Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář Lil Rodríguez.
Archiv rubriky: Latinská Amerika
Export ve Střední Americe vzrostl o 9 %, import o 3 %
Celkový vývoz Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaragui a Salvadoru se v prvních 2 měsících tohoto roku zvýšil o 9 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Export letos dosáhl za leden a únor 4,93 miliardy USD. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro tento region jsou USA, které koupily zboží za 1,57 miliardy USD, obchod se sousedními zeměmi přinesl 1,21 miliardy USD, Evropa zaplatila středoamerickým zemím za dovezené produkty 736 milionů USD. Import za první 2 měsíce letošního roku s hodnotou 9,16 miliardy USD představoval proti minulému roku zvýšení zhruba o 3 %.
V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů
V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.
Ve venezuelském státě Zulia bude omezen nákup základních potřeb
Od 10. června si lidé ve venezuelském státě Zulia sousedícím s Kolumbií nebudou moci koupit určité produkty více než jednou denně. Dále také budou určeny limity na nákup dané komodity v týdenních úsecích. Jedná se o 20 položek, mezi kterým jsou především základní potřeby, jako jsou cukr, káva, mléko, mouka, rýže, toaletní papír či zubní pasta. „Nejedná se o přídělový systém kubánského stylu. Snažíme se vyhnout tomu, aby se produkty převážely do Kolumbie. Nejsme na Kubě, jsme v Maracaibo,“ řekl guvernér státu Zulia Francisco Arias Cárdenas. Omezení začnou platit v 65 obchodech v nejdůležitějších městech státu Zulia, San Franciscu a Maracaibo.
Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii
Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Firma Philips založí pobočku pro Latinskou Ameriku v Panamě
Holandská firma Philips plánuje zřídit jedno ze svých sídel v Panamě. Informaci potvrdil panamský prezident Ricardo Martinelli. Philips je jedna z největších firem na světě zabývající se výrobou elektronických přístrojů, Panama by měla být základnou pro prodej jejího zboží v Latinské Americe. Prezident Panamy Ricardo Martinelli, který nyní navštěvuje Evropu, řekl, že projekt bude přínosem pro stovky osob díky vytvoření nových pracovních míst. „Někteří nazvali Panamu Švýcarskem Latinské Ameriky, kvůli bezpečnosti v zemi, příznivému investičnímu klimatu a obchodním příležitostem“, řekl panamský prezident Ricardo Martinelli po jednání s několika holandskými firmami.
Francouzská vláda zahrnula mezi daňové ráje Guatemalu, Kostariku a Panamu
Důsledkem začlenění 3 středoamerických zemí do seznamu daňových rájů je, že v nich nebude moci působit Francouzská rozvojová agentura (AFD). Zpráva překvapila guatemalského ministra financí Pavelu Centeno. „Naše vláda neobdržela zatím z Francie žádné oficiální vyjádření, budeme žádat od francouzské vlády více informací a podrobíme je analýze,“ řekl. Podle některých právníků AFD nemůže svévolně definovat, která země je, či není daňovým rájem.
Brazilci se zadlužují více a více
Zadluženost brazilských rodin dosáhla rekordní výše letos v březnu podle dat zveřejněných Světovou bankou (SB). Celkový dluh obyvatel Brazílie vůči bankám dosáhl za první čtvrtletí 43,99 % jejich výdělků. V roce 2009 to bylo 18,39 % a od té doby se míra zadlužení zvyšuje. V roce 2005 tvořila hodnota půjček 28,1 % HDP, nyní je to 54,1 % HDP. V souladu s údaji organizace Vyšetřování zadlužení spotřebitelů (Peic) zhruba 76 % rodin se zadluží prostřednictvím kreditních karet, jejichž měsíční úroky se v Brazílii pohybují mezi 12 % a 22 %.
Čína uvažuje o investicích v Mexiku ve výši 81 miliard USD
Této částky by mohly čínské investice dosáhnout podle slov viceprezidentky Komory obchodu a technologií pro Mexiko a Čínu Amapoly Grijalvy. V červnu navštíví Mexiko čínský prezident Xi Jinping, během jeho návštěvy spolu vlády obou zemí promluví o ekonomické spolupráci. „Doufáme, že dokážeme odstranit všechna nedorozumění, která komplikovala obchodní spolupráci v minulosti,“ řekla na tiskové konferenci Amapola Grijalva. Poukázala také na zájem Číny podílet se na projektech důležitých pro rozvoj Mexika.
