Česká republika loni nesplnila dva požadavky pro přijetí eura

Na konferenci Českého statistického úřadu uvedla analytička Drahomíra Dubská, že ČR nesplnila během loňského roku 2 ze 4 požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních 5 let. Jedná se o nesplnění kritéria cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a rovněž nedodržela 3% podíl deficitu veřejných financí na HDP. ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky, ale na neplnění podmínek Maastrichtské smlouvy upozornil na jednání s tehdejším premiérem Petrem Nečasem předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Analytička Dubská uvedla, že ČR přesto patří patří dlouhodobě k nejméně zadluženým zemím EU.

Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně

Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.

Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru

Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal  s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.

Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.

Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny

Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.

Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci  zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.

Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura

Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.