„Srbsko splnilo všechna technická kritéria potřebná pro jeho vstup do Evropské unie. Každé zemi, která splnila to, co Srbsko, byl udělen status kandidátské země. Bohužel, máme velký problém, který pro nás představuje Kosovo.“, řekl ministr obrany Srbska Dragan Shutanovac srbské národní veřejnoprávní televizi RTS. Podle něj vyšle EU Srbsku špatný signál, pokud mu neudělí status kandidátské země.
Archiv autora: Labinot Hajdari
Albánský vůdce socialistické strany Edi Rama kandiduje na premiéra
„Své místo na kandidátní listině nechci prozrazovat vzhledem k respektu k ostatním, ale budu navržen na opozičního premiéra za socialistickou stranu. Společně s ostatními věříme, že v těchto volbách jsme kandidáty na vítězství.“ řekl politik. Parlamentní volby v Albánii by se měly uskutečnit v červenci roku 2012.
V Maďarsku vypukla protivládní demonstrace kvůli nově přijatým zákonům
Asi 5,000 demonstrantů se zúčastnilo protivládní demonstrace, kterou pořádala opozice LMP u maďarského parlamentu v Budapešti v pátek. Protestům následovaly dramatické scény, kdy policie zatkla několik demonstrantů, včetně bývalého premiéra Ference Gyurcsányho a Mesterhazy Attila, vůdce největší opoziční strany- socialistů. Oba však byli později propuštěni. Demonstranti protestovali proti spoustě kontroverzních zákonů, včetně toho o volebním systému a ekonomické stabilitě. Tyto zákony byly v pátek schváleny maďarským parlamentem , jemuž dominuje konzervativní strana Fidesz. Opozice označila nově přijaté zákony za nedemokratické.
Chorvatský ex-prezident dostal pokutu za urážku francouzského právníka
Chorvatský soud v pátek rozhodl, že bývalý prezident Stipe Mesić bude muset zaplatit pokutu v hodnotě 9.400 eur jako náhradu škody za urážku francouzského právníka, napsala agentura Hina. Právník Jurasinovic žaloval exprezidenta Mesiće po tom, co ten v roce 2006 prohlásil, že advokát byl měl navštívit psychiatrickou léčebnu v Záhřebu „protože tam mohou pomoci lidem, jako je on.“ Právník argumentoval tím, že prohlášení bývalého vůdce značně poskvrnilo jeho obraz ve Francii. Díky tomu získal pověst „šíleného právníka.“
Byly prodlouženy programy Úmluvy o toxických a biologických zbraních
Ministerstvo zahraničí USA oznámilo, že bylo dosaženo pokroku v oblasti ochrany proti hrozbě biologických zbraní, po skončení celosvětového jednání 165 signatářů Úmluvy o toxických a biologických zbraních, která pochází z roku 1975 a zakazuje vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní. „Budeme pokračovat v boji proti novým a vznikajícím biologickým hrozbám, které vyžadují koordinované a spojené úsilí,“oznámilo ministerstvo s tím, že byl prodloužen mezinárodní pracovní program na příštích 5 let.
V Rumunsku vstoupil v platnost zákon, jenž na rumunském území umožňuje umístění prvků protiraketové obrany NATO
Toto dnes oznámilo rumunské oddělení zahraniční politiky. Zpráva uvádí, že dohoda mezi Rumunskem a Spojenými státy umístit prvky protiraketové obrany vstoupila v platnost 23. prosince 2011. Mezivládní dohodu podepsali v říjnu ministři zahraničí – za USA Hillary Clinton a za Rumunsko Teodor Baconschi.
Slovinsko prodloužilo zákon o zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru
Nově zvolený slovinský parlament v pátek prodloužil dobu zmrazení navyšování mezd ve veřejném sektoru a penzí, jako první opatření ke stabilizaci veřejných financí. Stalo se tak několik hodin poté, co přední ratingová agentura Moody´s snížila rating Slovinska o jeden stupeň na A1. Zákon by měl platit až do června roku 2012 a byl schválen většinou poslanců. Tímto způsobem bude zajištěno období šesti měsíců potřebné k projednání všech nutných reforem. Slovinský kandidát na nového premiéra, středo-levicový politik Zoran Jankovic, řekl, že zákon byl prodloužen po dosažení dohody s hlavními odboráři veřejného sektoru. Návrh zákona byl schválen, aby se zabránilo růstu mezd ve veřejném sektoru a penzí na začátku ledna, kdy platnost aktuálního zákonu, přijatého v roce 2010, vyprší.
