Údajný pašerák pohonných hmot Zvonko Veselinovic údajně napojený na největší srbský zločinecký klan Krushevc, kterého NATO obvinilo z podněcování násilí v severním Kosovu, byl zatčen v srbskými orgány. Oznámila to srbská média. Pokud bude zatčení oficiálně potvrzeno, bude podle analytiků vnímáno jako krok učiněný pod tlakem EU k normalizování vztahů s Kosovem. Zvonko Veselinovic byl již dříve označen za hlavního pašeráka pohonných hmot, léků a drog EU, Justiční misí EU a misí OSN v Kosovu.
Archiv autora: Labinot Hajdari
V Turecku byli pozatýkáni novináři kvůli údajnému teroristickému spiknutí
Turecká policie zatkla více než 30 novinářů, které podle svého vyjádření podezírá z vazeb na kurdské rebely, kteří bojují s tureckou vládou o nezávislost Kurdů. V posledních měsících bylo zatčeno již několik stovek osob kvůli podobným důvodům, byli mezi nimi starostové měst s podezřením z vazeb na zakázanou kurdskou Stranu práce (PKK), kterou Turecko obviňuje ze separatismu a terorismu.
V Bosně a Hercegovině vzniká spor kvůli islámu mezi Srby a muslimy
Islámská komunita Federace BiH, kterou vede muftí Mustafa Cerić, oznámila, že požádá islámské země, aby označily prezidenta Republiky srbské za „persona non grata“ – tedy za osobu nežádoucí, která nebude moci vstoupit na jejich území. Důvodem je podle bosenských muslimů jeho podněcování k „fóbii z islámu“. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik nyní reagoval s tím, že bosenští muslimové hodlají z Bosny a Hercegoviny vytvořit islámský stát s právem Šaría, což je podle něj nepřijatelné. „Nemám nic proti náboženské svobodě, ale Bosňané chtějí zahájit islamizační politické procesy, které se dotknou celé federace,“ řekl prezident Dodik a dodal, že tento krok ze strany bosenských muslimů považuje za útok na Republiku srbskou i na svou osobu.
Evropská komise přidělila 1 miliardu euro pro Balkán
Evropská komise dokončila řadu programů, které poskytují pomoc při podpoře reforem v balkánských zemích, o které unie usiluje. Téměř jedna miliarda eur bude přidělená na Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Makedonii, Černou Horu, Kosovo a Turecko. Představitelé Evropské unie tvrdí, že tyto programy jsou navržené tak, aby bylo dosaženo konkrétních výsledků v oblasti veřejné správy, vytváření účinnějšího právního systému, stabilizování ekonomiky a k vytváření bezpečnější unie.
Kosovo zruší daně pro média
Kosovský premiér Hashim Thaci v reakci na opoziční politickou stranu Vetevendosja prohlásil, že brzy splní slib týkající se tohoto tématu a zruší daně pro média.
„Kosovo by mělo uznat paralelní srbské orgány,“ říká Oliver Ivanovič.
Dle srbského státního tajemníka pro Kosovo, kterým je Oliver Ivanovič, bude těžké odstranit srbské orgány v Kosovu. Proto by dle něj bylo jednodušší, kdyby Priština společně s mezinárodním společenstvím tyto orgány uznala. Tajemník obhajuje svůj názor argumentem, že Srbové, zejména na severu Kosova, nemají jinou alternativu pro vlastní samosprávu. Ve svém projevu pro srbská média zdůraznil, že Srbsko bude pokračovat dál i bez kandidatury na členský stát EU.
V Chorvatsku proběhne referendum o vstupu do EU
Událost by měla proběhnout 22. ledna 2012, oznámil prezident země Ivo Josipovic. Předpokládá se, že návrh vstupu do EU podpoří většina hlasujících. Smlouva mezi Chorvatskem a EU připravující půdu pro vstup této balkánské země do bloku byla podepsána 9. prosince. Právoplatným 28. členem by se tak Chorvatsko mělo stát již 1. července 2013.
Bývalý starosta města Soluň obviněn z praní špinavých peněz
Žalobce soluňského soudu prvního stupně v pondělí obvinil bývalého soluňského starostu Vassilise Papageorgopoulose z praní špinavých peněz. Stejná obvinění byla podána proti jeho komplicům – bývalému městskému generálnímu tajemníkovi a bývalému náměstkovi primátora. Žaloby byly založeny na výsledcích šetření bankovních účtů a prozkoumání majetků jednotlivců zapletených do této kauzy. Celková zpronevěřená částka se odhaduje na 8 milionů eur. Obžalovaný starosta bude brzy svědčit před soudem.
