále se podle slov prezidenta zvyšuje podíl průmyslu na HDP, vysokým zůstává tempo růstu odvětví jako je stavebnictví, obchod, doprava a komunikační služby, a pozitivní jsou také údaje o přílivu zahraničních investic a stabilitě národní měny. Země rovněž v současné době nemá žádné nezaplacené dluhy vůči zahraničí. V situační zprávě vlády se uvádí, že 70,5% finančních prostředků státního rozpočtu bylo v prvním čtvrtletí letošního roku poskytnuto pro účely sociální politiky.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
Ruský prezident navrhl vyhlášení amnestie pro osoby odsouzené za hospodářské trestní činy, týkala by se i šéfů Jukosu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv připustil možnost vyhlášení amnestie vztahující se na osoby odsouzené za hospodářskou trestnou činnost. Podle předsedy prezidentské Rady pro lidská práva Michaila Fedotova by na základě této amnestie mohly být propuštěny tisíce lidí včetně bývalých šéfů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli v roce 2005 odsouzeni k trestu odnětí svobody za daňové úniky a zpronevěru. Tento proces vyvolává zájem nejen v Rusku, ale i na Západě. Podle stoupenců podnikatelů má tato kauza politické pozadí a souvisí s politickou konkurencí Michaila Chodorovského vůči ruskému premiérovi a bývalému a budoucímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Minulé úterý informovala ruská média o tom, že ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl udělit Michailu Chodorkovskému milost s vysvětlením, že nemůže udělit milost někomu, kdo o ni sám nepožádal. Vyhlášení amnestie spadá v Ruské federaci pod kompetenci Státní dumy.
Jižní Osetie má nového prezidenta, stal se jím Leonid Tibilov
Ve druhém kole opakovaných prezidentských voleb v Jižní Osetii zvítězil s 54,1% hlasů bývalý šéf místní tajné policie Leonid Tibilov. Volební účast dosáhla 71,26%, tedy 29 166 voličů. Inaugurace nového prezidenta proběhne 19. dubna. Zahraniční pozorovatelé označili prezidentské volby v této separatistické republice za demokratické.
Na Rudém náměstí v Moskvě probíhá protestní akce opozice
Na Rudém náměstí v Moskvě se shromáždili opoziční aktivisté, jejichž počet se podle agentury RIA Novosti v dané chvíli pohybuje v řádu několika desítek lidí. Je mezi nimi také levicový lídr ruské opozice Sergej Udaltsov a předseda Liberální lidové strany Boris Nemtsov. Policie již zadržela tři účastníky protestu.
V Jižní Osetii probíhá druhé kolo opakovaných prezidentských voleb
Volební účast přesáhla podle posledních údajů Centrální volební komise Jižní Osetie 47%. Po prvním kole opakovaných prezidentských voleb se ze čtyř kandidátů do druhého kola dostali dva kandidáti, a to bývalý šéf tajné policie Leonid Tibilov, který získal 42.48% hlasů, a ombudsman David Sanakoev (24,58 %).
V ruském Uljanovsku proběhly demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku proběhly v sobotu dvě protestní akce proti plánům na vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance na letišti „Uljanovsk-východ“. Jedna z demonstrací byla pořádána místními komunisty, druhá představiteli nezaregistrované strany Svoboda. V důsledku umístění tranzitní základny NATO v Uljanovsku se podle nich v zemi celkově zvýší kriminalita a vznikne nový kanál sloužící obchodu s drogami. Ruské ministerstvo obrany a ministerstvo zahraničí v dřívějších vyjádřeních ujistily, že se nebude jednat o vojenskou základnu NATO, ale pouze o tranzitní bod sloužící k přepravě nákladů z a do Afghánistánu, který bude spadat plně pod kontrolu orgánů Ruské federace.
Rusko bude usilovat o extradici ruského podnikatele Viktora Bouta odsouzeného v USA za prodej zbraní
Federální soud v New Yorku včera vznesl rozsudek o trestu v podobě 25 let odnětí svobody nad ruským podnikatelem Viktorem Boutem, který byl v listopadu 2011 shledán vinným z konspirace a prodeje zbraní Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC), jež jsou v USA považovány za teroristickou skupinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil o tom, že Rusko bude usilovat o vydání podnikatele. „Nechceme se v této situaci pomstít Spojeným státům, ale pomoci Viktorovi Boutovi, který byl nespravedlivě odsouzen k 25 letům vězení – nemluvě o tom, že nezákonné bylo již jeho vyvezení do Spojených států,“ uvedl ministr, podle nějž byl v případě Viktora Bouta na Nejvyšší soud USA vyvíjen bezprecedentní nátlak.
V Rusku byla zřízena monarchistická strana, která má v úmyslu obnovit monarchii Romanovců
Na ustavujícím sjezdu v Moskvě dnes byla založena Monarchistická strana Ruska, jejímž předním cílem je obnovit v zemi monarchii, a to pod vedením potomků dynastie Romanovců. Předsedou strany se stal podnikatel a bývalý poslanec Státní dumy za Svaz pravicových sil Anton Bakov. Strana má v daném okamžiku okolo tisíce členů, její registrace byla umožněna na základě nově přijatého zákona zjednodušujícího registraci politických stran.
