Prezident USA Barack Obama: „Írán si zvolil cestu mezinárodní izolace“

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.

Arménie otevřela ambasádu v České republice

Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.

Maďarsko žádá Mezinárodní měnový fond o podporu

Maďarské ministerstvo financí hájí tento krok tím, že by se mělo jednat o podporu, která by zajistila ekonomický růst a naopak nezatížila stávající dluh země. Jednat by se přitom mělo o druh pojistných smluv, který by zvýšil bezpečnost maďarských investorů v době krize. Mluvčí MMF oznámil, že výše pomoci zatím nebyla ustanovena bude projednávána v závislosti na požadavcích maďarské vlády. Maďarsku se již dostalo pomoci od EU ​​a MMF v roce 2008. Středopravá vláda Viktora Orbána přerušila jednání s MMF v roce 2010, což vedlo k ochlazení vztahů mezi vládou a fondem.

Potravinářský gigant Nestlé rozšiřuje nabídku mikroúvěrů pro své dodavatele

Toto oznámil generální ředitel Nestlé Paul Bulcke. Uvedený krok prý napomáhá menším firmám přečkat krizi, v případě, že by nedostaly standardní úvěr od banky. Bulcke oznámil, že Nestlé investovalo již více jak $ 40 milionů na pomoc zemědělským farmám, dle strategie firmy je toto chování přínosné jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu zisku firmy.

USA, Velká Británie a Kanada budou koordinovat svou novou vlnu sankcí vůči Íránu

USA, Velká Británie a Kanada se dohodly na uložení koordinovaných finančních a energetických sankcí proti Íránu. Sankce se mají týkat především elitních íránských vojenských složek, Revolučních gard, a dále íránského petrochemického průmyslu.

Velká Británie a Německo se přiblížily společné dohodě o změně smluv o EU

Německá kancléřka, Angela Merkel,  odsouhlasila „konstruktivní“ návrhy ze strany britského premiéra David Camerona z minulého týdne. Návrhy se týkají likvidace některých zákonů EU včetně zrušení vybraných pracovních zákonů, vše je součástí úmluvy o změně smluv EU. Evropská směrnice o pracovní době, která stanovuje maximální počty odpracovaných hodin, je chápána jako jedna z možných oblastí budoucího kompromisu. Velká Británie je kromě toho dlouhodobě proti zásahům EU do pracovněprávních předpisů Britů. Výměnou za tento „německý souhlas“ slíbil britský premiér podporu německých návrhů na změny smlouvy o EU, která by měla vést k posílení rozpočtové disciplíny v rámci eurozóny.

Izraelský ministr obrany volá po akci proti Íránu

Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, v neděli vyzval k opatření proti Íránu, které by této zemi zabránilo získat jaderné zbraně, slovy: „přišel čas“. Ministr Ehud Barak v rozhovoru pro CNN ale odmítl přímo sdělit, zda se Izrael chystá nyní napadnout Írán, s tím, že to není předmětem veřejné diskuse. Izraelský ministr obrany ale poté dodal, že zpráva z 8. listopadu, kterou předložila Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost (MAAE), vedla k „vystřízlivění“ mnoha světových vůdců a veřejnosti, neboť lidé podle jeho názoru pochopili, že nadešel čas řešit tuto situaci. Podle izraelských médií již před zveřejněním zprávy MAAE o íránském jaderném programu, který podle MAAE může sledovat cíl vytvoření jaderných zbraní, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Barak začali hledat podporu vlády a parlamentu pro vojenský úder proti Íránu.

Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory

Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.

Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce

Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.

Obchodu mezi Ruskem a Makedonií se daří stále více

Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.

Kazachstán chce po Rusku vstoupit do WTO do konce roku 2012

Kazachstán plánuje vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) do konce roku 2012, oznámil to kazašský prezident Nursultan Nazarbajev agenturám Interfax a RIA Novosti, podle kterého již Kazachstán dokončil všechna jednání s členskými zeměmi WTO. Kazašský premiér také zdůraznil, že je důležité, aby do WTO vstoupilo jako první Rusko, které je pro Kazachstán strategickým obchodním partnerem a skrze které do Evropy vedou všechny kazašské dopravní koridory.

Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“

Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.

Chevron přijímá plnou zodpovědnost za únik ropy u pobřeží Brazílie

Americká naftařská společnost Chevron podle svého oficiálního vyjádření podcenila tlak ropy v ložisku během těžby, což před dvěma týdny způsobilo únik této suroviny do moře. Brazilské úřady uvádějí, že se do ekosystému dostalo okolo 416 400 litrů surové ropy. Brazilské ministerstvo pro energetiku hrozí společnosti četnými sankcemi.

Toyota: „Produkce v Japonsku obnovena na téměř normální úroveň“

Největší světová automobilka byla nucena snížit světovou produkci svých vozů na základě výpadků svého zásobovacího řetězce. Tyto výpadky byly způsobeny záplavami v Thajsku, které vyřadily z provozu tři významné továrny produkující součásti pro výrobu vozidel Toyota. Všechny tři thajské továrny již byly znovu uvedeny do provozu. Zisky Toyoty se ve třetím čtvrtletí propadly o 18,5%.

Japonský export se propadl poprvé po třech měsících

Důvodem propadu o 3,7% za měsíc říjen je podle japonského ministerstva financí stále silný jen a také ekonomická krize v zemích EU a USA, které jsou pro Japonsko stěžejními odbytišti. Navíc Japonsku vlivem vysokých cen paliv výrazně podražil import, což způsobilo deficit v celkové bilanci obchodování země.

Lidová Strana vyhrála španělské parlamentní volby

Kontroverzní středopravicová Lidová strana vyhrála volby se 44% hlasů. Podle expertů dosavadní socialistické vládě srazily vaz ekonomické problémy země. Vzhledem k naprosté většině získaných volebních hlasů se očekává, že nová vláda pod vedením Mariana Rajoye bude moci vést zemi pevně a stabilně. Hlavním úkolem nové vlády bude vypořádat se s téměř 22% nezaměstnaností v zemi.

Suu Kyi oficiálně potvrzena jako kandidátka do barmského parlamentu

Barmská pro-demokratická aktivistka Aung San Suu Kyi se bude podle oficiálního prohlášení spolu se svojí stranou Národní liga pro demokracii (NLD) ucházet o místo v barmském parlamentu. Suu Kyi a její NLD vyhrály volby již v roce 1990, avšak tento fakt nebyl vojenskou vládou v zemi nikdy uznán. Zapojení opozice do barmského politického dění je jednou z podmínek pro vřelejší vnímání Barmy ze strany mezinárodních společností.

Španělé jdou k parlamentním volbám

Podle průzkumů veřejného mínění by v nich měla zvítězit středopravicová Lidová strana vedená Marianem Rajoyem nad doposud vládnoucí Socialistickou stranou. Premiér Jose Luis Rodriguez Zapatero, který je v čele vlády od roku 2004, se již nebude ucházet o znovuzvolení. Podle jeho slov byly předčasné volby svolány kvůli obavám o ekonomickou situaci země.

Afghánští kmenový vůdci podpoří strategickou dohodu s USA

To potvrdil prezident Hamid Karzáí, který řekl, že vůdci afghánských kmenů se na zasedání loya jirga dohodli na podpoře jednání o desetiletém strategickém partnerství Afghánistánu a USA. Kmenoví delegáti na tomto zasedání však ustanovili svoje podmínky pro nastávající dohodu. Rozhodnutí tzv. afghánského valného shromáždění není právně závazné, poslední slovo má tamní parlament, ovšem je bráno jako významné doporučení vzhledem ke vlivu kmenových vůdců.

Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska

Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.

Papež Benedikt XVI. podepsal v Beninu dokument o Africe

Papež v hlavní beninské katedrále podepsal papežský dokument (tzv. apoštolské napomenutí) určený Africe, který vychází ze synodu afrických biskupů z roku 2009, který se konal ve Vatikánu. Dokument je převážně náboženského charakteru, ale týká se i problematiky AIDS – papež se vyhýbá přímému řešení otázky používání kondomů v boji proti šíření viru HIV, ale označuje AIDS především za etický problém lidstva. Papěž fále Afričany vyzývá k zodpovědnému vládnutí a klade důraz na rodinu stejně jako na usmíření.