JE Dukovany navštívili mezinárodní experti, aby provedli kontrolní prověrky jejího stavu. První část mise OSART, jež nařizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost, již skončila, další se plánuje na červen letošního roku. Podle mluvčího elektrárny Petra Spilky byla mezinárodní kontrola naplánována již v minulém roce, a proto nemá s momentálními problémy japonské elektrárny Fukušima žádnou spojitost.
Novela atomového zákona ušetří státu ročně desítky milionů korun
Vláda dnes schválila novelu atomového zákona, která stanovuje, že provozovatelé komerčních jaderných zařízení budou poskytovat příspěvky Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za to, že na ně úřad dohlíží. Stát tak ušetří ročně nemalé peníze. Novela se týká ČEZu, jakožto provozovatele jaderných elektráren Temelín a Dukovany, dále pak výzkumných reaktorů (např.Ústav jaderného výzkumu Řež a ČVUT).
Čína pozdržela povolení na vybudování nových jaderných elektráren
V Číně je naplánována a spuštěna stavba 27 nových jaderných reaktorů, což tvoří 40% veškerých podobných projektů které jsou v současnosti na zemi budovány. Čínská vláda však pozastavila realizaci těchto projektů do doby, než budou všechny prověřeny z hlediska bezpečnosti. Toto nařízení o kontrole se vztahuje i na zařízení, která jsou již v provozu. Čína chce během několika let vybudovat celkem 110 nových reaktorů.
Praha hledá řešení zklidnění severojižní magistrály
Podle Útvaru rozvoje hlavního města se dá situace přeplněné magistrály řešit zavedením mýtného. ÚRM prohlásil, že budování tunelů u Národního muzea nebudou nutným řešením a dodává, že je spíše nutností dostavět severozápadní část vnitřního okruhu zahrnujícího i tunelový komplex Blanka a následně pak zpoplatnit vjezd do centra města. Současné vedení Prahy ale se změnami nepočítá – k zavedení mýtného by mohlo tedy dojít nejdříve až za 6 let.
Japonsko stupňuje snahy o ochlazení poškozených reaktorů
Hlavním úkolem inženýrů je nyní obnovit dodávky elektřiny pro čerpadla v hlavním chladícím systému. Nebudou li palivové články ochlazovány, dojde k jejich roztavení a následnému odpaření vysoce radioaktivní páry. To navíc znemožní další postupné chlazení, jelikož při současné metodě chlazení vodou spouštěnou z vrtulníku či stříkanou hasičskými cisternami by docházelo k okamžitému odpařování, a tudíž i k přímému kontaktu radioaktivní páry se záchrannými týmy. Největší prioritou je nyní chlazení okolí reaktoru číslo 4, kde jsou ohroženy především bazény s použitým palivem.
Venezuela odvolává plány na vývoj jaderné energetiky
Prezident Hugo Chávez prohlásil, že momentálně zmrazuje veškeré plány týkající se programu na vývoj jaderné energetiky v zemi. Jedná se o reakci na události v Japonsku, které dle jeho názoru poukázaly na možná nebezpečí jaderných elektráren.
Salvadorská vláda jedná s učiteli o zvýšení platů
Dle tiskových zpráv, jednání mezi vládou a učitelskými organizacemi v Salvadoru týkající se zvýšení platů nadále pokračují. Zástupce Národní asociace učitelů Israel Montano prohlásil, že cílem by bylo dosáhnout 20% navýšení, a to postupně ve dvou fázích.
Protesty proti návštěvě prezidenta Obamy v Chile
Na neděli je v Chile svolán hromadný protest proti plánované návštěvě prezidenta USA Baracka Obamy, jež by měla být zahájena v pondělí. Akce se podle všeho zúčastní Národní asociace učitelů, studentské skupiny a též organizace na ochranu lidských práv. V komuniké vydaným organizátory protestu je vysloven požadavek, aby Obama respektoval emancipační a integrační procesy probíhající v Latinské Americe. Zároveň je zde vyjádřen negativní postoj k intervencím USA, například útoky na Libyi.
Francouzská společnost Areva je připravena pomoci Japonsku
Areva vypraví letadlo, které co nejdříve odletí do Japonska, aby dovezlo 3 000 ochranných masek s aktivním uhlím, 10 000 kombinéz a 20 000 rukavic. Letadlo také poveze 100 tun kyseliny borité, což je neutronový absorbér dodaný společností EDF. Společnost se v pondělí rovněž rozhodla věnovat jeden milion eur Japonskému Červenému kříži. Francouzští záchranáři odletěli do Japonska již na začátku tohoto týdne s přístroji detekujícími radioaktivitu.
