Ve čtvrtek vstoupil v platnost zákon o lécích, který byl schválen minulý rok v únoru. Zlevnění se dotkne zhruba 4 000 léčiv. Nově léky proti vysokému cholesterolu budou stát nejvýše 37 USD, dosavadní cena byla 68 USD, diabetici za léky utratí 14 USD místo 24 USD. Mezinárodní farmaceutické společnosti Pfizer, Astrazeneca, Roche a Novartis však oznámily, že z trhu stáhnou 38 produktů, protože podle firem náklady na produkci, dovoz, distribuci a částky zaplacené na daních jsou neslučitelné s maximální cenou prodeje léků, kterou určuje zákon. Opatření se má vztahovat i na Viagru. „Sice se přestane prodávat 38 produktů, ale za všechny existují alternativy. Z lékáren zmizí 38 léků, které patří mezi nejprodávanější v mezinárodním měřítku, protože farmaceutické společnosti nechtějí ovlivnit prodeje v ostatních zemích Latinské Ameriky,“ řekl zástupce ministra zdravotnictví, Eduardo Espinoza.
Archiv rubriky: elP
V Mexiku umírá na silnici každý rok zhruba 24 000 lidí
Podle údajů Národní rady pro prevenci proti dopravním nehodám (Conapra) zemřelo v Mexiku v roce 2011 na silnicích 24 000 osob. Dalších 40 000 osob zůstalo s trvalým postižením. Dopravní nehody jsou hlavní příčinou smrti mladých Mexičanů do 35 let, mohou celkově za 28 % úmrtí. Conapra tvrdí, že zhruba u poloviny smrtelných nehod bývá v krvi řidičů nalezen alkohol. V Mexiku není povinné používat na zadních sedadlech bezpečnostní pás a na předních sedadlech jej používá podle zprávy Světové organizace zdraví (WHO) jen 29 % lidí. Bezpečnost na silnicích komplikují také kamiony s příliš těžkým nákladem, časté nedodržování maximální povolené rychlosti a snadné získání řidičského průkazu, který si na černém trhu může za necelých 50 USD opatřit téměř každý.
Uruguayský Senát schválil manželství gayů a lesbiček
Senát státu Uruguay v úterý posvětil zákon umožňující manželství mezi osobami stejného pohlaví. Senátoři návrh schválili 23 hlasy, 8 se vyjádřilo proti. Nyní pozměněný návrh zákona putuje zpět do Poslanecké sněmovny, pokud jej poslanci schválí, vstoupí v platnost. Možnost legalizace manželství gayů a lesbiček silně kritizuje katolická církev, podle které ohrožuje instituci rodiny. V Latinské Americe mohou nyní uzavírat manželství osoby stejného pohlaví pouze v brazilském státu Alagoas, v hlavním městě Mexika a v mexickém státu Quintana Roo.
Učitelé na severozápadě Mexika protestovali proti školské reformě
Reforma školství, kterou koncem února schválil mexický prezident Enrique Peña Nieto, naráží na odpor učitelských syndikátů. Jeden z bodů, který je kritizován, je požadavek, aby učitelé podléhali nezávislému hodnocení. Minulý pátek v rámci protestů pracovníci školství v mexickém státu Guerrero zablokovali dálnici ze Sol Cuernavaca do Acapulca. V úterý svolal protestní akce Národní syndikát pracovníků ve vzdělávání (SNTE), který oslovoval lidi v obchodních centrech mexického státu Oaxaca. Guvernér státu Guerrero Ángel Aguirre prohlásil, že pošle centrální vládě vlastní návrh, jak by mělo probíhat hodnocení učitelů. „Vláda chce zprivatizovat vzdělání a znemožnit, aby k němu měla přístup nejvíce znevýhodněná skupina obyvatel,“ řekl mluvčí Pracovníků ve vzdělávání ve státu Guerrero (CETEG) Román López.
