Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v úterý odcestoval do Latinské Ameriky, první zastávkou na jeho cestě se stane Bolívie, kde bude jednat o upevňování bilaterálních vztahů se svým protějškem Evo Moralesem. Následovat bude návštěva Rio de Janeira, kde se Ahmadinežád zúčastní konference OSN o udržitelném rozvoji. Ve Venezuele se poté setká s jeho protějškem Hugo Chavézem. Tato země patří mezi největší obchodní partnery Íránu v rámci Latinské Ameriky.
Soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven až do odvolání
Poté, co byl soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven v květnu, mělo dojít k pokračování 25. června 2012. Nyní byl však soudní proces, důsledkem chyby při zveřejňování dokumentů od obhajoby, pozastaven až do odvolání. Někteří z příbuzných obětí a přeživších války vyjádřili obavu, že pokud soud potrvá příliš dlouho, pan Mladič, který trpí srdečními problémy, zemře dříve, než bude dosaženo verdiktu.
Ruská vláda vyčlení 15,4 miliard USD na financování protikrizových opatření
Ruský ministr financí Anton Siluanov uvedl v úterý v rozhovoru pro Financial Times, že Rusko vyčlení 15,4 miliard USD z rozpočtu na příští rok na přímé financování protikrizových opatření, pro případ, že bude dluhová krize v eurozóně eskalovat. Finanční prostředky budou použity na podporu „sociálně potřebných lidí“ a „systémově významných podniků.“
Společnost Facebook kupuje kvůli technologii sloužící k rozeznávání obličejů na fotografiích společnost Face.com
Žádná ze společností se nevyjádřila ke konkrétním podmínkám obchodu, podle zdrojů blízkých transakci přesahuje zaplacená částka hodnotu 60 milionů amerických dolarů. Společnost Face.com je izraelskou firmou, která se specializuje na vytváření softwaru sloužícího k rozpoznávání obličejů na fotografiích, svůj první produkt vypustila na trh v roce 2009. Společnost Facebook její software využívá při označování fotografií již v současnosti. Využití těchto technologií se dlouhodobě střetává s výraznou kritikou ze strany odborníků na internetovou bezpečnost, kteří upozorňují na její snadnou zneužitelnost a narušení soukromí uživatelů.
Prezidenti USA a Ruska se shodli na nutnosti ukončení násilí v Sýrii, nedošlo však k žádné vzájemné dohodě na konkrétním řešení
B. Obama a V. Putin se sešli na více než 2 hodiny v rámci summitu G20 v Mexiku. Došlo ke společné shodě ohledně nutnosti vytvoření politického procesu, který zabrání občanské válce v zemi. Zároveň se obě strany shodly na nutnosti pokračovat v dalších rozhovorech. Představitelé USA a dalších západních států se snaží dlouhodobě přesvědčit Moskvu o nutnosti zásahu v Sýrii, kde již 15 měsíců probíhají boje mezi vládnoucím režimem prezidenta Bashara Al-Assada a opozicí. Podle odhadu OSN si tyto boje vyžádaly do března tohoto roku přes 7500 obětí, včetně mnoha civilistů.
Libye na západě země vyhlásila vojenskou zónu
Důvodem k vyhlášení vojenské zóny jsou několikadenní střety mezi znepřátelenými milicemi. Vojenská zóna se vztahuje na města Zintan, Mizdah a Shegayga, která leží asi 150 kilometrů jižně od Tripolisu. Oficiální počet obětí je 14, podle BBC je počet mrtvých vyšší.