Fukušima 1: Problém bazénů s vyhořelým palivem – jsou nad reaktory
Potenciální problém neochlazovaných bazénů s vyhořelým palivem je vážný. Pokud se nepodaří vyhořelé jaderné palivo v bazénu ochladit bude dál stoupat jeho teplota. Teplota tavení zirkoniových obalů ve kterých je vyhořelé palivo vloženo je 1855°C. Po dosažení této teploty může dojít k roztavení vyhořelého jaderného paliva. Při tom může být emitováno do ovzduší množství radioaktivních látek. Vzhledem k objemům vyhořelého paliva, které mohou být uskladněny v těchto bazénech může dále dojít i k tavení materiálu bazénu. Pokud je bazén z betonu může dojít k jeho tavení nejpozději při teplotě 1410°C, což je teplota tavení křemíku. Beton se z převážné části skládá ze sloučenin křemíku. Nechlazené vyhořelé jaderné palivo v tekutém stavu se pak může protavit do spodních pater elektrárny. Ve spodních patrech elektrárny se však nachází reaktor.
V Turecku se spouští procesy kvůli údajnému spiknutí a pokusu o převrat
Nedávné uvěznění 10 tureckých novinářů vyvolalo obavy EU i USA o závazky Turecka dodržovat svobodu sdělovacích prostředků a demokratických zásad, dnes bylo zadrženo 20 osob v čele s bývalým velitelem bezpečnostních sil, který byl velmi kritický ke straně premiéra Tayyipa Erdogana AKP. Již stovky lidí jsou souzeni ze spojení s ilegální, ultra-nacionalistickou, sekulární sítí známou jako Ergenekon, většina za spiknutí proti vládě. Ze spiknutí bylo již obviněno a následně zatčeno téměř 200 tureckých vojenských důstojníků, mezi nimiž jsou i nejvyšší generálské šarže.
Ruský ochránce práv zadržený v Bělorusku byl propuštěn na svobodu
Ruský ochránce práv Andrej Jurov, zadržený 16. března v Minsku, byl propuštěn na svobodu a během čtyřiadvaceti hodin musí opustit Bělorusko. Jeho další pobyt na území republiky běloruské KGB „nepokládá za účelný“. Ochránce práv o tom osobně informoval rozhlasovou stanici „Ruská zpravodajská služba“. Velvyslanectví RF v Minsku zaslalo v souvislosti s jeho zadržením nótu ministerstvu zahraničních věcí Běloruska.
Další tvrdé zákroky proti rozsáhlým demonstracím v Jemenu
Jemenské bezpečnostní síly již druhý den tvrdě bojují s demonstranty za pomoci vodních děl, slzného plynu a gumových projektilů. Dnes bylo těžce zraněno 84 lidí, včera 150 protestujících. Obě křídla nepokojů- demonstranti i pro-vládní frakce- se stále více uchylují k násilí a USA, po 32 let pevný spojenec prezidenta Saleha, dnes odsoudily potlačování demonstrací a násilí s tím, že podporují právo občanů na pokojné protesty.
Írán podává stížnost k OSN kvůli zákroku v Bahrajnu, kde se již zatýká
Včerejší zákrok provázený tanky a letectvem si v Manamě vyžádal nejméně 5 mrtvých. Bahrajnská policie již zatkla 6 opozičních vůdců, kteří jsou obvinění z podněcování k vraždám, násilí a nepokojům. Velmi vzácně kritizovaly Bahrajn i Spojené státy a událost vyvolává rozsáhlý odpor u šíítské populace v celém regionu. Šíítský Írán se postavil do čela obhajoby šíítů- íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi napsal dopis generálnímu tajemníkovi OSN, ve kterém prohlašuje, že není možné akceptovat, aby si vláda pozvala cizí vojska na potlačení svých vlastních občanů. Naráží tak na Libyjskou problematiku, ve které je Západ významně kritičtější. Podobné diplomatické kroky Írán podnikl taktéž u Ligy arabských států a Organizace islámské konference.
Prezident Ouattara se distancoval od rebelů na západě Pobřeží slonoviny- v zemi tak bojují tři strany
Boje v největším městě Abidjanu se opět vystupňovaly a zdroje o úmrtích se výrazně rozcházejí. Zatímco ozbrojenci věrní prezidentovi Ouattarovi drží v rukou severní předměstí Abidjanu a snaží se postoupit do centra města k prezidentskému paláci bojujíce s mládežnickými milicemi a četnictvem prezidenta Gbagba, Gabgbovi vojenské síly svádějí boje na severozápadě s povstalci. Město Duekoue se dnes po několik hodin stalo bojištěm, ale podle dostupných informací ho armáda věrná Gbagbovi uhájila. Prohlášením mezinárodně uznaného prezidenta Ouattary značně komplikuje situaci, neboť rebelové ho doposud podporovali- není tedy jasné, jak se zachovají.
Gabon možná čeká stávka v ropných rafinériích
Gabonská vláda totiž minulý rok v říjnu odsouhlasila zákon, který říká, že v ropném průmyslu musí být zaměstnáno 90% místních obyvatel ( Gabonců) a stejně tak 90% místních musí pracovat v administrativní správě ropného průmyslu. Tento krok měl zajistit práci pro velké množství obyvatel, neboť v současnosti v rafinériích pracují převážně zahraniční zaměstnanci. Odborům se to ovšem nelíbí a hodlají zavést denní stávku, která by mohla zemi připravit o 250 000 barelů ropy.
