Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář Lil Rodríguez.
Archiv rubriky: elP
V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů
V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.
Bývalý guatemalský prezident byl vydán do USA, čelí obvinění z korupce
Prezident Guatemaly z let 2000 až 2004 Alfonso Portillo Cabrera byl v pátek vydán do USA. Je obviněn z toho, že použil americké banky k praní špinavých peněz, konkrétně 72 milionů USD, které měl odklonit v letech své vlády z veřejného guatemalského rozpočtu. O vydání bývalého prezidenta do USA guatemalské soudy rozhodly už v srpnu roku 2012. Bývalý guatemalský prezident Alfonso Portillo Cabrera tvrdí, že je nevinný, pokud však americký soud prokáže opak, hrozí mu až 20 let vězení. Další obvinění kvůli praní špinavých peněz vznáší na bývalého guatemalského prezidenta i Francie.
Brazílie pootvírá dveře imigrantům
Brazilská vláda se rozhodla usnadnit přistěhovalcům příchod do země a jejich následné začlenění do pracovního trhu. Chce jim také poskytnout lepší přístup k veřejným službám a urychlit proces získávání víz k trvalému pobytu. Ministr spravedlnosti Brazílie José Eduardo Cardozo oznámil, že vznikne komise specialistů, která navrhne podobu nového cizineckého zákona. Brazílie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, 92 % podnikatelů v tamním průzkumu uvedlo, že jim chybí vzdělaní lidé a musí pracovní místa obsazovat uchazeči nedostatečně připravenými pro dané pozice. Nyní se v Brazílii nachází zhruba 1,5 milionu imigrantů, ale získání pracovního víza nebo víza k trvalému pobytu je pro ně kvůli velmi rozšířené byrokracii obtížné.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období
Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Brazilská prezidentka byla vyzvána, aby vypovídala o mučení během diktatury
Nevládní organizace Amnesty International (AI) navrhla brazilské prezidentce Dilmě Rousseff, aby veřejně promluvila o své zkušenosti s mučením, které zažila během vojenské diktatury, jež v Brazílii panovala v letech 1964 až 1985. AI výzvu učinila ve spojitosti s ročním fungováním Komise pravdy, která byla zřízena, aby se zabývala zločiny z období diktatury. Činnost Komise pravdy se avšak omezuje pouze na objasnění násilných činů a jejich zveřejňování, protože na mučitele a další zločince se vztahuje amnestie, kterou vyhlásila již demokraticky zvolená vláda po skončení diktatury a Nejvyšší soud ji nezrušil.
Brazilský exprezident pochválil argentinskou hlavu státu, opřel se ale do tamních médií
Bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva podpořil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. Reagoval na některá média, která ji kritizují. „Žádné médium nemůže popřít, že vláda argentinské prezidentky nachází u chudých podporu,“ řekl. Podle něj se tisk vyjadřuje negativně jednak o něm, jednak o současné brazilské prezidentce Dilmě Rousseff. „Když my média kritizujeme, říkají, že na ně útočíme, zatímco když oni kritizují nás, říkají, že je to demokracie,“ dodal. Prohlášení se dějí po obnoveném sporu mezi argentinskou vládou a mediální skupině Clarín. V novinách se objevily zprávy o praní špinavých peněz, na kterém se měli podílet podnikatelé v blízkém kontaktu s manželi Kirchner. Skupina argentinských poslanců přišla s návrhem vyvlastnit většinu akcií jediné novinové papírny v zemi, kterou nyní ovládá uskupení Clarín a deník La Nación. Starosta Buenos Aires Mauricio Macr podepsal listinu, ve které slibuje, že bude hájit svobodu tisku.
Soukromý let kostarické prezidentky přináší rezignace
Prezidentka Kostariky, Laura Chinchilla, letěla minulý víkend do Peru soukromým letadlem ropné společnosti THX. Další vyšetřování ukázalo, že ropná společnost je spojena s kolumbijským podnikatelem Gabrielem Morales Fallón, který je podezřelý z obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Vystupoval pod falešným jménem Gabriel O’Falan. Ve středu rezignoval ministr komunikací a prezidentčin mluvčí Francisco Chacón, který byl jedním z jejích nejbližších spolupracovníků a doprovázel ji i na cestě do Peru. Sdělil, že cítí za skandál zodpovědnost. Ve čtvrtek v noci rezignoval také místopředseda a zároveň šéf bezpečnostních a zpravodajských složek (DIS) Mauricio Boraschi. Následovala jej i Irene Pacheco, osobní asistentka prezidentky. Vláda kostarické prezidentky Laury Chinchilla tak v současnosti čelí krizi.
