Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Armáda božího odporu (LRA) zahájila nové útoky na severovýchodě Demokratické republiky Kongo
Armáda božího odporu (LRA) zahájila novou aktivitu a útoky na severu Demokratické republiky Kongo poté, co se minulý rok téměř odmlčela. Útoky se týkají především severovýchodní provincie Orientale. Podle Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) je stále větší intenzita útoků důvodem k obavám, ovšem Sbilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) se domnívá, že existence LRA je téměř u konce a nyní jde o poslední pokusy upoutat pozornost – „Myslíme si, že jde o poslední výdech LRA,“ uvedl mluvčí MONUSCO Mounoubai Madnodje. LRA byla zařazena Africkou unií minulý rok na seznam teroristických organizací a USA v říjnu 2011 rozhodly o vyslání speciálního vojenského týmu do Ugandy na pomoc v boji proti ní.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Vláda Spojených států obhajuje právo na zabití Američanů, kteří se v zahraničí přidají k hnutí Al Quaeda
Administrativa prezidenta Obamy se tak vůbec poprvé oficiálně vyjádřila ke kontroverzní politice, kterou dle kritiků porušuje americké i mezinárodní právo. Nejvyšší státní zástupce Spojených států E. Holder ve své přednášce ke studentům Northwestern University School of Law prohlásil, že Američané, kteří se přidají k hnutí Al Quada či jejím spolupracovníkům mohou být terčem smrtících útoků. Dodal, že „jakékoliv rozhodnutí, které má za následek užití smrtící síly proti americkému občanu – a to i takovému, který zamýšlí zabíjet Američany a který se stal vůdcem operací hnutí Al Quaeda v cizí zemi – je jedno z nejsmutnějších, které musí vládní činitel udělat.“ Jako příklad může být uveden Anwar al-Awlaki – muslim narozený v USA, který vedl jemenskou odnož organizace Al Queda a byl zabit při náletu bezpilotního letounu v loňském roce.
Více než polovina Američanů stojí za omluvou prezidenta Obamy za zničení náboženských materiálů v Afghánistánu
Dle průzkumu podporuje prezidenta v jeho rozhodnutí 56% dotázaných. Obamova oficiální omluva, kterou adresoval afghánskému prezidentu Karzáímu, se stala terčem silné kritiky ze strany republikánských kandidátů na prezidentský post v letošních volbách. Z příznivců republikánů omluvu podporuje pouze 37 % respondentů. 66 % procent respondentů by podle průzkumu také podpořilo okamžité stažení amerických vojenských sil ze země.
Republikánští kandidáti N. Gingrich a R. Santorum vyřazeni z voleb ve Virginii
Ani jeden z republikánských kandidátů na post prezidenta nesplnil všechny náležitosti kandidatury a v boji tedy v tomto státě zůstává pouze M. Romney a R. Paul. Virginie je tradičně státem nakloněným republikánům, zvrat znamenaly až poslední volby, při kterých zde jako první demokrat po 44 letech zvítězil B. Obama.
Romney a Santorum se střetávají v rámci „super úterý“ v politické bitvě o Ohio
Republikánský prezidentský kandidát M. Romney může udělat rozhodující krok v boji o prezidentský post v rámci tzv. volebního „super úterý“, při kterém volby probíhají v deseti státech najednou. V sázce je nyní 419 volitelských hlasů, přičemž k získání oficiální republikánské kandidatury musí uchazeč získat minimálně 1144 hlasů. Za nejdůležitější výhru dne je považován úspěch v průmyslovém Ohiu – od roku 1964 vyhrál prezidentské volby vždy ten, kdo uspěl v primárkách v tomto státě, který je jako jeden z nejprůmyslovějších států USA v poslední době tvrdě zasažen ekonomickou krizí dopadající především na tamní automobilky. Předvolební průzkumy dávají tušit vyrovnaný boj mezi Santorumem a Romneym, přičemž pro Santoruma by mohlo jít vzhledem k Romneyho sérii vítězství z posledního týdne o poslední šanci ke zvrácení pro něj nepříznivého vývoje.
Thajské letiště Don Muang znovu v provozu po rozsáhlých povodních z minulého roku
Druhé bangkokské letiště sloužící především pro vnitrostátní lety bylo po několika měsících opět uvedeno do provozu. Thajská premiérka přitom tvrdí, že budou podniknuty kroky potřebné k tomu, aby již nedošlo k dalšímu zaplavení tohoto strategického objektu. Rozsáhlé povodně zaplavily v minulém roce na dvě třetiny země a způsobily četné majetkové i hospodářské škody.
Povodně v australském státě Nový jižní Wales donutily k evakuaci na 9 000 obyvatel
Nejzasaženější je právě město Wagga ve státě Nový jižní Wales. Několik dní trvající deště však způsobily problémy i ve státech Queensland a Victoria.
Goldman Sachs zaznamenává první ztráty na asijské půdě od roku 2008
Následkem této skutečnosti zaznamenala tato americká investiční banka pokles i na čínském akciovém trhu. Asijská divize Goldman Sachs oznámila za rok 2011 ztrátu 103 milionů USD, což je zásadní pokles oproti výdělku za rok 2010 v podobě 2,1 miliardy USD. Společnost byla zasažena především poklesem hodnoty svého podílu v Industrial & Commercial Bank of China (ICBC), což samo o sobě znamenalo ztrátu 517 milionů USD.
