Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.
Archiv štítku: Viktor Orbán
Maďarský premiér požaduje odložení schůzky Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR
Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.
Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“
Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel.
Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->
Maďarsko vyhlásilo nulovou toleranci antisemitismu
V hlavním maďarském městě Budapešti se konalo valné shromáždění Světového Židovského kongresu (WJC). Představitelé světové židovské obce maďarského premiéra Viktora Orbána předtím požádali, aby jednoznačně zasáhl proti rostoucí netoleranci a antisemitismu v jeho zemi. Maďarský premiér Orbán na zahájení shromáždění vyhlásil nulovou toleranci antisemitismu a konstatoval, že v důsledku krize a rozčarování sílí antisemitismus v Evropě i v Maďarsku. Současná vláda podle premiéra Orbána dělá maximum pro respektování lidské důstojnosti a uznal, že je morální povinností považovat antisemitismus za nepřijatelný a nelze ho tolerovat. Představitelé světového i maďarského židovstva vyslovili obavy z činnosti radikální parlamentní strany Jobbik a také z toho, že se v Maďarsku pěstuje kult regenta Miklóse Horthyho, který je zodpovědný za deportaci Židů. Nicméně WJC vyjádřil zklamání, že premiér Orbán se výslovně nezmínil o Jobbiku, která po posledních parlamentních volbách je třetí nejsilnější stranou.
Evropský parlament podpořil maďarskou vládu
Členové hlavního pravicového bloku v Evropském parlamentu podpořili maďarskou vládu navzdory obavám EU z porušování lidských práv. Evropská komise vyjádřila ostrou kritiku ohledně maďarských ústavních změn, ale přesto na zasedání Evropské lidové strany (EPP) nezazněly žádné oficiální požadavky k vyloučení maďarské vládnoucí strany Fidesz z řad EPP. Zasedání EPP se účastnil i maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který je některými poslanci obviňován ze zneužívání moci ze strany Fidesz, ale na vyslechl si pouze kritiku jeho některých ekonomických rozhodnutí, ale také podpůrné a pozitivní ohlasy a zasedání bylo zakončeno velkým potleskem pro premiéra Orbána. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal premiérovi Orbánovi varovný dopis, ve kterém upozorňuje, že tzv. čtvrtá změna by mohla být neslučitelná s právními předpisy EU a zásadami právního státu a Evropská komise by musela podniknout právní kroky proti Maďarsku.
Evropská komise má obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU
EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.