V Brazílii stoupá počet držitelů střelných zbraní
V roce 2007 bylo v Brazílii uděleno 7 000 licencí na držení střelné zbraně. V roce 2012 to bylo už 31 500 licencí, 60 % z nich získali civilisté. Během 5 let počet licencí vzrostl o 378 %. V roce 2003 proběhla v Brazílii kampaň za odzbrojení obyvatel, zhruba 40 000 zbraní občané dobrovolně odevzdali výměnou za finanční odškodnění. Výsledkem akce bylo snížení počtu vražd z 29 na 20 na každých 100 000 obyvatel. V Brazílii dojde ročně zhruba k 50 000 vraždám, 60 % z nich mají na svědomí střelné zbraně. Podle analytiků je trend nakupování zbraní důkazem nedostatku víry Brazilců ve státní bezpečnostní orgány.
Bývalý velitel guatemalské armády byl hospitalizován, cestou k soudu se zhroutil
Vůdce vojenského režimu v Guatemale v letech 1982 až 1983 José Efraín Ríos Montt, cestou k soudu omdlel a je hospitalizován. Minulý pátek byl odsouzen k 80 letům vězení za zločiny proti lidskosti a genocidě vůči mayskému kmenu Ixil. V neděli se měl kmeni veřejně omluvit, do soudní síně se kvůli zdravotní komplikaci avšak nedostavil. Jeden z lékařů ošetřujících šestaosmdesátiletého José Efraín Ríos Montta prohlásil, že jeho stav je stabilizovaný a měl by být během týdne z nemocnice propuštěn. Podle lékaře za omdlení může extrémní tlak, kterému byl José Efraín Ríos Montt během posledních týdnů vystaven a který ovlivnil fungování jeho vnitřních orgánů.
Zvýšená činnost sopky Popocatepetl ohrožuje 70 000 Mexičanů
Mexické úřady v neděli vyhlásily zvýšené riziko výbuchu sopky Popocatépetl a nařídily shromáždit armádu pro případ evakuce 70 000 osob žijících v blízkosti sopky. Pokud Národní centrum pro prevenci přírodních katastrof (Cenapred) zvýší stupeň ohrožení o další stupeň, desetitisíce Mexičanů budou evakuováni do nachystaných provizorních přístřešků. Sopka Popocatépetl se nachází asi 70 kilometrů od hlavního mexického města Ciudad de México. Zvýšenou sopečnou aktivitu Cenapred registruje od minulého týdne, v úterý ze sopky vylétly kusy žhavého materiálu a hustá oblaka popelu. Sopka byla velmi aktivní v letech 1919 až 1924. V posledních 20 letech chrlila lávu v letech 1994, 1997 a 2001.
V Mexiku jednají poslanci o finanční reformě, cílem je zlevnění půjček pro rodiny a malé podniky
Mexická vláda začala ve středu projednávat body navrhované finanční reformy. Jedním z nich je zlevnění půjček pro rodiny a malé a střední firmy. Reforma má zvýšit konkurenceschopnost ve finančním sektoru a zrcychlit ekonomický růst. Půjčky soukromému sektoru v Mexiku dosahují ročně zhruba 26 % HDP, zatímco ve většině států Latinské Ameriky překonávají 50 % HDP. Reforma poputuje na schválení do Kongresu. Jednání o reformě několik týdnů blokovala vládní krize. Na podzim mexický prezident Enrique Peña Nieto plánuje představit reformu energetiky a fiskální reformu.
Kolumbijský prezident reaguje umírněně na obvinění venezuelského prezidenta
Venezuelský prezident Nicolás Maduro minulý pátek naznačil, že bývalý prezident Kolumbie Álvaro Uribe plánuje jeho vraždu a také, že se podílel na vraždě venezuelského prezidenta Jhonnyho Gonzáleze. „Tato obvinění jsou odrazem zoufalství osoby, která se k moci dostala nezákonným způsobem a která se snaží odvrátit pozornost od porušování zákonů a probíhající korupce pomluvami a hledáním obětních beránků,“ napsal k obviněním právník Álvary Uribe Jaime Granados. Álvaro Uribe byl kolumbijským prezidentem v letech 2002 až 2010 a patřil k výrazným kritikům zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Současný prezident Kolumbie Juan Manuel Santos v neděli napsal, že bude bránit bývalého prezidenta diplomatickou cestou, že se nesníží ke křikům a urážkám. Příznivci Álvara Uribe a několik dalších politických skupin tlačí kolumbijského prezidenta, aby se vymezil vůči slovům Nicoláse Madury ostřeji.
Argentinská Poslanecká sněmovna schválila část reforem soudnictví
Po dvacetihodinovém jednání Poslanecká sněmovna Argentiny ve čtvrtek schválila 3 ze 6 plánovaných bodů reformy soudnictví. Dva z nich vstoupí v platnost, třetí navrhovaná změna byla sice Poslaneckou sěmovnou přijata, ale musí se vrátit k projednávání zpět do Senátu. Byly schváleny následující změny: členové Soudní rady, kteří vybírají a odvolávají soudce, mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Dále budou vytvořeny 3 soudy třetí instance – jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Poslední přijatou změnou je, že soudy nebudou moci přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. V zemi vznikla silná opozoce, která navrhované reformy kritizuje.
