Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.
Generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, při příletu do Tbilisi prohlásil, že Gruzie se od summitu v Bukurešti NATO-Gruzie v roce 2008 velmi přiblížila ke vstupu do NATO a vyzval tuto kavkazskou zemi k pokračování v reformách. Právě na summitu v Bukurešti se podle názorů expertů USA podpolily tlaku svých významných spojenců, jako je Německo a Francie, které se obávají reakce Ruska na případný vstup Gruzie do NATO.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy před studenty ve Štrasburku prohlásil, že EU nakonec bude muset přijmout i balkánské země. Podle francouzského prezidenta by se měla prohloubit integrace zemí eurozóny, zatímco země s vlastní měnou by měly dostat více volnosti. Podle prezidenta Sarkozyho je „dvourychlostní“ model Evropy jedinou možnou cestou EU vpřed.
Hlava Mezinárodního měnového fondu, Christine Lagarde, varovala, že globální ekonomika je v nebezpečí „ztracení celé dekády“. „Pokud nebudeme jednat odvážně a pokud nebudeme jednat společně, ekonomice celého světa hrozí pád do klesající spirály nejistoty, finanční nestability a potenciálního zhroucení globální poptávky,“ řekla šéfka MMF na návštěvě v Číně. Podle MMF je probíhající dluhová krize Evropy také důkazem nejisté vyhlídky celé světové ekonomiky, přesto ale Christine Lagarde dodala, že kroky, které jsou podnikány k vyřešení krize, míří správným směrem. To řekla v reakci na obavy, že by dluhová krize zmítající periferiemi eurozóny mohla přeskočit i na největší ekonomiky EU.
Rusko dnes dle očekávání podepsalo dohodu s Gruzií o vnější kontrole obchodních informací Abcházie a Jižní Osetie, které se proti tomu již dříve ohradily. Kompromisní dohodu zprostředkoval švýcarský prezident Micheline Calmy-Rey den před vypršením lhůty dané Rusku na splnění všech podmínek ke vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Náměstek gruzínského ministra zahraničí, Sergi Kapanadze, který vedl vyjednávání za Gruzii, oznámil, že Gruzie nyní již nebude v žádném ohledu stát v cestě ke vstupu Ruska do WTO. Gruzie jako každý člen WTO totiž má právo veta na vstup nových členů, přičemž na ni dle některých diplomatů byl vyvíjen velký tlak ze strany USA a WTO, aby Rusko vpustila do této organizace, ve které je například Čína již 10 let. Pro ruského vyjednavače, Maxima Medvedkova, je to velký úspěch, neboť pro Rusko se jedná o jeden z největších posledních úspěchů na mezinárodním poli – o vstup do WTO Rusko stojí již dlouhou dobu.
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že po dohodě s evropskými partnery a Francií, která je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN, že se spolu s Francií zdrží hlasování o přijmutí Palestiny za plného člena OSN. Velká Británie si dle ministrových slov vyhrazuje právo hlasovat o palestinské otázce až ve chvíli, kdy to bude považovat za vhodné a přínosné pro mír v oblasti.
Poslanci Parlamentu České republiky schválili nový občanský zákoník, který sestavilo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Jiřího Pospíšila. Nový zákoník, který nahradí současný z roku 1964 stvořený v komunistickém Československu, by měl vstoupit v platnost v roce 2014, předtím ho ještě musí schválit Senát České republiky. Kodex ministra Pospíšila, který sestavoval tým českého profesora Karla Eliáše, řeší především rodinné a dědické právo či majetkové a smluvní záležitosti.
Írán oznámil, že v případě izraelského útoku na svá jaderná zařízení bude následovat odvetná akce, ve které bude napadeno Jaderné výzkumné centrum Negev nedaleko města Dimona. Oznámil to íránský vojenský mluvčí, generál Massoud Jazayeri v televizním projevu. Otázka jaderného výzkumu v Izraeli je velkým tabu na poli mezinárodního společenství.
Síly KFOR za pomoci slzného plynu obsadily barikádu u hraničního přechodu Jarinje v severním Kosovu, ovšem ihned po dokončení dvouhodinové operace Srbové z Leposavqit a Leshakut za pomoci kamionů a štěrku vystavěli nové barikády. Opakovala se tak zcela situace z hraničního přechodu Brnjak.
