Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Írán zřídí novou Nejvyšší radu pro kybernetický prostor a Národní centrum pro kyberprostor
Íránský ajatolláh Seyyed Ali Khamenei uložil íránskému prezidentovi za úkol zřízení Nejvyšší rady pro kybernetický prostor v rámci sví nové vyhlášky, ve které je zdůrazněn „vliv internetu na individuální a společenský život a nutnost jeho kontroly tak, aby se zabránilo jeho škodlivým dopadům na úkor příležitostí, které lidem nabízí“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor bude dále pověřena zřízením Národního centra pro kyberprostor, které by mělo zkoumat a vyhodnocovat aktivitu na internetu v Íránu i v mezinárodním měřítku a navrhovat k řešení případné „vzniklé problémy“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor se bude skládat v čele s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem z předsedy Národního poradního shromáždění Íránu, unikátního postu šéfa soudnictví, hlavy IRIB (Islamic Republic of Iran Broadcasting), ministra pro komunikaci a informační technologie a z ministra kultury, islámské orientace a inteligence.
Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému
Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.
Centrální volební komise Ruska oficiálně potvrdila výsledky prezidentských voleb
Centrální volební komise Ruské federace dnes večer na zasedání prohlásila prezidentské volby za uskutečněné a potvrdila jejich konečné výsledky. Hlavou státu byl zvolen Vladimir Putin, který získal 42 605 075 hlasů, tedy 63,6%. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Inaugurace proběhne 7. května.
Islamisté v Jemenu pod pohrůžkou zabití zajatců žádají propuštění vězňů – rozpoutalo to boje na jihu
Skupina Ansar al-Sharia (bojovníci islámského práva) podle oznámení agentury Reuters prostřednictvím této agentury pohrozila zabitím 73 vládních vojáků, jestliže nebudou propuštěni věznění členové této skupiny. Po oznámení následovalo spuštění prudkých bojů na jihu Jemenu mezi vládními jednotkami a islamistickými povstalci, které podle neoficiálních údajů stály život již více než 110 lidí.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
Prokurátor ICTY žádá pro předsedu Radikální srbské strany trest 28 let odnětí svobody za zločiny během války v Jugoslávii
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Mathias Marcussen požádal o udělení trestu v rozsahu 28 let odnětí svobody pro hlavu Srbské radikální strany (SRP). Nacionalista Vojislav Šešelj je obviněn z vraždění, pronásledování, vyhlazování a mučení nesrbských obyvatel během válek v Jugoslávii v rámci boje za vytvoření „Velkého Srbska“.
Jižní Súdán chce vyvážet až 10% své ropné produkce po silnici
Jižní Súdán kvůli neustálým sporům se Súdánem o tranzitní poplatky za ropu plánuje zahájit vývoz zhruba 10% své celkové produkce automobilovými přepravci. Z celkových 350 000 barelů by tak kamiony mohly vyvážet až 35 000 barelů denně po silnici, a to do keňského pobřežního města Mombasa a také na pobřeží Džibuti. Informoval o tom ministr Jižního Súdánu pro ropu a těžbu Stephen Dhieu Dau. Nicméně plán přesto podle slov jihosúdánského ministra ještě není zcela dokončen. Ropa tvoří 98% příjmů Jižního Súdánu a spory se Súdánem tak velmi škodí jihosúdánské ekonomice.
V Belize se konají generální volby
V nich usiluje Spojená demokratická strana ( UDP) o své druhé volební období. Proti UDP bojuje Spojená strana lidské síly ( PUPP). Právě tyto volby by mohly ovlivnit ekonomickou budoucnost země. Belize je totiž 13. nejzadluženější zemí světa a její ekonomika je plně závislá na turismu. Právě opoziční PUPP ve své volební kampani vsází na plán oživení ekonomiky.
Brazilské Sao Paulo má kvůli stávce řidičů nedostatek paliva
Kvůli stávce řidičů nákladních vozů se již druhý den od jejího počátku potýká jedno z největších brazilských měst Sao Paulu s nedostatkem paliva. Řidiči stávkují kvůli plánovaným omezením, které by měly limitovat možnost použití některých silnic. Tímto krokem chce vláda Sao Paula předcházet dopravním zácpám, které město sužují. Podle řidičů by ale toto omezení přineslo jen dražší výdaje na dopravu, jelikož by byli nuceni jezdit delšími cestami. Reprezentant benzínových pump ve městě oznámil, že většina stanic se potýká s nedostatkem paliva a ethanolu, některé nemají již nic. Do stávky se zapojilo na 800 řidičů nákladních vozidel.
