Mezi thajskou vládou a muslimskými rebely došlo k dohodě o dočasném příměří, důvodem je začátek postního měsíce Ramadánu, jenž je pro muslimy jedním z pilířů jejich víry. Jako mediátor v dlouhotrvajícím konfliktu mezi thajskými oficiálními autoritami a muslimskými rebely působí sousední Malajsie, k podepsání dokumentu o vzájemné dohodě o dočasném příměří během Ramadánu došlo v malajském hlavním městě Kuala Lumpur. Dohoda bude platit od 10. července do 18. srpna pro několik jihothajských hraničních regionů. Obě strany konfliktu se zavázaly udržet příměří a zabránit tak násilnostem z předchozích let a zároveň tento krok vnímají jako naději do budoucna. Pokud se podaří dodržet dohodnuté podmínky, existuje značná šance na postupné zlepšování vzájemných vztahů a omezení konfliktů. Ty nejhorší si během ledna 2004 vyžádaly přes 5 tisíc obětí, na 9 tisíc lidí bylo zraněno. Během jednoho měsíce tehdy došlo k 11 tisícům útoků, tedy k téměř čtyřem denně.
Archiv štítku: příměří
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Barma uzavřela dohodu s karenskými rebely, boj trvá již přes 50 let
Dohoda mezi barmskou vládou a karenskými rebely byla ve čtvrtek podepsána v hlavním městě Karenského státu Mitkyina. Sedmibodová dohoda obsahuje i dočasné příměří a odzbrojení na obou stranách. Dohoda je výsledkem 8 kol jednání, kterých se zúčastnili i zástupci OSN a Číny. Rebelové žádají, aby na dodržování příměří dohlíželi mezinárodní pozorovatelé a zároveň začalo vyjednávání o nezávislosti autonomie Karenského státu. Boje mezi Kareny a barmskou vládou trvají již přes půl století, největší střety probíhají nedaleko čínsko-barmské hranice.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Mezi Gazou a Izraelem byly zaznamenané rakety
Palestinští ozbrojenci vyslali dvakrát během 2 dnů rakety na izraelské území. O několik hodin později zareagoval Izrael, jehož letadla bombardovala severní území Pásma Gazy. Rakety nikoho nezranily. Jednalo se o první oboustranný útok od příměří z listopadu 2012. Ozývají se obavy o možném znovu odstartování odvetných útoků z obou stran. V listopadu zemřelo během osmidenního konfliktu na 160 Palestinců a 6 Izraelců.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Barma jedná s Armádou kačjinské nezávislosti o posunu frontové linie
V rámci obnovených mírových rozhovorů mezi barmskou vládou a Armádou kačjinské nezávislosti došlo k posunu – zástupci obou stran spolu jednají o posunutí frontové linie. Pokud by došlo ke shodě, pravděpodobně bude následovat podepsání dočasného příměří. Je to poprvé, kdy se v jednání objevily armádní záležitosti, před podepsáním příměří je však třeba diskutovat i mnohá další témata. Rozhovory mezi zástupci obou stran i nadále provázejí občasné střety, jak barmská vláda, tak i Armáda kačjinské nezávislosti však uvedly, že doufají v jejich brzké ukončení. Možné příměří Kačjinové vítají s úlevou, mnozí z nich byli v důsledku bojů donuceni opustit své domovy a v současnosti žijí v uprchlických táborech na čínské straně hranic.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Kolumbijská povstalecká organizace FARC obnovila po dvou měsících boje
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) ukončily jednostranné příměří vyhlášené v listopadu. Své rozhodnutí představitelé povstalecké organizace oznámili veřejnosti několik hodin po prohlášení kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santosa o připravenosti bezpečnostních složek států reagovat na jakékoliv násilí. Povstalci vyhlásili jednostranné příměří poté, co se obnovila oficiální jednání o míru s kolumbijskou vládou. Nicméně představitelé států odmítli vyhlásit příměří s tím, že tenhle krok mohli povstalci využít na opětovné vyzbrojení se. Mírová dohoda by mohla ukončit již 50 let trvající konflikt mezi vládou a povstaleckou organizací, jejímž cílem má být reprezentace zájmů nejchudší kolumbijské populace.
Povstalecká organizace FARC bude ve svých akcích pokračovat od příští neděle
Členové povstalecké organizace Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) prohlásili, že neprodlouží dočasné příměří, které vyhlásili v prosinci před vánočními svátky, a ve svých aktivitách budou pokračovat. Nevyhověli požadavku vlády, aby během jednání o míru byly akce povstalecké organizace úplně zastavěny. Představitelé FARC tímto vyhlášením podle BBC reagovali na projev šéfa vyjednávacího týmu kolumbijské vlády Humberto de la Calle, který v pondělí prohlásil, že mírová jednání budou nyní pokračovat rychle. Intenzivní jednání mezi vládou a povstaleckou organizací, jež se prezentuje jako zástupce nejchudších obyvatel Kolumbie, začala již před třemi měsíci.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Izrael zmírnil omezení dovozu stavebních materiálů do Gazy
Izrael tímto krokem měl ocenit trvající příměří, které od listopadu panuje mezi ním a Pásmem Gazy. Podle vyjádření jednoho z palestinských představitelů Raeda Ghalbana je však tento krok nedostatečný. „To, co Izrael dovoluje dovézt, není dost na obnovu Pásma Gazy, není to ani dost pro soukromý sektor. Některé materiály, jako např. železo nebo cement, se navíc stále dovážet nesmějí,“ uvedl Raed Ghalban. Podle mluvčího izraelské armády Maj Guy Inbara se ale jedná o dlouhodobý proces. „Čím déle bude panovat klid a mír, tím více budeme ochotni uvolňovat podobná omezení,“ prohlásil armádní mluvčí Inbar. Izrael se obává, že stavební materiály mohou být v Gaze využívány na výrobu opevnění a zbraní. Přísná omezení na dovoz do Pásma Gazy panují zejména od roku 2007, kdy ze zde moci chopilo hnutí Hamas.