Premiér Černé Hory, Igor Luksic, oznámil, že Černá Hora v žádném případě neopustí měnu Euro, a to i přes obavy, že by krize eurozóny mohla malé ekonomiky Balkánu, jako je Kosovo a Černá Hora, vážně poškodit. Černohorský premiér dále řekl, že nevěří v pád Eura a ani v ekonomickou krizi v Černé Hoře. Černá Hora přijala Euro již v roce 2002 v rámci autonomie v Srbsku.
Hlava Strany pro obnovu Srbska vyzvala Srby k opuštění barikád – varuje před válkou
Šéf Strany obnovy Srbska, Vuk Draškovič, vyzval kosovské Srby, aby urychleně opustili barikády ještě dříve, než nastane nějaký katastrofický scénář. Podle Draskoviče Srbsko již nemá v Kosovu žádnou vliv a jedinou cestou pro Srbsko je členství v EU. Vuk Draškovič dále prohlásil, že srbská ústava (ve které se Kosovo považuje za autonomní oblast Srbska) je již mimo realitu a Srbové nyní mají dvě možnosti – harmonizovat se s realitou v Kosovu a nebo do Kosova vyslat armádu, což povede k válce s Albánci, a v takovém případě bude nevinou obětí konfliktu celá populace Kosova bez ohledu na národnost. Podle Draskoviče musí nyní být nutně zahájeno jednání dle Ahtisariho plánu a vyřešen statut severu Srbska – Vojvodiny, kde se nyní začínají ozývat hlasy po nezávislosti.
Udělení statutu kandidáta na vstup do EU pro Srbsko asi bude kvůli poslednímu incidentu odloženo
Poslední vývoj na severu Kosova, při kterém byli zraněni další vojáci KFOR, výrazně snížil šance Srbska na získání statutu kandidátské země EU 9. prosince. Podle srbského deníku Novosti je tak nejpravděpodobnější, že srbský statut bude odložen na březen nebo duben. Německo se zatím již kategoricky postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbům tento rok. Srbský vicepremiér Bozdar Gjelic se k tomu vyjádřil tak, že Srbsko podporuje velký počet zemí EU, ale jsou zde i takové, které stanovily jako podmínku dosažení konkrétního pokroku v jednání s Kosovem a implementaci dosažených dohod.
James Murdoch opětovně zvolen předsedou správní rady společnosti BSkyB
Proti tomuto kroku se však postavila zhruba pětina významných akcionářů společnosti, kteří by v jejím čele nejraději viděli nezávislého předsedu, a ne jednoho z vrcholných manažerů společnosti News Corp. News Corp. patřící otci Jamese Murdocha Rupertu Murdochovi vlastní 39% firmy BSkyB. Rupert Murdoch musel nedávno zrušit činnost bulvárního média News of the World, kvůli skandálu s telefonními odposlechy.
Konsorcium indických společností získalo právo na rozvoj afghánské těžby železné rudy
Sedm indických společností vedených státem vlastněnou firmou Steel Authority of India získalo možnost investice 10,3 miliardy dolarů do rozvoje těžby železné rudy ve třech hlavních afghánských lokalitách. Povolení k těžbě ve čtvrté klíčové oblasti dostala kanadská společnost Kilo Goldmines. Afghánistán podepsal dohodu o strategickém partnerství s Indií minulý měsíc. Hlavní průzkum ložisek železné rudy by se měl rozběhnout v roce 2015. Afghánští představitelé hovoří o celé dohodě jako o největší jednorázové zahraniční investici v historii země. Na afghánském území by se podle odhadů mělo nalézat železo v hodnotě 421 miliard dolarů, měď v hodnotě 274 miliard dolarů a ostatní vzácné kovy zhruba za 157 miliard amerických dolarů.
Malajský parlament schválil zákaz veřejných demonstrací
Stalo se tak i navzdory masovým protestům právníků v ulicích hlavního města. Opoziční poslanci hlasování o tomto zákoně bojkotovali. Kritici nového opatření argumentují tím, že zákaz protestů na veřejných místech je mnohem přísnější, než dosavadní zákon povolující pouliční demonstrace pouze se souhlasem policie. Od nynějška mohou demonstrace v zemi probíhat pouze na stadionech či přímo vyhrazených místech.