Chorvatská ekonomika bude čelit těžkým časům, říká nový premiér
Nově zvolený chorvatský premiér Zoran Milanovic v pátek varoval, že jeho země bude čelit „nebezpečné situaci“. Zároveň v rámci představování svého nového kabinetu chorvatskému parlamentu slíbil bojovat proti hospodářské krizi. „Chorvatsko není zmítáno chaosem, je však v nebezpečné situaci, v tzv. bodě zlomu,“ řekl premiér Milanovic, čímž poukázal na vážný hospodářský neklid v zemi, která se připravuje na svůj vstup do Evropské unie v roce 2013. Dále uvedl, že návrh úsporného balíčku bude první velkou výzvou nového kabinetu. Chorvatsko musí limitovat své státní výdaje a konsolidovat rozpočet.
Makedonci hromadně žádají o bulharské občanství
Stále více a více Makedonců se zoufale snaží získat bulharské občanství, uvedl to makedonský deník Utrinski Vesnik s tím, že již 42 372 Makedonců bylo úspěšných. Důvodem jsou podle Makedonie výhody, které vyplývají z bulharského členství v EU. Makedonie má 2 miliony občanů a pro většinu z nich je získání bulharského občanství poměrně snadnou záležitostí, ovšem většina Makedonců také přiznává, že jde převážně o ekonomické důvody.
Rumunska vláda přežila hlasování o důvěře
Hlasování přitom vyvolala rumunská opozice, poté, co byl zaveden nový zákon, ve kterém by se lokální a všeobecné volby měly odehrávat ve stejný den. Nedůvěru vyslovilo vládě 209 zákonodárců, což je o 25 méně, než je potřeba k jejímu svržení. Vláda argumentuje zákon faktem, že díky tomuto sjednocení voleb bude ušetřeno 20 milionů eur a dosáhne se zároveň větší volební účasti. Místní volby se původně měly konat v červnu, zatímco parlamentní v listopadu. Rumunský premiér Emil Boc prohlásil, že příští rok bude velice těžký jak interně, tak i na mezinárodní úrovni. Dle jeho názoru by dvě volební kampaně přispěly ke zpomalení růstu rumunské ekonomiky.
Poprvé zasedl nový chorvatský parlament
Nový chorvatský parlament poprvé zasedl, předsedou parlamentu se stal Boris Sprem, jeho místopředsedy pak jsou Josip Leko, Nenad Stazic a Milorad Batinic. V parlamentu má většinu středolevá koalice Kukuriku v čele se Sociálně demokratickou stranou, jejíž předseda Zoran Milanovic se stal novým chorvatským premiérem.
Standard & Poor’s snížila rating Maďarska, které se brání: „Jde o cílený útok proti eurozóně.“
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila úvěrový rating Maďarska do spekulativního pásma, neboť podle agentury není jasné, zda je Maďarsko schopné řešit své ekonomické problémy. Maďarská vláda se proti rozhodnutí S&P ostře ohradila. Podle maďarského ministerstva financí se Maďarsko pouze stalo obětí finančních útoků proti EU. Maďarský ministr financí György Matolcsy uvedl, že rozhodnutí agentury není založeno na reálném hodnocení maďarské ekonomiky, ale je pouze odrazem tlaku finančních vlivů, které mají zájem na oslabení eurozóny a posílení amerického dolaru.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
EU je připravena zahájit přístupový dialog s Makedonií
Evropská komise (EK) je připravena k zahájení přístupového dialogu s Makedonií, oznámil to eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki pak řekl, že během setkání s eurokomisařem Fülem se oba shodli na nutné dynamice evropské integrace Makedonie a zachování současného tempa.
Namibie uznala název Makedonie
Oznámila to makedonská televize Kanal5. Obě země podepsaly dohodu o navázání diplomatických vztahů skrze své velvyslance při OSN. Namibie se tak stala 133. státem, který uznal název Makedonie navzdory Řecku.
Za posledních 6 měsíců do Kosova dorazilo 157 milionů euro přímých zahraničních investic
Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Řecký ministr financí je milionářem
Řecké dluhy se odhadují na na 360 miliard eur. Přesto řečtí politici zůstávají velice bohatými, píše německý list Die Welt. Jedním z vrcholných představitelů je i ministr financí Evangelos Venizelos. Na vrcholu krize eurozóny museli řečtí politici poprvé deklarovat své příjmy a bohatství. Ministr financí tak dle odhadů disponuje přibližně 2,6 miliony eur. Každý pátý řecký poslanec má na bankovním účtu více než 200 tisíc eur. Údaje jsou platné pro rok 2009.