Fukušima 1: Problémy s teplotou v bazénech vyhořelého paliva – radiace se zvyšuje i mimo elektrárnu
Podle dostupných informací, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) stoupá teplota v bazénech s vyhořelým palivem v reaktorových halách vážně poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima 1. Běžná provozní teplota při funkčním aktivním chlazení vody v bazénu se pohybuje kolem 25°C. Ve dnech 14 a 15.3.2011 dosahovala teplota vody v bazénu reaktorovny č. 4 výše 84°C. Ze dne 16.3.2011 nejsou data k dispozici. Media spekulují o možnosti, že se chladicí voda již zcela vypařila. Japonské úřady oznámily, že 30 km od elektrárny bylo naměřeno 0,17 mSv/h. V místě s takovou intenzitou je bezpečné setrvat maximálně 6 hodin.
JAR uvažuje o uvalení daně na těžařské společnosti, inspiruje se v Austrálii
Enoch Godongwana, 1. náměstek ministra pro hospodářský rozvoj při návštěvě Austrálie prohlásil, že těžařské společnosti v JAR vytvářely po celé 20. století super-zisky, aniž by z nich měl nějaký významnější zisk stát. Podle 1. náměstka Gogongwana je nutné, aby tzv. „zlatá vejce“ byla sdílena s JAR, proto prý ministerstvo zvažuje novou přísnou daň, pro niž by měla být šablonou tvrdá a kontroverzní australská daň- ta od minulého roku daní zisky 30%, přičemž původně byla navrhována dokonce 40% daň, která pod tlakem velkých těžařských firem neprošla. JAR je největším vývozcem platiny na světě a patří jí 3. místo ve vývozu zlata.
JAR schválila svůj energetický plán pro příštích 20 let
Rámcový plán, který předpokládá zásadní otočení se k obnovitelným zdrojům a jaderné energii, má otevřít strategický energetický sektor pro nové investice, a to i nevládní. I přes katastrofu v Japonsku také byla schválena výstavba nových jaderných elektráren během příštích 20 let s cílem snížit závislost JAR na uhlí. Nový plán počítá s rozšířením počtu elektráren do roku 2030, přičemž je založen z 42% na zelené energii, z 23% na jaderných reaktorech a pouze 15 % energie mají pokrývat uhelné elektrárny.
USA zvažují letecké údery na Kaddafiho jednotky, které postupují na Benghazi- Rada bezpečnosti OSN jedná
Libyjská armáda zahájila ostřelování Benghazi a oblasti pod kontrolou povstalců se stále zmenšují. Ve Spojených státech se kvůli tomuto postupu začalo vážně uvažovat o leteckých útocích na Kaddafiho jednotky. USA, které původně držely zdrženlivý postoj i přes vnitropolitický tlak, tak stále více přistupují na myšlenku zakročení. Rada Bezpečnosti OSN dnes bude dojednávat případnou bezletovou zónu, v rámci které by dle tradičního postupu došlo k vybombardování všech protileteckých zbraní a letectva libyjské armády. Velvyslankyně USA při Radě bezpečnosti Susan Rice také oznámila, že se chystají i jiná rozsáhlejší opatření, která by měla chránit civilisty. Rusko a Čína s právem veta spolu s Německem a Indií jsou ovšem v čele zdrženlivých států, kteří se stavějí spíše proti, neboť v rámci bezletové zóny skutečně dojde k zásadnímu zasažení do konfliktu a výrazné pomoci rebelům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že věří v dnešní dokončení jednání v Radě bezpečnosti OSN a stejně tak prohlásila, že USA jsou nyní pro tvrdší a razantní kroky v rámci mandátu OSN.
Čtyři žurnalisté New York Times pohřešováni v Libyi
Podle nepodložené zprávy místních zdrojů měli být žurnalisté zajmuti provládními libyjskými silami. Libyjská vláda již slíbila, že se pokusí objasnit, kde přesně se žurnalisté momentálně nacházejí a zajistit jim bezpečnou cestu zpět domů.
Kanada neplánuje ústupky v jaderné energetice
Podle oficiálního vyjádření vlády neplánuje Kanada omezení výroby energie pomocí jaderného paliva a chce udržet podíl jaderné energie na 50 % z celkové výroby. Podle nového energetického plánu odsouhlasila země v následujících 20 letech investice 33 miliard dolarů do jaderné energetiky, a to především na výstavbu dvou nových nukleárních reaktorů v jaderné elektrárně Darlington.
Guvernér státu Utah (USA) podepisuje nové zákony o přistěhovalectví
Guvernér státu Gary Herbert podepsal zákon, kterým jasně a striktně definuje pojem imigrace v tomto americkém státě. Kromě jiného i povoluje policejní zákroky na nelegální přistěhovalce a zavádí v Utahu tzv. „pracovní program pro hosty“. Podle statistických úřadů se vyskytuje v USA přibližně 12 milionů ilegálních imigrantů, a to především z oblasti Latinské Ameriky.