Srbsko je na cestě k získání statusu kandidátské země EU
Tuto zprávu dnes uvedl evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Podmínkou však zůstává další pokrok v dialogu s Kosovem o praktických problémech. Stejně tak je třeba upevnit dohodu o řešení regionální spolupráce s cílem Srbska dosáhnout statusu kandidátské země.
Lichtenštejnsko vstupuje do schengenského prostoru
K dnešnímu dni se Lichtenštejnsko stalo nejnovější zemí schengenského prostoru, zóny bez kontrol na vnitřních hranicích, uvedlo tiskové středisko Evropské komise. Více než 400 milionů Evropanů z 26 evropských zemí nyní nemusí absolvovat hraniční kontroly v rámci tohoto prostoru. „Spojení s Lichtenštejnskem dnes napomohlo rozvoji jednoho z nejvíce ceněných úspěchů EU,“ řekla Cecilia Malmström, evropská komisařka pro vnitřní věci.
Lichtenštejnsko podepsalo Schengenské dohody o přidružení s Evropskou unií dne 28. února 2008. Rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích bylo provedené Radou Evropské unie dne 13. prosince 2011 po konzultaci s Evropským parlamentem a po zhodnocení v příslušných oblastech. Země je tak připravena na plné dodržování schengenských pravidel.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
„Můžeme se rozloučit s Evropou,“ tvrdí politický představitel Srbů na severu Kosova.
Víceprezident tzv. Severního svazu měst a obcí Marko Jaksic tak reagoval na dřívější prohlášení německé kancléřky Angely Merkel. Ta uvedla, že pokud Srbsko stojí o vstup do Evropské unie, musí zrušit své paralelní instituce na území Kosova. Podle srbrského politika je však Kosovo odvěkou součástí Srbska a srbské orgány v Kosovu by proto neměly být odstraněny. „Pokud nás Evropa nutí vzdát se Kosova, nepotřebujeme jí,“ tvrdí politik.
Šéf Evropské centrální banky : „Situací mezi EU a Velkou Británii jsem zklamán.“
Mario Draghi, šéf ECB, dnes uvedl, že je zklamán spory mezi Spojeným královstvím a Bruselem způsobenými odmítnutím Británie se připojit k fiskálnímu balíčku na záchranu dluhové krize bloku. „Británie rozhodně ukazuje schopnost provést fiskální korekci mimořádné velikosti. Mojí obecnější reakcí na tuto situaci je, že je to smutné. Myslím, že Velká Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Spojené království,“ uvedl v rozhovoru pro Financial Times. Dále uvedl, že je důležité obnovit důvěru lidí – občanů i investorů. To však nelze dosáhnout tím, že bude zničená důvěryhodnost ECB.
Německá kancléřka dorazila do Kosova kvůli summitu EU
Německá kancléřka Angela Merkel navštívila Kosovo, aby zde jednala s kosovskými představiteli o dialogu mezi Prištinou a Bělehradem a o naplňování dohod. Německo se na posledním summitu EU nejostřeji postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbsku, protože podle kancléřky Angely Merkel Srbsko nenaplňuje dosažené výsledky dialogu.
Řecko chce znovu projednávat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandropolis
Řecký ministr životního prostředí, energetiky a změny klimatu George Papakonstantinou uvedl, že Řecko je připraveno znovu projednat podmínky provedení projektu Burgas-Alexandroupolis s cílem dokončení ropovodu, informoval řecký reportér.
Minulý týden se bulharská vláda rozhodla opustit bulharsko-řecko-ruský projekt na výstavbu ropovodu z důvodu, že je to finančně a ekonomicky neproveditelné a že se nelze řídit podmínkami dohody z roku 2007. Ministr dále poznamenal, že projekt byl pro Řecko významný a země je ochotná pracovat na jeho realizaci. Bulharský ministr financí Simeon Dyankov minulý týden uvedl, že země bude usilovat o ukončení trojstranné mezivládní dohody.
