Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Archiv štítku: vojenský převrat
Lékaři bez hranic vyzývají k okamžitému řešení situace ve Středoafrické republice
Ve Středoafrické republice proběhl před třemi měsíci vojenský převrat, kdy rebelové seskupeni do tzv. Selekovy koalice svrhli prezidenta Francois Bozize. Podle organizace Lékaři bez hranic (MsF) je situace v zemi katastrofální a mezinárodní společenství by mělo začít jednat. Většina obyvatel zůstala bez přístupu k základní zdravotní péči, přitom situace ve zdravotní podle tiskové zprávy organizace byla již před převratem kritická. Mezi nejčastější příčiny smrti v zemi patří podvýživa a malárie, která je v letošním roce o 33 % vyšší než v minulém. Organizace zároveň vyzývá k uvolnění pomoci na financování rozvojových projektů, prozatím bylo uvolněno na 31 %.
Změny v Egyptě pokračují, v čele země stanul soudce Mansour
Ve středu byl armádou svržen prezident Mohammed Mursí a dát do domácí vězení, o den později byl jmenován prozatímním představitelem Egypta přední soudce Adly Mahmud Mansour. Armáda odmítá, že by se jednalo o vojenský převrat, pouze „plnila přání lidu“. K odstavení prezidenta Mursího od moci se stalo po dnech masových protestech proti prezidentovi, demonstranti obviňovali prezidenta z nedostatečného řešení ekonomických problémů země a vnucování islamismu. Armáda zadržela i několik vysokých představitelé Muslimského bratrstva a podle listu Al-Ahrám byly vydány zatykače až na 300 členů hnutí.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Volby v Guiney se pravděpodobně znovu odloží, a to již poněkolikáté
Podle volební komise není možné ustanovit volby do stanoveného data, kterým je 30. června. Jednalo by se o několikáté odložení voleb, které znemožní definitivní přechod od vojenské vlády k civilní. Opozice tvrdí, že se prezident Aplha Conde snaží připravit netransparentní volby, proto vyzývala k odložení voleb, aby mohly být připraveny opravdu demokratické volby. Více než 50 lidí zemřelo během tříměsíčních protestů. Podle prezidenta Conde je pravděpodobné odložení voleb, neboť opozice nezaregistrovala žádného kandidáta. V současnosti se mluví o odsunutí voleb o měsíc na 28. července. V Guiney proběhl vojenský převrat v prosinci 2008, od roku 2010 se země snaží o vyhlášení voleb, které jsou opakovaně odkládány.
Na bývalého prezidenta Středoafrické republiky nová vláda vydala zatykač
Nová vláda, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala v pátek mezinárodní zatykač na exprezidenta Francois Bozize, který utekl ze země po březnovém převratu do sousedního Kamerunu. Vláda ho viní „ze zločinů proti lidskosti a podněcování ke genocidě“ během své desetileté vlády. Zástupci Kamerunu prozatím neuvedli, jestli bývalého prezidenta vydají či nikoliv. Exprezident Bozize se do čela země dostal po vojenském převratu, v roce 2005 a 2011 byl následně znovu zvolen hlavou státu. V současnosti je prozatímním prezident Středoafrické republiky vůdce Selekovy koalice Michel Djotodia.
Střety v Guiney pokračují, důvodem jsou plánované volby
Při čtvrtečních nepokojích zemřel 1 člověk a dalších 10 lidí bylo zabito při protestech v hlavním městě Guiney poté, co se demonstranti střetli s policií. Důvodem nepokojů jsou plánované prezidentské volby, které se mají uskutečnit 30. června a které mají dokončit přechod k demokracii po vojenském převratu. Od březnových střetů zemřelo již 19 lidí a na 300 dalších bylo zraněno. Opozice kritizuje nepřipravenost voleb, které například neumožňují volit občanům v zahraničí. Prezident Aplha Conde odmítá kritiku a tvrdí, že opozice naopak chce oddalovat volby na neurčito. Původně měly volby proběhnout v roce 2011, následně byly několikrát odloženy.
Africká unie může až ztrojnásobit počet jednotek ve Středoafrické republice
Představitelé Africké unie (AU) se v neděli shodli na zvýšení jednotek ve Středoafrické republice, která se potýká s politickou nestabilitou poté, co se 24. března po vojenském převratu ujala moci tzv. Selekova koalice. Podle generála Guy-Pierra Garcia z Konga budou jednotky dohlížet na přípravu a konání bezpečných voleb. V současnosti má mise AU pod názvem FOMAC v zemi 730 jednotek, jejich počet se může zvýšit až ke 2 000 vojáků. Před několika dny obvinila lidsko-právní organizace Human Rights Watch vládnoucí Selekovu koalici z porušování lidských práv, znásilňování a rabování.
Navzdory příslibu se bude madagarský prezident ucházet o znovu zvolení v červenci
Současný prezident Madagaskaru Andry Rajoelina se registroval do červencových voleb, přestože již dříve uvedl, že se jich nezúčastní. Prezident Rajoelina se do čela země dostal v roce 2009 pomocí armády, následně Madagaskar upadl do politické nestability důvodem sporů mezi prezidentem Rajoelinem a svrženým prezidentem Marcem Ravalomananou. Pod tlakem regionálních společenství oba souhlasili, že do nadcházejících voleb nepodají svou kandidaturu. Prezident Rajoelina svůj krok obhajuje tím, že se voleb zúčastní manželka exprezidenta Ravalomanana. Na seznamu kandidátů je i bývalý prezident Didier Ratsiraka, který odešel do exilu po prohraných sporných volbách v roce 2002. Vojenský převrat z roku 2009 dostal zemi do mezinárodní izolace a zastavil tok finanční pomoci.