Tým expertů Mezinárodního měnového fondu navštívil Itálii
Tým odborníků MMF navštivil Itálii, aby diskutoval o hospodářském a rozpočtovém vývoji v zemi společně s italskými orgány. „Jednání řešilo i monitorovací misi, která byla vyžádána italskými orgány a která by se měla uskutečnit začátkem roku 2012. Dagong Global, přední čínská ratingová agentura, na začátku tohoto měsíce snížila dlouhodobý suverénní rating Itálie o jeden stupeň z předchozího A- s „negativním“ výhledem na BBB. Změnu argumentovala pomalým ekonomickým růstem země a potížemi se zúžením italského fiskálního deficitu.
Řecká politická strana odmítá nová úsporná opatření před nadcházejícími volbami
Dominantní středopravá strana v řecké vládní koalici, Nová demokracie, ve středu uvedla, že je proti jakýmkoli novým úsporným opatřením a trvá na tom, že by o těchto záležitostech mělo být rozhodnuto až novou vládou po volbách v roce 2012.
„Každá nová opatření k dosažení ekonomických cílů stabilizačního programu pro roky 2013-2015 musí být rozhodnutím příští vlády,“ řekla mluvčí strany Nová demokracie Yannis Mihelakis. Koaliční vláda byla založena v listopadu seskupením bývalé vládnoucí socialistické strany, Nové demokracie a krajně pravicové nacionalistické strany Laos s cílem realizace druhé dohody o záchraně řecké ekonomiky projednávané v říjnu.
Ve volbách, které by se měly odehrávat začátkem roku 2012, je strana Nová demokracie favoritem na vítězství.
Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny odsoudil výroky prezidenta federativní Republiky srbské
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegovič tvrdě odsoudil prohlášení prezidenta federativní části Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské, Milorada Dodika, který se naposledy dnes vyjádřil proti bosenským muslimům a dále prohlásil, že arogance bosenských muslimů je s ohledem na Srby a Chorvaty tak nesnesitelná, že se Bosna a Hercegovina musí zákonitě rozpadnout“. Člen předsednictva federace Izetbegovič řekl turecké tiskové agentuře Anadolu Ajansi: „Bosna a Hercegovina se nikdy nestane součástí tzv. Velkého Srbska“, jak by si mnozí přáli – ti, kteří to budou chtít, budou čelit velkým problémům.“ Dodal, že Bosňané se nevzdaly nároku na svou zem před 20 lety a neudělají to ani dnes.
Rumunsko-bulharský projekt spojení přes Dunaj schválen
Bulharské Rada ministrů schválila návrh dohody mezi vládami Bulharska a Rumunska o vytvoření společného podniku – jedná se o nový kombinovaný (silniční i železniční) most mezi oběma zeměmi přes řeku Dunaj ve městech Vidin a Calafat, který mají spravovat obě země společně. Dohoda předpokládá vytvoření společnosti LTD, která bude most spravovat a ve které budou mít oba státy stejný podíl.
Albánie čelí krizovému nedostatku energie v důsledku nedostatku srážek – vláda schválila zvláštní zákon
Albánský parlamentní Výbor pro hospodářství schválil zákon albánské vlády, který povoluje albánské státní energetické společnosti čerpat úvěr ve výši 32,6 milionů eur, které mají být využity na import energie. Albánie čelí složité energetické situaci v důsledku nedostatku srážek, které běžně zajišťují dostatečný průtok hydroelektrárnám. Albánský premiér Sali Berisha prohlásil, že nesmí dojít k výpadkům elektřiny, a to za každou cenu.
Polsko: „Největším neúspěchem polského předsednictví EU byla neschopnost zajistit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu“
Dle polského ministra zahraničí, jímž je Mikolaj Dowgielewicz, tento neúspěch zastínil všechny jiné kroky vpřed, které se podařily během polského předsednictví Evropské unii. List European Voice však píše, že právě díky Polákům se podařilo snížit počet zemí bránících vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru ze 4 na 1 – Nizozemsko. Polsko totiž přišlo s plánem zavést zrušení pasových kontrol v těchto dvou zemích zprvu pouze na letišti a až později na pozemních hranicích. Tento návrh přesvědčil například Německo, Francii a naposledy i Finsko aby s navrhovaným krokem nakonec souhlasily.