Na ekvádorském velvyslanectví v Londýně se ekvádorský ministr zahraničních věcí Ricardo Patiño setkal se zakladatelem webové stránky Wikileaks Julianem Assangem, který již rok žije v budově velvyslanectví. Assange získal politický azyl od Ekvádoru, ale jestliže budovu velvyslanectví opustí, bude zatčen kvůli vyšetřování dvou obvinění ze sexuálního obtěžování v Švédsku. Assange se nicméně obává vydání do Spojených států amerických, kde by mohl být vyšetřován kvůli založení stránky Wikileaks.
Archiv štítku: ambasáda
Egypt přerušil diplomatické vztahy se Sýrií
Prezident Mohammed Mursi nařídil uzavření egyptské ambasády v Damašku a stejně tak syrské v Káhiře. Prohlásil to před tisíci svých podporovatelů v sobotu. Vyzval libanonský Hizballah, aby se stáhl ze Sýrii. Prezident prohlásil: „Stojíme proti Hizballahu v jeho agresi proti syrskému lidu.“ A vyzval mezinárodní společenství, aby zavedlo bezletovou zónu nad Sýrií.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
USA budou moci působit v maledivských vodách
Maledivy a Spojené státy americké se dohodly na podmínkách přítomnosti amerického námořnictva ve vodách patřících tomu jihoasijskému ostrovnímu státu. K podpisu oficiální dohody zatím nedošlo, z jejího návrhu však vyplývá, že americké lodě budou mít možnost využívat maledivské přístavy a zásobovací systém. USA kromě přítomnosti v maledivských vodách budou moci, by mohly provádět výstavbu či navrhovat zlepšení v maledivských námořních zařízeních. Mluvčí americké ambasády v maledivském hlavním městě Colombu avšak oznámil, že přítomnost USA v Indickém oceánu je pouze dočasnou záležitostí. Status dohody o přítomnosti ozbrojených sil (SOFA) je běžnou součástí operací mimo americké území, Spojené státy americké k ní přistupují, kdykoli úzce spolupracují s ozbrojenými silami cizích států.
Velká Británie obnovila svou ambasádu v Somálsku po 20 letech
Na sklonku minulého týdne ministr zahraničí William Hague znovu otevřel britskou ambasádu v somálském hlavním městě Modagishu. Naposledy měla Velká Británie ambasádu ve východoafrické zemi v roce 1991, Velká Británie je tak první evropskou zemí, která ke znovu zprovoznění ambasády v Somálsku přistoupila. Londýn bude 7. května hostit konferenci o Somálsku, kam přijede i somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. Novým britským velvyslancem se stal Matt Baugh
Francouzskou ambasádou v Libyi otřásl bombový útok
Před francouzskou ambasádou v hlavním městě Libye Tripolisu explodovalo zaparkované auto plně naložené trhavinou. Část budovy byla výbuchem poškozena, 2 členové ochranky byli zraněni. Důvody pro útok nejsou známy, k atentátu se zatím nikdo nepřihlásil. Francie byla v roce 2011 jedním ze států významně podporující povstalce proti režimu bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, analytici předpokládají, že podpora země s útokem pravděpodobně souvisí.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
USA vyhostily 2 venezuelské diplomaty
V reakci na vyhoštění 2 zástupců z americké ambasády v Caracasu, ke kterému došlo minulý týden, přistoupila administrativa prezidenta Obamy ke stejnému kroku a z území USA vyhostila 2 venezuelské diplomaty. To, že venezuelští představitelé opustili USA, potvrdila vláda latinskoamerické země. Vyhoštění se týká konzulárního úředníka Camacara Maty a druhého tajemníka venezuelské ambasády Orlanda Olivarese. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích se z obou stala persona non grata, tedy nevítaná osoba, a museli území USA opustit.
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií
V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.
V Turecku došlo k bombovému útoku na americkou ambasádu
V pátek došlo v tureckém hlavním městě Ankaře k bombovému útoku na ambasádu USA. Sebevražedný atentátník zabil 1 člena ochranky, těžce zraněna byla turecká žena. Americký velvyslanec zraněn nebyl. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina, ale jednou z možností je, že atentátník byl členem zakázané marxistické Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Turecko a Spojené státy americké označily útok za teroristický čin. K poslednímu sebevražednému útoku v Ankaře došlo v září v roce 2011.
Během druhého kola prezidentské volby přišlo k urnám v USA a Kanadě více Čechů
Druhé kolo voleb o novém prezidentovi ČR proběhlo ve Spojených státech amerických a Kanadě už během čtvrtka. Svůj hlas přišlo na české konzuláty odevzdat kolem 660 Čechů, tedy více voličů než v kole prvním. Vůbec nejvíce voličů odevzdalo svůj hlas na českém konzulátu v New Yorku, kde se zúčastnilo více než 250 lidí oproti 158 v prvním kole volby. I v dalších velkých amerických a kanadských městech přišlo ve druhém kole více lidí. Výjimku představuje pouze kanadské hlavní město Ottawa, kde pravděpodobně kvůli silným mrazům dorazilo na ambasádu méně lidí než před 14 dny.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová čelí kritice kvůli útoku na americké velvyslanectví v Benghází
Ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve středu vypovídala před speciálním senátním výborem, na kterém se probíral útok na americké velvyslanectví v libyjském Benghází z loňského září, při kterém byl zabit americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři lidé. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová osobně přijala odpovědnost za útok, přesto čelí silné kritice ze strany republikánů. Ti ministryni Clintonovou viní především z nezajištění dostatečných bezpečnostních podmínek na americké ambasádě. Ovšem podle nezávislé zprávy nikdo z vládních představitelů své povinnosti nezanedbal.