Chilané nebudou potřebovat na cestách do USA víza
Od roku 2014 má vstoupit v platnost dohoda mezi Chile a USA, podle které občanům Chile postačí při cestování do USA pouze platný cestovní pas. Nyní musí žádat o víza. Chile by se tak proměnilo v první zemi Latinské Ameriky, která by měla uzavřený tento typ dohody s USA. Podle poslance za chilskou politickou stranu Národní obnova (Renovación Nacional) Josého Manuela Edwardse je jedním z důvodů dohody, že Chilané se dlouhodobě setkávají s velmi nízkým počtem zamítnutých žádostí o vízum ze strany amerických úřadů.
Argentina sklízí druhou největší zemědělskou úrodu v historii
Sklizené plodiny za sezónu 2012/2013 v Argentině podle odhadů celkově dosáhnou váhy 102,6 milionu tun. „Tato úroda převýší tu předchozí více než o 11 milionů tun a stane se druhou největší v historii Argentiny,“ se píše v prohlášení ministerstva zemědělství. Nejúrodnější sezóna byla pro zemědělce na přelomu let 2010 a 2011, kdy sklidili 104,6 milionů tun plodin. Podle nejnovějších dat se v letošní sezóně významně zvýšila produkce arašídů, čiroku (obilnina), ječmene, kukuřice a sóji. Sklizeň sóji má být 50,6 milionů tun, kukuřice 25,7 milionů tun, ječmene 5,16 milionů tun, čiroku 4,5 milionů tun, arašídů 900 000 tun.
Bývalý guatemalský prezident byl vydán do USA, čelí obvinění z korupce
Prezident Guatemaly z let 2000 až 2004 Alfonso Portillo Cabrera byl v pátek vydán do USA. Je obviněn z toho, že použil americké banky k praní špinavých peněz, konkrétně 72 milionů USD, které měl odklonit v letech své vlády z veřejného guatemalského rozpočtu. O vydání bývalého prezidenta do USA guatemalské soudy rozhodly už v srpnu roku 2012. Bývalý guatemalský prezident Alfonso Portillo Cabrera tvrdí, že je nevinný, pokud však americký soud prokáže opak, hrozí mu až 20 let vězení. Další obvinění kvůli praní špinavých peněz vznáší na bývalého guatemalského prezidenta i Francie.
Brazílie pootvírá dveře imigrantům
Brazilská vláda se rozhodla usnadnit přistěhovalcům příchod do země a jejich následné začlenění do pracovního trhu. Chce jim také poskytnout lepší přístup k veřejným službám a urychlit proces získávání víz k trvalému pobytu. Ministr spravedlnosti Brazílie José Eduardo Cardozo oznámil, že vznikne komise specialistů, která navrhne podobu nového cizineckého zákona. Brazílie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, 92 % podnikatelů v tamním průzkumu uvedlo, že jim chybí vzdělaní lidé a musí pracovní místa obsazovat uchazeči nedostatečně připravenými pro dané pozice. Nyní se v Brazílii nachází zhruba 1,5 milionu imigrantů, ale získání pracovního víza nebo víza k trvalému pobytu je pro ně kvůli velmi rozšířené byrokracii obtížné.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období
Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Rozsudek nad bývalým guatemalským velitelem armády byl anulován
Guatemalský Ústavní soud v pondělí anuloval rozsudek, který 10. května odsoudil generála Josého Efraín Ríos Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Pro anulování hlasovali 3 soudci z 5, důvodem je chyba v procesním postupu, soud řádně neprošetřil stížnosti advokátů bývalého guatemalského generála. Soudní proces s bývalým vládcem Guatemaly José Efraín Ríos Monttem se vrátí do stavu, ve kterém byl 19. dubna. Mnoho svědectví a výpovědí musí být znovu uskutečněno. José Efraín Ríos Monttem brzy opustí nemocnici a zůstane do dalších soudních řízení v domácím vězení.
