Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad prohlásil, že jeho země nepotřebuje k jednání s USA atomovou bombu, i když USA samy na Írán stále vyvíjejí tlak. Prezident Ahmadinejad dále oznámil, že pokud se USA hodlají postavit proti íránskému národu, budou litovat po odpovědi, která je čeká. Dále íránský prezident zdůraznil, že je „naprostá drzost“ obviňovat Írán z výroby jaderných zbraní v situaci, kdy Spojené státy vlastní tisíce jaderných hlavic.
V Německu byl spuštěn plynovod Nord Stream
Rusko a Německo zahájily provoz plynovodu Nord Stream, který bude dodávat zemní plyn z Ruska do Evropy. Slavnostního otevření ve městě Lubmin se zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv i německá kancléřka Angela Merkel spolu s dalšími evropskými představiteli. Ruský prezident prohlásil, že plynovod zvýší energetickou bezpečnost Evropy a mimo jiné také vyzval k ukončení vízové povinnosti pro Rusy.
Írán reaguje na výzvy v USA: „zabijte jednoho z nás a zabijeme vás desítky“
Íránské polooficiální tisková agentura tvrdí, že vrchní velitel íránských revolučních gard prohlásil, že pokud USA zabijí jediného velitele íránské armády, zabije jich Írán desítky USA. Generál Amir Ali Hajizadeh, který je velitelem letectva revolučních gard ve svém projevu pak upozornil své velitele, že přítomnost amerických důstojníků v oblasti je nepřehlédnutelná a stále roste. Událost je pravděpodobně reakcí na začátek minulého týdne, kdy několik amerických neokonzervativců, včetně vysloužilého armádního generála Jacka Keana, vyzvalo administrativu prezidenta USA Baracka Obamy k zahájení tajných operací proti příslušníkům elitní gardové jednotky Quds, která slouží jako speciální síly pro zahraniční operace.
Zpráva MAAE: „Írán pracuje na výrobě jaderné bomby“
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), hlídací pes OSN pro jadernou energetiku, ve své dlouho očekávané a podrobné zprávě uvedl, že Írán je podezřelý z provádění tajných pokusů za ůčelem vývoje jaderné zbraně. Očekává se, že zprávu využijí USA a jejich spojenci k zesílení a uvalení dalších sankcí proti Íránu v OSN. Írán, jak už oznámil dříve, popírá obvinění ze zprávy jako falešné a nepodložené
Italský premiér Silvio Berlusconi slíbil své odstoupení
Italský premiér Silvio Berlusconi přislíbil, že odso´toupí poté, co parlament schválí reformy, jež po Itálii požaduje EU. Premiér se na tom dohodl s italským prezidentem Giorgo Napolitanem, kterého navštívil poté, co dnes ztratil většinu v parlamentu.
USA obnoví diplomatické styky s Bolívií
Stane se tak zhruba tři roky poté, co byl z hlavního města Bolívie La Paz prezidentem Evo Moralesem vypovězen velvyslanec USA Philip Goldberg. Ten byl spolu s dalšími dvěma muži obviněn ze spiknutí proti tamní vládě. Nová dohoda o obnovení spolupráce mezi oběma národy má za cíl především zefektivnit boj proti obchodu s drogami.
Australský senát schválil dlouho projednávanou „uhlíkovou“ daň
Kontroverzní zákon o znečišťování ovzduší emisemi oxidu uhličitého a dalšími plyny provázely roky tvrdých politických sporů. Tzv. zákon o čisté energii přinutí 500 firem nejvíce znečišťujících australské ovzduší emisemi CO2 platit od 1. července příštího roku speciální formu daně. Schválení tohoto zákona je považováno za vítězství pro tamní premiérku Julii Gillard. Odpůrci „uhlíkové“ daně tvrdí, že způsobí ztrátu pracovních míst a zvýší náklady na život v zemi.
Thajská předsedkyně vlády odjela z asijsko-pacifického summitu kvůli zhoršující se povodňové situaci
Postupující povodeň již ohrožuje i průmyslové části thajské metropole Bangkok. Premiérka Yingluck Shinawatra zároveň nastínila plány na obnovu vodou poničených oblastí, které mají za cíl, co nejrychleji obnovit ekonomiku země. Záplavy v Thajsku se negativně promítají i do obchodních výsledků ostatních asijských firem. Japonský výrobce automobilů Toyota snížil předpovědi výroby a prodejů vozidel vlivem výpadků zásobování díly vyráběnými v Thajsku.
Jižní Korea obnoví dodávky zdravotnické pomoci do KLDR
Veškerá pomoc by měla probíhat prostřednictvím Organizace spojených národů. Její součást- Světová zdravotnická organizace prý již dostala od jihokorejské vlády povolení na uvolnění 6,94 milionu dolarů, které by měly sloužit k vybavení severokorejských nemocničních zařízení. Pomoc ze strany Jižní Korei přestala do KLDR proudit v roce 2010 po incidentu, při kterém severokorejské torpédo potopilo jihokorejskou válečnou loď.