Rada Severoatlantické aliance (NATO) za účasti velvyslanců všech zemí, které jsou součástí sil KFOR řeší situaci v severním Kosovu, kde stále nebylo dosaženo řešení. Diplomaté z několika členských zemí NATO podle kosovských médií neskrývají své zklamání a frustraci z neřešitelnosti. V NATO se nyní řeší to, že srbská menšina si je vědoma toho, že vojáci NATO nemohou zasáhnout kvůli obavám z napadení takového kroku, který by pak byl považován za stranící Kosovu, což by v Srbsku vedlo k podkopání autority prezidenta Borise Tadice a vzestupu nacionalistů. Stejně tak ale NATO přestává důvěřovat i srbskému prezidentovi, který podle názorů jednotlivých velvyslanců nepřichází s dostatečným množstvím možností řešení, o kterých by se mezi Prištinou a Bělehradem mělo konstruktivně jednat.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon je podle člena jeho úřadu, Eri Kaneka, znepokojen nejnovějšími zprávami o vývoji v Kosovu, které podle jeho názoru oživují nevyřešené problémy a představují hrozbu pro stabilitu a mír v regionu. Podle Eri Kaneka byla zpráva o Kosovu předložena i členům Rady bezpečnosti OSN, kteří by se jí měly zabývat 29. listopadu. Ve zprávě předložené členům Rady bezpečnosti OSN generální tajemník informuje, že došlo ke zhoršení mezietnických vztahů v celém Kosovu a zdůrazňuje potřebu rychlého vyřešení problému na hraničních přechodech se Srbskem. Zpráva je prakticky chronologickým popisem vývoje v Kosovu za poslední 3 měsíce přičemž upozorňuje na to, že vývoj na severu této země nebezpečně zastiňuje situaci v celé zemi. Při projednávání situace 29. listopadu budou pod předsednictvím Portugalska vyjadřovat své postoje všechny členské státy Rady a jednání se zúčastní i zástupci Srbska a Kosova.
Žalobce mezinárodního trestního tribunálu, Luis Moreno-Ocampo, oznámil, že uvažuje o obvinění bývalého šéfe libyjských tajných služeb, Abdullaha al-Senussi, z účasti na stovkách znásilnění během povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Abdullah al-Senussi byl již v Haagu u Mezinárodního trestního tribunálu obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.
Premiér Silvio Berlusconi potvrdil informace, které říkají, že se již nebude v příštích volbách ucházet o post premiéra v čele své strany. Za svého nástupce doporučuje Angelina Alfano. Italský premiér také slíbil, že odstoupí, jakmile parlamentem projdou ekonomické reformy, které požadujeEvropská unie, aby se zabránilo italské dluhové krizi. Tento proces bude však trvat ještě několik týdnů. Poté, co italský premiér Berlusconi odstoupí, bude muset italský prezident Giorgio Napolitano zahájit jednání o vytvoření nové vlády, přočemž samotný Berlusconi si přeje volby již na začátku roku 2012.
Francie požaduje, aby zasedla Rada bezpečnosti OSN v reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se uvádí, že Írán nyní může pracovat na vývoji jaderných zbraní.Mezinárodní agentura pro atomovou energiizprávu řekl, že Írán může pracovat na vývoji jaderných zbraní. Írán mezitím ústy svého prezidenta Mahmouda Ahmadinejada oznámil, že neodstoupí od svého jaderného programu, neboť jeho účel je mírový. Dále Írán již po několikáté upozornil na nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE.
Případné rozpuštění eurozóny by mohly mít důsledky vážnější, než jaké měla Velká deprese v roce 1929, tvrdí to renomovaný finančník George Soros, který navštívil Evropský parlament v Bruselu, kde komentoval poslední vývoj EU. George Soros prohlásil, že Euro nyní čeká velký šok z řecké krize, ale vzhledem ke krokům EU ho přechodí. Stejně tak se Soros domnívá, že nedávné návrhy zemí skupiny BRIC na podílení se na záchraně evropské měnové unie Euru neprospívají. Závěrem George Soros prhlásil, že Evropský fond finanční stability je dostačující pro řešení krize a že při úsilí, jaké je teď, může být krize zažehnána do 3 měsíců. Podle Sorose je pak možné, aby některé země nyní dočasně eurozónu opustily, ale její rozpuštění by mělo katastrofální důsledky v EU i mimo ni.