Ruský prezident podepsal zákon výrazně zjednodušující registraci politických stran
Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý týden během setkání se zástupci opozice podepsal zákon zjednodušující registraci politických stran. Informovala o tom agentura Interfax. Dokument vstoupí v platnost po jeho vyhlášení. Na základě tohoto zákona bude minimální počet členů strany snížen ze 40 tisíc na pět set lidí. Dále již ministerstvo spravedlnosti nesmí bezprostředně odmítnout registraci strany, musí nejprve poukázat na chyby v předložených dokumentech a vydat doporučení k odstranění nedostatků. Zjednodušení registrace stran navrhl prezident Medveděv v prosinci během svého projevu ve Federálním shromáždění, a to dva týdny po masových demonstracích na moskevském Bolotném náměstí. V administraci prezidenta však popřeli, že by se jednalo o reakci na projevy opozice. Podle nedávných zpráv již ministerstvu spravedlnosti podalo žádost o registraci více než 80 politických stran.
Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa
Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.
Rusko, Bělorusko a Kazachstán zavedou v rámci celní unie utilizační poplatek v automobilovém průmyslu
Kazachstán a Bělorusko podpořily ruskou iniciativu zavedení utilizačního poplatku za využití automobilů importovaných na území Celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko. Oznámil o tom ve čtvrtek ruský premiér Vladimir Putin. Ve středu premiér během jednání o otázkách automobilového průmyslu pověřil vládu, aby ve lhůtě jednoho měsíce zpracovala problematiku zavedení utilizačního poplatku ve vztahu k domácím i zahraničním výrobcům automobilů. Předpokládá se, že zahraniční výrobci dovážející vozidla do Ruské federace zaplatí poplatek v reálných penězích, zatímco domácí firmy a firmy mající sídlo v Rusku prostřednictvím poskytnutí odpovídajících záruk utilizace.
Ruský ministr zahraničí: „Vojenský a civilní personál NATO v Uljanovsku nebude“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes oznámil o tom, že v tranzitním bodu Uljanovsk nebude přítomen vojenský a civilní personál NATO, a že přeprava nákladu z a do Afghánistánu bude spadat pod plnou kontrolu celních orgánů Ruska. Spojené státy mají zájem o vytvoření tranzitního bodu NATO v ruském Uljanovsku za účelem stažení svých vojenských sil z Afghánistánu. Média dříve informovala o tom, že by Rusko mohlo se Severoatlantickou aliancí podepsat dohodu o multimodálním tranzitu nákladu z Afghánistánu, který by kombinoval letecký a pozemní transport.
Rusko ratifikovalo dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci zemí SNS
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes podepsal dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v rámci států SNS. Dohoda stanoví podmínky nezbytné pro efektivní fungování zóny volného obchodu a má podpořit prohloubení integrace na základě norem Světové obchodní organizace (WTO). Smlouva o vytvoření volné ekonomické zóny byla podepsána 18. října 2011 v Petrohradě. Jejími účastníky jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Ukrajina.
V ruské vládnoucí straně „Jednotné Rusko“ probíhá ideologický boj
V nejbližších dnech má dojít k vytvoření několika ideologických platforem, které povedou diskuzi o dalším vývoji ideologie ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, které předsedá ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin. Diskuze uvnitř strany má vyřešit sílící rozpory mezi levicově a pravicově-středovými bloky. V současné době se strana prezentuje jako „centristická“, toto označení je však kritizováno za přílišnou abstraktnost.
V Gruzii bude souzen ruský občan za návštěvu Abcházie
V Tbilisi dnes proběhne soud nad ruským občanem Konstantinem Rodionovem, jejž gruzínské úřady obvinily z neoprávněné návštěvy Abcházie, která je v Gruzii považována za trestný čin. K. Rodionov byl zadržen na letišti v Tbilisi 17. února na základě razítka o návštěvě Abcházie v roce 2009, které se nacházelo v jeho pase. Ve vězení strávil 40 dní a byl propuštěn na kauci. Podle ministerstva vnitra RF se gruzínská strana dlouho vyhýbala vysvětlení a proces se dal do pohybu teprve po 27. březnu, kdy byly podrobnosti procesu zveřejněny oficiálním představitelem ruského ministerstva vnitra. Abcházie je de iure autonomní republikou Gruzie, po válce v letech 1992–1993 však vyhlásila nezávislost a fakticky kontroluje větší část svého území. V roce 2008 uznalo Rusko jako jeden z mála států její nezávislost.
Clo na vývoz ropy z Ruska vzrostlo od 1. dubna o 12%
Vývozní clo na surovou ropu se v Rusku od 1. dubna zvýšilo z 411,2 amerických dolarů na 460,7 dolarů za tunu, a to na základě vládního nařízení podepsaného 21. března. Vývozní clo na benzín vycházející z koeficientu 0,9 činilo v dubnu 414,6 dolarů za tunu.
Ukrajina přestala dodávat elektřinu Moldavsku
Rozhodnutí bylo učiněno po vypršení stávající smlouvy na dodávku elektřiny mezi Kyjevem a Kišiněvem. Jak informoval moldavský kanál Publika TV, strany se nemohly dohodnout na ceně. V současné době je Moldavsko zásobováno pouze elektřinou od Moldavskaya GRES, která se nachází v oblasti Podněstří. Tato informace byla potvrzena moldavským ministerstvem hospodářství.
Kyjev a Berlín vedou jednání o léčbě expremiérky Julie Tymošenko v SRN
Německá vláda vede jednání s ukrajinskou stranou o možnosti léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko, která se nyní nachází ve věznici v Charkově, v Berlíně. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung probíhají jednání bezprostředně mezi administrací prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a Úřadem spolkové kancléřky Angely Merkel.