Vlastník American Airlines požádal o ochranu před věřiteli
Jako důvod uvedlo vedení AMR Corp. potřebu restrukturalizace společnosti. V reakci na tuto zprávu padly akcie AMR téměř na nulu, avšak provoz třetích největších aerolinek v USA by neměl být tímto krokem nijak narušen. Samotné aerolinky plánují v rámci restrukturalizace snížit náklady a dluhy na úroveň, která jim umožní znovu efektivně konkurovat dalším přepravcům v leteckém sektoru. AMR již avizovalo změnu na postu předsedy představenstva společnosti, na který nastoupí Thomas Horton, dosavadní člen užšího vedení AMR Corp.
Makedonii čeká prověrka MMF
Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) v čele s Wesem Mecgrewem bude zkoumat, zda Makedonie splňuje podmínky pro získání půjčky od MMF a stejně tak bude analyzovat a vyhodnocovat finanční a ekonomickou situaci této země. Kontrola makedonské ekonomiky bude probíhat od 30. listopadu do 13. prosince 2011, kdy se vyhodnotí získané údaje. Představitelé MMF se v Makedonii setkají se zástupci státu, jako s makedonským premiérem Nikolou Gruevski, prezidentem Gjorgem Ivanovem či se zástupci opozice a ekonomickými experty.
Evropský soudní dvůr rozhodl – od nynějška mohou banky po celé EU pronásledovat své dlužníky
Každá banka na území EU bude moci „pronásledovat“ své dlužníky i mimo zemi, kde byl úvěr čerpán. Rozhodl tak Evropský soudní dvůr, když řešil případ německého občana, který čerpal úvěr od banky v České republice a poté zemi opustil. Finanční instituce tak nyní budou moci sledovat své dlužníky po celém území EU. Předseda Asociace bank v Bulharsku (ABB), Levon Hampartzoumian, který je zároveň generálním ředitelem UniCredit Bulbank, řekl, že je to pro všechny banky skvělá zpráva – podle jeho slov jsou banky často považovány za špatné, když sledují své dlužníky, ale podle jeho slov toto opatření uvítají i poctiví pravidelní plátci, neboť rozhodnutí soudu v Lucemburku, bude mít disciplinární účinek.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
Bylo oznámeno jméno hlavního podezřelého z vraždy vojenského šéfa libyjských rebelů
Na tiskové konferenci ve vysílání libyjské televize hlavní vojenský prokurátor prozatímní Libyjské národní rady (NTC), Yussef Al-Aseifr, oznámil, že hlavním podezřelým z vraždy Abdela Fattaha Younese 29. července, který byl vrchním vojenským velitelem NTC, je Ali El-Essawi, který byl prozatímní libyjským vicepremiérem NTC. Vražda Abdela Fattaha Younese, který byl dlouhou dobu členem úzkého vnitřního kruhu vlády Muammara Kadddafiho a poté přešel na stranu rebelů, tehdy poprvé zásadně otevřela diskuze o nejednotnosti rebelů. Podle analytiků ovšem i dnes díky obvinění tak vysoce postaveného člověka s vazbami na NTC může vést k rozkolům.
Jižní Afriku čeká pandemie AIDS, varují experti
Soukromo-veřejný Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii odvolal velkou část svých programů poté, co nedokázal zajistit 13 miliard dolarů potřebných k jejich financování. Fond také již na začátku listopadu oznámil, že sníží dotace pro nové země. Podle expertů čeká v průběhu příštích tří let především země jižní Afriky jako je Svazijsko, Malawi, Zimbabwe či Mosambik velký nárůst úmrtnosti a rozšíření infekce v důsledku finančních nedostatků. Stejně tak mají nebezpečně klesnout zásoby antiretrovirálních léčiv (ARV). Zástupce organizace Lékaři bez hranic, Faizel Tezera, například uvedl, že pro stát Zimbabwe se jedná o katastrofu – 86 000 lidí bude kvůli škrtům ponecháno zcela bez léčby, přičemž se to týká i 5000 dětí.
