Ministerstvo obrany Ruské federace plánuje umístit dvě zvláštní vojenské jednotky v Arktidě za účelem ochrany zájmů země v této oblasti. Oznámil to ruský ministr obrany Anatolij Serďukov. Informace přišla poté, co včera ruský premiér Vladimir Putin oznámil záměr Ruska rozšiřovat svou přítomnost a prosazovat své zájmy v oblasti Arktidy. Tato oblast je zřejmě bohatá na ropu a zemní plyn, podle odhadů expertů se zde může skrývat až čtvrtina světových zdrojů. Jako možné lokality umístění jednotek byly jmenovány Murmansk a Archangelsk na severu země.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Německo a Čína podepsaly smlouvy v hodnotě 15 milionů dolarů
Celková hodnota obchodních smluv uzavřených mezi Čínou a Německem v rámci jednání čínského premiéra Wen Ťia-pao a německé kancléřky Angely Merkel v Berlíně činí 15 miliard USD. Představitelé obou států uvedli, že v průběhu příštích pěti let chtějí země objem vzájemného obchodu zdvojnásobit na částku 200 miliard eur. Německo je v současné době nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny ze států EU. Mezi podepsanými smlouvami je například dohoda mezi společnostmi Airbus a China Aviation Supplies o dodávce 88 letounů A320, která má hodnotu 7,5 miliard USD.
Bělorusko: „Jsme schopni se sami zabezpečit elektřinou“
Přerušení dodávek elektrické energie z Ruska nebude mít podle vyjádření běloruské energetické společnosti Belenergo dopad na běloruské spotřebitele. Ruská společnost InterRAO důsledkem toho, že Minsk neuhradil dluh za energii za tři minulé měsíce ve výši okolo 21 milionů dolarů, zastavila o půlnoci na dnešek dodávky elektrické energie do Běloruska.
Německo má v úmyslu rozvíjet své vztahy s Čínou
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při příležitosti návštěvy čínského premiéra Wen Ťia-pao v Berlíně oznámil o úmyslu Německa rozvíjet i nadále bilaterální vztahy s Čínou. Podle slov ministra se není třeba obávat rostoucího významu Číny ve světě.
Gruzie předala Rusku nótu o připravenosti k dialogu
Tbilisi předal Rusku prostřednictvím švýcarské strany nótu o připravenosti k zahájení dialogu v souladu s doporučením Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu, uvedlo gruzínské ministerstvo zahraničí. Tbilisi obviňuje Rusko ze zbavení Gruzínců práva k návratu do svých domovů v Abcházii a regionu Cchinvali a diskriminace osob na základě etnické příslušnosti, která podle Gruzie „pokračuje na okupovaných územích dodnes“. Diplomatické styky mezi Gruzií a Ruskem byly přerušeny po ozbrojeném konfliktu v srpnu roku 2008.
Rusko podpořilo kandidaturu Christine Lagarde do čela MMF
Rusko podpořilo kandidaturu francouzské ministryně hospodářství Christine Lagarde na post prezidenta Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle jeho slov ruského ministra financí Alexeje Kudrina bude Ch. Lagarde „schopna dodat dynamiku práci této klíčové mezinárodní organizace a zajistit její budoucí reformovaní, mimo jiné v oblasti systému kvót s ohledem na zájmy rozvojových trhů“. Chridtine Lagarde se tak stává šéfkou MMF a funkce tak nadále dle tradice zůstává v rukou Evropana.
V Moskvě byli zadrženi demonstrující občané Sýrie
Moskevské policie zadržela 40 občanů Sýrie, kteří stáli s portréty syrského prezidenta Bašára Asada a provolávali provládní hesla u budovy ruské zpravodajské agentury RIA-Novosti, kde probíhala tisková konference představitele syrské opozice Radwana Ziadeha. I přes zadržení zůstává na místě stále mnoho syrských občanů, vyjadřujících svůj nesouhlas s opozicí.
Syrská opozice vyzvala Rusko k podpoře rezoluce RB OSN
Syrská opozice vyzývá Rusko, aby podpořilo případnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN vůči Sýrii. Oznámil to představitel syrské opozice Radwan Ziadeh, pobývající na návštěvě v Moskvě. Podle jeho slov má Rusko v Radě bezpečnosti zaujmout pozitivnější pozici a nejen podpořit rezoluci, ale stát také u vzniku změn, které opozice požaduje.