Peruánský export do Izraele se zvýšil o 28 % mezi lety 2009 a 2012
Podle Společnosti pro zahraniční obchod Peru (ComexPeru) dosáhl nárůst objemu vývozu z Peru do Izraele mezi lety 2009 a 2012 až 28 %, přičemž v letošním roce export představoval 14 milionů USD. Největší zvýšení bylo zaznamenáno na přelomu let 2009 a 2010, kdy vývoz narostl o 71 % a dosáhl 11,5 milionů USD. Hlavními tradičními produkty, o které je v Izraeli zájem, jsou čistý zinek a káva. Export těchto dvou komodit dohromady představuje necelých 7 milionů USD. Na druhé straně jsou nejpopulárnějšími produkty Izraele vyváženými do Peru hlavně mobilní telefony (13 milionů USD) a telekomunikační zařízení (3 miliony USD).
Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost
Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.
Brazilská prezidentka byla vyzvána, aby vypovídala o mučení během diktatury
Nevládní organizace Amnesty International (AI) navrhla brazilské prezidentce Dilmě Rousseff, aby veřejně promluvila o své zkušenosti s mučením, které zažila během vojenské diktatury, jež v Brazílii panovala v letech 1964 až 1985. AI výzvu učinila ve spojitosti s ročním fungováním Komise pravdy, která byla zřízena, aby se zabývala zločiny z období diktatury. Činnost Komise pravdy se avšak omezuje pouze na objasnění násilných činů a jejich zveřejňování, protože na mučitele a další zločince se vztahuje amnestie, kterou vyhlásila již demokraticky zvolená vláda po skončení diktatury a Nejvyšší soud ji nezrušil.
Nejbohatším člověkem na světě je opět Bill Gates
Od roku 2007 byl nejbohatším člověkem mexický magnát Carlos Slim. Hodnota majetku Billa Gatese vzrostla počátkem letošního roku o 16 % a nyní dosahuje 72,7 miliardy USD. Billovi Gatesovi pomohl vzestup akcií Microsoftu, hodnota firmy se zvýšila o 28 %. Naopak akcie společnosti América Móvil, letos oslabily o 14 %. Podniku Carlose Slima se také nepříznivě dotkla nedávno mexickou vládou schválená reforma o telekomunikacích. Bohatství Carlose Slima je odhadováno na 72,1 miliard USD, rozdíl na prvních 2 místech je tedy velmi těsný. Třetím nejbohatším mužem světa je Američan Warren Buffett s majetkem 59,7 miliardy USD.
Zvláštní tým v Mexiku bude pátrat po 30 000 pohřešovaných
Mexická vláda v pátek reagovala po 9 dnech na formu protestu 8 matek a rodinných příslušníků pohřešovaných osob. Příbuzní drželi hladovku a doufali, že donutí státní orgány k pátrání po nezvěstných. Skupina byla pozvána na schůzku s generálním prokurátorem republiky Jesúsem Murillo Karam a ministrem vnitra Miguelem Ángelem Osorio Chong. Ti se zavázali, že během týdne vytvoří speciální tým, který bude zmizelé osoby hledat. V Mexiku je pohřešováno zhruba 30 000 osob.
Brazilský exprezident pochválil argentinskou hlavu státu, opřel se ale do tamních médií
Bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva podpořil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. Reagoval na některá média, která ji kritizují. „Žádné médium nemůže popřít, že vláda argentinské prezidentky nachází u chudých podporu,“ řekl. Podle něj se tisk vyjadřuje negativně jednak o něm, jednak o současné brazilské prezidentce Dilmě Rousseff. „Když my média kritizujeme, říkají, že na ně útočíme, zatímco když oni kritizují nás, říkají, že je to demokracie,“ dodal. Prohlášení se dějí po obnoveném sporu mezi argentinskou vládou a mediální skupině Clarín. V novinách se objevily zprávy o praní špinavých peněz, na kterém se měli podílet podnikatelé v blízkém kontaktu s manželi Kirchner. Skupina argentinských poslanců přišla s návrhem vyvlastnit většinu akcií jediné novinové papírny v zemi, kterou nyní ovládá uskupení Clarín a deník La Nación. Starosta Buenos Aires Mauricio Macr podepsal listinu, ve které slibuje, že bude hájit svobodu tisku.