Peru a USA podepsaly dohodu o vojensko-politické spolupráci
Peru a Spojené státy americké chtějí posílit spolupráci v boji proti organizovanému zločinu s drogami a terorismu. Obě země také ve hledání společného postoje věnovaly pozornost jaderné bezpečnosti a humanitní pomoci. Státy si budou vyměňovat materiál a odborné znalosti na poli technologie. USA považuje Peru za důvěryhodného partnera, který se snaží zvýšit bezpečnost v regionu Latinské Ameriky. Peru usiluje o lepší ochranu nalezišť uranu. V oblasti VRAE (Valle del Río Apurímac y Ene), která se nachází v peruánském departmentu Ayacucho na jihu země, se rozmáhá mezinárodní i místní terorismus. V protiteroristickém boji Peru využije americkou moderní technologii a nejnovější výcvikové metody pro své vojáky. Naopak USA získá v oblasti Latinské Ameriky spojence, který jim pomůže navázat spolupráci s dalšími zeměmi z tohoto regionu. USA chce také využít zkušenosti Peruánců s demontáží protipěchotních min.
Kvůli boji mezi drogovými kartely v Mexiku zavírají školy
Školy v Monclově v mexickém státu Coahuila ve středu zrušily výuku a samospráva města doporučila občanům, aby nevycházeli z domů. Důvodem byly pouliční nepokoje doprovázené střelbou, na hlavních silnicích vznikly blokády. Ozbrojené skupiny se střetly v ranních hodinách. Zemřel jeden policista a jeden kolemjdoucí byl zraněn. Podobně probíhala situace v městě Reynosa v sousedním státu Tamaulipas. Ve státu Coahuila se často drogové kartely, dva největší z nich, kartel Sinaloa a Los Zeta, se snaží převzít kontrolu nad územím státu. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto kladl ve své volební kampani důraz na novou strategii v boji proti organizovanému zločinu. V průzkumu veřejného mínění, který vytvořila společnost Parametría a který proběhl letos 8. března, 57 % respondentů označilo vládní boj proti organizovanému zločinu za nedostačující.
Bývalý argentinský vůdce Reynaldo Bignone byl odsouzen
Poslední z vůdců, kteří v Argentině vládli během vojenského režimu v letech 1976 až 1983, Reynaldo Bignone, byl v úterý odsouzen za zločiny proti lidskosti. Jedná se o čtvrtý soudní proces, kterého se od roku 2010 zúčastnil. Reynaldo Bignone vládl od roku 1982 do roku 1983. Byl usvědčen za účast v jednom z ukrytých mučících center, Campo de Mayo, nacházejícího se severovýchodně od Buenos Aires. Mučícím střediskem prošlo zhruba 5 000 unesených Argentinců a také se stalo porodnicí pro zajaté těhotné ženy, jejichž děti byly zabaveny a předány rodinám z vysokých vládních kruhů. Po neúspěšné válce o Falklandy v roce 1982, ve které Velká Británie odrazila vojenský útok Argentinců, Reynaldo Bignone předvídal brzký konec vojenského režimu a přikázal zničit všechny důkazy o nelegálních činech, kterých se jeho vláda dopustila.
Mexický deník Zócalo nebude informovat o organizovaném zločinu
Jeden z nejdůležitějších deníků v mexickém státu Coahuila deník Zócalo v pondělním vydání oznámil, že se od tohoto data pozdrží publikování informací spojených s organizovaným zločinem a překupníky drog. „Za rozhodnutím stojí naše zodpovědnost za bezpečnost více než tisíce pracovníků novin, jejich rodin i ochrana naší vlastní bezpečnosti,“ sděluje úvodník pondělního vydání. V roce 2012 na sebe uvalil stejnou autocenzuru deník El Mañana, který vychází v mexickém státu Tamaulipas. V posledních týdnech se útoky proti médiím stupňují, agrese se vztahují i na internetové deníky.
Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie
Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Konstrukce největšího dalekohledu na světě bude stát 1,4 miliardy USD
Na výstavbu největšího dalekohledu na světě (s názvem E-ELT), který bude v observatoři v chilské poušti Atacama, bude potřeba na 1,4 miliardy USD, které by měly být investovány během 14 let. Dalekohled E-ELT má mít průměr hlavního zrcadla 40 metrů, čímž by byl největším na světě. Vědci v USA plánují stavbu dalekohledu s průměrem 30 metrů, největší v současnosti má průměr 10,4 metrů a je na Kanárských ostrovech. Velkolepý finanční projekt E-ELT hradí členové Evropské jižní observatoře (ESO), kteří se v pondělí sejdou v Santiagu de Chile na mimořádnou schůzi. Ze 14 členů ESO se k projektu zavázalo 11 z nich, mezi nimi je i Česká republika. Čeká se ještě na vyjádření Dánska, Portugalska a Španělska.
Brazilská ekonomika vzrostla v roce 2012 o 0,9 %
Údaje zveřejnil Brazilský geografický a statistický institut (IBGE). Brazilská vláda předpovídala 2% růst HDP. Výsledek je druhý nejhorší za posledních 13 let, horší byl pouze rok 2009 s poklesem 0,3 %. V roce 2010 se HDP zvýšil o 7,5 %, v roce 2011 o 2,7 %. „Ekonomický růst byl nižší, než jsme očekávali. Podílel se na něm vývoj světové ekonomiky, rok 2012 byl rokem krize,“ řekl ministr financí Guido Mantega a dodal, že ekonomické vyhlídky pro Brazílii jsou v letošním roce příznivější.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
V Mexiku kvůli korupci zatkli předsedkyni syndikátu učitelů
Elba Esther Gordillo Morales,jež více než 20 let zastávala vedoucí funkci v Národním syndikátu pracovníků ve vzdělávání (SNTE), byla v úterý zatčena a obviněna ze systematického odklonění 200 milionů USD z veřejných zdrojů mezi lety 2008 a 2012. Na korupci se měly podílet další 3 osoby: Nora Guadalupe Ugarte, Isaías Gallardo a José Manuel Díaz Flores, peníze převáděly na účty do Lichtenštejnska, Spojených států amerických a Švýcarska. Elbu Esther Gordillo Morales policisté zadrželi na letišti Toluca nacházejícího se 30 km od hlavního města. K akci došlo pouhý den poté, co prezident země Enrique Peña Nieto vyhlásil reformu školství, kterou Elba Esther Gordillo Morales kritizovala. Syndikát učitelů SNTE s více než milionem a půl členů patří k největším v Latinské Americe.
USA popřely, že se hodlají vyškrtnout Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland ve čtvrtek označila informaci, že se USA chystá odstranit Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus jako nepravidvou. Kuba je vedena v seznamu od roku 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce. Diskuzi spustil článek v deníku Boston Globe, podle kterého se diplomaté z vysokých vládních kruhů shodují, že nejsou důkazy o tom, že by kubánský režim podporoval teroristické organizace.
Únos pěti pracovníků novin v Mexiku vyvolal diskuze o bezpečnosti pracovníků médií
Mexický deník El siglo de Torreón v pátek informoval, že 5 jeho zaměstnanců bylo ve čtvrtek v noci uneseno a poté po více než 10 hodinách propuštěno na svobodu. K únosu došlo v severní oblasti La Laguna, kterou tvoří 15 měst rozkládajících se na území dvou států Coahuila a Durango. Nejednalo se o novináře, nýbrž o administrativní pracovníky a správce webových stránek. Z důvodu ochrany obětí a ostatních pracovníků média nebyla zveřejněna jejich identita ani podrobnosti únosů. K přepadení a únosům došlo pár hodin potom, co senát schválil zřízení Komise pro pronásledování agresí proti novinářům. Její prezident Marco Antonio Blásquez v senátu oznámil, že během prezidentského období Vicente Foxe bylo zavražděno 66 informátorů, za předchozího prezidenta Felipe Calderón byl počet vyšší, šlo o 127 obětí.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.