Úrok italských desetiletých dluhopisů je největší od založení eura v roce 1999
V současnosti by měl výnos z nákupu italských dluhopisů činit 6,73%, což je opět nový rekord. Pro porovnání, úrok německých státních dluhopisů se pohybuje okolo 1,8%.
FBI (USA) vyšle do Bulharska své odborníky na pomoc v boji s organizovaným zločinem
FBI vyšle do Bulharska zvláštního agenta, který bude pomáhat v boji proti počítačové kriminalitě, oznámil to bulharský ministr vnitra Tsvetan Tsvetanov na své návštěvě USA. Zvláštní agent FBI bude zařazen pod ředitelství jednotky pro boj s organizovaným zločinem (GDBOP) a má řešit především dětskou pornografii, krádeže identity a finanční kriminalitu.
Izraelský ministr obrany vyvrací spekulace o útoku na Írán
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, oznámil, že se nerozhodl přijmout žádné rozhodnutí o útoku na íránská jaderná zařízení. Svým velmi strohým prohlášením tak reaguje na rozsáhlé spekulace médií, a to především v Izraeli, která tvrdí, že pro preventivní útok se již rozhodl izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Stejně tak se hovoří i o slovech izraelského prezidenta Shimona Perese, který prohlásil, že útok na Írán je stále více pravděpodobnější.
Francouzský prezident považuje šéfa izraelské vlády za lháře
Podle agentury Reuters se francouzský prezident při jednání summitu G20 u příležitosti soukromého rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou svěřil, že má již dost veškerých jednání s izraelským premiérem. Prezident Sarkozy údajně označil izraelského šéfa vlády, Benjamina Netanyahu, za lháře. K rozhovoru došlo, když americký prezident žádal o vysvětlení francouzské podpory Palestinců při přijetí do UNESCO. Francie se poté zavázala zdržet se hlasování o přijetí Palestiny za plnohodnotného člena OSN, které USA hodlají vetovat. USA i Francie však nadále vyzývají Izrael k mírovým rozhovorům.
V Nigérii jsou zpožděny dodávky benzínu, řeší se citlivé dotace pro dovozce
Ačkoliv je Nigérie největším vývozcem ropy v Africe, nemá dostatek rafinérií, takže dováží 85% z celkové spotřeby paliv, přičemž většina dovozu se děje pomocí swapových výměn, které vede dceřiná společnost státní ropné společnosti National Petroleum Corporation (NNPC). Dodávky pro 4. čtvrtletí jsou ovšem nyní pozastaveny, neboť nigerijský parlament stále jedná o odstranění dotací na dovoz benzínu, neboť plovoucí skladiště, které Nigérie má ve svých vodách jsou plné zásob. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již podpořil návrh na zastavení dotací a stejně tak i Světová banka je přesvědčena o jejich nesmyslnosti, neboť neovlivňují ceny pro spotřebitele, ale pouze jdou do kapes dovozcům.
Islamistické milice v Libyi odmítají své odzbrojení
Několik milic, které se v Libyi podílely na svržení Muammara Kaddafiho, odmítlo složit zbraně s odůvodněním, že je to v zájmu ochrany revoluce. Stejně tak prý hodlají pomoci s udržováním bezpečnosti a pořádku. Vůdce povstaleckých vojenských sil, který pravděpodobně bude stát v čele vznikajícího ministerstva obrany, Abduljawad Bedeen, který je také mluvčím Svazu revolučních sil, tvrdí, že velká část bojovníků se časem bude chtít vrátit do civilního života, zatímco zbytek by se pak měl podřídit ministerstvu obrany a stát se základem budoucích vojenských složek Libye. Svaz revolučních sil má nyní přes 25 000 bojovníků a náměstek faktického ministra obrany, Fawzi Bukatif, tvrdí, že se nyní pracuje na jejich rozčlenění do stálých brigád – ti kteří zůstanou mimo tuto organizaci budou podle Bukatifa postaveni mimo zákon. Faktický šéf libyjských bojovníků, Abduljawad Bedeen, vedl povstání proti Kaddafimu již v roce 1990 v čele Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), kterou tehdy USA prohlásily za teroristickou. Podle expertů je v Libyi ovšem velkým problémem velké množství míst, kde již obyvatelstvo, které povětšinou vlastní zbraně, začíná být podezíravé vůči novým vládcům, či je stále věrné Muammarovi Kaddafimu.
Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
EU vyzývá řecké parlamentní strany k závazku přijímat pomoc
Vůdcové dvou nejsilnějších řeckých politických stran byli vyzváni, aby potvrdily svůj závazek k záchrannému plánu, který vypracovala EU spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předseda skupiny evropských ministrů financí, Jean-Claude Juncker, který je zároveň lucemburským premiérem, řekl, že Nová demokracie a PASOK by měly podepsat písemný závazek, ve němž by stvrdily, že Řecko přijme další záchranný balík. Evropský komisař pro ekonomické a měnové záležitosti EU, Olli Rehn, potvrdil, že Řecko by pak mohlo získat další část záchranného balíku v hodnotě 8 miliard Euro již v listopadu.