Europoslanec Nigel Farage: „Dnešní předseda Evropské komise má větší pravomoci než Ludvík XIV.“
Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu za obvod Jihovýchodní Anglie a dnešní vůdce frakce Evropa svobody a demokracie, se na oficiální návštěvě České republiky setkal s prezidentem Václavem Klausem. Na setkání s účastníky akce DOST pak při tiskové konferenci prohlásil, že si již v 90 letech uvědomil vznik nové politické třídy, která se dohodne na čemkoliv dostatečně velkém, což je podle jeho slov proti jeho vlastnímu politickému přesvědčení. Europoslanec Nigel Farage dále řekl: „Čelíme nedobrým lidem, kteří nerespektují názory lidu. Příkladem je Evropská ústava, která byla lidem Evropy odmítnuta, a evropští představitelé místo toho přivedli na svět Lisabonskou smlouvu. Ta ovšem nepodléhala schválení referendem, neboť se nejednalo o ústavu“. Nigel Farage poté dodal: „Evropská unie je nedemokratická instituce, vedou nás špatní lidé“. V zemích jižní Evropy jsou dle jeho názoru lidé, kteří již nemají žádnou naději, přičemž se tam objevují skutečné neofašistické strany. Projekt EU, který měl původně zabránit válce, „může nyní vyvolat nepokoje“, uvedl europoslanec Farage. „Lidí Evropské unie se nikdo neptal, zda chtějí novou vlajku, hymnu, ústavu a centralizaci na základě několikaletých plánů“, řekl Farage. V EU se prý mění veřejné mínění a volá po nových politicích, kteří nasměrují Evropu ke spolku spolupracujících států. Dle Nigela Farage je dnes lidí, kteří nechtějí EU v současné podobě, většina, a proto nás pravděpodobně čeká demokratická revoluce.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus
Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Taliban varoval, že pokud USA nezastaví útoky dronů v Pákistánu, tak bude sabotovat kampaň proti dětské obrně
Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Eritreu z praktikování mučení a poprav
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Navi Pillay obvinil Eritreu z masivního porušování lidských práv. Prohlásil, že v Eritrey dochází k masovým popravám, mučení, bezdůvodnému věznění a nuceným pracem. Vláda v Eritrey patří podle OSN k nejrepresivnějším vládám na světě. Navi Pillay oznámil, že ačkoli se v Ženevě setkal s delegací z Eritrey, která jej ujistila o snaze vlády situaci zlepšit, tak k excesům stále dochází.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
V Egyptě proběhlo druhé kolo prezidentských voleb, vojenská vláda upevňuje svou moc
O víkendu proběhlo v severoafrické zemi druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utkal bývalý premiér Mubarakovy vlády Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Druhý jmenovaný v pondělí ráno deklaroval své vítězství s prohlášením, že získal 52,5 % volebních hlasů. To Shafiq odmítá. Oficiální výsledky by neměly být oznámeny dříve než ve čtvrtek. Vojenská vláda, která stojí v čele země od revoluce a svržení exprezidenta Mubaraka, vydala v reakci na čtvrteční rozpuštění sněmovny deklaraci, podle níž kontrola legislativy a rozpočtu spadá do kompetence armády. Vojenská vláda si rovněž schválila právo sepsat chybějící ústavu země. Dosud armáda slibovala, že moc předá civilnímu prezidentovi.
ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali
Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
V pondělí začne summit skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.
Tisíce Portugalců protestovaly proti vládním úsporným opatřením
V sobotu se v Lisabonu shromáždily tisíce lidí, kteří nesouhlasí s úspornými opatřeními přijatými středo-pravicovou vládou jako součást plánu EU a MMF, za účelem snížení portugalského státního zadlužení. Největší portugalský odborový svaz CGTP dále projevil nesouhlas se změnami zákoníku práce, které vláda učinila v květnu a se zrušením 4 státních svátků.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
Francouzští socialisté získali většinu v obou komorách parlamentu
Ve druhém kole parlamentních voleb získala dle institutů CSA a Sofres Socialistická strana (PS) francouzského prezidenta Francoise Hollandea v Národním shromáždění (dolní komora parlamentu) 308-320 mandátů, což je více než absolutní většina 289 mandátů. Konzervativní strana bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho bude zastoupená 213-221 poslanci a přechází tedy do opozice. Jelikož Senát (horní komora parlamentu) je socialisty a jejich spojenci většinově zastoupen již od loňského roku, bude mít prezident Hollande výrazně usnadněnou situaci při prosazování své politiky.