Americký senát podpořil možnost uvalení cla na dotované zboží z Číny a Vietnamu
Předpokládá se, že návrh zákona projde sněmovnou reprezentantů a poté se dostane k prezidentu B. Obamovi. Kritici tohoto opatření poukazují na to, že vede k eskalaci napětí mezi zeměmi. Jeho obhájci naproti tomu argumentují záchranou tisíců amerických pracovních míst. Předseda senátní finanční komise M. Baucus prohlásil, že „přijetím tohoto zákona se postavíme za americké pracovníky i firmy v boji proti čínským neférovým obchodním praktikám.“ V současnosti je clo uplatňováno na dovoz oceli, hliníku, papíru a chemických výrobků z Číny a na dovoz plastových tašek z Vietnamu, což podle odhadů chrání okolo 80 tisíc pracovních míst na americkém trhu.
Ministr obrany USA Panetta: „Pokud diplomacie selže, přistoupíme k vojenské akci“
V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.
Republikánský kandidát Mitt Romney ovládl volební „super úterý“
Romney porazil svého hlavního rivala na republikánskou prezidentskou nominaci R. Santoruma v poměru 6:3. Podařilo se mu získat výhru v Massachusetts, Virginii, Idaho, Aljašce, Vermontu a také mimořádně ceněném Ohiu. Santorum se umístil první v Severní Dakotě, Tennesse a Oklahomě. V Georgii se podařilo zvítězit N. Gingrichovi. Ačkoliv poslední série vítězství upevnila Romneyho pozici v čele kandidátů, stále ještě není nic rozhodnuto. Podílí se na tom i fakt, že se republikáni ve většině států tento rok rozhodli využít systému poměrného hlasování. Kandidáti tak nezískávají hlasy všech volitelů ve vítězném státě, jako tomu bylo ve většinovém systému doposud, ale rozdělují si mezi sebe poměrné části získaných hlasů. Tato situace vede k vyrovnanějším výsledkům a stále větší kritice republikánů za „bratrovražedný“ souboj. Tvrdý boj bude zřejmě veden až do konce voleb. Podle mnohých komentátorů by mohl mít za výsledek vyčerpání finančních prostředků republikánskch kandidátů před samotným rozhodujícím bojem o prezidentský úřad se současným prezidentem B. Obamou.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Představitelé Srbska a Kosova se setkali na prvním regionálním zasedání
Poprvé od podpisu dohody o zastoupení Kosova na regionálních fórech se Republika Kosovo pod jménem „Kosovo*“ zúčastnila regionálního zasedání v Danilovgradu v Černé Hoře, které se uskutečnilo u příležitosti zahájení platformy západního Balkánu pro vzdělávání a odbornou přípravu. Srbsko zde zastupoval srbský náměstek ministra vědy Zoran Kostic a Kosovo zástupkyně kosovského ministerstva školství Riva Prekorogja.
K 4 hlavním představitelům EU, kteří bojkotují schůze s francouzským prezidentským kandidátem Hollandem, se přidal polský premiér
Dle neoficiálních informací zveřejněných polským deníkem Rzeczpospolita se měl polský premiér Donald Tusk sejít s francouzským prezidentským kandidátem Francoisem Hollandem během jeho páteční návštěvy Polska, z plánované schůze nyní prý však sešlo. Šéf francouzské diplomacie věc komentoval slovy „Představitelé Evropské unie (EU) mají právo na vyjádření svých preferencí. “ Dle slov socialisty Hollanda “ je podstatné jen rozhodnutí francouzských voličů“.