Rusko od středy přeruší dodávky elektřiny Bělorusku
Vzhledem k nezaplacení dluhu za elektřinu za březen a duben letošního roku Rusko od středy 29. června zcela přeruší dodávky energie Bělorusku. Oznámila to dnes ráno ruská energetická společnost InterRAO, která včera večer stanovila Bělorusku lhůtu pro uhrazení dluhu na 28. června v 8:30 hodin. Jak zdůraznil ruský vicepremiér Igor Sečin, rozhodnutí nemá politický podtext. Podle agentury Reuters dodává Rusko Bělorusku přibližně 12 % jeho spotřeby elektrické energie.
Minsk musí do rána zaplatit dluh za elektřinu
Oficiální zástupce ruské energetické společnosti InterRAO dnes večer oznámil, že Minsku bude ponechán čas pouze do 08:30 hodin příštího dne. Pokud Bělorusko do té doby neuhradí dlužnou částku za elektřinu, přistoupí společnost podle jeho slov k úplnému přerušení dodávek energie.
EU podpořila zatykač na Muammara Kaddáfího, Moskva je proti
Vysoká představitelka EU Catherine Ashton jménem Evropské unie uvítala rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) vydat zatykač na Muammara Kaddáfího, jeho syna Sajfa Isláma a šéfa libyjské tajné služby Abdalláha Sanúsího, podezřelých ze zločinů proti lidskosti, a vyzvala k plné spolupráci se soudem. Moskva naproti tomu zpochybnila možnost toho, že rozhodnutí, které není pro Libyi právně závazné, donutí libyjského vůdce vzdát se moci. Zatykač označila že předvídatelný postup, odpovídající jednostranné pozici USA a jejích spojenců, a přirovnala vývoj v Libyi k situaci v Iráku, Kosovu a Afghánistánu.
Kyjev: Poplatky za tranzit ruského plynu je třeba zdvojnásobit
Poplatky za přepravu ruského plynu do Evropy by měly být minimálně dvakrát vyšší, než jsou v současné době. Oznámila to tisková služba ukrajinské vlády s odvoláním na výpočty ukrajinských expertů. V prvním čtvrtletí roku 2011 činila cena tranzitu 2,84 dolarů za 1000 m3 na 100 kilometrů. Příští týden se ukrajinský premiér Nikolaj Azarov v Moskvě zúčastní zasedání rusko-ukrajinské komise o hospodářské spolupráci – tématem jednání bude mimo jiné právě otázka ceny tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu
Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy. V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.
Rusko stáhne od příštího roku z provozu letadla Tu-134
Nařízení o stažení všech letounů Tu-134 z pravidelných linek vydal ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co v úterý havaroval tento typ letadla poblíž ruského města Petrozavodsk. Nehoda, při níž zemřelo 45 lidí, však podle slov prezidenta pravděpodobně nebyla zaviněna technickou závadou, ale chybou ze strany posádky. Z provozu budou staženy také letadla An-24 a Jak-40, která rovněž nejsou standardně vybavena přístrojem varujícím před nebezpečnou blízkostí země.
Rusko kritizuje nové sankce USA vůči Íránu
Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo rozšíření amerických sankcí proti Íránu, zaměřené na íránskou leteckou společnost Air Iran a provozovatele přístavů Tidewater, které údajně umožňovaly přepravu zbraní a vojenského materiálu. Podobná opatření mohou dle prohlášení ministerstva postihnout také ruské společnosti spolupracující s íránskými podniky, jež podléhají sankcím. Podle Moskvy podkopávají podobné kroky základy spolupráce tzv. „šestky“, mají negativní dopad na autoritu Rady bezpečnosti OSN a posilují podezření, že restrikční politika USA vůči Íránu má jiné cíle, než zabránit této zemi v šíření jaderných zbraní.
Mazda postaví svou první továrnu v Rusku
Japonská automobilka Mazda chce v příštím roce zahájit výrobu svých vozů na území Ruska, v počáteční fázi hodlá do tohoto projektu investovat okolo 80 milionů dolarů. Informoval o tom zástupce ministerstva financí RF Dmitrij Levchenkov. Výrobní kapacita závodu na Dálném Východě podle jeho slov dosáhne 25 až 50 tisíc vozů ročně, montovat se zde bude mimo jiné automobil Mazda6 a nový model značky Mazda.