Nový paraguayský prezident: Nikdy jsem nebyl volit
Prezident Paraguaye zvolený v nedělních volbách Horacio Cartes na tiskové konferenci v pondělí přiznal, že až do neděle nikdy předtím ve volbách nehlasoval. Svůj postoj zdůvodnil tím, že v politiku neměl důvěru. „Patřil jsem k lidem, kteří si kladli otázku, k čemu je chodit k volbám, když politici sledují jen své vlastní zájmy?“ řekl. Zdůraznil, že je třeba snažit se stavět důvěru mezi občany a vládou a to nejlépe tím, pokud vláda promění své sliby v činy.
Nicolás Maduro složil prezidentský slib
Nicolás Maduro, který stanul v čele země po smrti prezidenta Hugo Cháveze, byl v pátek oficiálně jmenován prezidentem Venezuely. Ve svém proslovu se věnoval situaci po volbách ve Venezuele. Hovořil o opozici jako xenofobní, rasistické a podporující státní převrat. Vyjádřil podporu přepočtení hlasů, kterou provede Národní volební rada (CNE). Jeho projev zpočátku narušil mladík, který se dostal do jeho bezprostřední blízkosti, nově zvolený prezident se poté kriticky pustil do své ochranky.
Argentinská prezidentka usiluje o reformu soudnictví
Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner navrhla před 2 týdny reformu soudnictví, která se skládá z 6 bodů. Tvrdí, že přispěje k demokratizaci a rychlejšímu fungování soudního systému, podle četných hlasů opozice však soudní moc přestane být nezávislá na moci výkonné a legislativní. První změnou má být zvýšení členů v Soudní radě, která vybírá a odvolává soudce. Její členové mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Druhým bodem je vytvoření 3 soudů třetí instance. Jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Dále by soudy nemohly přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. Čtvrtou změnou je zpřísnění výběrů soudních úředníků, které má zabránit obsazení pracovních míst přáteli soudců. Pátým požadavkem je, aby soudy druhé a třetí instance a Nejvyšší soud poskytovaly na internetu přístupné všechny informace týkající se probíhajících kauz. Posledním bodem reformy je přiznání majetku, které by měli zveřejnit všichni činitelé soudní moci.
Mexický senát schválil reformu omezující zadlužení jednotlivých států, poslanci nesouhlasí
Senátoři v Mexiku úterý schválili ústavní reformu, která má umožnit větší kontrolu zadlužení mexických států. Reforma má zabránit tomu, aby guvernéři jednotlivých mexických států, mohli dluh státu mnohonásobně znásobit. Bývalý guvernér státu Chiapas z let 2006 až 2012 Juan Sabines zvýšil za 6 let státní dluh o 5 000 %. Poslanecká sněmovna tvrdí, že Senát nemůže zahájit prosazování reformy týkající se zadlužení. Senát oponuje, že ústavní reforma může vzniknout v obou komorách. Sedm zástupců stran v Poslanecké sněmovně požádali poslance, aby návrh zákona schválený Senátem odmítli.
Španělská stavební firma postaví v Chile dálnici
Španělská stavební společnost San José vyhrála konkurz na stavbu dálnice v Chile. Dálnice bude zdvojovat silnici číslo 25 v regionu Antofagasta. Silnice má být dlouhá zhruba 134 kilometrů. Odhadovaná investice je 328,4 milionů USD. Chilské ministerstvo veřejných zakázek chce výstavbou dálnice usnadnit přístup do oblasti s největším výskytem mědi, která se nachází v poušti Atacama v blízkosti města Calama. Španělská firma San José odhaduje, že za provoz dálnice získá v období 35 let zhruba 1,18 miliardy USD.
Bílý dům a organizace OAS podporují přepočítání volebních hlasů ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Poražený kandidát Henrique Capriles, který získal 49,07 % hlasů, požaduje, aby se sečetly znovu, a výsledek byl tak zkontrolován. USA v pondělí jeho požadavek podpořily. Podle amerického ministerstva zahraničí by měly být hlasy znovu sečteny dříve, než bude Nicolás Maduro vyhlášen oficiálně vítězem a převezme prezidentský post. USA zastávaly před volbami velmi zdrženlivý postoj vůči oběma nejsilnějším kandidátům. Pro opětovné sečtení hlasů se vyjádřil i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza, který nabídl Venezuele pomoc s organizací případného přepočítávání.
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
Brazilská vláda se snaží zbrzdit inflaci
Brazilský ministr financí Guido Mantenga v pátek oznámil, že vláda udělá vše pro to, aby inflace dále nerostla. „Boj s inflací byl naší prioritou v minulém roce a v tomto roce jí bude i nadále. Přijmeme opatření, která nejsou populární, ale jsou potřebná,“ řekl. Nyní se inflace v Brazílii pohybuje okolo 6,6 %. Ekonomický růst v Brazílii v roce 2012 byl 0,9 %, jeden z nejnižších v celé Latinské Americe.