Keňský soud rozhodl, že Keňa musí zatknout súdánského prezidenta
Keňský soud rozhodl ve věci, kdy do Keni na státní návštěvu dorazil súdánský prezident Omar al-Bashir, na kterého vydal již v minulosti zatykač Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) kvůli obvinění z genocidy a keňské úřady ho nezadržely. Prezident Bashir je jediným člověkem, kterého stíhá mezinárodní instituce v pozici hlavy státu s diplomatickou imunitou. Ve světě se dlouhodobě řeší, jak by se mělo v jeho případě postupovat, neboť Súdán ho přirozeně ICC nevydá, zatímco ostatní státy váhají. Již dnes je ovšem súdánský prezident nucen cestovat pouze přes země, které ho ICC odmítají vydat. Soudní rozhodnutí v Keni, které říká, že Keňa je povinna dodržet své závazky plynoucí z členství v paktu o ICC, by mohlo být příkladem pro ostatní státy.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Izrael zasáhly rakety odpálené z Libanonu
Několik raket, které zasáhly oblast západní Galileje, bylo vypáleno z jižního Libanonu a těžce poškodilo dvě budovy. Izraelská armáda palbu opětovala na území Libanonu a nyní šetří odkud byly rakety vypáleny. Podle izraelského vojenského mluvčího se jedná o první raketový útok od roku 2009, kdy dozníval konflikt z roku 2006 – 34-denní válka mezi Izraelem a Hizballáhem, který je údajně podporován Íránci. Izraelská armáda již oznámila, že útok považuje za závažný incident.
EU vyšle své bezpečnostní experty do Afriky, aby pomohli v boji proti síti al-Kajda
Evropská unie plánuje vyslat tým policejních a bezpečnostních expertů do oblasti jižní Sahary, aby pomohl místním vládám v boji proti hrozbě okraji Sahary v Africe na pomoc vládám, že v boji proti rostoucí hrozbě z al-Kajdy. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague, podle něhož hrozba stále více roste. Experti mají pomoci v boji proti severoafrické odnoži al-Kajdy, Islámského Maghrebu (AQIM), který vznikl v Alžírsku a dnes výrazně funguje i v Mali, Nigeru a Mauritánii.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
OSN zahájilo jednání o změnách klimatu v JAR
V jihoafrickém městě Durban byla zahájena 17. konference OSN o změnách klimatu, kde se má řešit především budoucnost po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Otázky spojené se snižováním emisí skleníkových plynů zůstanou pravděpodobně nevyřešeny a celkem 12 000 zástupců 183 členských států OSN nevěří v jakýkoliv zásadní úspěch z jednání, neboť klimatická konference v roce 2009 v hlavním městě Dánska, Kodani, nepřinesla závazné dohody a konference v mexickém Cancúnu z roku 2010 skončila až na smlouvu o ekologizaci průmyslu nezdarem.
V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole
Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.
Šest nejsilnějších členů eurozóny vydá své zvláštní dluhopisy
Šest nejsilnějších zemí eurozóny – Německo, Francie, Finsko, Nizozemí, Lucembursko a Rakousko – vydá společné dluhopisy, které mají podpořit jejich ekonomickou stabilitu a dodat důvěru finančním trhům. Informaci s odvoláním na diplomaty EU jednající o krizi přinesl Die Welt.
Řecká státní správa čelí masivnímu propouštění
To je způsobeno zavedením reformního zákoníku práce, který přináší značnou úsporu pracovní síly za účelem větší ekonomičnosti chodu státní správy. Toto opatření je jednou z podmínek pro přijetí 8 miliard eur z již dříve schválené finanční pomoci v celkové výši 110 miliard euro. Následkem implementace této reformy přišlo o práci okolo 16 tisíc státních úředníků. Dalších zhruba 15 tisíc pracovních pozic má být zrušeno na počátku příštího roku. Na vině bude ale především uzavření nebo sloučení mnoha státních společností.
Obyvatelé Guyany jdou k parlamentním volbám
Politická scéna v Kooperativní republice Guyana je velmi výrazně ovlivněna etnickým rozložením v zemi. V současné době vládnoucí Progresivní lidovou stranu ve volbách vyzve koalice zvaná Národní lidový kongres. Tyto dvě uskupení tvoří již delší dobu vládnoucí dvojblok, který se v nadcházejících volbách pokusí narušit nejmladší strana Aliance pro změnu. Experti opětovně apelují na nově zvolené vládní představitele, aby bojovali především proti etnickému rozdělení země.