Při zatýkání podezřelých z plánování převratu v Čadu zemřeli nejméně 4 lidé
Na východě hlavního města Čadu N’Djamena došlo při zatýkání podezřelých osob z plánování vojenského převratu ke smrti nejméně 4 lidí, obětí může být ale až 8, uvedla policie. Mezi zatčenými je opoziční poslanec Saleh Makki, poslanec z vládnoucí strany Mahamat Malloum a dva generálové Assi Assoue a Ngomine Beadmadji David. Bezpečnostní situace se podle místních nezměnila, Čad má za sebou dlouhou historii vojenských převratů. Vládu prezidenta Idrisse Deby se pokusili rebelové svrhnout již v roce 2006 a 2008.
Opoziční politik byl v Čadu zatčen, důvodem má být pokus o převrat
Několik lidí včetně opozičního poslance Saleh Makki bylo v hlavním městě Čadu Ndjamena zatčeno z důvodu pokusu o „nestabilizující převrat“. Skupina se podle policie na převrat připravovala více než 4 měsíce, přesný počet skupiny policie neuvedla. Čad má za sebou dlouhou historii vojenských převratů, i současný prezident Idriss Deby se k moci dostal po vojenském převratu v roce 1990. Země je od své nezávislosti na Francii v roce 1960 rozdělena mezi arabsko-muslimský sever a křesťanský jih.
Sousední státy vyšlou do Středoafrické republiky své jednotky
Na 2 000 jednotek by mělo ve Středoafrické republice pomoci obnovit bezpečnost po vojenském převratu, který proběhl na konci března. Dohodli se na tom představitelé sousedních zemí na summitu v Čadu. Jihoafrická republika naopak stáhne ze země veškeré jednotky, při převratu došlo k zabití 13 jejích vojáků. Na summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) byl vůdce rebelů Michel Djotodia uznán jako hlava přechodné vlády, nikoliv jako legitimní prezident. OSN varuje, že v zemi stoupá počet dětských obětí během konfliktu v zemi.
Guinea stanovila termín dlouho odkládaných voleb
V sobotu oznámil prezident Alpha Conde, že parlamentní volby, které mají dokonat přechod země k demokracii, se budou konat 30. června. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí ohledně organizace voleb. Volby by měly přinést občany zvolenou vládu, od roku 2008, kdy v zemi proběhl vojenský převrat, stála v čele země přechodná vláda. Stanovení termínu voleb je jednou z podmínek pro uvolnění zastavené mezinárodní pomoci v hodnotě milionů USD. Opozice dlouhodobě protestovala proti tomu, aby volební proces zařizovala firma Waymark. Vláda námitky odmítla a tvrdí, že již není dostatek času na výběr nové společnosti.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice se stal prozatímním prezidentem
Národní přechodná rada, jíž tvoří 105 členů, v sobotu zvolila vůdce tzv. Selekově koalice Michela Djotodia prozatímním prezidentem poté, co v březnu byl ve Středoafrické republice proveden vojenský převrat. Současný prozatímní prezident Djotodia byl jediným kandidátem ve volbě. Nové prezidentské a parlamentní volby by se měly konat podle prezidenta do 18 měsíců, původně se mělo jednat o odklad v podobě 3 let. Středoafrická republika má dlouhou historii vojenských převratů, svržený prezident Francois Bozize se k moci rovněž dostal převratem. Podle mezinárodních humanitárních organizací pokračuje rabování a rekrutování dětských vojáků do ozbrojených rebelských skupin, včetně vládnoucí tzv. Selekovy koalice.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
Malawský ministr rezignoval důsledkem obvinění z velezrady
V polovině týdne byl ministr pro ekonomické plánování Goodall Gondwe spolu s 11 vysoce postavenými politiky obviněn z velezrady a plánování vojenského převratu. Politici měli po smrti exprezidenta Bingu wa Mutharika žádat armádu o převrat, který by zabránit v nástupu do čela země viceprezidentce Joyce Banda. Exministr Gondwe, který působil i jako viceprezident Mezinárodního měnového fondu (MMF), byl v pondělí zatčen a BBC následně svou rezignaci potvrdil.
Na 11 vysoce postavených Malawijců bylo obviněno z vlastizrady
Bratr bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika a dalších 11 lidí se mělo dopustit vlastizrady, když měli chtít po smrti exprezidenta Mutharika požadovat vojenský převrat. Exministr financí Peter Mutharika je obviněn z toho, že požádal armádu o vojenský převrat, aby zabránil nástupu viceprezidenty Joyce Banda na post prezidentky Malawi. Generál Henry Odillo měl podle BBC žádost o převrat odmítnout. Proti zatření protestovaly v pondělí stovky lidí, kteří se střetli s policií. Mezi obviněné patří i bývalý prezidentův právní poradce Allan Ntata nebo současný ministr pro nerostné zdroje Goodall Gondwe.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.