EU zostřila sankce vůči Bělorusku, prezident hrozí žalobou u mezinárodních soudních institucí
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil svůj úmysl podat u mezinárodních soudních institucí žalobu na neplatnost sankcí uvalených na zemi evropskou sedmadvacítkou. Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se v pondělí dohodli na zavedení dalších sankcí vůči Bělorusku, které jsou poprvé zaměřené na běloruský obchodní sektor a mají zvýšit finanční tlak na běloruskou vládu. Konkrétně zmrazí EU majetek tří společností blízkých prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Rusko označilo další sankce sedmadvacítky vůči Bělorusku za kontraproduktivní.
Rusko nezastaví dodávky elektřiny Bělorusku, společnosti se dohodly na odkladu platby
Ruská energetická společnost InterRAO a běloruská Belenergo se dohodly na odkladu platby dlužné částky za energii na pondělí. O něco dříve oznámil mluvčí InterRAO Anton Nazarov, že vzhledem k neschopnosti běloruských partnerů plnit své závazky přikročí společnost 22. června k úplnému zastavení dodávek do Běloruska. Země v současnosti zažívá nejhorší finanční krizi od roku 1991. Rusko již minulý týden snížilo Bělorusku kvůli nesplaceným dluhům ve výši přibližně 50 milionů dolarů (843 milionů Kč) dodávky elektrické energie na polovinu.
Gruzie požaduje propuštění svých občanů zadržených v Jižní Osetii
Ministerstvo zahraničí Gruzie požaduje po Rusku okamžité propuštění 10 gruzínských občanů, kteří byli podle údajů gruzínské strany zadrženi 18. června poblíž administrativní hranice se separatistickou Jižní Osetií. Vyzvalo Rusko rovněž k připuštění mezinárodních pozorovatelů na území Abcházie a Jižní Osetie, kde jsou podle Tbilisi neustále hrubě porušována lidská práva a zásady mezinárodního práva. Dle vyjádření jihoosetské strany překročili gruzínští občané nezákonně hranici a v souvislosti s incidentem probíhá vyšetřování.
Rada EU bude jednat o zpřísnění sankcí vůči Bělorusku
Ministři zahraničí členských států EU projednají na dnešním zasedání v Lucemburku situaci v Bělorusku a případné přijetí dalších opatření vůči Minsku. V poslední době se jedná především o dalším zpřísnění sankcí, které by bylo zaměřené proti běloruským podnikům spjatým s režimem. Tématem setkání bude rovněž vývoj v Sýrii, Libyi a v Jemenu.
Estonská opozice navrhla kandidáta na prezidentský úřad
Opoziční Estonská strana středu navrhla do prezidentských voleb naplánovaných na srpen letošního roku poslance Evropského parlamentu a nestraníka Indreka Taranda. Současný estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, vykonávající tuto funkci od roku 2006, na konci loňského roku potvrdil, že bude usilovat o znovuzvolení pro druhé funkční období.
Rusko a Čína odložily podpis smlouvy o dodávkách plynu
Prezidenti Ruska a Číny během mezinárodního investičního fóra v Petrohradu navzdory očekávání nepodepsali dohodu o dodávkách ruského plynu do Číny na příštích 30 let. O dohodě jednají strany již pět let, stále se jim však nepodařilo shodnout se na závěrečné podobě smlouvy, především na ceně. Smlouva by podle tiskové agentury Interfax mohla mít hodnotu až jeden bilion dolarů (17,1 bilionu Kč). Na základě předběžné dohody podepsané ruskou společností Gazprom a čínskou CNPC na podzim roku 2009 by mělo Rusko od roku 2015 dodávat Číně 68 miliard krychlových metrů plynu ročně, což je více než třetina současného objemu vývozu společnosti Gazprom a 60% celkového objemu spotřeby zemního plynu v Číně v loňském roce.
Arménie je připravena navázat diplomatické styky s Tureckem
Arménský premiér Tigran Sargsyan vyjádřil naději, že Turecko naváže na dohody z roku 2009, které předpokládají normalizaci vzájemných vztahů a otevření hranic mezi oběma státy. Turecko-arménské hranice zůstávají zavřené od roku 1993, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach a Ankara na znamení solidarity s Ázerbájdžánem přerušila s Arménií kontakty. Dalším sporným bodem v turecko-arménské dohodě je uznání arménské genocidy.