USA pošlou do Palestiny 198 milionů dolarů
Spojené státy uvolní zhruba 200 milionů dolarů finanční pomoci pro Palestinskou národní autonomii. Informovala o tom republikánská předsedkyně sněmovního výboru pro zahraniční věci, Ileana Ros-Lehtinen. USA tak pošlou 50 milionů na podporu palestinských bezpečnostních sil a 148 milionů dolarů na další podpůrné projekty. Podle vyjádření Ileny Ros-Lehtinen, která citovala prezidenta USA, je podpora v bezpečnostním zájmu USA a Izraele taktéž – ten proti pomoci údajně nic nenamítá. Finanční prostředky byly zmrazeny v srpnu před žádostí Palestiny o uznání své státnosti v OSN. Spojené státy každoročně rozdělí 500 milionů dolarů na pomoc Palestině přičemž většina finančních prostředků je vynakládána na bezpečnostní složky.
Bývalý chorvatský premiér čelí obvinění z úplatkářství
Bývalý chorvatský premiér, Ivo Sanadera, je obviněn z úplatkářství a obohacování se za války v Jugoslávii v 90. letech. Sanadera je obviněn z přijmutí úplatku ve výši 10 milionů Euro od maďarské ropné společnosti MOL, která měla rozhodující vliv na chorvatskou ropnou společnost INA. Bývalý premiér mimo jiné údajně dával společnosti MOL větší pravomoci v INA, než které jí příslušely z jejího akciového podílu na INA. Sanader je v současnosti vyšetřován kvůli 6 různým podezřením z korupce – mimo jiné i kvůli nelegálnímu financování tehdejší vládnoucí strany HDZ. Sanader všechno popírá a v otázce ropných společností se brání tím, že všichni ministři schvalovali jeho kroky, o kterých byl informován i prezident Stjepan Mesić.
Otto Perez Molina vyhrál prezidentské volby v Guatemale, viceprezidentkou bude jeho žena
Nový prezident Perez Molina, jehož vítězství se očekávalo, slibuje přitvrdit boj proti násilí, zločinu a drogovým kartelům. Podle expertů se Guatemala tímto posunula do pravicových zemí. označovat posun doprava v chudé středoamerické země. Bývalý generál Perez, který nahradí současného prezidenta Álvara Colom Caballera, je prvním vojákem zvoleným za prezidenta od skončení vojenské diktatury před 25 lety, ve které měl významné postavení. Podle komentátorů je důvodem jeho vítězství především populismus a fakt, že mladá generace si již nepamatuje na občanskou válku a brutální vládu tehdejších vojenských velitelů. Podle svědků bylo za tehdejšího režimu zničeno v rámci politiky „spálené země“ zničeno stovky vesnic. Perez dlouhodobě odmítá, že by byl účasten jakéhokoliv masakru či genocidy, ze kterých ani nikdy nebyl obviněn, a v roce 1996 stál u zrození mírové dohody. Novou viceprezidentkou Guatemaly bude jmenována jeho žena, Roxana Baldetti.
V St. Peterburgu zasedlo SCO, Rusové s Číňany si ji chválí
Na svém setkání v St. Peterburgu se členové Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Rusko a Čína shodly na úspěšnosti svého ekonomického bloku. 10 let stará SCO je podle obou zemí výborným pojítkem s investory a napomáhá ekonomické stabilitě, a to i v době krize. Moskva a Peking dále oznámily, že SCO, jehož členy jsou dále Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán, hodlají vytvořit společnou rozvojovou banku, která by podpořila klíčové finanční a tranzitní projekty. SCO se dále na svém zasedání v Rusku shodla o otevřenosti pro nové členy, přičemž se očekává, že by do SCO mohly vstoupit Indie a Pákistán, kteří mají zatím statut pozorovatelů SCO.
V Srbsku zasedne konference energetických gigantů o budoucnosti jihovýchodní Evropy
V pátek 11. 11. se v hlavním městě Srbska, Bělehradě, uskuteční konference o ropě a zemním plynu v jihovýchodní Evropě. Zástupci největších světových ropných společností a konsorcií zde představí své plány ohledně ropovodů a plynovodů a budou diskutovat nad rychlými změnami v ropném průmyslu s cílem podpořit investice v regionu s důrazem na kritické otázky energetické bezpečnosti a dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Konferenci pořádá Energy Stream CMG GmbH a TGI International Group.
Úrok italských státních dluhopisů stále roste
Důvodem jsou obavy o politickou stabilitu v Římě, a tím pádem i o budoucnost třetí největší ekonomiky eurozóny. Současný úrok desetiletých státních dluhopisů činí 6,64%.