Podle ministra financí Ken Lipenga přislíbilo mezinárodní společenství Malawi finanční pomoc ve výši 496 milionů USD pro finanční rok 2012/2013. Finanční pomoc vzrostla oproti minulému roku o 140 %. O získání mezinárodní finanční pomoci usiluje prezidentka Malawi Joyce Banda od svého nástupu do úřadu na začátku dubna letošního roku.
OSN nepodpoří vojenskou intervenci v Mali
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly tento týden Radu bezpečnosti OSN o vydání mandátu k vojenskému zásahu v Mali. Důvodem žádosti je nestabilní vnitropolitická situace, která může podle organizací ohrozit bezpečnost regionu. Rada bezpečnosti OSN uvedla, že v současnosti není ochotna mandát k intervenci vydat, nevyloučila ovšem, že v budoucnosti k danému kroku nepřistoupí.
Generální prokurátorkou Mezinárodního trestního soudu byla jmenována Fatou Bensouda
Gambijská exministryně spravedlnosti Fatou Bensouda usedne v Mezinárodním trestním soudu (ICC) jako generální prokurátorka. Jde o první představitelku afrického kontinentu v úřadu. Post převzala po Luis Moreno Ocampo, který odstoupil téměř po deseti letech. Prvním procesem, v němž bude bývalá gambijská ministryně spravedlnosti působit v roli generální prokurátorky, bude soud se synem bývalého libyjského vůdce Saif al-Islam Kaddafi. Fatou Bensouda pracovala pro Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu a mezi léty 2004-2012 byla náměstkyní generálního prokurátora ICC.
Americký prezident Barack Obama vydal nařízení, které ochrání část ilegálních přistěhovalců před deportací z USA
Opatření má ochránit imigranty, kteří se do země dostali společně se svými rodiči v nízkém věku. Bude se vztahovat na imigranty, kterým není více než 30 let, dostali se do Spojených států před dovršením 16. roku a v zemi žijí minimálně 5 let. Zároveň se musí jednat o studenty, absolventy střední školy či bývalé vojáky, kteří sloužili v americké armádě a nebyli obviněni z úmyslných trestných činů. V případě, že ilegální imigrant tyto podmínky splní, bude moci zůstat a legálně pracovat v zemi po následující 2 roky a poté požádat o prodloužení lhůty. Mnoho analytiků komentuje tento krok jako pokus B. Obamy získat hlasy hispánské komunity, která by mohla sehrát v prezidentských volbách tohoto roku klíčovou roli. Nařízení by se podle odhadů mohlo týkat okolo 800 tisíc ilegálních přistěhovalců.
Pokračující vlny násilí při protestech zaměstnanců vedly v Bangladéši k uzavření 300 továren na výrobu oděvů
Majitelé tří set továren uzavřeli své závody na neurčito po několikadenních násilných nepokojích, které vyvolali nespokojení zaměstnanci. K tomuto kroku došlo po selhání vyjednávání o platech a pracovních podmínkách mezi zástupci producentů oděvů a zaměstnanců. Podle svědků použila policie k rozehnání davu gumové projektily a vodní děla. Zaměstnanci se dožadují zvýšení minimálních platů kvůli narůstajícím životním nákladům v zemi, po násilných protestech v Bangladéši v roce 2010 došlo k navýšení minimální mzdy pro miliony zaměstnanců v oděvním průmyslu na současných 37 amerických dolarů měsíčně. Případné delší uzavření továren by mohlo mít silně negativní dopad na ekonomickou situaci země, jejíž vývoz je z hlavní části tvořen právě oděvním průmyslem.
Aung San Suu Kyi převzala v norském Oslu po 21 letech Nobelovu cenu míru
Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí získala toto ocenění na návrh tehdejšího československého prezidenta V. Havla již v roce 1991. Aung San Suu Kyi čelila dlouhodobě perzekucím ze strany vládního režimu, mimo jiné strávila 15 let v domácím vězení, ze kterého byla propuštěna 13. listopadu 2010. V dubnu tohoto roku byla zvolena do barmského parlamentu a je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii. Ve svém projevu zdůraznila, že „plný přerod Barmy k demokratickému zřízení je stále vzdálen a ačkoliv několik známých disidentů bylo propuštěno, v zemi je stále mnoho anonymních politických vězňů, na které nesmí být zapomenuto.“
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Portugalský premiér navštíví Peru
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Ministři zahraničí Indie a Kuby se dohodli na posílení bilaterálních vztahů
Ministři zahraničí Bruno Rodriguez a S.M. Krishna absolvovali celkem dvě společná zasedání, při kterých Indie vyjádřila zájem o posílení především ekonomické spolupráce. Indický ministr zahraničí Krishna zároveň oznámil i plánovanou návštěvu ministra obchodu a průmyslu Jyotiraditya Scindia, který by měl do Havany zavítat příští měsíc.
Čínský premiér navštíví několik států Latinské Ameriky
Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.
Pentagon oznámil, že plán USA pro útok na Sýrii je hotov
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Generální tajemník OSN vyjádřil lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil hlubokou lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie Nayef bin Abdulaziz al-Sauda, který zemřel 16. června na rakovinu. Korunní princ byl zároveň ministrem vnitra a místopředsedou vlády. Generální tajemník OSN ocenil především princovy zásluhy o posílení bezpečnosti v arabském regionu. Zdůraznil také spolupráci OSN a Nayef bin Abdulaziz al-Sauda v otázce boje proti terorismu.
Velitel mise OSN pozastavuje další operace v Sýrii
Pozorovací mise OSN v Sýrii pod velením generála Roberta Mooda se rozhodla pozastavit některé svoje operace. Důvodem je eskalace násilí v zemi. Podle generála Roberta Mooda je pokračující občanská válka nevhodným prostředím pro operace neozbrojených jednotek pozorovací mise OSN. Robert Mood také prohlásil, že násilí eskalují jak vládní jednotky, tak povstalci. Podle představitelů OSN existuje reálná možnost, že mise svoji působnost v zemi ukončí, protože není nadále schopna plnit své poslání.
Americká vesmírná sonda Voyager 1 dosáhla hranice naší sluneční soustavy
Sondy Voyager 1 a 2 byly vypuštěny v roce 1977 a nyní se nacházejí ve vzdálenosti 18 a 15 miliard kilometrů od Slunce. Voyager 1 nyní cestuje rychlostí 17 kilometrů za sekundu a data, která vysílá, dosáhnou Země po 16 hodinách a 38 minutách. Obě sondy nesou na palubě nahrávku a obrazy z lidské kultury jako poselství vesmírným civilizacím. Voyager 1 bude prvním člověkem vytvořeným objektem, který opustí sluneční soustavu.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.
Kubánská policie propustila 32 členek protestního hnutí Dámy v bílém
Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.