Zatím se k odpisu části řeckého dluhu přihlásilo 39% soukromých věřitelů
Aby se výměna dosavadních státních dluhopisů za nové s menším úrokem uskutečnila je potřeba, aby se k tomuto kroku zavázalo alespoň 75% soukromých věřitelů. Vláda investorům dala čas do čtvrtka, aby se k situaci vyjádřili. Je možné, že pokud se výměna neuskuteční, Řecko se ocitne v neřízeném bankrotu, který by dle některých expertů mohl stát eurozónu až 1 bilion eur. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že by dle jeho názoru měla výměna proběhnout bez problémů. Šest největších řeckých bank- Národní banka Řecka, Eurobank, Alpha, Piraeus, Hellenic Postbank a ATEbank se již k výměně zavázalo.
Většina politických stran v Srbsku zatím nevybrala své prezidentské kandidáty
Většina politických stran v Srbsku se dle srbského deníku Danas prozatím nerozhodla, koho nominovat v nadcházejících prezidentských volbách, které by se mohly konat v jeden den společně s parlamentními a komunálními volbami. Dle deníku budou kandidáti vyhlášení po ustálení data voleb. Již nyní je prý však jisté, že vládnoucí Demokratická strana (DSS) bude nominovat současného prezidenta Borise Tadiće, zatímco opoziční Srbská pokroková strana (SNS) uvedla, že nominuje nestranického kandidáta.
Německá vláda schválila fiskální pakt
Německá vláda schválila ve středu fiskální pakt, který byl podepsán minulý týden vedoucími představiteli Evropské unie (EU). Aby byl dokument oficiálně přijat musí být schválen oběma komorami německého parlamentu (Bundestag). Pokud smlouvu schválí alespoň 12 ze 17 států eurozóny, vstoupí v platnost od 1.1.2013.
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci vyzval vládu k ratifikaci stabilizační a asociační dohody se Srbskem
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci Titus Corlatean bude apelovat na podporu ratifikace Stabilizační a asociační dohody (SAA) se Srbskem. Pan Corlatean řekl, že proto navrhne výboru, aby vyzval rumunskou vládu, aby se ta ujala aktivní role při jednáních o různých kapitolách dohody, týkajících se udělení kandidátského statusu zemi tak, aby vláda v Bukurešti mohla zaručit, že Srbsko splnilo všechna příslušná kritéria, než se stane členem EU. Rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu dále uvedl, že Rumunsko zavede kontrolní mechanismus, který bude sledovat stav Rumunů, kteří žijí mimo svou rodnou zemi.
Borislav Štefanovič: „Zvyšuje se počet států, které jsou proti srbským volbám v Kosovu“
Šéf srbského týmu v dialogu s Prištinou uvedl, že počet států, které se vyjádřily proti srbským volbám v Kosovu, se zvyšuje. Dle jeho názoru však srbská vláda učiní v této věci nejlepší možné rozhodnutí. „Ohledně této záležitosti státní orgány v první řadě zváží srbskou ústavu a právo, rezoluci č. 1244 a nynější okolnosti v Kosovu,“ uvedl pan Štefanovič pro srbská média.
Maďarsku hrozí, že by mohlo skončit před evropským soudem
Výhrady Evropské komise (EK) k maďarským ústavním zákonům přetrvávají. Již v minulém roce na sporné zákony upozorňovali představitelé Unie, ty byly i přes tyto připomínky schváleny. EK, která dohlíží na dodržování evropských norem, tedy zahájila tři procedury pro porušení unijního práva. Připomínky se týkají hlavně justiční reformy a normy týkající se úřadu pro ochranu dat. Jediné změny, kterých se od ledna Budapešť dopustila, se týkaly nezávislosti maďarské centrální banky. Komise bude nyní sledovat, zdali Maďarsko bude ve změnách pokračovat.
Nicolas Sarkozy: „Francie má příliš mnoho přistěhovalců“
Takto se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil v televizní debatě, ve které zároveň nastínil jeho plán řešení, pokud by byl znovuzvolen. Chce snížit počet „nově přijíždějících“ na polovinu a o nynějším systému integrace přistěhovalců žijících ve Francii se vyjádřil, jako o stále hůř a hůř fungujícím systému, který by se mohl v budoucnosti zhroutit. Těmito výroky si Sarkozy snaží zvýšit šanci znovuzvolení proti socialistickému kandidátovi, kterým je Francois Hollande. Ten má podle preferencí daleko vyšší šanci volby vyhrát. Mezinárodní mínění však stojí při dosavadním prezidentovi.