Makedonský ministr zahraničí v Bruselu jedná o budoucnosti Makedonie v EU
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki dorazí do Bruselu, aby zde jednal s představiteli Evropského parlamentu (EP) a Evropské komise (EC). Informuje o tom makedonský Dnevnik. Makedonský ministr má řešit budoucí makedonskou integraci na základě rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který stojí na straně Makedonie v jejím dlouhodobém sporu s Řeckem, jenž dlouhodobě blokuje Makedonii v mezinárodních organizacích jako je NATO a EU. Jednání o vstupu do NATO již Makedonie zahájila dříve.
Agentura Fitch: „Komplexní řešení pro eurozónu je mimo dosah.“
Ratingová agentura Fitch uvedla, že komplexní řešení pro eurozónu už je „technicky i politicky mimo dosah“. Agentura Fitch nyní podle svého prohlášení pozorně sleduje šest zemí eurozóny – Belgii, Španělsko, Slovinsko, Itálii, Irsko a Kypr. Francie kromě toho získala negativní ekonomický výhled.
Britský vicepremiér varuje před xenofobií a šovinismem v Evropě
Britský vicepremiér Nick Clegg, předseda liberálních demokratů, vyzval kritiky eurozóny, aby se vyvarovali xenofobie, šovinismu a zbytečné polarizace názorů. Podle britského konzervativce, bývalého britského premiéra lorda Lamonta pak čas pro dostatečně silná opatření pro eurozónu vypršel.
USA hodlají spolupracovat s Kosovem v oblasti soudnictví
Americký generální prokurátor Eric Holder oznámil po setkání s kosovskou prezidentkou, která je na návštěvě ve Washingtonu, že USA jsou připraveny poskytnout konkrétní podporu pro Kosovo se všemi kapacitami pro boj proti korupci a organizovanému zločinu. Obě země pak hodlají výrazně prohloubit svou spolupráci v oblasti soudnictví.
Rusko a EU jdou vstříc bezvízovému styku
První kroky by měly proběhnout v podobě zrušení víz mezi Ruskem a Schengenem pro novináře, obchodníky a státní činitele někdy v roce 2012. Na summitu EU se tak dohodl prezident Evropské komise Herman van Rompuy se zástupci Ruska.
Francie upadne podle odhadů do slabé ekonomické recese
Plánovaného růstu ekonomiky země ve výši 1% bude podle analýzy statistické agentury INSEE těžké dosáhnout. Francie by se do mírné recese měla přehoupnout v posledním čtvrtletí tohoto a prvním čtvrtletí příštího roku. Aby byl naplněn předpoklad 1% růstu pro rok 2012, musela by být zbylá polovina roku pro francouzskou ekonomiku v oblasti růstu 1,3%. Ekonomika země se dostala z rok trvající recese na jaře 2009. Analytici INSEE vidí problém, a zároveň příčinu, především ve stagnování investic a nezaměstnanosti v posledních dvou letech.
USA: „v Kosovu není žádná humanitární katastrofa“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při setkání s prezidentkou Kosova ve Washingtonu prohlásila v reakci na ruský humanitární konvoj, že USA ověřovaly situaci u OSN a dalších organizací, přičemž podle všeho neexistuje žádný důvod k humanitární pomoci. Dále americká ministryně zahraničí vyzvala všechny kosovské národnosti ke společné integraci. Prezidentka Kosova Atifete Jahjaga pak řekla, že ruská humanitární pomoc musí být v souladu se všemi mezinárodními dohodami o zahraniční humanitární pomoci a měla by být pro všechny občany Kosova. „Rusové také musí respektovat všechny kosovské instituce a kosovskou ústavu,“ řekla dále prezidentka.
Zemím západního Balkánu hrozí opětovné zavedení vízové povinnosti
Existuje reálné riziko, že pro země západního Balkánu by opět mohla být zavedena vízová povinnost do schengenského prostoru, řekla to zpravodajka Evropského parlamentu (EP) pro uvolňování vízového režimu Anja Fajon pro Večernje Novosti. Evropská komise (EK) již v červnu 2011 navrhla pozastavení bezvízového styku s některými zeměmi v reakci na vlnu žadatelů o azyl především v Belgii, Švédsku, Lucembursku a Německu. Pokud opatření navrhované EK projde, budou členské země EU moci pozastavit bezvízový styk s konkrétními zeměmi na 6 měsíců, poté na 9 měsíců a v případě, že se situace nezlepší, budou země zařazeny na tzv. černý list Schengenu. Jednotlivé země západního Balkánu se vízových povinností zbavovali zhruba do roku 2010, až na Kosovo, které o bezvízovém styku nyní zahajuje dialog.