Palestinský ministr zahraničí, Riad Malki, přiznal, že není dostatek podpory na půdě Rady bezpečnosti OSN k získání statutu členského státu OSN pro Palestinu. Oznámení přichází ve stejné chvíli, kdy Rada bezpečnosti OSN obdržela zprávu, která jasně říká, že neexistuje společný konsensus na toto téma. Palestina by pro získání plného členství potřebovala 9 hlasů přičemž žádný z 9 členů by nesměl toto rozhodnutí vetovat. USA ale již dříve jasně deklarovaly, že tak učiní.
Republika Abcházie, která vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii, odmítá kontrolování svých financí, oznámila to agentura Itar-Tass s odvoláním na tiskovou službu prezidenta Abcházie. V prohlášení se uvádí, že Abcházie není účastníkem jednání mezi Ruskem a Gruzií ve Světové obchodní organizaci (WTO). Přesto Abcházie přiznává, že s Ruskem, které nezávislost Abcházie uznává od roku 2008, o tomto problému jednala a nepovažuje ho za zpochybnění své suverenity. Abcházie tak reaguje na podobný problém kontroly obchodu, jako nedávno řešila Jižní Osetie, druhá z jednostranně vyhlášených republik.
Členové kosovské Rady bezpečnosti, aby diskutovaly o situaci v severním Kosovu, kde je srbská národnostní menšina. Podle starosty obce Mitrovica, Avniho Kastrati, je v nyní klid, ale panuje velké napětí způsobené paralelně fungujícími srbskými orgány. Avni Kastrati poté uvedl, že Srbům v oblasti musí být jasné, že není možné, aby rozhodovaly a odepíraly jednotkám KFOR naplňování jejich poslání. Podle slov kosovské hlavy obce Mitrovica také srbské paralelní úřady nutí občany hlídat zátarasy.
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
Tuniský soud rozhodl o tom, že Al-Baghdadi Ali al-Mahmoudi, libyjský premiér od roku 2006 do povstání proti Muammarovi Kaddafimu, má být vydán libyjským úřadům. Proti soudnímu rozhodnutí již není odvolání a může tak být vytvořen nový precedens pro ostatní země, ve kterých se nacházejí lidé bývalé libyjské vlády a doprovodu Muammara Kaddafiho. Advokát bývalého libyjského premiéra, Mabrouk Korchid, v reakci na rozhodnutí soudu prohlásil: „Je to nespravedlivé a politické rozhodnutí. Pokud se v Libyi stane cokoliv panu al-Mahmoudimu, ponese za to odpovědnost tuniská justice.“
Šéf mise EULEX, která byla zřízena EU v Kosovu za účelem prosazování práva a zajišťováním naplňování rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, Xavier de Marnhac, prohlásil, že násilí v severním Kosovu je nepřijatelné a upozornil na silnou přítomnost policejních jednotek mise EULEX v oblasti. Dále podle jeho slov, ve zprávě, kterou EULEX předkládá Radě bezpečnosti OSN.
Srbsko bylo zvoleno za člena Výboru světového dědictví UNESCO na 36. generální konferenci, která se koná v Paříži. Srbsko se členem tohoto orgánu stává poprvé v historii. Srbský ministr kultury, Predrag Markovič, oznámil, že Srbsko bylo zvoleno spolu s Německem hned v prvním kole hlasování.
Řecký vládní kabinet odstoupil, aby pomohl urychlit vytvoření nové prozatímní vlády. Demisi všech ministrů oznámil ministr cestovního ruchu George Nikitiadis, zatímco náměstek řecké ministryně školství, Evi Christophilopoulou, oznámil, že Řecko už je velmi blízko k zformování nové koaliční vlády. Předsedové dvou nejsilnějších stran, Georgae Papandreou, dosavadní řecký premiér a zároveň šéf socialistické strany PASOK, a Antonis Samaras, šéf Nové demokracie zatím nadále jednají.