Indická vládnoucí Kongresová strana utrpěla porážku ve volbách do legislativního shromáždění v klíčovém státě Uttar Pradesh
Její představitelé to přiznaly poté, co vyšlo po předběžných výsledcích najevo, že opoziční strana Samajwadi získala ve státě drtivou převahu (220 ku zhruba 30 ze 403 křesel). Kongresová strana zaznamenala špatné výsledky i v dalších státech, přičemž většinu získala pouze ve státě Manipur. Tyto volby jsou podle tamních pozorovatelů klíčové pro odhad výsledků celostátních voleb, které jsou naplánované na rok 2014.
Další útok na egyptský plynovod
Nedaleko města al-Arish na severu sinajské pouště došlo k útoku, po němž následovaly dva výbuchy. Plynovod byl poškozen jen tři dny poté, co bylo potrubí opraveno a dodávka plynu se opět rozběhla. Egyptský plynovod dodává plyn do Izraele a Jordánska. Jde už o v pořadí třináctý útok na potrubí od revoluce, která svrhla vládu prezidenta Husni Mubaraka.
Turecké aerolinie opět v Somálsku
Po více jak dvaceti letech, kdy v Somálsku neexistuje stabilní a funkční vláda, turecké aerolinie zahájily komerční lety do hlavního města Mogadišu. Na palubě prvního letu do Somálska byl turecký místopředseda vlády Bekir Bosdag, který se v zemi sešel s prezidentem. Letadla budou do Somálska z Turecka pravidelně létat dvakrát do týdne.
Představitelé Spojených států i nadále váhají s vojenským řešením Íránské otázky
Izraelští představitelé se obávají, že Írán v případě, že získá jadernou bombu, umožní proliferaci nukleárních zbraní radikálním organizacím jako je Hizballáh či Hamás. Nejvyšší představitelé americké armády ovšem zmiňují rizika, která sebou nese vojenské řešení konfliktu. Zdůrazňují, že konflikt může vyvolat rozsáhlou válku, která zasáhne větší část Blízkého východu, což není v zájmu Spojených států. Problémem jsou také již dnes stoupající ceny ropy.
Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.
Všech 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN se shodlo na obnovení rozhovorů s Teheránem
V únoru zaslal Saeed Jalili, íránský vyslanec pro jednání o nukleárním programu, dopis, ve kterém nabídl obnovení rozhovorů o íránském atomovém projektu. Teherán zdůrazňuje, že íránský jaderný program slouží k zajištění elektrického proudu a neobsahuje vojenskou složku. OSN ovšem varovala, že je pravděpodobné, že Írán skrývá svoji práci na jaderné zbrani. Teherán nabídl, že do země opět pozve inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které předtím ze země vykázal. OSN se rozhodla na tuto výzvu reagovat a je ochotna obnovit rozhovory s Íránem.
Americký prezident Barack Obama se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu
V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.
Makedonský prezident: „Řecko záměrně prodlužuje dohodu o pojmenování Makedonie“
V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse makedonský prezident Gjorge Ivanov uvedl, že Řecko záměrně prodlužuje řešení otázky pojmenování Makedonie, očekává však, že NATO bude respektovat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu, které umožňuje vstup země do této aliance. „Řešení sporu s Makedonii není na předním místě aténské politické agendy. Pro nás je to problém, pro Řecko ne. Přišli jsme o 20 let, protože Atény zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s EU. Splnili jsme všechna kritéria pro členství v NATO, ale Atény vstup vetovaly v roce 2008. Blokují nás, neuznali nezávislost Kosova. Toto chování má negativní dopad na celý region,“ uvedl prezident Ivanov.
Maďarsko – Slovenský spor: generální advokát Yves Bot navrhl zamítnutí maďarské žaloby
Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot prohlásil, že Slovensko neporušilo právo Evropské unie. To v srpnu 2009 zamezilo vstupu maďarského prezidenta, kterým v tu dobu byl László Sólyom, na své území. Tento incident vyústil nakonec k ostré diplomatické roztržce. Yves Bot proto navrhl, aby maďarská žaloba byla zamítnuta. Soud se nemusí jeho návrhem řídit, avšak ve většině případů se soudci odbornými názory generálních advokátů řídí.
Britské ministerstvo zahraničí jmenovalo nového velvyslance pro Albánii
Tím se stane Nicolas Cannon, jenž v této funkci vystřídá Fionu Mkllwham, jejíž mandát skončí na konci tohoto měsíce. Pan Cannon dříve zastával funkci vysokého komisaře ve Rwandě, či prvního tajemníka na velvyslanectví v Islámábádu.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Rakouská vláda vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru
Dle rakouského deníku Die Presse výdaje zdejších bank budou stát vládu více, než se původně očekávalo. Kabinet se proto rozhodl vynaložit 3,2 miliardy eur na stabilizaci finančního sektoru v letech 2012-2013. Prvních 1,9 mld. eur bude přiděleno již v letošním roce.
Caricom zvažuje restrukturalizaci hlavní administrativy
Hlavy vlády Karibské komunity ( Caricom) se sešly v Paramarimbu, hlavním městě Surinamu. Zde chtějí projednat návrh z roku 2010, který se zaměřil na teoretickou restrukturalizaci hlavní administrativy společenství. Kromě změn v administrativě se bude projednávat i vývoj členských zemí Caricom, stejně tak, jako pomoc Haiti nebo zlepšení vzdušné dopravy v karibských oblastech. Hostem mítinku je chilský prezident Sebastian Piñera. Ten je momentálně prezidentem organizace CELAC, která vznikla loni v říjnu. Ta sjednocuje všechny státy americké státy s výjimkou USA a Kanady.